Biosféra – maturitní otázka (5)

 

Otázka: Biosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Cheza

 

Biosféra = živý obal Země

• biota – souhrnné označení pro živé i vymřelé organismy
  • zkoumá ji biogeografie jako součást krajiny
• biogeografie
  • 1) fytogeografie – mezioborová vědní disciplína studující rozšíření rostlin na Zemi
  • 2) zoogeografie – zabývá se rozšířením živočichů

• ekologie – věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím
• biocenóza – soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu
• fytocenóza (rostlinné společenstvo) –  pojem pro soubor rostlinných druhů společně rostoucích ve stejných typech prostředí (louka)
• zoocenóza – živočišné společenstvo
• geobiocenóza – spojení živé biocenózy a s neživým (abiotickým) prostředím v krajině
• ekosystém – označení pro ucelenou část přírody (ekosystém listnatého lesa)
• endemit – organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje
• podmínky pro život rostlin a živočichů povrchové biosféry se v různých místech naší planety od sebe liší a mění od rovníku k pólům (šířková pásovitost biosféry) a od hladiny oceánů směrem k vrcholkům hor (výšková stupňovitost biosféry)

 

Biomy

• a) Vodní biomy
  • biom volného oceánu
  • biom šelfových moří
• b) Pevninské biomy
  • Hylaea– tropické deštné lesy
  • Skleraea– tropické a subtropické suché lesy a lesosavany
  • Silvaea– opadavé a smíšené lesy mírného pásu
  • Tajga– severské a horské jehličnaté lesy
  • Lesotundra– přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry
  • Tundra
  • Stepi
  • Pouště a polopouště

 

Vegetační pásy

Ekvatoriální (rovníkový) pás

Tropický deštný les

= plíce světa

• džungle – hustý tropický les, nedotčený lidskou činností
• stromová patra
  • a) stromové patro (5-40 m)
  • b) keřové patro (1-5 m)
  • c) bylinné patro (do 1 m)

 

1) Výskyt

• mezi 10° s.z.š. a 10° j.z.š.
• povodí Amazonky a Konga a v Indonésii, na Nové Guineji a v jižní části západní Indie

 

2) Teplota

• velmi malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
• průměrná teplota: 25-30°C

 

3) Srážky

• 60 mm srážek za měsíc
• průměrné srážky za rok: 1500-2000 mm
• zenitální deště – na jaře a na podzim jsou tropické lijáky mohutnější
• velmi vlhké klima → skleníkové klima

 

4) Fauna a flóra

• velké množství hmyzu, opice, ptáci
• orchideje, liány, kapradiny
• epifyty – organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující se samostatně
• plantážní plodiny – kakaovník, kaučukovník, banánovník, ananasovník, mangovník

 

5) Hospodářské využití

• deforestace – z původních 16 mil. km² Amazonského pralesa zbývá dnes už jen 6,2 mil. km²
• kvůli dřevu, palmovému oleji, pěstování plodin, stavění domů

 

Střídavě vlhké tropy

Savany

• buš – označení pro typ venkovské krajiny v Austrálii, Novém Zélandu, Kanadě a Aljašce
• typicky jde o krajinu porostlou suchomilnými keři a nízkými stromy
• nomádi = kočovníci

 

1) Typy savan

a) vlhké savany

• vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů
• území s 2 až 3 měsíčním obdobím sucha
• objevují se stále zelené lesy → galeriové lesy
• v Africe se vyskytují v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa až do jižního Súdánu
• v J. Americe jsou orinocké llanos (prérie) a brazilské campos (travnaté plochy) a guayanské náhorní savany

 

b) suché savany

• pokles srážek
• využívá se pro pastvu dobytka
• ve východní Africe se nacházejí vysoké traviny a ojediněle stromy (baobaby)
• v Austrálii se nacházejí traviny a blahovičníky (eukalyptus)

 

c) křovinné savany

• v sahelské zóně (sahel = název území v severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů. Zahrnuje pás travnatých pastvin.), v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari
• malé množství srážek: 300-400 mm za rok
• nacházejí se zde akácie a prořídlé traviny

 

2) Výskyt

• rozkládají se po obou stranách vlhkých tropů

 

3) Teplota

• během sucha teploty 40 až 50 °C
• v noci teploty i kolem 10 °C
• na okraji pouští nebo v horských oblastech se pohybují i pod bodem mrazu

 

4) Srážky

• střídá se zimní období sucha a období letních dešťů
• letní období dešťů je nejbohatší na srážky na jaře a podzim, ale s rostoucí zeměpisnou šířkou srážek ubývá a zimní sucha jsou stále výraznější
• období dešťů provázejí častí bouřky s odpoledními lijáky

 

5) Řeky

• v oblastech dlouhého sucha řeky vysychají
• tyto řeky nazýváme v Africe – vádí, v Austrálii – creek

 

6) Fauna a flóra

• Afrika – fauna: zebry, žirafy, antilopy, nosorožci, sloni, lvi, gepardi, levharti, pštros

– flóra: baobab

• Amerika – fauna: mravenečník, pásovec, puma, jaguár,

– flóra: traviny

• Austrálie: fauna – klokan, koala, mravenečník, pes dingo, emu hnědý

flóra: blahovičník,

 

7) Hospodářské využití

• kácení lesa
• zemědělství (kukuřice, proso, hlíznaté plodiny, cukrová třtina, bavlna, kávovník)

 

Tropický suchý pás

Pouště a polopouště

• písečná bouře – atmosférický jev, kdy je vlivem pohybu vzduchových mas zvedán do atmosféry drobný prachový materiál či písek, který se pak následně spolu s posunem mas pohybuje do nových oblastí
• písečná duna – písečný přesyp, který je tvořený z drobných písečných zrnek, které jsou větrnou silou neustále přenášeny z jednoho místa na jiné pomocí saltace
• šot – solná pláň, bezodtoká pánev z větší části roku vyschlá
• desertifikace – rozšiřování pouští

 

1) Typy pouští podle umístění

a) klimaticky pasátové

• v obratníkových oblastech vysokého taku vzduchu
• vzduchové masy sestupují k povrchu

 

b) pobřežní

• pasáty z pevniny odtlačují teplé povrchové vody, které jsou nahrazovány chladnými vodami z hlubin → ochlazení vzduchu
• časté mlhy nad oceánem, které zabraňují vzniku srážek nad pevninou

 

c) vnitřní

• v centrálních oblastech (suché oblasti)
• příliš velká vzdálenost od moře
• izolovány vysokými horskými hřbety (jihoamerická patagonská poušť)

 

2) typy pouští podle půdy

• hamada – kamenná
• reg, serir – štěrková
• erg – písková

 

3) Výskyt

• Afrika (Sahara), Asie (Gobi), Amerika (Atacama), Austrálie (Velká písečná poušť)

 

4) Teplota a srážky

• velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
• teploty ve dne 50 až 55 °C
• v noci teploty i pod bodem mrazu

 

5) Srážky

• skoro celý rok období sucha
• 200 mm ročně
• oázy (označení pro izolovanou oblast vegetace v poušti), artézské studny

 

6) Fauna a flóra

• hadi, štíři, velbloudi, fenek, surikaty, ještěři
• kaktusy, sukulenty, xerefyty

 

7) Hospodářské využití

• chov zvířat

 

8) Zasolování pouští

• při dešťovém přívalu se voda téměř nevsakuje a tvoří povodňovou vlnu, která odnáší zvětraliny a prohlubuje koryta řek
• v suchých tropech převládá výpar nad srážkami a v půdě tedy převažuje vzestupný pohyb vody
• půdní vláha vynáší na povrch četné minerály, které vytvářejí tvrdou solnou, sádrovou či vápennou kůru

 

Subtropický pás

Středomořská vegetace

1) výskyt

• vyskytují se v oblasti okolo Středozemního moře, JV Asie, v teplém přímořském podnebí středního a jižního Japonska a v Americe na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu

 

2) klima

• horká suchá léta, mírná vlhká zima

 

3) Fauna a flóra

• vždy zelené tvrdolisté keře, střídavě vlhké lesy
• macchie – porosty keřů a nízkých stromů, které v závislosti na stanovištních

podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky

• terra rossa – tmavočervené jílovité půdy na vápencích
• huertas – terasované uměle zavlažované plochy

 

4) Hospodářské využití

• pěstování vinné révy, bavlníku, oliv, pomerančů, citrusů a tabáku…

 

Mírný pás

• 4 roční období

Stepi

• travnaté společenství, netvoří souvislý pás, horké léto, studené zima

1) Typy

a) prérie

• Severní Amerika
• pokrývají značnou část údolí řeky Mississippi
• bohatá a úrodná půda
• skoro žádné stromy
• roční úhrny srážek od 500 mm v chladnějších oblastech až k 1000 mm v teplejších oblastech
• vidloroh americký, kojot prériový, psoun prériový, tetřívek prériový, sova zemní

 

b) pampy

• Jižní Amerika
• rozkládají se na východ od And a místy se táhnou až k Atlantskému oceánu
• půda východních pamp je úrodná a je zde mnoho farem
• západní pampy jsou ale mnohem sušší, protože většinu mraků, které by mohly přinést déšť zadržují Andy
• v zimě se nevyskytují mrazy
• zajíc pampový, jelenec quazny, jelínek pudu, nandu pampový, nandu stepní, lama guanako

 

c) pusta

• maďarská step
• antropogenně podmíněnou stepí, kde byly lidskou činností v průběhu dějin vykáceny stromy

 

d) celina

• Rusko a další státy bývalého SSSR
• označení pro neobdělávanou travnatou půdu (step)

 

e) kulturní step

• oblasti mimo přirozené stepi s příznivými podmínkami pro zemědělství (obilniny)
• člověkem skoro odlesněny
• např. úrodné nížiny ČR

 

f) lesostep

• vegetace mírného pásu s porostem travin a bylin
• přechodné → dnes přeměněno v pole
• teplé a poměrně suché léto, studená zima s málo sněhem
• silné větry

 

2) Hospodářské využití

• dnes světové obilnice (pšenice, kukuřice)

 

Lesy

• na severní polokouli se nacházejí obrovské pevniny (Evropa, Asie, Severní Amerika), což je nesrovnatelné s jižní polokoulí (jih Afriky, Jižní Amerika, Austrálie)
• kyselé půdy – půdy s kyselým pH (3-6,4), rostou zde acidofilní rostliny

 

a) listnaté

• opadavé listnaté stromy přesahují 75%
• vyskytují ve střední Evropě, na východním pobřeží Severní Ameriky a v okolí řeky Mississippi
• poměrně teplá léta a nepříliš chladná zima
• roční srážky: 750 – 1000 mm
• dub letní, jasan, habr, lípa, jilm, buk, vrby, olše, topoly či břízy
• kuny, jeleni, srnci, bobři, veverky, medvědi, zajíci, lišky, vlci

 

a1) Stálezelené listnaté lesy

• les, který po příchodu zimního období neshazuje své listy (v důsledku tvrdosti samotných listů)
• maximum srážek v zimě
• suché léto, roční amplituda 15 – 20 °C
• středozemní moře, Írán, Kalifornie
• flóra = pinie, eukalypty, cedry
• fauna = kozy, ovce, koala

 

a2) Opadavé lesy

• les, který po příchodu zimního období shazuje své listy (v důsledku měkkosti samotných listů, s příchodem jara se listy znovu objevují)
• chladné měsíce -5 až +2 °C, teplé 14 až 19 °C
• srážky 500 – 1000 mm
• mírný pás severní polokoule
• fauna = veverka, liška plch
• flóra = bučiny, keřové patro, doubravy

 

b) smíšené

• žádný ze zastoupených druhů nepřesahuje 90 a 95%
• Evropa, n
• a východě Asie i USA, v jižní části Chile, v Jihoafrické republice i v Austrálii a na Novém Zélandu, u nás tvoří až 80 procent lesních porostů
• chladné zimy a teplá léta
• roční srážky až 1000 mm
• buk, dub, javor, bříza, lípa, topol, smrk, jedle, borovice
• levhart, zajíci, lišky, srnci, jeleni, vlci, ptáci, jezevci

 

c) jehličnaté

• množství jehličnatých stromů pohybuje mezi 75 až 90%
• typické pro Severní Ameriku a sever Eurasie
• léto je poměrně teplé, zima výrazná a studená, sníh zde leží 6 až 8 měsíců
• hojné srážky
• smrk, jedle, borovice, modřín
• medvěd, kuna, losi, sobi, polární lišky, rys, jeleni, srnci

 

d) kulturní les

• pěstování smrkových monokultur (u nás nevhodné podmínky)

 

e) lužní les

• podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem

 

f) tajga

• jehličnaté lesy severní polokoule, Kanada, Sibiř v Rusku
• poměrně krátké teplé léto
• schopnost přetrvat i výrazně chladnou zimu
• převaha srážek nad výparem (450-600 mm)
• medvěd, sobol, los
• jedle, vrby, smrky, borovice, modříny
• významný je lov kožešinové zvěře, těžba dřeva

 

g) horská tajga

• vyskytuje se v chladném podnebí našich hor ve výškách nad 1000 m n. m.

 

1) pozměněná tvář lesů mírných šířek

• srážky způsobují při nedostatečné vegetaci vodní erozi na ssvazích, která má za následek snižování přirozené úrodnosti
• používání umělých hnojiv a prostředků proti škůdcům → kontaminace podzemních vod
• regulace vodních toků → povodně
• v polopouštích dosahuje zemědělství výnosů jen se závlahovým systémem → vysychání vodních zdrojů (Aralské jezero)

 

Subpolární pás

• nepříliš teplá krátká léta, jeden měsíc musím mít minimálně 10°C
• krajinu pokrývá tundra, mechy, lišejníky
• Kanda, Rusko, Skandinávie, Falklandy, Jižní Orkneje, Jižní Shetlandy, ostrovy prince Edvarda

 

Tundra

• zima 9-11 měsíců v roce
• srážky 400 mm za rok
• sob, liška, medvěd, sovice
• zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky
• dostatek vody → většinou v pevném skupenství

 

Lesotundra

• přechod mezi tajgou a tundrou
• objevují se zde jednotlivé stromy, rašeliniště, jezírka
• průměrná teplota je kolem 10°C

 

Permafrost

• trvale zamrzlá půda (Rusko, Severní Amerika)
• v létě roztává do hloubky 1 m
• krátká vegetační doba, povětšinou je zde sněhová přikrývka

 

Laponci

• domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska (nejsevernější část Norska, Finska, Švédska)

 

Inuité

• skupina obyvatel nejsevernější části Ameriky, kteří jsou kulturně podobní ostatním domorodýmobyvatelům
• obývají arktické regiony Grónska, Kanady a Aljašky

 

Polární kruh

• zeměpisná rovnoběžka, za kterou alespoň jeden den v zimě slunce nevystoupí nad obzor (nastane tzv. polární noc) a jeden den v létě nesestoupí pod obzor (polární den)

 

Polární záře

• světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 100 km

 

Polární pás

Polární pustiny

• nejnižší teploty, střídání polárního dne a noci
• chudá nebo chybějící fauna a flóra
• oblasti jsou trvale pokryty sněhem a ledem

 

Arktida

• zahrnuje Severní ledový oceán, severní pobřeží Asie, Evropy a Severní Ameriky, Grónsko, Špicberky
• pevnina tvoří pouze 30% rozlohy, větší díl tvoří led, sníh a zmrzlá hladina oceánu
• oblast vysokého tlaku vzduchu, kolem které vznikají v zimním období tlakové níže e silnými větry přinášejícími srážky z Atlantiku
• teploty se pohybují od 0 až do – 40°C, v červenci se může vyšplhat až na 10°C
• málo srážek, kolem 100 až 150 mm ročně
• v Arktidě je vázáno obrovské množství sladké vody (pevninský ledovec)
• flóra: mechy, lišejníky, tundra
• fauna: sob, polární liška, lumík, lední medvěd, tuleni, mroži
• hospodářské využití: rybolov, chov a lov sobů, lov tuleňů a mrožů
• obrovské nerostné bohatství – ropa, černé uhlí
• obyvatelé: Eskymáci

 

Antarktida

• rozkládá se od jižního geografického pólu k zóně oceánské konvergence mezi 50° až 60° j.š.
• pokryt vrstvou tzv. věčného ledu – tento led v sobě obsahuje okolo 80% veškeré sladké vody
• klima: suché, studené
• teplota v centru pevniny -56°C (letní -36°C, zimní -72°C), v oceánu 0°C
• srážky na V 400-500 mm, na Z 600-700 mm, ve vnitrozemí velmi málo srážek (50 mm)
• flóra: pouze mechy a lišejníky
• fauna: velryby, tuleni, delfíni, tučňáci
• osídleno pouze vědeckými pracovníky

 

Dobytí severního pólu

• první z nich skončila katastrofou v roce 1871
• na saních po ledě se vypravili Frederick Cook (1908) a Robert Peary (1909), za dobyvatele byl uznán Peary, ale poté byla jeho cesta zpochybněna na základě jeho deníku
• první dokazatelné dosažené pólu je v roce 1926 vzducholodí Norge (Norsko)
• první věrohodně doložené pozemní dosažení pólu byla výprava amerického dobrodruha Plaisteda v roce 1968

 

Dobytí jižního pólu

• 12. 1911 – Amundsenova expedice vedená norským polárníkem Roaldem Amundsenem
• ve stejný čas expedice Terra Nova, která skončila tragicky

 

Smlouva o Antarktidě

• kodifikuje mezinárodní právní postavené kontinentu, mírovou vědeckou spolupráci o demilitarizaci, zakazuje smluvním stranám na jejich území budovat vojenské základny, provádět jaderné pokusy a vojenské manévry

 

Antarktická oáza

• místo přirozeně bez ledu a sněhu vyskytující se na jinak zaledněném kontinentu Antarktida (Bungerova oáza)

 

Mrazová poušť

• oblast trvale pokryta sněhem a ledem

 

Ozónová díra

• oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu
• největší úbytek je zaznamenán právě nad arktickými oblastmi