Biosféra – maturitní otázka (5)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Biosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Cheza

 

Biosféra = živý obal Země

  • biota – souhrnné označení pro živé i vymřelé organismy
    • zkoumá ji biogeografie jako součást krajiny
  • biogeografie
    • 1) fytogeografie – mezioborová vědní disciplína studující rozšíření rostlin na Zemi
    • 2) zoogeografie – zabývá se rozšířením živočichů
  • ekologie – věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím
  • biocenóza – soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu
  • fytocenóza (rostlinné společenstvo) –  pojem pro soubor rostlinných druhů společně rostoucích ve stejných typech prostředí (louka)
  • zoocenóza – živočišné společenstvo
  • geobiocenóza – spojení živé biocenózy a s neživým (abiotickým) prostředím v krajině
  • ekosystém – označení pro ucelenou část přírody (ekosystém listnatého lesa)
  • endemit – organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje
  • podmínky pro život rostlin a živočichů povrchové biosféry se v různých místech naší planety od sebe liší a mění od rovníku k pólům (šířková pásovitost biosféry) a od hladiny oceánů směrem k vrcholkům hor (výšková stupňovitost biosféry)

 

Biomy

  • a) Vodní biomy
    • biom volného oceánu
    • biom šelfových moří
  • b) Pevninské biomy
    • Hylaea– tropické deštné lesy
    • Skleraea– tropické a subtropické suché lesy a lesosavany
    • Silvaea– opadavé a smíšené lesy mírného pásu
    • Tajga– severské a horské jehličnaté lesy
    • Lesotundra– přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry
    • Tundra
    • Stepi
    • Pouště a polopouště

 

Vegetační pásy

Ekvatoriální (rovníkový) pás

Tropický deštný les

= plíce světa

  • džungle – hustý tropický les, nedotčený lidskou činností
  • stromová patra
    • a) stromové patro (5-40 m)
    • b) keřové patro (1-5 m)
    • c) bylinné patro (do 1 m)

 

1) Výskyt

  • mezi 10° s.z.š. a 10° j.z.š.
  • povodí Amazonky a Konga a v Indonésii, na Nové Guineji a v jižní části západní Indie

 

2) Teplota

  • velmi malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
  • průměrná teplota: 25-30°C

 

3) Srážky

  • 60 mm srážek za měsíc
  • průměrné srážky za rok: 1500-2000 mm
  • zenitální deště – na jaře a na podzim jsou tropické lijáky mohutnější
  • velmi vlhké klima → skleníkové klima

 

4) Fauna a flóra

  • velké množství hmyzu, opice, ptáci
  • orchideje, liány, kapradiny
  • epifyty – organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující se samostatně
  • plantážní plodiny – kakaovník, kaučukovník, banánovník, ananasovník, mangovník

 

5) Hospodářské využití

  • deforestace – z původních 16 mil. km2 Amazonského pralesa zbývá dnes už jen 6,2 mil. km2
  • kvůli dřevu, palmovému oleji, pěstování plodin, stavění domů

 

Střídavě vlhké tropy

Savany

  • buš – označení pro typ venkovské krajiny v Austrálii, Novém Zélandu, Kanadě a Aljašce
  • typicky jde o krajinu porostlou suchomilnými keři a nízkými stromy
  • nomádi = kočovníci

 

1) Typy savan

a) vlhké savany

  • vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů
  • území s 2 až 3 měsíčním obdobím sucha
  • objevují se stále zelené lesy → galeriové lesy
  • v Africe se vyskytují v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa až do jižního Súdánu
  • v J. Americe jsou orinocké llanos (prérie) a brazilské campos (travnaté plochy) a guayanské náhorní savany

 

b) suché savany

  • pokles srážek
  • využívá se pro pastvu dobytka
  • ve východní Africe se nacházejí vysoké traviny a ojediněle stromy (baobaby)
  • v Austrálii se nacházejí traviny a blahovičníky (eukalyptus)

 

c) křovinné savany

  • v sahelské zóně (sahel = název území v severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů. Zahrnuje pás travnatých pastvin.), v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari
  • malé množství srážek: 300-400 mm za rok
  • nacházejí se zde akácie a prořídlé traviny

 

2) Výskyt

  • rozkládají se po obou stranách vlhkých tropů

 

3) Teplota

  • během sucha teploty 40 až 50 °C
  • v noci teploty i kolem 10 °C
  • na okraji pouští nebo v horských oblastech se pohybují i pod bodem mrazu

 

4) Srážky

  • střídá se zimní období sucha a období letních dešťů
  • letní období dešťů je nejbohatší na srážky na jaře a podzim, ale s rostoucí zeměpisnou šířkou srážek ubývá a zimní sucha jsou stále výraznější
  • období dešťů provázejí častí bouřky s odpoledními lijáky

 

5) Řeky

  • v oblastech dlouhého sucha řeky vysychají
  • tyto řeky nazýváme v Africe – vádí, v Austrálii – creek

 

6) Fauna a flóra

  • Afrika – fauna: zebry, žirafy, antilopy, nosorožci, sloni, lvi, gepardi, levharti, pštros

– flóra: baobab

  • Amerika – fauna: mravenečník, pásovec, puma, jaguár,

– flóra: traviny

  • Austrálie: fauna – klokan, koala, mravenečník, pes dingo, emu hnědý

flóra: blahovičník,

 

7) Hospodářské využití

  • kácení lesa
  • zemědělství (kukuřice, proso, hlíznaté plodiny, cukrová třtina, bavlna, kávovník)

 

Tropický suchý pás

Pouště a polopouště

  • písečná bouře – atmosférický jev, kdy je vlivem pohybu vzduchových mas zvedán do atmosféry drobný prachový materiál či písek, který se pak následně spolu s posunem mas pohybuje do nových oblastí
  • písečná duna – písečný přesyp, který je tvořený z drobných písečných zrnek, které jsou větrnou silou neustále přenášeny z jednoho místa na jiné pomocí saltace
  • šot – solná pláň, bezodtoká pánev z větší části roku vyschlá
  • desertifikace – rozšiřování pouští

 

1) Typy pouští podle umístění

a) klimaticky pasátové

  • v obratníkových oblastech vysokého taku vzduchu
  • vzduchové masy sestupují k povrchu

 

b) pobřežní

  • pasáty z pevniny odtlačují teplé povrchové vody, které jsou nahrazovány chladnými vodami z hlubin → ochlazení vzduchu
  • časté mlhy nad oceánem, které zabraňují vzniku srážek nad pevninou

 

c) vnitřní

  • v centrálních oblastech (suché oblasti)
  • příliš velká vzdálenost od moře
  • izolovány vysokými horskými hřbety (jihoamerická patagonská poušť)

 

2) typy pouští podle půdy

  • hamada – kamenná
  • reg, serir – štěrková
  • erg – písková

 

3) Výskyt

  • Afrika (Sahara), Asie (Gobi), Amerika (Atacama), Austrálie (Velká písečná poušť)

 

4) Teplota a srážky

  • velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
  • teploty ve dne 50 až 55 °C
  • v noci teploty i pod bodem mrazu

 

5) Srážky

  • skoro celý rok období sucha
  • 200 mm ročně
  • oázy (označení pro izolovanou oblast vegetace v poušti), artézské studny

 

6) Fauna a flóra

  • hadi, štíři, velbloudi, fenek, surikaty, ještěři
  • kaktusy, sukulenty, xerefyty

 

7) Hospodářské využití

  • chov zvířat

 

8) Zasolování pouští

  • při dešťovém přívalu se voda téměř nevsakuje a tvoří povodňovou vlnu, která odnáší zvětraliny a prohlubuje koryta řek
  • v suchých tropech převládá výpar nad srážkami a v půdě tedy převažuje vzestupný pohyb vody
  • půdní vláha vynáší na povrch četné minerály, které vytvářejí tvrdou solnou, sádrovou či vápennou kůru

 

Subtropický pás

Středomořská vegetace

1) výskyt

  • vyskytují se v oblasti okolo Středozemního moře, JV Asie, v teplém přímořském podnebí středního a jižního Japonska a v Americe na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu

 

2) klima

  • horká suchá léta, mírná vlhká zima

 

3) Fauna a flóra

  • vždy zelené tvrdolisté keře, střídavě vlhké lesy
  • macchie – porosty keřů a nízkých stromů, které v závislosti na stanovištních

podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky

  • terra rossa – tmavočervené jílovité půdy na vápencích
  • huertas – terasované uměle zavlažované plochy

 

4) Hospodářské využití

  • pěstování vinné révy, bavlníku, oliv, pomerančů, citrusů a tabáku…

 

Mírný pás

  • 4 roční období

Stepi

  • travnaté společenství, netvoří souvislý pás, horké léto, studené zima

1) Typy

a) prérie

  • Severní Amerika
  • pokrývají značnou část údolí řeky Mississippi
  • bohatá a úrodná půda
  • skoro žádné stromy
  • roční úhrny srážek od 500 mm v chladnějších oblastech až k 1000 mm v teplejších oblastech
  • vidloroh americký, kojot prériový, psoun prériový, tetřívek prériový, sova zemní

 

b) pampy

  • Jižní Amerika
  • rozkládají se na východ od And a místy se táhnou až k Atlantskému oceánu
  • půda východních pamp je úrodná a je zde mnoho farem
  • západní pampy jsou ale mnohem sušší, protože většinu mraků, které by mohly přinést déšť zadržují Andy
  • v zimě se nevyskytují mrazy
  • zajíc pampový, jelenec quazny, jelínek pudu, nandu pampový, nandu stepní, lama guanako

 

c) pusta

  • maďarská step
  • antropogenně podmíněnou stepí, kde byly lidskou činností v průběhu dějin vykáceny stromy

 

d) celina

  • Rusko a další státy bývalého SSSR
  • označení pro neobdělávanou travnatou půdu (step)

 

e) kulturní step

  • oblasti mimo přirozené stepi s příznivými podmínkami pro zemědělství (obilniny)
  • člověkem skoro odlesněny
  • např. úrodné nížiny ČR

 

f) lesostep

  • vegetace mírného pásu s porostem travin a bylin
  • přechodné → dnes přeměněno v pole
  • teplé a poměrně suché léto, studená zima s málo sněhem
  • silné větry

 

2) Hospodářské využití

  • dnes světové obilnice (pšenice, kukuřice)

 

Lesy

  • na severní polokouli se nacházejí obrovské pevniny (Evropa, Asie, Severní Amerika), což je nesrovnatelné s jižní polokoulí (jih Afriky, Jižní Amerika, Austrálie)
  • kyselé půdy – půdy s kyselým pH (3-6,4), rostou zde acidofilní rostliny

 

a) listnaté

  • opadavé listnaté stromy přesahují 75%
  • vyskytují ve střední Evropě, na východním pobřeží Severní Ameriky a v okolí řeky Mississippi
  • poměrně teplá léta a nepříliš chladná zima
  • roční srážky: 750 – 1000 mm
  • dub letní, jasan, habr, lípa, jilm, buk, vrby, olše, topoly či břízy
  • kuny, jeleni, srnci, bobři, veverky, medvědi, zajíci, lišky, vlci

 

a1) Stálezelené listnaté lesy

  • les, který po příchodu zimního období neshazuje své listy (v důsledku tvrdosti samotných listů)
  • maximum srážek v zimě
  • suché léto, roční amplituda 15 – 20 °C
  • středozemní moře, Írán, Kalifornie
  • flóra = pinie, eukalypty, cedry
  • fauna = kozy, ovce, koala

 

a2) Opadavé lesy

  • les, který po příchodu zimního období shazuje své listy (v důsledku měkkosti samotných listů, s příchodem jara se listy znovu objevují)
  • chladné měsíce -5 až +2 °C, teplé 14 až 19 °C
  • srážky 500 – 1000 mm
  • mírný pás severní polokoule
  • fauna = veverka, liška plch
  • flóra = bučiny, keřové patro, doubravy

 

b) smíšené

  • žádný ze zastoupených druhů nepřesahuje 90 a 95%
  • Evropa, n
  • a východě Asie i USA, v jižní části Chile, v Jihoafrické republice i v Austrálii a na Novém Zélandu, u nás tvoří až 80 procent lesních porostů
  • chladné zimy a teplá léta
  • roční srážky až 1000 mm
  • buk, dub, javor, bříza, lípa, topol, smrk, jedle, borovice
  • levhart, zajíci, lišky, srnci, jeleni, vlci, ptáci, jezevci

 

c) jehličnaté

  • množství jehličnatých stromů pohybuje mezi 75 až 90%
  • typické pro Severní Ameriku a sever Eurasie
  • léto je poměrně teplé, zima výrazná a studená, sníh zde leží 6 až 8 měsíců
  • hojné srážky
  • smrk, jedle, borovice, modřín
  • medvěd, kuna, losi, sobi, polární lišky, rys, jeleni, srnci

 

d) kulturní les

  • pěstování smrkových monokultur (u nás nevhodné podmínky)

 

e) lužní les

  • podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem

 

f) tajga

  • jehličnaté lesy severní polokoule, Kanada, Sibiř v Rusku
  • poměrně krátké teplé léto
  • schopnost přetrvat i výrazně chladnou zimu
  • převaha srážek nad výparem (450-600 mm)
  • medvěd, sobol, los
  • jedle, vrby, smrky, borovice, modříny
  • významný je lov kožešinové zvěře, těžba dřeva

 

g) horská tajga

  • vyskytuje se v chladném podnebí našich hor ve výškách nad 1000 m n. m.

 

1) pozměněná tvář lesů mírných šířek

  • srážky způsobují při nedostatečné vegetaci vodní erozi na ssvazích, která má za následek snižování přirozené úrodnosti
  • používání umělých hnojiv a prostředků proti škůdcům → kontaminace podzemních vod
  • regulace vodních toků → povodně
  • v polopouštích dosahuje zemědělství výnosů jen se závlahovým systémem → vysychání vodních zdrojů (Aralské jezero)

 

Subpolární pás

  • nepříliš teplá krátká léta, jeden měsíc musím mít minimálně 10°C
  • krajinu pokrývá tundra, mechy, lišejníky
  • Kanda, Rusko, Skandinávie, Falklandy, Jižní Orkneje, Jižní Shetlandy, ostrovy prince Edvarda

 

Tundra

  • zima 9-11 měsíců v roce
  • srážky 400 mm za rok
  • sob, liška, medvěd, sovice
  • zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky
  • dostatek vody → většinou v pevném skupenství

 

Lesotundra

  • přechod mezi tajgou a tundrou
  • objevují se zde jednotlivé stromy, rašeliniště, jezírka
  • průměrná teplota je kolem 10°C

 

Permafrost

  • trvale zamrzlá půda (Rusko, Severní Amerika)
  • v létě roztává do hloubky 1 m
  • krátká vegetační doba, povětšinou je zde sněhová přikrývka

 

Laponci

  • domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska (nejsevernější část Norska, Finska, Švédska)

 

Inuité

  • skupina obyvatel nejsevernější části Ameriky, kteří jsou kulturně podobní ostatním domorodýmobyvatelům
  • obývají arktické regiony Grónska, Kanady a Aljašky

 

Polární kruh

  • zeměpisná rovnoběžka, za kterou alespoň jeden den v zimě slunce nevystoupí nad obzor (nastane tzv. polární noc) a jeden den v létě nesestoupí pod obzor (polární den)

 

Polární záře

  • světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 100 km

 

Polární pás

Polární pustiny

  • nejnižší teploty, střídání polárního dne a noci
  • chudá nebo chybějící fauna a flóra
  • oblasti jsou trvale pokryty sněhem a ledem

 

Arktida

  • zahrnuje Severní ledový oceán, severní pobřeží Asie, Evropy a Severní Ameriky, Grónsko, Špicberky
  • pevnina tvoří pouze 30% rozlohy, větší díl tvoří led, sníh a zmrzlá hladina oceánu
  • oblast vysokého tlaku vzduchu, kolem které vznikají v zimním období tlakové níže e silnými větry přinášejícími srážky z Atlantiku
  • teploty se pohybují od 0 až do – 40°C, v červenci se může vyšplhat až na 10°C
  • málo srážek, kolem 100 až 150 mm ročně
  • v Arktidě je vázáno obrovské množství sladké vody (pevninský ledovec)
  • flóra: mechy, lišejníky, tundra
  • fauna: sob, polární liška, lumík, lední medvěd, tuleni, mroži
  • hospodářské využití: rybolov, chov a lov sobů, lov tuleňů a mrožů
  • obrovské nerostné bohatství – ropa, černé uhlí
  • obyvatelé: Eskymáci

 

Antarktida

  • rozkládá se od jižního geografického pólu k zóně oceánské konvergence mezi 50° až 60° j.š.
  • pokryt vrstvou tzv. věčného ledu – tento led v sobě obsahuje okolo 80% veškeré sladké vody
  • klima: suché, studené
  • teplota v centru pevniny -56°C (letní -36°C, zimní -72°C), v oceánu 0°C
  • srážky na V 400-500 mm, na Z 600-700 mm, ve vnitrozemí velmi málo srážek (50 mm)
  • flóra: pouze mechy a lišejníky
  • fauna: velryby, tuleni, delfíni, tučňáci
  • osídleno pouze vědeckými pracovníky

 

Dobytí severního pólu

  • první z nich skončila katastrofou v roce 1871
  • na saních po ledě se vypravili Frederick Cook (1908) a Robert Peary (1909), za dobyvatele byl uznán Peary, ale poté byla jeho cesta zpochybněna na základě jeho deníku
  • první dokazatelné dosažené pólu je v roce 1926 vzducholodí Norge (Norsko)
  • první věrohodně doložené pozemní dosažení pólu byla výprava amerického dobrodruha Plaisteda v roce 1968

 

Dobytí jižního pólu

  • 12. 1911 – Amundsenova expedice vedená norským polárníkem Roaldem Amundsenem
  • ve stejný čas expedice Terra Nova, která skončila tragicky

 

Smlouva o Antarktidě

  • kodifikuje mezinárodní právní postavené kontinentu, mírovou vědeckou spolupráci o demilitarizaci, zakazuje smluvním stranám na jejich území budovat vojenské základny, provádět jaderné pokusy a vojenské manévry

 

Antarktická oáza

  • místo přirozeně bez ledu a sněhu vyskytující se na jinak zaledněném kontinentu Antarktida (Bungerova oáza)

 

Mrazová poušť

  • oblast trvale pokryta sněhem a ledem

 

Ozónová díra

  • oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu
  • největší úbytek je zaznamenán právě nad arktickými oblastmi