Otázka: Architektura mezi válkami, poválečný postmodernismus
Předmět: Výtvarná výchova
Přidal(a): H*
Osnova:
- Pojem architektura, stavební matriály, funkcionalismus, Bauhaus, postmodernismus v poválečné architektuře, pro doplnění současná arch.
- Urbanismus– estetické plánování měst
Architektura mezi válkami
- 20. léta se proudy v architektuře sjednotily pod programem FUNKCIONALISMU – „Forma následuje funkci“ = funkční požadavky převažují nad tradicionalismem
- Jde o meziválečný směr, který vytvořila meziválečná avantgarda ve 20. – 50. letech 20.století, na vzniku tohoto mezinárodního stylu se podílela řada hnutí:
- Ruský konstruktivismus – Vladmir Tatlin, Alexander Rodčenko
- De Stijl /de stélú – Piet Mondrian /pít mondrian/, Theo van Doesburg/téó fan dúzbirch/
- Bauhaus
- Le Corbusiera /le korbisje/
Podstatu funkcionalismu definoval Le Corbusier do 5 základních bodů:
- 1) piloty, vyzdvihující dům nad terén
- 2) obytná střecha se zahradou
- 3) volný, funkčně uzpůsobený půdorys
- 4) horizontální okno
- 5) volné průčelí
Osobnosti funkcionalismu:
- Josef Fuchs – Veletržní palác v Praze (dnes Národní galerie) spolu s Oldřichem Tylem
- Bohuslav Fuchs – Hotel Avion v Brně
- Ludvík Kysela – Obchodní dům Baťa v Praze
Baťův Zlín
- František L. Gahura– Památník Tomáše Bati, Zlínská radnice
- Vladimír Karfík – Baťův mrakodrap
- Jan Kotěra – Domy pro zaměstnance T.B., František L. Gahura, i Le Corbusier
Prostějov
- Antonín Navrátil – oděvní továrna Jana Nehery- DONA, Neherova vila
BAUHAUS
- 1919-1933
- Avantgardní německá arch. a uměleckoprůmyslová škola, pokusila se formovat požadavky nového slohu- propojení všech druhů umění: arch., malbu, soch., umělecké řemeslo, aby vzniklo umělecké dílo esteticky a funkčně ucelené.
- Podstata Bauhausu- výuka spočívala podle skutečnosti na analýze materiálu, geometrie, technická konstrukce, práce s barvou, kresbou,…prostorem. Práce s různými materiály. Toto tři a půl leté studium mělo 2 části. Uměleckou a řemeslnou. Toto spojení všech druhů umění mělo vést ke vzniku jednotného funkčního a estetického díla a ke zrušení hranic mezi uměním a řemeslem.
- Architektura Bauhausu
- Logika, funkce, normalizace stavebních prvků, nové matriály, netradiční montáž stavby. Horizontála, asymetrie.
- Vývoj – 1919 vzniká sloučením Uměleckoprůmyslové školy (1906 – Henry van der Velde) a Akademie ve Výmaru. První ředitel Walter Gropius. Do roku 1933, různá sídla školy – politické důvody. Sídlo Dessau (Desava) – vliv De Stijl, Le Corbusiera. 1928-1933 sídlo v Berlíně, škola uzavřena nacisty.
- Ředitelé: Walter Gropius 1919-1928, Hannes Mayer 1928-1930, Ludwig Mies van der Rohe 1930-1933
- Funkcionalismus ovlivnil architekturu na desítky let dopředu, nejdůležitější výtvarný názor 20.století
- Osobnosti Bauhausu:
- Walter Gropius – Bauhaus – Dessau
- Ludwig Mies van der Rohe – Langův dům, Vila Tugendhat
- Hannes Mayer
- Adolf Mayer
- Paul Klee- malíř
- Vasilij Kandinskij – malíř, Vila R
- László Moholly-Nagy/láslo mohoj naď/-malíř, fotograf, scénograf, – fotokoláže
Postmodernismus v poválečné architektuře
- Po 2. Světové válce se všude začaly stavět obrovské kancelářské budovy. Všude byly akceptovány ideály klasické moderny, jak hlásal Le Corbusier a za války v USA žijící představitelé Bauhausu.
- Všude se začínají stavět obrovské kancelářské budovy s prosklenými stěnami – snadná montáž, estetika šla stranou. Stavby byly jednotvárné, odosobněné, po celém světě si podobné. Proto se vžil pojem architekta Philipa Johnsona – MEZINÁRODNÍ STYL. Je paradoxní, že P. Johnson posléze začíná distancovat od této KLASICKÉ MODERNY.
- Roberto Venturi – se snaží rozbourat jednolitou plochu budov. Venturiho realizace z 60. let se dají považovat za zrod POSTMODERNY.
Postmoderna – se často obrací inspirací do historie, ale jinak než pseudoslohy 19. stol
- přebírání starých motivů se přetavuje ve zcela nový originální výsledek
- znovu symetrie, antikizující sloup, obloukové okno, dekorace, …
Hlavní představitelé postmodernismu:
- Michael Graves
- Philip Johnson – AT&T v New Yorku
2. pol. 20.století
- Opera v Sydney – Jorn Utzon
- Guggenheimovo muzeum NY – Frank Lloyd Wright
- Guggenheimovo muzeum Bilbao – Frank Gehry
- Tančící Dům Praha – Frank Gehry Vlado Milunic, interiér Jiřičná
Současnost – Eva Jiřičná – Kongresové centum Zlín
- Jan Kaplický (1937-2009) – Chobotnice
Kultura mezi válkami (1918-1939)
- Čeští architekti brzy přihlásili k funkcionalismu. Snaha o syntézu biologických, psychických a sociálních funkcí, především geometričnost.
- Interiéry 20. let byly v ryze hygienickém stylu kovovým nábytkem, bez záclon a koberců s linoleem. Ve 30. letech se styl poněkud změkčil.
Příklady českého funkcionalismu:
-
- Veletržní palác (dnes Národní galerie) v Praze (1925-1928), má např. pásová okna, postaveno Oldřichem Tylem a Josefem Fuchsem.
- Všeobecný penzijní ústav na Žižkově, – postaven na počátku třicátých let Josefem Havlíčkem a Karlem Honzíkem, jedna z největších a nejvýznamnějších staveb meziválečné Prahy
- Vila Tugendhat v Brně, jedno ze svých nejvýznamnějších děl, postavil v letech 1929-1930 Ludwig Mies van der Rohe.
- V Brně dále působil Jiří Kroha, architekt Bohuslav Fuchs (např. hotel Avion, postavený na extrémně úzké parcele).
- Baťův Zlín, vznikl „na zelené louce“, obytné domy pro úředníky i dělníky, působí jednotvárně. Škola, Velké kino a Dům umění (původně Baťovo mauzoleum) stavěl František L. Gahura, Společenský dům, výškové administrativní budovy a celou řadu Baťových obchodních domů a prodejen u nás i v zahraničí Vladimír Karfík.
- Litvínov – Budování kolektivních domů po druhé světové válce – větší část života rodin přenesla do společenských prostor. Neosvědčilo se.
- Mnoho projektů zůstalo nerealizováno.
