Otázka: Barokní architektura v českých zemích
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Paco
Raný Barok 17. Století
Vrcholný Barok 1700 – 1740
Pozdní Barok 1740
Barokní sloh
- Proniká k nám současně s rekatolizací
- Zpočátku je vnucován, poté zdomácněl
- České umění později dosahuje světové úrovně
- Největší rozkvět v malířství a architektuře
- Inspirace: Itálie, Španělsko
Architektonické znaky
- Materiál: cihly, kámen, smíšené zdivo – vždy s barevnou omítkou
- Typická MANSARDOVÁ střecha, na věžích Cibulová
- Klenba valená s lunetami (v 17. st.), placka – pruská klenba (18. st.)
- Ornamentální výzdoba – akantový ornament, zdobícím prvkem mušle
- Sloupy nebo pilíře se nahrazují Atlanty – mužské postavy jako sloupy
- Půdorys – průnik geometrických těles – především elips (vytvářeli zprohýbané zdi)
- Voluty
- Atika – prodlužuje fasádu
- Balustr tvarovaný kamenný nebo dřevěný sloupek se čtvercovým nebo oválným půdorysem, držící parapet nebo zábradlí schodišť
Druhy staveb
Chrámová architektura
- Manýristické a raně barokní
- Chrámy dynamického baroka
- Chrámy barokní gotiky
Kláštery
Zámky
Paláce
Jezuitské koleje
Ostatní stavby církve a šlechty
Stavby měšťanstva, lidová architektura
RANÝ BAROK
- Rozvíjí se po Třicetileté válce
- Většina staveb dílem cizinců (především Italové)
- Jezuitské koleje – protireformační činnost
- Zpočátku drastické zásahy do středověké architektury
Stavby ovlivněné pozdně renesančním a manýristickým názorem
Klementinum – první barokní stavba
- Dlouhý stavební vývoj
- S příchodem jezuitů (1556)
- Komplex církevních a školních budov
- Hlavní stavební období 1578 – 1726
Černínský palác
- Palácový komplex
- Jedna z největších raných staveb
- Několikrát zničena a opět rekonstruována
- Architekti: 1. Givanni L. Bernini (první skici), 2. F. Carrati (hlavní architekt), 3. 1683 F. M. Kaňka (dostavba), 4. Anselmo M. Lurago – rekonstrukce
Valdštejnský palác – Sspezza, Pieroni, Sebregondim
Carlo Lurago (stavitel Jezuitů) – Klementinum
Francesco Caratti (paláce a zámky) – Černínský palác, Zámek v Roudnici…
Giovanni Pieroni – Valdštějnský palác (salla terrena)
Pravý římský barok (koncem 17. století)
Giovanni Battista Mathey
- Působil v Římě
- přináší typ trojkřídlého zámku
Zámek v Troji – s figurálně zdobeným schodištěm do zahrady
Křižovnický kostel sv. Františka z Assisi na Starém městě
- Výrazná kupole, cenná výzdoba
- Využití pravého mramoru
Arcibiskupský Toskánský palác
Slavní vídeňští architekti – púsobící v Čechách i na Moravě
Jan Bernard Fischer z Erlachu
Clam – Gallasův palác (vchody zdobené Braunovými sochami atlantů)
Jan Lukáš Hildebrandt
- Podle jeho plánů postaven kostel sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí (s mohutnou kopulí)
VRCHOLNÝ BAROK
Kryštof Dientzenhofer (1655 – 1722)
- Český stavitel a architekt německého původu
- Používá konvexně-konkávní zprohýbání zdí
- Prvky dynamického baroka a barokního ilucionismu
Kaple Zjevení páně ve Smiřicích
Kaple sv. Mikuláše v Praze
Kostel sv. Markéty v Břevnovském klášteře
Giovanni Battista Alliprandi
- Nové stavební prvky:
Konzolové polopatro (snížené podlaží, zpravidla nad posledním patrem)
Atika (zeď nad hlavní římsou)
Šternbernský palác v Praze
Zámek Veltrusy
Jan Blažej Santin-Aichl (1677-1723) Barokní Gotika
- Přestavby a dostavby poničených gotických kostelů ve stylu barokní gotiky (lomený oblouk, žebrová klenba atd. využité barokním způsobem) – Sedlec u Kutné Hory, Želiv, Kladruby
- Chtěl být odlišný od Jezuitských architektů
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
- Symbolická kompozice – 5 hvězd, které má Jan Nepomucký na svatozáři
- Kostel má půdorys hvězdy a 5 pětibokých kaplí je zabudováno do ambitu
Chlumec nad Cidlinou
Palác Thun Hohensteinů – plány
Zámek Karlova koruna
František Maxmilián Kaňka
- Prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů
- Často spolupracoval s V. M. Braunem, V. V. Reinerem a P. Brandlem
- Urbanisticky řešil i několik zahrad (Černínská zahrada, Královská zahrada…)
Klementinum – knihovna, hvězdárenská věž
Zbraslavský zámek (typ francouzského okna)
Dostavba Černínského paláce
Bazilika sv. Jiří
Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751)
- Hlavní představitel vrcholné barokní architektury (zasahuje až do Rokoka)
- Studium v cizině
- Syn K. Dientzenhofera – spolupracují na mnoha stavbách (Loreta v Praze, benediktýnsý klášter v Břevnově)
- Pracuje pro šlechtu i církev
- Stavby v Praze i na venkově
- Kostely založené na průniku geometrických těles, vnichž centrální tvar (ovál nebo čtverec) je prodloužen na protilehlých stranách dalšími ovály – vzniká protažená centrála (dynamická architektura)
Kostel sv. Jana na Skalce na Novém Městě pražském
Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech
Kostel sv. Mikuláše na staroměstském náměstí
Dostavba a kupole kostela sv. Mikuláše na Malé Straně
PŘECHODOVÉ OBDOBÍ K POZDNÍMU BAROKU
Anselmo Lurago
- Italského původu
- Pracoval na nových stavebních úpravách Pražského hradu
Kaple sv. Kříže
Palác Goltz-Kinských na staroměstkém náměstí
Průčelí Černínského paláce
Zvonice chrámu sv. Mikuláše na Malostranském nám.
