Otázka: Austrálie a Oceánie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Tacanda
Austrálie a Oceánie tvoří samostatný světadíl – často označen souborným názvem Oceánie
1) Porovnávání státu z hlediska rozlohy a počtu obyvatel
– samotná Oceánie tvoří největší ostrovní oblast světa, která zabírá Z a střední část Tichého oceánu
– nejmenší světadíl – rozloha Austrálie – 7,7 milionu km2 (22 milionu obyvatel) a Oceánie – 1,2 milionu km2 (13 milionu obyvatel)
– rozloha celkem 8,9 km2
– nejméně zalidněný – 35 milionů obyvatel -> 0,5% obyvatelstva Země
– města nad 100 000 obyvatel je Honolulu a města na Novém Zélandu
– nejmladší, poslední objevený -> nejodlehlejší kontinent
-> objevení v 17. století Abelem Tasmanem; v 18. století tuto oblast prozkoumával James Cook
2) Státy regionu, závislá území, teritoria, zámořská území
– celkově má 15 samostatných států (Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Austrálie, atd.) a 20 závislých územích (14 obydlených a 6 neobydlených)
– dělí se do 4 regionů –
Austrálie (Canberra) a Nový Zéland (Wellington) (tvoří 2 samostatné státy),
Melanésie (tvoří 4 samostatné státy a 2 závislá území – Nová Kaledonie)
- Papua-Nová Guinea – Port Moreshy
- Fidži – Suva
- Šalamounovy ostrovy – Honiara
- Vanuatu – Port Vila
Mikronésie (5 samostatných států a 3 závislá území – Wake)
- Palau – Ngerulmud
- Federativní státy Mikronésie – Palikir
- Marshallovy ostrovy – Majuro
- Kiribati – Tarawa
- Nauru – Yaren (úředně ale žádné)
Polynésie (4 samostatné státy a 9 závislých území – Velikonoční ostrovy)
- Tuvalu – Funafuti
- Tonga – Nuku´alofa
- Samoa – Apia
– závislá území – USA – Americká Samoa, Midwayské ostrovy, Severní Mariany, Wake; Francie – Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, Wallis a Futuna; Nový Zéland – Cookovy ostrovy, Pitcairnovy ostrovy, Tokelau
Nový Zéland: Ostrovy ohně a ledu
– JV od Austrálie, patří do Polynésie – tvoří ho 2 velké ostrovy:
–> hlavní je severní (pohoří Alpy, vyšší) a jižní (sopečná aktivita, gejzíry) oddělené Cookovým průlivem
– rozloha 270 000km2, počet obyvatel: 4 miliony
– hlavní město Wellington – nejvzdálenější metropole od ČR
– největší kráterové jezero na světě
– endemité; obyvatelstvo – Maurové
– státní zřízení – konstituční monarchie, hlava státu je Alžběta
– jedna z nejvyspělejších zemí světa
– nejvýznamnější odvětví – těžební (energetické suroviny, zlato)
– 80% hydroelektrárny
– zemědělství – živočišná výroba hlavně – chov ovcí
-> velký export skopového masa a másla a ovoce kiwi
3) Poloha regionu, její výhody a nevýhody, hranice státu
– vyskytuje se na jižní polokouli
– nejsevernější mys – York; nejjižnější mys – Jihovýchodní mys; nejzápadnější mys – Příkrý mys; nejvýchodnější mys – Byron
– Austrálie je svou zeměpisnou polohou osamocenou pevninou vzdálenou od ostatních kontinentů – nejblíže je Asii a Antarktidě (asi 3000km)
– díky dlouhodobému oddělení od ostatních kontinentů vznik velkého množství unikátní flory a fauny
– nehostinné podmínky – 70% plochy zabírají pouště, polopouště a suché stepi
4) Přírodní podmínky
Austrálie
– poměrně málo členité pobřeží; kontinent s nejnižší průměrnou nadmořskou výškou
– převažuje tropické období, ale nejméně srážek – nejsušší světadíl (2/3 území bezodtoké)
- na severu tropické lesy – smíšené jen na Tasmánii, pak buše, pak stepy, pak pouště a polopouště
– 2 rozsáhlé poloostrovy – Arnhemská země a poloostrov York
– nejvyšší vrchol – Mount Kosciusko v Australských Alpách
– největší korálový útvar na Zemi – Velký bariérový útes (dlouhý 2 000km)
– dělí se na západní, střední a východní část
– povrch většinou roviny, tabule a pánve -> Velká artézská pánev (obrovské množství podzemní vody)
– Západoaustralská má spíše pouštní charakter – Velká písečná poušť, Gibsonova poušť, Velká Viktoriina poušť
– největší monolit na světě – Mount Augustus (Západní Austrálie) = skála, mezi dvěma pohořími
- známější monolit Uluru = Ayerova skála v centrální části
– Velké předělové pohoří, Australské Alpy
– většina říčních toků dočasné = creeky; nejdelší řeka Murray – významný přítok Darling
– jezera – slaná a bezodtoká (přes 50%) – největší jezero Eyreovo jezero (9 500km2)
– četné gejzíry – nejmohutnější gejzír Waimangu na Novém Zélandu v letech 1900-1904; dnes zde jezero
– flora a fauna silně atypická
-> spoustu endemických druhů (eukalypty, akácie, klokan, koala, tasmánský čert, ptakopysk, ježura)
– královský národní park u Sydney, 12 apoštolů, ďáblovy kuličky, velký bariérový útesy
– nerostné zdroje: ložiska kamenného a hnědého uhlí, ropy a zemního plynu, kvalitních rud železa, barevných kovů (Cu, Zn, Pb), dále uran, titan, rudy drahách kovů, zlata a stříbra
Oceánie
– největší ostrovní oblast světa
– podle vzniku ostrovů: kontinentální (velké, blízko pevniny) – Nová Guinea, Nová Kaledonie, vulkanické (hornaté ostrovy se sopkami) – Havajské ostrovy a korálové = atoly (malé ostrůvky) – Maršálovy ostrovy
– nejvyšší hora Puncak Jaya – patří mezi 7 nejvyšších hor všech světadílů, ostrov Nová Guinea
– podnebí: tropické oceánské -> vlhko, teplo
– biomy – převažují tropické deštné lesy
5) Obyvatelstvo
Austrálie
Australský svaz
– patří k nim Tasmánie i další ostrovy
– závislé území Northfolk, Kokosové a Vánoční ostrovy
– hlavní město Canberra, největší Sydney -> zhruba 8 velkých měst (Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide)
– konstituční monarchie
– administrativní členění: 6 spolkových států (názvy) a 3 teritoria
– 22 milionů a 90% ve městech – velká míra urbanizace
– úřední jazyk: angličtina; hlavní náboženství: křesťanství
– složení obyvatel: přistěhovalecký kontinent = heterogenní – 6% Asiatů, nejvíce bělochů 90%, původní obyvatelé Aboriginové pár procent
– jeden z největších urbanizací na světě – Sydney, Melbourne, Brisbane atd.
– sociální charakteristiky: nízká kojenecká úmrtnost, dlouhá průměrná délka života, chudoba, rasové tendence proti Asiatům, utlačování původního obyvatelstva
– jeden z nejvyspělejších zemí světa
– nejvýznamnější organizace: APEC = Asijsko-pacifické hospodářské společenství, ASUS?
Oceánie
– 13 milionu obyvatel -> nejhustší zalidnění Papua, Nová Guinea
– převládá původní obyvatelstvo – negroidní a mongoloidní
– Maurové = původní obyvatelstvo na Novém Zélandě
– nejvyspělejší státy -> zabraný bělochy
– úřední jazyk – angličtina a francouzština
6) Hospodářství
Austrálie
– vyspělý průmyslově-zemědělský stát s velkým surovinovým bohatstvím
– ve službách zaměstnáno z ekonomicky aktivních obyvatel – 71%; v průmyslu 24%, v zemědělství 5%
– největší těžiště bauxitu a opálů, dále železná ruda, barevné kovy, zlato a stříbro – Broken Hill
– ropa a zemní plyn u Bassova průlivu
– 3. největší zásoba uranu na světě
– vyváží zemědělské produkty i nerostné suroviny
– hlavní dovozce do Japonska a Velké Británie
– ve výrobě hliníku na 5. místě na světě
– další průmyslová odvětví: potravinářský, chemický a textilní -> první na světě jako vývozce vlny
– převažuje živočišná výroba -> extenzivní zemědělství – nejvíce ovcí na světě
– rostlinná výroba hlavně pšenice a tropické suroviny banány, kaučukovník, vzácná dřeva, čajovník
– guána = trus netopýrů používaný jako přírodní hnojivo
– v dopravě vysoký stupeň automobilizace
Oceánie
– polokoloniální charakter
– zaměřeno na plantážní zemědělství (pěstování cukrové třtiny, kokosovníku, banánovníku, kakaovníku ad.) a na těžbu některých nerostných surovin pro vývoz – největší význam těžba měděných rud v Papui-Nové Guinei, rud chromu a niklu na Nové Kaledonii a fosfátů na Nauru
7) Problémy regionu
– Rozvojové země – většina států
– hlavní je zemědělství, a jelikož jsou tak odlehlý tak jsou soběstační -> nyní jednosměrné zemědělství
– průmysl téměř nerozvinutý, spíš řemesla
– velké sucho a časté požáry (především na pevnině Austrálie)
– rasové tendence proti Asiatům
– utlačování původního obyvatelstva Aborigins – rezervace
– chudoba, negramotnost a tropické nemoci
8) Zajímavosti
Národní park Kakadu – v severním teritoriu v Austrálii, na seznamu UNESCA; neuvěřitelné množství živočišných a rostlinných druhů – i těch ohrožených; je zde i nejproduktivnější uranový důl na světě
Tasmánská divočina – v Tasmánii, proslavené endemitem tasmánský čert, několik různých rezervací, na seznamu UNESCA
Opera v Sydney – navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem, na seznamu UNESCO
