Austrálie a Oceánie – otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Austrálie a Oceánie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Karolina W.

 

 

-Celková plocha: 1 261 653 km2 , z toho připadá 785 000 km2 na Novou Guineu(2. nej. Ostrov světa) a na hlavní ostrovy Nového Zélandu 268 675 km2

-podstatnou část světadílu Austrálie a Oceánie tvoří australská pevnina,která leží na J. polokouli obklopena vodami Ind. A Tich. oceánu

Hranice: Filipínský příkop, Arafurské moře, Koráové moře

  • Většina souostroví se rozkládá mezi obratníky a mezi 140O východní a západní délky.
  • Nejdále na západ zasahuje až ke 130Od. Nová Guinea, nejdále na východ ostrov Clipperton a chilský ostrov Sala y Gomez, na sever Midwajské ostrovy a na jih Campbellovy ostrovy.
  • Austrálie a Oceánie se člení na 4 části – Austrálie a Nový Zéland,Melanésii, Mikronésii a Polynésii:

Austrálie a Nový Zéland- 2 samostatné státy, ekonomicky vyspělé země

Melanésie„černé ostrovy“ – Nová Guinea, Bismarckovo souostroví, Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy, Nová Kaledonie, ostrovy Loyalty a Fidži

Mikronésie„drobné ostrovy“ – Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy apod.

Polynésie„mnohoostroví“ – Havajské ostrovy, Střední polynéské sporády, Phoenixské souostroví, souostroví Tokelau, Plavecké ostrovy (Samoa), Přátelské ostrovy (Tonga), Cookovi ostrovy, Společenské ostrovy (Tahiti, Tovaryšské), Gilbertovy ostrovy, Tubuai, Paumotu (Tuamotu, Nízké ostrovy), Markézy atd…

 

OBYVATELSTVO:

-jazyk: ve většině zemí angličtina a francouzština

-nejméně osídlený světadíl(kromě Antarktidy)

-V oceánii převládá původní obyvatelstvo– melanéské (Papuánci, Kaledoňané – bývaj černý a dobře se to pamatuje podle toho, že Melanésii se říká „černé ostrovy“ : ) mikronéské (např. Karolínci, spíše do hněda) a polynéské (Maorové, Havajané, Fidžijci…) – převaha bělošského obyvatelstva

-Přistěhovalé – bělošské obyvatelstvo (spojitost s kolonizací), přistěhovalci z Asie (Indové, Číňané, Javánci, Filipínci, Korejci, Japonci), v některých oblastech jejich počet převýšil původní obyvatelstvo – Fidži, Havajské ostrovy..

  • Míšenci – především v Mikronésii a Polynésii… Melanésii tento vývoj kvůli velké rozloze ostrovů téměř nezasáhl.

-Typická je vysoká porodnost a nízká úmrtnost, tedy vysoký přírůstek.

Většinou se setkáme s křesťanstvím, což je důsledek intenzivní misionářské činnosti…

 

NÁBOŽENSTVÍ:

-většina obyvatel-křesťanství(protestanti, katolíci)

 

PŘÍRODNÍ POMĚRY:

Vodstvo: Řeky a jezera větších rozměrů se vyvinuly jen na větších ostrovech. Např. Nová Guinea má delší řeky. V Nové Kaledonii a na Fidži jsou řeky naopak krátké, ale vodnaté.

Tři základní typy ostrovů Oceánie

  • Kontinentální – nalézáme je v Malanésii, poblíž Austrálie – je to především Nová Guinea, Bismarckovo souostroví, Šalamounovi ostrovy a Nová Kaledonie. Nová Guinea – rozlohou druhý největší ostrov světa, zabírá ¾ veškeré rozlohy Oceánie. Mohutné pohoří – Puntjak Djaja (Carstenz toppen) – 5030m
  • Korálové – jsou nízké a jen velmi málo vyčnívají nad hladinu – atoly, korálové ostrovy mají málo úrodnou půdu – kokosové palmy, keře a trávy, vyskytují se v tzv. teplé zóně, Marshallovi ostrovy, Gilbertovy ostrovy aj. Největší atol je Kirimati (býv. Christmas I.)
  • Vulkanické – jsou mnohem větší, příkře se zvedají z vody a často jsou velmi vysoké, půda je hodně úrodná – rýže, cukrová třtina, různé druhy palem, tropické ovoce, jamy. Typické jsou Havajské ostrovy (Mauna Loa, Mauna Kea) Některé vulkanické ostrovy jsou provázeny korálovými atoly (Tonga, Cookovy ostrovy)

 

PODNEBÍ:

-Tropické, jen nejjižnější ostrovy a souostroví mají podnebí subtropické a mírné

-Pro celou Oceánii charakteristické velmi malé kolísání denních i sezónních teplot

-Rozložení srážek je podmíněno atmosférickou cirkulací i reliéfem ostrovů. Celou Oceánií prochází pásmo nízkého tropického tlaku. Stěhování k severu a k jihu podle ročního období, západní část má vyšší srážkové úhrny než východní a často to bývají i dost podstatné rozdíly. (i v rámci jednoho ostrova, např. Kauai – návětrné svahy hory Waialeale – srážky průměrně za období 5 let tu činily 12 090 mm, jinak má Havaj roční průměr asi 800 mm)

-Rovníkové tišiny – odpolední průtrže mračen a bouřky.

-Vyskytují se oblasti větrného klidu a tropické cyklóny – uragány.

El Niňo: jev, kdy se zeslabí Peruánský (Humboldtův) studený proud ve vodách tichého oceánu v okolí jižní ameriky a tím pádem se tamní vody oteplí.

Rostlinstvo: Jde o paleotropickou rostlinnou oblast, její podoblasti jsou – indomalajská, havajská a novozélandská. Melanésie má díky vlhkému podnebí a úrodné půdě mnohem více rostlinných druhů než Mikronésie a Polynésie. V zásadě platí, že směrem k východu rostlinných druhů ubývá a vegatace se stává chudší.

endemický ráz zvířeny: hadi, ptáci(pštros emu, papoušci), vačnatci(koala, klokan),ptakopysk, ježura

-nerostné bohatství: velká zásoba ropy, zemního plynu a uhlí

 

HOSPODÁŘSTVÍ

-pouze 3 státy světadílu náleží k zemím hospodářsky vyspělým(Austrálie, Nový Zéland,Havajské ostrovy)  zbývající část světadílu tvoří země rozvojové->málo vyvinuté a jednostranně zaměřené. Převládá zemědělská výroba a těžba nerostných surovin.

Plantážní zemědělství – cukrová třtina na Fidži, ananasy na Havaji… jde o dovezené plodiny, které vytlačily plodiny domácí.

 

Rostlinná výroba

  • Kokosová palma (Papua – Nová Guinea, Fidži, Samoa, Tonga, Francouzská Polynésie)
  • Cukrová třtina (Havajské ostrovy, Fidži, Společenské ostrovy)
  • Ananasy (Havajské ostrovy – hlavní vývoz plodiny)
  • Dále např. kaučukovník, palma ságová, kakaovník, batáty, jamy, banány, kávovník, orchideje, další tropická ovoce a zelenina…
  • Nový Zéland: největší vývozce kiwi

 

Živočišná výroba

  • Chov skotu (Papua – Nová Guinea, Fidži, Nová Kaledonie)
  • Chov prasat (Papua – N.G.)
  • Chov drůbeže, rybolov…

 

Nerostné suroviny

  • Ropa, zemní plyn (Papua – N.G.)
  • Fosfáty (Nauru)
  • Nikl (Nová Kaledonie)
  • Měď (Bougainville)

 

Průmysl

– hlavně potravinářský, zpracování surovin…

 

Doprava

– Vzhledem ke členitosti terénu jsou tu samozřejmě nejdůležitější dva typy dopravy-doprava letecká a lodní.

-Železnice na malých ostrovech vůbec nejsou a hustota silniční sítě dosahuje v průměru kolem 40-70km na km čtvereční, což je dost málo.

-Důležitá je tedy lodní doprava, ale pouze v lokálním měřítku. Pokud uvážíme celý svět, je spíše zanedbatelná. (přibližně 2 tuny odbaveného nákladu na obyvatele)

-větší ostrovy letecká doprava, menší ostrovy mezinárodní letiště nemají.

 

POLITICKÉ USPOŘÁDÁNÍ:

-V Austrálii 15 samostatných států a 20 závislých území (14 obydlených, 6 neobydlených)

-ostrov Nová Guinea rozdělen do 2 státních útvarů: západní část ostrova(Západní Irian) připojila ke svému území Indonésie a východní část ostrova- samostatný stát Papua-Nová Guinea

-Havajské otrovy jedním ze států USA

 

Austrálie(Australský svaz):

-hl. m. Canberra

-federativní stát skládající se ze 6 států(Z Austrálie, J Austrálie, Queensland, Nový J Wales, Victoria a Tasmánie) a 2 vnitřních teritorií (S Austrálie, Teritorium hl. města Canberry)

-konstituční monarchie

-nezávislý člen britského Společenství národů

-hl. státu britský panovník, který je zastupován guvernérem

 

Nový Zéland

-hl. město Wellington,(největší město Aukland)

-konstituční monarchie

-nezávislý stát člen britského Společenství

-hl. státu britský panovník,zastupovaný guvernérem

-administrativně se člení na 14 oblastí




Další podobné materiály na webu: