Otázka: Světové vztahy a organizace, diplomacie, napětí ve světě

Předmět: Společenské vědy, Sociologie, Politologie

Přidal(a):  Leah123

Mezinárodní vztahy, diplomacie, ohniska napětí ve světě a mezinárodní organizace

• Nejčastěji spojen s politickými vztahy, ale i ekonomické, vojenské, kulturní a právní vztahy
• jsou vědní politologickou disciplínou, která zkoumá společenské jevy
• na mezinárodní úrovni
• Zabývají se vývojem a strukturou mezinárodních společenství, subjekty mezinárodních vztahů, faktory ovlivňující jejich chování a jeho modely
• Ministerstvo zahraničních věcí, prezident (je nezávislý, nemusí se nikomu zodpovídat; může ale být obžalován senátem za vlastizradu)
• V zahraničí zastupují ambasády
• Velvyslanci – diplomatická imunita, jmenuje je a přijímá prezident
• ČR – OSN, NATO, EU, Mezinárodní měnový fond, mezinárodní červený kříž
• smlouvy a dohody upravují vztahy mezi státy a vytváří základ mezinárodní spolupráce
• platí, dokud to vyhovuje všem stranám, které je podepsaly
• (deklarace X smlouva) -> deklarace = morální slib a závazek, právem nevymahatelný; smlouva = právně vymahatelná dohoda (vymahatelné mezinárodními soudy)

Vztahy (historie)

• Kořeny v st. Řecku – Sokratés – každý z nás má právo vybrat si zemi, kde chce žít, tam musí respektovat zákony
• Aristoteles – 3 vrstvy, má vládnout střední vrstva, chudí poslouchají a bohatí naslouchají
• Středověk – Machiavelli, vladař – platit lidi, tak dobře, aby konali dobro pro všechny
• Pravomoce panovníků – do 19. století, s kým budou válčit a s kým uzavřou smlouvu
• Po 19. století změna, nejvíce umírá přece civilní obyvatelstvo, vztahy by měly být pod veřejnou kontrolou parlamentu, = demokratičnost zahraniční politiky, ww2 – appeasement
• 1948 Francie, Mezinárodní vztahy – 4. větev politologie

Subjekty mezinárodních vztahů

• Suverénní státy – uznáván a respektován ostatními státy, jako suverénní stát má právo uzavírat mezinárodní smlouvy či diplomatické vztahy
  • Stát je svrchovaný, má moc nad svým územím a obyvatelstvem
• Velmoce – znaky: rozloha, strategická surovina = přírodní bohatství, počet obyvatel, ekonomická síla, vojenská síla
• Mezinárodní organizace – je jich velké množství, společná definice neexistuje,

Formy mezinárodních vztahů

• Mezinárodní smlouvy, dohody a deklarace
• Jsou vymahatelné
• Bilaterální smlouva – smlouva mezi státy
• Multilaterální smlouva – tři a více států
• Deklarace (nejsou soudně vymahatelné), morální závazek = slibem neurazíš
• Všeobecná deklarace práv v OSN

Mezinárodní organizace

Dělení mezinárodních organizací

• Podle typu členství
  • Mezinárodní vládní organizace – o členství státu rozhoduje vláda/parlament, EU = Evropská unie, NATO, OSN
  • Mezinárodní nevládní organizace – Mezinárodní fotbalový klub, ekologické org.
  • Hybridní organizace – červený kříž, neziskovky

• Podle rozsahu členství
  • Limitované mezinárodní organizace – regionální omezení
  • Ekonomický limit – G7
  • Politický limit – NATO
  • Nelimitované mezinárodní organizace = univerzální
  • Členství nemá žádné omezení, OSN

• Podle cílů a polí působnosti
  • Všeobecné mezinárodní organizace
  • Není omezeno, co se bude řešit, volné podmínky, co se řeší
  • Evropská unie, OSN
  • Specializované národní organizace – vybrali si oblast, ve které působí
  • Mezinárodní vojenské organizace, OPEK. NATO,EURATOM
• Podle druhů vztahů mezi členy
  • Organizace s cílem vytvořit konflikt mezi členy a nečleny – Trojspolek a Trojdohoda, Varšavská smlouva, OSA – Berlín, Řím, Tokyo
  • Organizace orientované na snížení a prevenci konfliktu – OSN, NATO
  • Organizace orientované na spolupráci – visegrádská čtyřka (V4

Světové organizace

• ČR – nyní v cca 60 mezinárodních organizacích

OSN

• Největší univerzální vládní organizace
• Sídlo v New Yorku, 1945, založeno po sn, po ww2 v san franciscu
• Cíle: předejít dalšímu válečnému konfliktu (světový mír), ochrana lidských práv
• Základní dokument Charta OSN
• Cílů OSN k rozvojovým zemím (Fairtrade, politické cíle)
• Jak se stát členem: suverénní stát, členství musí být schváleno na základě doporučení Rady bezpečnosti, na vyloučení RB – Valné shromáždění, musí podepsat Chartu OSN

Tři největší orgány OSN

• Valné shromáždění
  • Schází se v sídle OSN a 2x do roka, nejvyšší představitelé
  • Jarní a podzimní zasedání
  • Určuje se rozpočet
  • Jeden stát = jeden hlas
  • V čele stojí předseda
• Rada bezpečnosti OSN
  • Největší výkonný orgán
  • Zasedání všech členských zemí
  • 5 zemí je stálých – jsou historicky dané Ruská federace, USA, Velká Británie, Francie, Čína
  • Výsadní právo veta
  • 10 členů – nestálí členové, volí se na dva roky, volí je Valné shromáždění, z nich je předseda zvolen
  • Závazná rozhodnutí = rezoluce, jsou číslovány a mohou být OSN vynucovány
• Generální tajemník
  • Volen Valným shromážděním na 5 let
  • Současný António Guterres

Soudní moc OSN

• Mezinárodní soudní dvůr
  • Nachází se v Haagu
  • Tvoří 15 soudců, funkční období je devět let
  • Navrhování Radou bezpečnosti, voleni Valným shromážděním
• Mezinárodní soudní tribunál
  • Řeší válečné zločiny
  • Rozhodnutí jsou závazná
  • Spojena s Norimberským tribunálem po druhé světové válce
  • Činy jsou nepromlčitelné

Pod OSN spadá mnoho dalších organizací:

• UNESCO
• • mezinárodní organizace spadající pod OSN
  • stará se o vědu výchovu a kulturu
  • u nás: Praha, Český Krumlov, …
  • cílem je odstranění především analfabetismu (negramotnost)
  • sídlí v Paříži
• UNICEF
• • sídlo v New Yorku
  • vzniká jako reakce na hladomor po druhé světové válce
  • „adopce na dálku“ -> základní podmínkou je, že se s dítětem nikdy nesetkáme
  • hlavně finanční pomoc dětem
• FAO
• • organizace pro výživu a zemědělství
  • sídlo v Římě
  • zajištění potravy a vody
• FAIR TRADE
• • -> peníze jdou přímo malému zemědělci, který produkt vytváří
• WHO
• • světová zdravotnická organizace
  • Ženeva
  • hlavním cílem je zabránit šíření epidemií -> očkování, prevence, …
• Mezinárodní měnový fond
• • Washington D.C.
  • cílem podporovat stabilitu kurzů jednotlivých členských států
  • ČR už je čistým plátcem -> z rozvojových zemí jsme se dostali do zemí bohatých
• MOP
• • mezinárodní organizace práce
  • otázky zaměstnávání žen, těhotných žen, dětskou prací

NATO

• vojensko-bezpečnostní aliance
• Evropsko-americká aliance
• (pro Nový Zéland, Asii je ASUO)
• sídlo v Bruselu
• v čele generální tajemník
• duben 1949 na základě Washingtonské smlouvy
• pakt obranný
• funguje i jako ochrana proti válce mezi vyhrocenými státy
• mnohé články (5 – napaden jeden členský stát, ostatní jdou na pomoc)
• v čele Severoatlantická rada
• nejvyšší orgán
• každý členský stát má zástupce
• rozhodnutí musí být přijato jednohlasně
• každý člen má právo veta
• v minulosti v čele Petr Pavel

Rada Evropy

• nemá s EU nic společného
• vznik 1949
• sídlo ve Štrasburku
• lidská práva, demokracie, soud pro lidská práva
• mezinárodní organizace

OECD

• organizace pro hospodářskou spolupráci
• vznik 1961
• sídlo Paříž
• řeší všechny ekonomické otázky -> stabilizace trhů. zastavit růst nezaměstnanosti

OPEC

• země vyvážející ropu
• Blízký východ
• 12 členů
• sídlo ve Vídni
• Katar, Emiráty, Alžírsko
• ropa moc levná -> omezení těžby
• důležitý partner USA – embargo na ropu z Ruska

Mezinárodní červený kříž

• humanitární hnutí
• vznik 1863
• sídlo Ženeva

NAFTA

• Kanada, USA, Mexiko
• zóna volného obchodu
• 1964
• reakce na rostoucí a politický vliv EU

Nástroje mezinárodních vztahů

• Unediace- odklon od tr.řízení, 3. strana nestranná, nyní Izrael/Hamás, 3. str neřeší konflikt an blocke
• Negociace – vyjednávání
• Adjudikace- nabytí státní suverenity rozhodnutí mz.soudu, např. odtrhnutí Kosova
• Embargo – uvalit na stát, porušují mezinárodní smlouvy, např. Zákaz dovozu
• Jeden z ekonomických a politických nástrojů
• Bojkot — bojkot Kuby, přerušení vztahů a členství v mezinárodních organizací, muslimské země bojkot coca coly
• Sankce – politické, hospodářské, írák bez léků- trpí civil
• Blokáda– uzavření 2. stupně- musí schválit rada bezp., pacifistická= mírová(blok jen kubánských lodí) a válečná- omezení obch.styků, informacím-KLDR, všechny lodě, co obchodují s Kubou pryč politicko-diplomatická- běloruští politice teď nikam nezváni
• Další silové nátlaky, když demokratické selžou
• Vojenské cvičení poblíž hranic státu- Rusko
• Letadla náhodou přeletí hranice
• Cílené bombardování

Stupně války

• Agrese – všechno, co je neslučitelné s Chartou OSN
• Stupeň agresí
  • 1. Anexe – jakékoliv válečné počínání, násilné připojení státu k jinému státu-krym
  • 2. Okupace – protektorát Čechy a Morava
  • 3. Válka – násilně přemoct jiný stát, stát ztrácí svou svrchovanost a bojuje o svojí existenci
• Válka by měla mít určitá pravidla:
  1. Vyhlásit válku
  2. Vydána deklarace agresora, světu oznamuje, že začala válka
• Průběh války – přijaty Ženevské konvence– válka veřejně vyhlášena
• Pravidla, podle kterých by měli válčící strany bojovat
• Váleční zajatci – neměli by být mučeni a tíráni, měli by mít základní práva
• Civilní obyvatelstvo – nemělo by být používáno jako štít, nemělo by se útočit na budovy označené červeným křížem
• Zákaz používání zbraní chemických, biologických, jaderných a zakázány pokusy s jadernými zbraněmi
• Ukončení války:
  • Kapitulace – jednotky poražené země složí zbraně, nejvyšší hlava strany státu podepisují kapitulace, D
  • Podrobení – je jasné, kdo je vítězem, vítězná str co nadiktuje, co chce
  • Uzavření příměří – válčící strany se dostanou do situace, kdy jsou strany vyrovnané, Korea 37. rovnoběžka
  • Mírové smlouvy – mírová smlouva, kde jsou dohodnuty všechny podrobnosti, dohodnutí míru není kapitulace, dlouhodobější, nejefektivnější, kdo se jak stáhne, výška reparací

Islámský stát

• Původ je v Iráku a Sýrii
• Nebyl uznán žádným jiným státem
• Chalifát – nárokuje si všechny muslimi na světě
• Začali vybírat daně, měli soudy, náboženskou policii (Hisba)
• Podle práva Šariba = islámské právo
• Zločiny, kterých se dopouštěl:
• Teror, prostředkem k vládnutí, pronásledování a terorizování obyvatel, vraždění
• Ničení památek, bourání, rabování
• Odvlečení mladých dívek a žen do otroctví
• Militarizace dětí
• Teroristické útoky v Evropě
• V roce 2014 Barack Obama se postavil na stranu Iránu
• 2015 Rusko, které podporovalo Turecko
• Také i Somálsko pirátství, taiwan- čína, kašmír, irsko, Španělsko, jugoslávie

Ukrajinská válka

• Rusko nesmířeno s tím, že Ukrajina získala svobodu
• Rusko-ukrajinské vztahy napjaté již od 20. století
• Oranžová revoluce – samostatnost Ukrajiny
• Krymská krize
• Dvě samostatné republiky
• EU přijímá sankce – zákaz dovozu potravin, zákaz vstup ruských představitelů do EU

Uzavírání mezinárodních smluv

• Vytypuje se oblast, ve které by měli oba státy zájem uzavřít
• Vyjednávání – sejdou se odborníci na danou tematiku
• Odborná stanoviska
• Provizorní přijetí – přizváni i politici, provizorní uzavření, proč a co do smlouvy dali
• Politici smlouvu podepíšou

Ratifikace – dlouhý proces, podepsán politiky a specialisty

• Schválení parlamentu a prezidenta
• Datum nabytí platnosti, od kdy platí + datum účinnosti
• Za jakých podmínek se může měnit atd…

Článek Světové vztahy a organizace, diplomacie, napětí ve světě se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Totalitarismus, autoritarismus

Předmět: Společenské vědy, Politologie

Přidal(a): Laura Morales

Struktura

• Totalitarismus
  • Původ a charakteristika totalitarismu (Giovanni Amendola)
  • Definice podle Zdeňka Nešpora ze Sociologické encyklopedie
  • Definice podle Hannah Arendt
  • Rysy podle Friedricha
  • Rysy na příkladu nacistického Německa
  • Kategorie totalitarismu podle Merkela
• Autoritarismus
  • Charakteristika autoritarismu
  • Rysy podle Juana Linze
  • 7 typů autoritativních režimů podle Linze, příklad byrokraticko-militárního autoritativního režimu
• Shrnutí
  • Podobnosti a rozdíly mezi totalitarismem a autoritarismem

TOTALITARISMUS

Definice a původ

• Z latinského totus – celý.
• Giovanni Amendola v roce 1923 poprvé použil pojem totalitarismus jako popis fašistické Itálie za vlády Mussoliniho: „Systém, jenž násilným podřizováním obcí usiluje o absolutní a nekontrolovanou moc.“
• Zdeněk Nešpor, Sociologická encyklopedie: „Princip politické moci, která si vynucuje neomezené disponování jí podřízenými osobami. Vyznačuje se politickou a ekonomickou diktaturou ve všech sférách společenského života.“
• Hannah Arendt (židovka, spisovatelka, filosofka) napsala několik knih (Původ totalitarismu), ve kterých popisuje totalitu na základě vlastních zkušeností. Hlavní odlišností její teorie je, že s totalitou jde ruku v ruce teror a banalita zla.

Hlavní rysy podle Friedricha

1. Systém má legitimitu postavenou na oficiální ideologii, kterou přijímají všichni ve společnosti.
2. Systém je ovládán jedinou hierarchicky organizovanou masovou politickou stranou s jediným vůdcem v čele; státní byrokracie je straně podřízena nebo je s ní propojena.
3. Vládnoucí strana je jediná, kdo kontroluje ozbrojenou moc (armádu).
4. Vládnoucí strana kompletně kontroluje prostředky masové komunikace.
5. (Tajná) policie zajišťuje fyzickou a psychologickou kontrolu společnosti; k tomu využívá teroristické postupy.
6. Přidáno později Brzezinskym: centrální řízení a kontrola ekonomiky.

Charakteristiky totalitarismu na příkladu nacistického Německa

• Oficiální ideologie (přijímána a akceptována všemi členy společnosti)
  • Nacionalismus spojený s rasismem a antisemitismem, myšlenka nadřazenosti árijské rasy a potřeby „čisté“ národní komunity. Jinak represe.
• Jediná masová politická strana (většinou s jediným vůdcem v čele)
  • Německá nacistická strana (NSDAP) s jediným vůdcem v čele (Adolf Hitler). Ostatní politické strany byly zakázány.
• Kontrola všech prostředků ozbrojené moci (armády)(stranou nebo byrokracií)
  • Systematicky podřízeno vůdci strany Hitlera, aby mohl klíčově ovlivňovat vojenské rozhodnutí.
• Úplná kontrola prostředků masové komunikace (stranou nebo byrokracií)
  • Propaganda byla klíčová pro nacistický režim. Média byla přísně kontrolována a sloužila k manipulaci veřejného mínění. Cenzura.
• Systém fyzické a psychologické kontroly společnosti (prostřednictvím složek, jež jednají teroristickými způsoby)
  • Gestapo (tajná policie) známá svou brutalitou, vytvářela informátorské (udavačské) sítě.
• Centrální řízení a kontrola ekonomiky (později dodáno)
  • Model plánované ekonomiky, důraz na podporu válečného průmyslu.

Kategorie totalitarismu podle Merkela

1. Komunistický totalitní režim: Sovětský svaz.
2. Fašistický totalitní režim: Nacistické Německo.
3. Teokratický totalitní režim: Talibánská éra v Afghánistánu.

Totalitní režim je výrazně popsán také v literárních dílech.

• Nejznámějším je například „1984“ od George Orwella, který zachycuje všechny různé extrémy totalitních principů.

Seznam totalitních států

• Dříve: Sovětský svaz (1930-91), nacistické Německo (1933-45), Brazílie (1937-45).
• Nyní: Severní Korea (od 1948), Kuba (od 1959), Saúdská Arábie (od 1932).

AUTORITARISMUS

Definice

• Autoritativní režim stojí na pomezí demokracie a totality.
• Hlavní znaky podle filosofa Juana Linze:
  • Omezená pluralita: Režim toleruje řadu organizací, které mohou mít přesah do politiky, ale musí podporovat stávající režim.
  • Nemá jasně označenou ideologii.
  • Jeden vůdce.
  • Není intenzivně politicky mobilizována: Pokud se nejedná o určité etapy vývoje, pouze málo. Režim je spíše pasivní – depolitizace.

Typy autoritativních režimů podle Linze

• Byrokraticko-militaristické autoritativní režimy:
  • Nejčastější typ autoritářského režimu.
  • Důraz na militární složku státu.
  • Úzké propojení mezi byrokracií a armádou → vysoké funkce zastávají vojenští vůdci.
  • Nemá oficiální ideologii a často ani vládnoucí stranu.
  • Příklad: Španělský režim Francesca Franka (1939–1975), kdy každých 5 let byla ve státě zvolena nová vláda, nicméně vždy ji předsedal právě Franko. „Soft monarchismus“ → formální republika, ale Frankovo postavení bylo podobné králi.
• Organicko-etatistické autoritativní režimy
• Modernizační autoritativní režimy

SHRNUTÍ + ROZDÍLY

Podobnosti

• V obou režimech vládne jedna politická strana, která má vůdce.
• Vypořádávají se s politickými protivníky prostřednictvím násilí.
• Hlavním cílem těchto stran je udržet se u moci co nejdéle.
• Potlačení opozice.
• Omezení politických práv občanů (zasahovat, nesouhlasit).

Rozdíly

• V autoritativních režimech chybí snaha o totální ovládnutí společnosti.
• Autoritarismus je uprostřed mezi demokracií a totalitarismem.
• Totalitarismus má vládnoucí ideologii, autoritarismus žádnou nemá.
• Totalita vyžaduje vysokou politickou mobilizaci (propaganda), autorita pouze nízkou (nemusí projevovat oddanost režimu).

Pojmy

• Hierarchie: Všemu nadřazený právě jeden prvek, člověk.
• Represe: Potlačení, a to i násilím.
• Byrokracie: Vláda úředníků, bezduše dodržují předpisy.
• Depolitizace: Společnost se politikou nezabývá (to je i cílem), řeší ji pouze ten ve vládě.

Článek Totalitarismus a autoritarismus se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Politická geografie

Předmět: Zeměpis, Politologie

Přidal(a): Jirka

Stát – určitá forma organizace lidské společnosti

Základní prvky státu:

• území, obyvatelstvo, státní organizace, státní moc, způsob vlády, právní řád

Území státu

• Zahrnuje suchozemský prostor, ale také vnitřní a pobřežní vody, vzdušný a podzemní prostor.
• Jednotlivá území jsou oddělena hranicemi.
• Hranice mohou být:
  • a) přírodní (horské hřebeny, řeky, pobřeží oceánů moří či jezer)
  • b) umělé (bez ohledu na přírodní prostředky)
• Pro stanovení hranic se využívají buď politické (jednání, dohody, smlouvy) nebo vojenské prostředky (obsazení území).
• Hranice na moři se udávají v námořních mílích (1 NM= 1,85 km). V pobřežních vodách (12 NM) platí plná svrchovanost území státu. Do 350 NM stát má určité nároky na zásahy v tomto území (např. do 24 NM kontrola lodí, do 200 NM zisk přírodních zdrojů apod.)
• Schengenský prostor – je společné území evropských států, na jejichž společných hranicích nejsou prováděny hraniční kontroly osob.
• Exkláva – je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území (Kaliningrad, Aljaška), Enkláva – je část území zcela obklopená územím jiného státu (San Marino, Vatikán, Lesotho)

Státní útvary:

• Nezávislé státy (mají svrchovanost, měli by mít mezinárodně právní uznání a navázané diplomatické styky s ostatními), cca 193 států, ale patří zde mnoho států, které toto nesplňují, ale usilují o to (Kosovo, Palestina, Taiwan)
• Závislá území – státy s určitou autonomií, ale např. obranu zajišťuje mateřská země, často kolonie či zámořská území, nemohou uzavírat mezinárodní smlouvy, celkem 51 (Gibraltar, Francouzská Guyana, Grónsko, Portoriko, Hongkong, Macao)
• Mezinárodní území – území pod společnou správou světového společenství (vesmírný prostor, volné moře – nad 350 NM, Antarktida)

Geopolitické změny během 20. století:

• Rozpad R-U po 1. světové (Československo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie).
• Dekolonizace v Africe (1960 – 17 nových států; Nigérie, Kamerun, Mali…)
• Dekolonizace Asie (1947 – Indie/Pákistán, 1948-1957 10 nových států)
• Rozpad bipolárního světa (80.-90.léta – pád Berlínské zdi, rozpad SSSR, Jugoslávie, rozdělení Československa)

Sáty dále klasifikujeme podle správního zřízení, formy vlády a státního režimu.

Forma vlády

• Určuje povahu výkonu vlády a nejvyšší orgány státu
• Dělení: anarchie, monarchie, republika
• Monarchie – v čele je panovník, který je dědičný nebo volený, celkově 46 monarchií
  • Absolutní – veškerá moc v ruce panovníka, vydává zákony, má i moc výkonnou a soudní (Saudská Arábie, Omán, Katar, Brunej)
  • Konstituční (ústavní/parlamentní) – omezena moc, převládá reprezentační funkce (VB, Belgie, Nizozemí, Dánsko, Norsko, Japonsko, Thajsko, Malajsie, Maroko)
  • Dělení monarchie podle pojmenování: císařství (Japonsko), království (34 – VB, Maroko, Belgie, Malajsie, Jordánsko), knížectví (Andorra, Lichtenštejnsko, Monako), velkovévodství (Lucembursko), sultanát (Brunej, Omán), emiráty (SAE, Katar, Kuvajt), Svatý stolec (Vatikán)
• Republika – zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou odděleny a​ měly by být na sobě nezávislé, rozdělení moci stanoví ústava​, cca 159 republik
  • Parlamentní – pravomoci prezidenta jsou ​omezeny ve prospěch vlády a parlamentu, není zde ​jasné oddělení moci výkonné a zákonodárné, ale ​jasně je odlišena role prezidenta a předsedy vlády, vládu jmenuje prezident, schvaluje ji parlament,​ může ji vyslovit i nedůvěru. (Indie, Etiopie, Turecko, velká část Evropy…)
  • Prezidentská – výkonná, zákonodárná a soudní jsou od sebe naprosto oddělené, prezident má rozsáhlé pravomoci, předsedá vládě a jmenuje osoby exekutivy, on ani vláda nejsou​ odpovědní parlamentu, parlament nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu (USA, většina Jižní Ameriky, Indonésie, Bělorusko…)
  • Poloprezidentská – je zde převaha moci výkonné nad mocí​ zákonodárnou, přímá volba prezidenta, který smí​ vykonávat své pravomoci bez kontrasignace, vláda má odpovědnost vůči parlamentu i prezidentovi, prezident má právo odvolat vládu​ nebo rozpustit parlament, prezident je zpravidla neodvolatelný a nezodpovědný za výkon svého​ úřadu (Francie, Rumunsko, Ukrajina, Rusko, Egypt…)

Správní členění – dělení států podle územní organizace

• Unitární stát – jedna vláda, parlament i ústava​ (většina Afriky, Čína, střední a JV Asie, Evropa kromě německy mluvících zemí)
• Federativní (spolkový stát) – mají společné nejvyšší státní orgány, mimo ně existují i menší útvary jako jsou země (SRN, Rakousko), republiky (Rusko), státy (USA, Indie, Brazílie), provincie (Kanada), kantony (Švýcarsko) apod.

Způsob vlády – politická moc je ve státě uplatňována způsobem demokratickým nebo totalitním

• Demokracie – státní moc je odvozena od občanů, ​státní moc je postavena na dělbě moci zákonodárné, ​výkonné a soudní​
  • znaky demokracie: svoboda​, rovnost před zákonem​, lidská a politická práva​, právní stát, občanská společnost​
• Totality – stát stojí nad občanem, moc je ​soustředěna do rukou skupiny lidí, která rozhoduje, ​řídí a kontroluje veškerý život ve státě​ (př. Bělorusko – poslední diktatura v Evropě, KLDR, Kuba – Fidel Castro apod.)

Mezinárodní integrace 

• formy a procesy, které mají zajistit slučování a spolupráci států na politické a ekonomické úrovni, současně se státy sdružují do mezinárodních organizací
• → EKONOMICKÉ
  • OSN (Organizace sdružených národů) – 193 států, cílem je mír, bezpečnost a spolupráce mezi národy, založena 1945 v San Franciscu, sdružuje další pod organizace (UNESCO – organizace pro výchovu, vědu a kulturu; UNICEF – dětský fond; WHO – zdravotní organizace, IMF – měnový fond)
  • EU (Evropská unie) – 27 členů, cílem je hospodářská a politická integrace v Evropě, vznik 1992 (předtím ES apod.), součástí EU jsou i různé zóny jako Schengenský prostor (viz. hranice), eurozóna (sdružení států se stejnou měnou → euro)
  • G7 – skupina 7 nejvyspělejších států světa (FR, IT, USA, JAP, VB, NĚM, KAN)
  • OECD – organizace sdružující 34 nejvyspělejších ekonomik světa, cílem je vzájemná hospodářská spolupráce (ČR součástí od roku 1996)
  • OPEC – 12 zemí, organizace zemí vyvážejících ropu, cílem je spolupráce v těžbě a určování cen (Irák, Irán, Saudská Arábie, Venezuela, Alžírsko…)
  • APEC (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) – 21 členů, cílem je zlepšení ekonomických vztahů
  • NAFTA – severoatlantická zóna volného obchodu (USA, Mexiko a Kanada)
  • MERCOSUR – ekonomická integrace států Jižní Ameriky
• → POLITICKÉ
  • OSN (Organizace sdružených národů)
  • NATO (Severoatlantická aliance) – 30 členů, mezivládní vojenská organizace za cílem zabezpečení svobody a společné obrany států, vznikla 1949 ve Washingtonu
  • COMMONWEALTH – volné sdružení Velké Británie, jejich bývalých dominií a kolonií
  • SNS (Společenství nezávislých států) – 9 členů, sdružení států bývalé SSSR (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Arménie, Ázerbájdžán, Tádžikistán, Moldavsko)
  • LAS (Liga arabských států) – 22 členů, spolupráce politická a kulturní v regionu
  • ASEAN (Sdružení států JV Asie) – 6 států

Ohniska napětí ve světe:

• Afghánistán – válka proti terorismu (bašta radikálních islámských hnutí), boj o moc a vliv (Talibán vs. jiné skupiny), strategická poloha, jiné výklady islámu, etnická rozmanitost (Tádžikové, Paštuni, Hazarové, …)
• Indie/Pákistán – boje o Kašmír (strategické území, islám vs hinduismus)
• Irsko/Sev. Irsko – nábožensko-politický konflikt (katolíci vs protestanté, rozdělení Irska od VB, skupina IRA, nové nepokoje po brexitu)
• Izrael/Palestina – náboženský konflikt (Jeruzalém – centrum hlavních monoteistických náboženství; islám vs judaismus, neuznávání státu Palestina)
• Rusko/Ukrajina, Moldavsko, Gruzie – uplatňování sféry vlivu a jeho rozšiřování do dalších oblastí (Abcházie – Gruzie, Podněstří – Moldavsko, Krym/Doněck/Luhansko – Ukrajina)

Článek Politická geografie – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Evropská integrace

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): jogurtzopocna

Dějiny evropské integrace

• antická římská říše – rozpad r. 476 – poté Svatá říše římská (koncept ideálu křesťanství)
• Jiří z Poděbrad – snaha o vytvoření Unie evropských států (poselství až do Španělska) – evropští vládci odmítli (protože byl husita a neměl dynastický původ)
• Immanuel Kant – německý filozof (svět je jiný, než jak ho poznávám) – myšlenka federace evropských států, evropská ústava, jednotný právní systém
• 19. století
  • není integraci nakloněno
  • snaha o upevnění národních vztahů
  • ideologie nacionalismu x průmyslová revoluce →potřeba spolupráce
  • rozvoj komunikačních prostředků
  • potřeba mezinárodní spolupráce
• po 2. sv. válka
  • Marshallův plán – americký plán na obnovu Evropy – partnerství mezi Amerikou a Evropou – OECD (Organization for Economic Cooperation and Development)
  • 1948 – celní unie – BENELUX
  • 1951 (r.1952 vyšla v platnost) – smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) – Benelux, FR, NĚ, IT →začátek hospodářské integrace západoevropských zemí
  • Robert Schuman (francouzský politik) – Schumanův plán – plán na založení ESUO (hlavní ekonom. ideou bylo zřízení společného evropského trhu, díky němuž by mohla být výroba zmodernizována)
  • Konrad Adenauer (německý kancléř) – podpořil počátek sjednocení, přijetí Německa
  • ESUO – podpořeno USA
  • VB odmítá se tohoto účastnit a orientuje se na Ameriku, severské země také odmítají
• 1957 Římské smlouvy
  • 1) smlouva o založení Evropského hospodářského společenství EHS
    • celní unie – volný pohyb průmyslového zboží
    • 4 svobody – volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu
  • 2) smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii EUROATOM
• 1965 – slučovací smlouva
  • vznik Evropského společenství ES
  • sloučení ESUO + EHS + EUROATOM
  • ES je řízeno jednou Komisí a jednou Radou
• Konec 60. let
  • Charles de Gaulle – chtěl obnovit postavení Francie
  • v 60. letech – zpomalení procesu integrace
  • politika prázdných křesel – Charles de Gaulle navrhl, aby FR stáhla své zástupce z Rady a všech důležitých výborů, čímž došlo k zablokování Rady, jež nemůže přijímat novou legislativu – FR neposílá své zástupce na zasedání ES
  • Lucemburský kompromis – bude hlasovat většina, ale všichni mají právo veta
  • 1969 – haagský summit – snaha překonat Lucemburský kompromis, přijetí VB, jednohlasné hlasování jen někde
  • přijetí VB – poprvé v 60. letech – vetováno FR; přijata r.1973 + přijato Irsko, Dánsko (nemusí přijímat euro)

EVROPA

• 20. stol. – 2 ničivé světové války (i když byla nejvyspělejší)
• v 50. letech strach z korejské krize, v 60. letech z karibské krize
• až po r. 1945 se ustálily hranice – o hranicí ch se dnes už nediskutuje – respektování mezinárodního práva
• víra ve svobodu a demokracii
• přirozené právo – právo na život → zakázání trestu smrtí
• FR a Z NĚ (dříve soupeři) – spojenectví, hlavní osa integračních procesů

VZNIK EU

• 1. listopadu 1993, Maastricht, Nizozemsko
• jako výsledek dlouhého integračního procesu od 50. let 20. stol.
• Maastrichtská smlouva (podepsána r.1992)
• národní uskupení (není federace ani mezinárodní organizace)
• značná míra hospodářské a politické integrace
• všechny státy jsou suverénní, ale dobrovolně se rozhodují, že odevzdají část své suverenity

ČLENOVÉ EU

• 27 států
• Belgie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko (nejsou – Srbsko, Norsko, Ukrajina, Rusko, Bělorusko, VB, Švýcarsko, Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo)
• kandidátské země – stát, který usiluje o vstup do EU (musí dostat tento status)
• Kodaňská kritéria – od začátku EU – např. dodržování lidských práv, funkční hospodářství
• od r. 1999 – kandidátem Turecko (vzdaluje se)
• Makedonie – dlouholetý spor – jedna oblast v Řecku se nazývá Makedonie – přejmenování na Severní Makedonii
• potencionální Kosovo

SYMBOLY EU

• Evropská hymna – Óda na radost
• Evropská vlajka – kruh vzájemné integrace
• den Evropy – 9.5.

SCHENGENSKÝ PROSTOR

• 1985 – podepsána smlouva
• 1995 – zrušení kontrol na hranicích
• 5 zakládajících států – BENELUX, FR, NĚ
• ČR členem od r. 2007
• Švýcarsko, Norsko, Island – členi, ačkoli nejsou členy EU
• VB – není členem ani EU ani SP
• Irsko, Kypr – nestojí o vstup
• Rumunsko, Bulharsko – stojí o vstup

JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT (JAE)

• revize Římských smluv
• odstranění práva veta
• zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu
• stanoveny další cíle integračního procesu

EVROSPKÁ UNIE

• smlouva o EU (tzv. Maastrichtská smlouva)
• 1992/1993
• stala se z ES
• stanovení harmonogramu přijetí měnové unie
• opt – out: (VB) a Dánsko – vyjednaly si, že nemusí mít euro

EURO

• 1999 – s eurem se platí virtuálně
• 2002 – jde euro do oběhu
• eurozóna 20 zemí
• nemají euro – ČR, Polsko, Maďarsko, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Bulharsko
• Slovensko od r.2009
• maastrichtská kritéria – země musí splňovat, aby mohla být přijata
• 2010 – dluhová krize (Řecko)

AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA

• 1997/1999
• vízová, azylová, přistěhovalecká politika
• posílení pravomocí Evropského parlamentu

NICEJSKÁ SMLOUVA

• 2000/2001
• reforma před vstupem nových členů
• 2004 – ČR vstup do EU

SMLOUVA O ÚSTAVĚ PRO EVROPU

• 2004
• nikdy nevyšla v platnost
• neúspěšný pokus o posílení evr. jednoty
• zakládající smlouvy měly být nahrazeny evropskou ústavou
• 2005 – referenda v Nizozemí a Francii

LISABONSKÁ SMLOUVA

• 2007/2009
• reforma pro přijetí nových členů
• nová funkce stálého předsedy Evropské rady
• nově úřad vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
• definovala, jak je možné vystoupit z EU

ORGÁNY EU

• Evropská rada
  • vrcholný orgán EU
  • hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU
  • funkce stálého předsedy Evropské rady
  • 2014 – 2019 – Donald Tusk (Polsko)
  • od r. 2019 – Charles Michel (Belgie)
  • musí být jednotný hlas – jednomyslné
  • zásadní rozhodnutí o směřování EU
  • všechny hlasy mají stejnou váhu
  • Petr Fiala
• Rada EU
  • hlavní rozhodovací orgán EU
  • příslušní ministři členských zemí
  • předsednictví
  • ČR v roce 2009 a 2022
  • zastupuje zájmy členských zemí
  • schvaluje rozpočet EU
  • rozhoduje kvalifikovanou většinou (55 % členských států, které zastupují 65% obyvatelstva)
• Evropský parlament
  • 1. volby do Evropského parlamentu
    • 1979
    • 401 poslanců, dnes 705 poslanců
    • nejsilnější strana – Evropská strana lidová (STAN, KDU – ČSL, TOP09) – tehdy sociální demokracie
  • jediný přímo volený orgán
    • 705 poslanců, ČR 21
    • zákonodárná moc
    • schvaluje rozpočet EU
    • demokratický dohled
    • hlasuje o předsedovi Evropské komise na návrh Evropské rady
    • vyslovuje Komisi důvěru jako celku
    • Evropská lidová strana
• Evropská komise
  • • nejvyšší výkonný orgán EU
    • strážkyně smluv
    • komisaři pro jednotlivé oblasti působení (27)
    • komisaře navrhují členské státy a schvaluje Evropský parlament
    • Jean – Claude – Juncker – předseda v letech 2014 – 2019 (Lucembursko)
    • Ursula von der Leyen – od r. 2019 (Německo)
    • Věra Jourová (ANO)
• Evropský soudní dvůr
  • soudní orgán EU
  • rozhoduje o porušení práv některého ze členských států
  • o správnosti postupů orgánů EU
  • o platnosti právních norem EU
  • o žalobách o náhradu škody vůči EU
  • Evropský účetní dvůr
  • Evropská centrální banka

Článek Evropská integrace – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Mezinárodní vztahy v 21. století

Předmět: Společenské vědy, Politologie

Přidal(a): Hrusinska

Charakteristika

• Vztahy mezi státy, které ovlivňují svět 
• Široký soubor aktivit a projektů, které přesahují jednotlivé hranice států 
• Vztahy mohou být povahově politické, kulturní, ekonomické, diplomatické, právní a vojenské
•  Hlavními účastníky mez. vztahů jsou suverénní státy (mající svrchovanou moc nad obyvatelstvem)

Věda o mezinárodních vztazích

• Hledá bezpečnější a efektivnější prostředky pro mezinárodní organizaci mezi lidmi, společnostmi, ekonomií, obchodem, vládami atd.
• Soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství
• Jako samostatná disciplína se začala formovat na počátku 20.stol.
• Předmětem zájmu je studium mezinárodních organizací, bezpečnost, teorie mezinár. vztahů, mez. Ekonomie, zahraniční politika 
• Význam: Na základě hodnocení vztahů mezi subjekty se pokouší vysvětlit a předvídat mezinárodní konflikty. Následně se pokouší hledat způsoby jejich prevence
• Tematické oblasti výzkumu: Studium mezinárodních organizací, bezpečnostní studia, teorie mezinárodních vztahů, mezinárodní politická ekonomie, výzkum míru, analýza zahraniční politiky atd.
• Spojitost s ekonomií, právem, historií, psychologií, politologií atd.
• Mezinárodními vztahy se zabývají politologové, sociologové, ekonomové…
• Základním prostředím mezinárodních vztahů je mezinárodní systém a aktéry jsou suverénní státy, mezinárodní organizace, nadnárodní korporace, teroristické organizace….
• Integrace – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy, který může zahrnovat hospodářskou, politickou, právní i bezpečnostní stránku. Cílem bývá vyšší stabilita a prosperita integrujících se zemí.
• Státy si buď zachovají suverenitu (např. OSN) nebo se její části vzdají ve prospěch celku (např. EU)

Formy mezinárodních vztahů

a) Vztahy budované na základě mezistátních dohod a smluv

• Upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci.
• Bilaterální (uzavřené mezi dvěma státy) nebo multilaterální (uzavřené mezi více státy)

b) Vztahy formované v rámci mezinárodních organizací

• Vyšší forma spolupráce mezi státy, díky vzniku těchto organizací nabývá spolupráce institucionální podoby
• Státy na základě právního aktu (obvykle mezinárodní smlouvy) postupují část svých pravomocí společným orgánům či se v nich snaží prosadit svůj vliv.
• Spolupráce je trvalá a na rozdíl od např. smluv se neustále rozvíjí

Historie mezinárodních vztahů

• Od vzniku prvního státu pozorujeme formulaci prvních mezinárodních vztahů
• Vznikají školy, které se mezinárodními vztahy zabývají 
• Moderní mezinárodní systém se začal utvářet v 16. a 17. století spolu s procesem centralizace států a upevňováním jejich svrchovanosti 
• Moderní stát stojí na armádě, výběru daní a fungujícím byrokratickém aparátu 
• Počátek 19. století = první pokusy o vytvoření mezinárodních organizací (velmi volné) – skutečný rozvoj nastal až na konci 19. století (usnadnění činnosti rozvojem moderních komunikačních technologií), slovo poprvé použil Jeremy Bentham 
•  Tehdy datujeme též vznik prvních mezinárodních organizací

Předchůdci moderních teoretiků 

• Tomáš Akvinský: válka jako spravedlivá (obranná) a nespravedlivá
• Niccoló Machiavelli (MV pouze boj o moc) 
• Thomas Hobbes: nelze se domluvit – homo homini lupus, všechnu moc panovníkovi – dílo Leviathan – panovník řeší MV a mezinárodní právo; chrání nás a zastupuje na mezinárodním poli 
• Imanuel Kant: idealista, dílo K věčnému míru; věčný mír, vše na etickém principu (kategorický imperativ)
• J. J. Rousseau: prosazuje systém dohod a vzájemného respektu 

Současné teorie mezinárodních vztahů

• Dříve idealismus vs. realismus 
• Idealismus (klade důraz na bezpečnost a mír. Říká, že se můžeme domluvit, a že konflikt je důsledkem iracionality a nevyplácí se) Jiří z Poděbrad: MV jsou láska, konsenzus, domluva 
• Realismus (klade důraz na materiální moc-kolik máme čeho = síla armády, agresivní přístup, válka, snaha o moc) 
• Dnes pozitivismus vs. postpozitivismus 
• Pozitivismus (vše platí podle vědeckých teorií – ty teorie stojí na vědeckých základech, jak spolu mají státy vztahy atd. – na základě studia mezinárodních vztahů mezi nimi dostáváme data (např. historie – války a mír) a do budoucna můžu na základě nich predikovat, jak se budou vztahy vyvíjet a zda se budou nějaké konflikty opakovat (můžeme hledat kdo vyhraje atd) 
• Postpozitivismus – vztahy fungují na heterogenním základě a vyvíjí se.. do toho tedy vstupují humanitní obory – sociologie – znalost soc. strukturu společnosti, ekonomie, kultura, historie, právo, psychologie)

Světová geopolitická situace ve 21. st 

• Konec 20.st – rozložení světa byl bipolární (východní – komunismus, západní-demokracie) 
• Bipolární rozložení padlo 1991- pád SSSR 
• V 90.letech se do čela řízení světa dostala Amerika (unipolární svět) – USA je hegemonem světa (kombinace vojenské síly, ekonomické moci, diplomatického vlivu a kulturní přitažlivosti) 
• Změna na konci 90. let a především 11.9. 2001 = teroristický útok na Twintowers (tímto se ukázalo, že i hegemon je brutálně porazitelný) – následná odveta na Afghánistánu 
• Na počátku milénia multipolární rozložení světa – více mocenských center, spíše působících v regionu – Nesnaží se o světovládu a konflikty jsou také spíše regionálního charakteru

Konflikty a problémy

• libyjská občanská válka, občanská válka v Sýrii, globální terorismus, válka v Jemenu, Jižní Osetii, Arabské jaro, válka v Iráku, drogová válka v Mexiku, ISIS, konflikt na území Náhorního Karabachu, válka v Afghánistánu, Útok na dvojčata, Brexit (2016 započato jednání – 2020 výstup Británie z EU) 
• Mocnosti v rámci regionů: Amerika (má ji pod palcem USA a Kanada), Evropa (VB, Francie, Německo), Afrika (Egypt), Asie (hodně regionální – ve východní jsou mezi sebou spory Čína, Japonsko, Severní a Jižní Korea). na jihovýchodě spory Indie a Indonésie, na severu Rusko, jihozápad je Irák, Írán, Soud. Arábie..

Současná zahraniční politika ČR

Cíl: prosazování a obhajoba národních zájmů 

• Po r. 1989 cílem zejm. obnova plné suverenity státu, reformulace vztahů s okolními zeměmi, tržní hospodářství 
• Priority dnes = spolupráce na evropské úrovni, dobré vztahy s okolními státy a transatlantická spolupráce (USA), ekonomická diplomacie, boj proti šíření zbraní hromadného ničení, potírání teroristických aktivit, ochrana lidských práv a demokratizační procesy v ostatních zemích 
• Vykonavatel zahraniční politiky = vláda v čele s premiérem (v případě ČR někdy dochází k dvoukolejnosti zahraniční politiky v historii tradice prezidentů prosazujících zahraničněpolitické názory)
• hlavním aktérem = ministerstvo zahraničních věcí (participace ostatních záleží na tématu), pomáhá síť zastupitelských úřadů v zahraničí 
• Členství v mezinárodních organizacích (skrze ně prosazuje své zájmy).

Článek Mezinárodní vztahy v 21. století – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Politologická charakteristika ČR

Předmět: Společenské vědy, Politologie

Přidal(a): Hrusinska

Uvedené údaje, především jména aktuálních politiků platí pro rok 2023

Charakteristika ČR 

• ČR je svrchovaný stát 
• Demokratický stát-veškerá moc je koncentrována do rukou lidu 
• Parlamentní republika 
• V čele je prezident: Petr Pavel
•  Nejvyšší normativně právní akt je Ústava ČR a všechny ústavní zákony 
• Součástí Ústavy je Listina základních lidských práv svobod 
• Samostatně vznikla1.ledna 1993 
• Nejvyšší normativně právní akt ČR: Ústava
• Součástí Ústavy je Listina základních lidských práv svobod 

Struktura současné ústavy ČR 

• Hlava první – Základní ustanovení 
• Hlava druhá – Moc zákonodárná 
• Hlava třetí – Moc výkonná 
• Hlava čtvrtá – Moc soudní
• Hlava pátá – NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) 
• Hlava šestá – ČNB (Česká národní banka) 
• Hlava sedmá – Územní samospráva (co jsou kraje, 
• jaké je území ČR, co jsou okresy, kdo jakou část 
• ČR zastupuje) 
• Hlava osmá – přechodná a závěrečná ustanovení 

Státní moc ČR 

• Je rozdělena na 3 části – zákonodárná, výkonná a soudní 
• Její části se navzájem doplňují a vyvažují – nikdo nemá neomezenou moc 

Složky státní moci

• Vzájemně se vyvažují a omezují 
• Zákonodárná (legislativa) – schvalování zákonů – parlamentem 
• Moc výkonná (exekutiva) – řídí státní správu – vláda a hlava státu
• Moc soudní (judikatura-jurisdikce) – kontrola dodržování zákonů – nezávislé soudy 

a) Zákonodárná 

• Je tvořena Parlamentem se dvěma komorami (horní – senát a dolní – poslanecká sněmovna) a je sepsána v druhé hlavě ústavy. Hlavní pravomoci parlamentu (schvalování a navrhování zákonů, rozhodování o vyhlášení válečného stavu, vydávání souhlasu s certifikací mezinárodních smluv, rozhodují o vyslání ozbrojených sil z ČR do jiných států, Rozhodují o pobytu ozbrojených sil na území ČR,..) 

Senát 

• 81 senátorů volených na 6 let od 40 let
• Jedna třetina se obnovuje a volí každé dva roky 
• Předseda senátu je volen senátory (Miloš Vystrčil)
• Předseda senátu vyhlašuje termín voleb prezidenta ČR 
• Význam: podíl na legislativním procesu (právo zamítnout nebo změnit návrh zákona). Také mohou obvinit prezidenta z velezrady. Při rozpuštění PS přijímá senát zákonná opatření, které normálně schvaluje PS 
• Pravomoc: Projednávání zákonů podstoupené od poslanecké sněmovny (může je schválit, zamítnout, vrátit s pozměňovacími návrhy, nevyjádřit se) 

Poslanecká sněmovna 

• Má 200 poslanců volené na 4 roky od 21 let 
• Prezident povolává zasedání poslanecké sněmovny 
• Předseda a předsedkyně-Markéta Pekarová Adamová 
• Význam: přijímají zákony a kontrolují vládu ▫ Pokud poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru ve vládu-vláda musí podat demisi 
• Pravomoc: kontroluje vládu-dává jí důvěru nebo nedůvěru (Pokud poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru ve vládu-vláda musí podat demisi 

b) Výkonná

• Tvoří ji prezident a vláda ČR-je to nejvyšší hlava výkonné moci ve státě. Je sepsána ve třetí hlavě Ústavy Hlava státu je prezident, který je neodvolatelný a zastupuje náš stát navenek. Je volen na 5 let a své funkce se může vzdát. Může odvolávat členy vlády, rozpustit PS, sjednává mezinárodní smlouvy.
• Význam výkonné m.: Navrhuje zákony, spravuje stát podle platných zákonů, sestavuje státní rozpočet, daně, podílí se na legislativním procesu,.. 
• Aby vláda mohla fungovat, je potřeba získat 101 poslanců 
• Skládá se z: 
  • Premiéra – Petr Fiala – řídí vládu a je volen prezidentem podle návrhů ostatních ministrů a 
  • Ministrů – zastupují různé oblasti (zdravotnictví, školství, finance,..)

c) Soudní

• Je sepsána ve čtvrté hlavě ústavy 
• Je tvořena Ústavou (Je to soubor norem, který platí na celém území ČR a všechny zákony a předpisy jsou s ní spjaty. O jejím obsahu rozhoduje.)
• Soudy jsou nezávislé a nestranné státní orgány vykonávající soudní moc 
• Poskytuje občanům právní ochranu, rozhoduje o vině a trestu za trestné činy soustava soudů ČR 
• a) obecné soudy – nejvyšší, vrchní, krajské, okresní                                                            – 
• b) zvláštní soudy – ústavní, nejvyšší správní

Volby

• Druhy voleb-parlamentární, prezidentské, komunální (zastupitelé krajů a měst), evropské (Volby do evropského parlamentu.

Volební systém 

• Poměrný systém-Vybíráme z více než dvou subjektů (např. do PS). Vyhrává ten, který získá podle poměru hlasů nejvíce hlasů.
• Většinový systém-Vítězí kandidát, který získal nejvíce hlasů (senát, prezident) 

Vývojová tendence politického spektra ČR od roku 1989 

• Listopad 1989 – Před tímto rokem byla vláda jedné strany (KSČ)-Komunistická strana československá 
• Po Sametové revoluci 17.listopadu 1989 se KSČ vzdalo funkce a odstoupilo – mohli proběhnout svobodné volby a vznikly dvě nové politické strany: 
  • a) Občanské fórum – Václav Havel. Později z toho vzniklo ODS, která později vyhrála
  • b) Občanská demokratická aliance (ODA)-z nich se stali Zelení, KDU-ČSL 
• 1989 jsme si za prezidenta zvolili Václava Havla 
• 1993 Po vítězství ODS vznikla první demokratická vláda a znovu jsme si zvolili V. Havla – Václav Klaus byl premiér ODS, která měla nejvíce demokratický program a udělali privatizaci (to co komunisté zestátnili dostali soukromníci nazpět-restituce) 
• 1996- privatizace ODS moc nevyšla – ohrožení pro Klause 
• 1997- ODS padlo a Klaus podal demisi 
• 1998 Havel opět zvolen prezidentem, V parlamentu vyhrává ČSSD v čele s Milošem Zemanem (posílení levice) 
• 2003 Prezidentské volby (Miloš Zeman vs. Klaus-Zeman měl slíbeno, že podpořen všemi z ČSSD. Psychicky nezvládl prohru a odjel až do roku 2007 na Vysočinu) -Vyhrál Klaus, Premiérem se stal Vladimír Špidla-podepsal dohodu o přistoupení do EU 
• 1.května 2004 jsme se stali součástí EU 
• 2004 na místo Špidla nastoupil Stanislav Gross 
• 2005 místo Grosse nastupuje Paroubek – díky němu se dařilo ČSSD 
• Díky penězům z EU se začalo hodně investovat a hospodařit 
• 2006 do čela se dostává pravice s Miroslavem Topolánkem 
• Nakonec jeho vláda padla – byla v něj vyslovena nedůvěra • 2008 Klaus opět prezidentem 
• 2009 Premiérem se stává Fischer 
• Na jeho místo přichází opět pravice s Petrem Nečasem 
• 2013 – Ekonomická krize, Andrej Babiš zakládá politické hnutí ANO (asociace nespokojených občanů), prezidentem se stává Miloš Zeman, Volby vyhrává ČSSD s Bohuslavem Sobotkou (stejně ale vládl Babiš) 
• 2017 vyhrává ANO s Babišem s podporou ČSSD 
• 2021-ANO poraženo a vyhrává koalice SPOLU (potencionální premiér Petr Fiala) 

Shrnutí: 

• V 90.letech se vytvořili tradiční strany (KDU-ČSL, ODS, ČSSD) a střídaly se vlády pravice a levic. Mezi léty 2000-2010 se postupně vytratila dělící čára mezi pravicí a levicí a objevuje se nová populace voličů. Vznikla nová témata (ekologie, EU, ekonomika) a ke každému z těch témat vznikly nové strany a hnutí. Po roce 2000 dochází k úpadku tradičních stran, a naopak masově vznikají politické strany a hnutí tzv. středově orientované (ani levice, ani pravice, ale z obou má něco) -snaha o uspokojení nejvyššího počtu lidí. Hnutí se stalo novým směrem a více působilo na lid. Cílem bylo odlišit se a přiblížit se lidem, i když vše to byla vždy lež. Před volbami sliby, po volbách žádné činy.

Občanské iniciativy

• Občané se mohou podílet na politickém rozhodování: Pořádání demonstrací, Zapojování do politických subjektů a být jejími členy, mohou zakládat hnutí nebo kandidovat do politické strany, Zakládání hnutí a následná kandidatura

Národnostní problémy a problémy menšin

• Ombudsman-Vít Alexander Schorm
• oficiální veřejný ochránce lidských práv volený poslaneckou sněmovnou
• Nelze jej odvolat a jeho funkční období je na 6 let 
• Rasismus a netolerance vůči národnostním menšinám

 Role ČR v mezinárodních organizacích

• OSN-účast na mezinárodních misích 
• NATO-aktivní účast na obraně všech členských států 
• UNICEF-ochrana a zlepšování životních podmínek a vzdělání dětí 
• UNESCO-například ochrana kulturních památek 
• EU-ČR tak umožnilo volný vstup občanů členských států EU na svůj pracovní trh. ČR je také součástí Schengenského prostoru atd. 
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 
• Světová a obchodní organizace 
• Mezinárodní měnový fond 
• Světová banka 
• Rada Evropy.

Článek Politologická charakteristika ČR – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Politologie a politika

Předmět: Společenské vědy, Politologie

Přidal(a): Hrusinska

Charakteristika

Politologie

• Vědecká disciplína zabývající se studiem politiky (politické chování a jednání)
• Jako věda se začala formovat na přelomu 19. a 20. století 
• Má interdisciplinární charakter-spolupracuje s dalšími vědami: psychologie (pomoc při analýze chování), sociologie (sociální složení stran), filozofie (metody-dialektika) ekonomie (je ovlivněna politickým rozhodnutím) 
• Předmět: politika – politická moc, politické vztahy, politické strany, stát, jeho fungování, politické teorie a ideologie, 
• Okruhy zkoumání: politické teorie, politické instituce (ústavy, formy vlády, veřejná správa), strany a skupiny a veřejné mínění, mezinárodní vztahy

Směry politologie

• Normativní – Často vychází z filosofie a zahrnuje hodnotové soudy. Stanovuje, co by mělo být, jak by to mělo vypadat: ve společnosti mají být dodržovány základní lidská práva, politici by neměli krást, všude by mělo být zavedeno všeobecné volební právo atd.
• Pozitivní – Zabývá se popisem politické reality. Něco konstatuje: volby presidenta probíhá ve třech kolech, parlament má dvě komory, volby vyhráli republikáni a tak. Říká se jí také empirická nebo deskriptivní. Empirický znamená založený na zkušenosti, deskriptivní je popisný.
• Predikativní – kombinuje dosažené výsledky z prvních dvou směrů, předpokládá další možný vývoj aktuální politické situace

Metody zkoumání

• Logická m.: analyzuje strukturu politických jevů a procesů, hledání souvislostí, příčin a důsledků, Historická m.: zkoumá vznik, vývoj, změnu polit. jevů, Behavioristická m.: analyzuje politické skutečnosti na základě pozorování chování jednotl. lidí, Kybernetická m.: analýza dostupných informací. atd

Politika 

• Předmět studia politologie
• Slovo politika má dva různé významy: politický program nebo politické jednání. 
• Prostředkem politiky je politická moc, kterou lze aplikovat v rámci politického systému. 
• Obecně se jedná o chování a jednání jednotlivce nebo skupiny k dosazení určitého cíle
• Polis = obec (městský stát ve Starověkém Řecku), společnost lid / Logos = věda, rozum, řád

Politický program

• Jsou vyjádřené politické představy nějakého politického subjektu – strany, vlády, hnutí a pod. Vycházejí z určitého teoretického nebo ideologického základu. Jiný bude program socialistů, jiný konzervativců. Jiný bude program hnutí proti rasové nenávisti, jiný fašistické strany. Program obsahuje konkrétní úkoly a prostředky, postupy, cesty k jejich dosažení. Programy mohou obsahovat zásadní záležitosti – např. transformace národního hospodářství, vstup do EU apod. – i dílčí – postihování korupce, zlepšení podmínek indiánů apod. Zásadní programy obsahují principy strategické, dílčí taktické.

Čtyři kategorie politických programů:

• Pragmatický – je v souladu s právy a zájmy občanů. Zaměřuje se na užitečnost a řešení aktuálních potřeb lidí: snížení daní, vybudování fotbalového hřiště, zvýšení přídavků na děti, postavení krematoria pro psy atd.
• Antipolitický – je založen na morálním, etickém nebo náboženském základě. Obvykle se týká dlouhodobých problémů a ukončení konkrétních nespravedlností ve světě: mírové iniciativy, hnutí za lidská práva, boj proti rasismu, všeobecné odzbrojení, ukončení válečných konfliktů, podpora politických vězňů a tak. Představitelé tohoto programu u nás: Havlíček, Masaryk, Havel.
• Negativistický – je založen na pouhém mocenském chápání politiky. Je to program ve jménu „vyšších cílů“, „lepších zítřků“, čemuž je všechno podřizováno. Lidé jsou pouhými prostředky k dosažení těchto met. Spojeno se jmény: Machiavelli, Stalin, Hitler
• Fundamentalistický – založen na slepém dodržování nějakých teorií nebo náboženských nauk. Je spojen militantismem /bojovným laděním/. Příkladem je islámský fundamentalismus.

Politické jednání

• Politické jednání nemůže být tam, kde se lidé spontánně na něčem shodnou nebo kde jsou schopni dosáhnout shody přirozenou diskusí. Zde dochází k nepolitickému konsensu. Politika přichází na řadu, až když dosažení takového konsensu není možné. Politické jednání probíhá ve třech fázích: Přesvědčování, Vyjednávání, Rozhodnutí. Chování politiků je ovlivňováno veřejným míněním a veřejné mínění je ovlivňováno politiky.

Politická moc a systém

• Politický systém – soubor institucí, sloužící k tomu, aby politika její jednání mohlo být někde realizovatelné (poslanecká sněmovna, senát, parlament, vládní instituce, úřady.) Lidé jsou do nich zvoleni volebním systémem (poměrový a většinový)
• Moc – Způsobnost ovlivňovat společnost, její vedení a její rozhodování. S politickou mocí máte možnost rozhodovat o věcech veřejných a participovat na životě každého občana. Získáme ji zvolením do politické funkce. Prostředky moci: právo, násilí, autorita. Státní moc je postavena na legalitě (dodržování právního řádu nebo ústavy) a legitimitě (vyšší nepsané oprávněni pro činy státní moci). Rozpor např. Při totalitním režimu, který je sice podle nějakém řádu legální, ale není legitimní, protože odporuje zájmům občanů. 

Historie zkoumání politologie a politiky

• Politologie byla dříve součástí filozofie. První myšlenky vznikaly při vytváření prvních státních útvarů. 
• Jako samostatná věda vznikla po americké a francouzské revoluci (2.po.19.st) 

Antické Řecko

• Vystavěn základ pro dnešní evropské myšlení
• Kvůli rozvoji řecké společnosti se začalo prosazovat POLIS (řecký městský stát). 
• Na přelomu 6-5.st se rodí demokracie.

Platón

• spis Ústava
• vize ideálního státu (monarchie nebo aristokracie a striktní rozdělení společenských tříd):
• a)vládce s absolutní mocí a vědomostmi, dosazoval tam sebe 
• b)vojsko jako ochrana 
• c)ostatní občané mimo otroky 

Aristotelés

• Platonův žák, který s ním souhlasil pouze v oblasti vlády aristokracie
• spis Politika, stát založený na ústavě a zákonech
• a) aristokracie jako vláda vznešených
• b) vojsko
• c)ostatní občané

Antický Řím

• Nové státní zřízení: republika. Římské právo se stává důležitým zdrojem pro dnešní politiku (občané měli právo volit). (Cicero, Marcus Aurelius) 

Středověk

• Politika pod vlivem křesťanství. V čele král vyvolený Bohem. Řešil se vztah mezi církví (papežem) a státem(panovníkem). 

Novověk

Člověk se postupně odvrací od církve a náboženství. Renesance, humanismus-snaha o církevní reformu. Člověk je racionální, zodpovědný, svobodný. Hledalo se řešení problému krize společnosti, které se rozděluje na tří proudy: 

• Řešení je uvnitř církve (Jan Hus, Jan Kalvín, Martin Luther).
• Řešení podle vymyšlených ideálních světů (Thomas More, Tommaso Campanella, Francis Bacon)
• Řešení podle přirozenoprávní školy (Thomas Hobbes, John Locke, J.J. Rousseau, Montesquie nejvýznamnější dílo : rozdělění moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní… Významné rozpracování tohoto principu pak provedl James Madison v Listech federalistů.) 

Vznik Politologie

• Moderní politologie se rozvinula v 19. století společně s rozvojem moderních liberálních demokracií. Vznik politologických škol.

Přirozenoprávní škola

• Teorie představitelů jsou stavěny na společenské smlouvě (smlouva mezi panovníkem a občany), přirozených právech (jsou přirozeně dané od narození) a pozitivních právech (dané státem). 
• Hobbes-absolutní monarchie 
• Locke-konstituční monarchie 
• Rosseau-demokracie 
• V 19.-20.st se začaly projevovat radikální teorie komunismu a socialismu. Průmyslová revoluce a modernizace. Prosazování demokracie a všeobecného volebního práva-rostla ale hrozba nedemokratických režimů. 

19.st

• Teorie Elit
• Immanuel Kant-základem státu je spravedlivá ústava 
• George. W. F. Hegel-stát nevzniká na základě společenské smlouvy, ale vyvíjí se-základem je rodina
• Karel Marx-marxismus. Pokus o beztřídní společnost. Hlavní společenská skupina je dělnictvo 

20.st (1.sv. válka)

• Vývoj ruského politického myšlení.
• G.V.Plechanov-budoucnost Ruska je ve výchově, vzdělání a v nějaké vyšší osobě (přirovnání k Napoleonu) 
• V.I.Lenin-nevyhnutelné politické změny tam, kde je nejhorší ekonomická situace-v Rusku 

Politologické školy 

• Ruská škola 
• Frankfurtská škola 
• Přirozenoprávní škola 
• Frankfurtská škola 

Významní politologové

• Čeští politologové: P. Fiala (srovnávací politologie), J. Pehe, V. Bělohradský (politologická sociologie), B. Pečinka (srovnávací politologie), …

Zahraniční politolog

• Maurice Duverger (1917–2014)
• Světově nejcitovanější francouzský politolog, který měl vždy blízko k sociologii
• Zaměřil se na vývoj politických systémů a institucí a jejich fungování v různých státech. Při hledání kauzalit vzájemného ovlivňování struktur politického charakteru uplatňoval spíše empirické než filozofické metody.
• Duvergerovy zákony – týkají se vztahu volebních a stranických systémů.

Článek Politologie a politika – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Mezinárodní organizace

Předmět: Politologie

Přidal(a): Martin Bašta

Co je mezinárodní organizace 

• organizace s mezinárodním členstvím (příslušníci více než jednoho státu)
• organizace z různých států

Typy mezinárodních organizací 

• můžeme rozdělit na vládní organizace a nevládní organizace

Témata:

• sportovní svazy= Mezinárodní olympijský výbor, FIFA
• politická integrace= Evropská unie
• ekonomická integrace= Azean, Merkosúr, Nafta20
• obranné integrace= NATO
• finanční a rozvojová spolupráce
• mezinárodní mír a společnost
• regionální integrace
• sjednocování standardů
• spolupráce v rámci jednotlivých oblastí 
• vymáhání práva na mezinárodní úrovni
• každá organizace by měla mít cíl proč funguje
• vyšegrádská čtyřka má za cíl spojovat země, aby vešly od NATO což už splnila 

OSN

• cílem je udržení celosvětového mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění spolupráce 
• Organizace spojených národů
• sídlí v New Yorku 
• založena: 1945
• generální tajemník: Antonio Guteres
• předseda sekretariátu OSN a je nejvýše postavený v OSN (úřednický tým)
  • nejvyšším orgánem je Valné shromáždění
• každý stát má v něm 1 hlas 

rada Bezpečnosti

• 15 členů: 10 volených na 2 roky a 5 stálých členů, kteří mají právo veta 
• 5 stálých členů – Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA, protože jsou to vítězné mocnosti druhé světové války 
• Má odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti
• všechny obecně uznávané země jsou členy OSN
• Sdružuje 193 států+ 2 země se statusem pozorovatele

NATO 

• Organizace Severoatlantické smlouvy/Severoatlantická aliance
• založeno 1949
• Sídlí v Bruselu
• úředním jazykem angličtina a francouzština
• cílem je kolektivní obrana členských zemí 
• nikdy nevede 
• útok na jeden stát znamená útok na všechny státy a všechny země se zapojí do obrany, použilo se to 11.září, kdy byl teroristický útok na USA
• článek 5= vztahuje se pouze na území od severního obratníku raka 
• válka proti teroru/ válka v Afghánistánu 

30 členských zemí 

• Česká republika je členem od 12.3.1999
• Nejnovější člen je Severní Makedonie, Finsko a Švédsko je v průběhu
• Severní Makedonie kvůli jménu nemohla dřív vstoupit, protože Řekům vadilo že se jmenují pouze Makedonie

FYROM

• Finsko a Švédsko se bojí o bezpečnost, a proto chtějí do NATO
• Vstup do NATO musí schválit všechny členské země 
• Členské země by měli dávat na armádu 2 % svého HDP

nejvyšší orgán: Severoatlantická rada 

• Generální tajemník: Jens Stoltenberg 

nejvyšší vojenský orgán: Vojenský výbor

• 2015-2018 předseda Petr Pavel
• Překládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě 

Evropská unie 

• předchůdce: Evropské společenství uhlí a oceli (Shumann, Monnet)
• vznik: 7.2.1992 je podepsána Maastrichtská smlouva, která udává název Evropská unie 
• Evropská unie začala platit od začala platit až od roku 1993
• Česká republika členem od roku 2004
• orgány

Evropský parlament 

• tvořený poslanci kteří jsou voleni: 800 členů
• ČR máme 21 europoslanců 
• předseda: Roberta Metsola

Evropská rada 

• tvoří ji hlavy států členských zemí (prezidenti a premiéři) u nás premiér
• strategický orgán, který vymezuje obecné politické směry a priority
• předseda: Charles Michel

Rada Evropské Unie 

• ministři vlád členských zemí 
• hájí a bojují za zájmy naší země
• předsednictví aktuálně Švédsko 
• musí být 55 % ke schválení (minimálně 15 zemí)

Evropská komise 

• výkonný orgán EU 
• zasedají komisaři, kteří jsou voleni vládou 
• tvoří ji 27 eurokomisařů
• hájí zájmy evropské unie, měli by být neutrální a nepodporovat pouze svojí zemi
• česká komisařka= Věra Jourová
• předsedkyně: Ursula von der Leyen
• vysoký představitel: Joseph Borell
• Orgány sídlí v Bruselu kromě Evropského parlamentu, který sídlí ve Francii (Štrasburk)
• Máme 21 europoslanců v evropské unii.

Článek Mezinárodní organizace – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Přechod k demokracii v Československu

Předmět: Politologie

Přidal(a): Martin Bašta

Autokracie

• osekané svobody a práva ale nezasahuje do soukromí, orientace pouze na politickou sféru
• diktátor který se pouze zajímá o politiku, ale další věci už mu jsou jedno 
• Katar, Maďarsko je na cestě k autokracii 

Totalita

• zasahuje i do soukromé sféry života, ovládá náš celý život, školství, volný čas… 
• KLDR, Československo
• omezení cestování, spartakiáda, pionýři, pořádání prokomunistických akcí (Sokol, průvody na 1. máje), cenzura filmů a hudby, volnočasové organizace a spolky, zákaz poslechu zahraničních kapel (z USA)
• vše ukazuje že čsr 
• Tabulka 

Situace před sametovou revolucí

• malá opozice – jádrem byla Charta 77 
• Charta 77- pár desítek lidí (aktivních), ostatní se báli nebo nic nedělali (přestože třeba taky byli nespokojení a bavili se o tom občas i na veřejnosti)
• všude kolem nás totalita opadala, ale u nás to bylo až později
• opozice papírová byla lidovci, ale pouze na papíře a ne aktivní
• Solidarita – sdružení skupiny lidí (dělníci), která tvořila opozici v Polsku 
• v 89 se začínají dít u nás protesty
• První protest v lednu 89 jako první vlaštovka Palachův týden – upálení Jana Palacha 
• Konec léta/ Začátek podzimu, Teplicko Ústecko, série velkých protestů proti ničení životního prostředí v Severních Čechách – další událost která vedla k sametové revoluci
• 17.11.89 vyvrcholení všeho, sametová revoluce 
• Na Slovensku se ji říká Něžná revolucia 

Občanské fórum

• Opoziční uskupení vzniká opoziční fórum 19.11.= občanské fórum v Činoherním klubu 
• na Slovensku Veřejnost proti násilí – o pár dní později než občanské fórum 

Vypořádání se s KSČ a STB 

• komunisti nejsou zakázaní, protože demokracie nechce být jako komunisti a nikoho nechce zakazovat 
• potrestaní nejsou skoro žádní komunisti a když už tak jich bylo velmi málo a velmi ale tresty jako třeba nucené práce nebo tábory
• bylo to politicky dohodnuto, mírumilovné předání moci a dosažení demokratických poslanců, výměnou za to že nebudou dělat problémy-shodují se na tom historici

STB

• bylo zrušeno – poměrně problematické 
• dostali dostatek času k zlikvidování materiálů a důkazů o tom, kdo byl členem a spolupracovníkem STB
• lustrační zákon – zákon který říká že lidi kteří byli ve vyšším postavení v KSČ nebo lidi který prokazatelně spolupracovali s STB nesmí podle zákona zastávat vládní funkce dnes nebo třeba ve vrchních pozicích 
• za vlády Bohuslava Sobotky došlo k úpravě lustračního zákona byli vyškrtnutí premiér a ministři – Andrej Babiš proto může být premiér 

Ekonomická reforma, privatizace

• chaos 
• vláda Petra Pitharta dělá první ekonomické reformy
• volí se přímý prodej státních věcí, které byli ve vlastnictví všech a můžou si je zájemci koupit 

Vláda Václava Klause 

• kuponová privatizace= běžní občané si mohou koupit kuponovou knížku, kde jste si mohli koupit akcie firem 
• poukázka na nákup akcii, v novinách byli firmy, které se budou prodávat a vy jste si mohli tak koupit akcii nějaké firmy 
• problém že firma poté patřila všem lidem kdo si koupil akcii a nebyl žádný většinový majitel
• poté se objevují společnosti kteří skupují knížky, aby měli většinový podíl firmy, ale byl problém, protože docházelo k jejich vytunelování, což znamená že firma zkrachovala 
• dále se k privatizaci používala restituce (v církevních majetcích a tam, kde bylo prokazatelné, komu ten majetek dříve patřil)

Rozpad Československa 

Pomlčková válka 

• rok 1992
• spor z dob společného státu o tom, jak se má psát Československo, kdy si Slováci připadali že jsou upozadění a viděli v tom ponížení a chtěli pomlčku/spojovník nebo další verze 
• vlastenecký boj – především politický 
• v průzkumech zhruba 2/3 obyvatel z obou rozdělení Československa nechtěli, ale i tak se to stalo a rozhodli hlavně politici Klaus a Mečiar 
• vznik ČR 1.1. 1993

Opoziční smlouva 

• 1998 
• dohoda mezi Václavem Klausem (ODS) a Milošem Zemanem (ČSSD)
• spojení dvou hlavních nepřátelských politických stran
• problémem je že se nejednalo o koalici kde obě strany nezasedaly a byla to vláda ČSSD, kde se opozice vzdala části svých pravomocí – nedošlo k tomu co by se mělo v koalici dělat 
• vnímáno jako narušení demokratického vývoje, což posílilo KSČ v dalších volbách v roce 2002.

Článek Přechod k demokracii v  Československu – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Politické ideologie a politické strany

Předmět: Politologie

Přidal(a): Martin Bašta

Co je ideologie 

• propracovaná soustava názorů, postojů hodnot a idejí 
• v historii se začínají rozvíjet ve Francii v době osvícenství 
• začíná se formovat během francouzské revoluce na levici a pravici (ale v tu dobu to bylo král proti králi a nemělo to význam jaký známe dnes)
• každý člověk zastává nějakou ideologii, kvůli hodnotám a názorům se kterými se ztotožňuje, i když si to třeba neuvědomuje    = co zastávám já?

Základní politické ideologie 

konzervatismus – pravice (fašismus) Mussolini 

• Snaží se systém vybalancovat, malé daně pro lidi a od velkých korporacích chceme peníze 
• Hodnoty: tradiční rodina, církev, stát 
• Vymezování se proti překopnímu pokroku, hájení starých zvyků
• 18. století 

liberalismus – pravice (anarchismus) 

• Svoboda, nejnižší daně, minimální stát málo úředníků 
• Poměrně stará ideologie ze 17. století John Locke, Adam Smith  

socialismus – levice (komunismus)

• Sdílení, přerozdělování, vysoký daně, rozdělení majetku 
• Minimální mzda, sociální dávky 

sociální liberalismus

• Moderní levice (Piráti, Zelení) 
• Welfare state=
• Affirmative action (pozitivní diskriminace) například rasové kvóty- musí být všude všechny rasy lidí třeba i na univerzitách, kvóty na ženy- politické funkce, funkce ve firmách 

Anarchismus, komunismus a fašismus poté extrémy 

Komunismus (Marx Engels)

Anarchismus

Fašismus 

Trojúhelník 

• velká francouzská revoluce – liberálové a konzervatisti
• poté další revoluce a vznikají socialisté a liberálové a konzervatisti jsou proti ní 

Další ideologie 

• Populismus jako specifická (ne ideologie)
• vyhovění lidu, rozdávání dárků lidem a líbivé věci pro lidi 
• je sporné, jestli to můžeme klasifikovat jako ideologii
• rozděluje lid na vládu a elity a prostý lid 
• vláda a elity jsou pro populisty špatné 
• populista chce pro lidi (prostý lid) jen to dobré 
• populismus není ideologie, protože to není soustava hodnot a postojů, ale pouze se chce zalíbit lidem, aby ho zvolili – je to určitá taktika například Babiše 

Politické strany a jejich funkce

• politické strany jsou nositelem ideologií a pracují s nimi 
• standardní strana je napojená na nějakou ideologii – komunisti
• organizace, která pod svým jménem sdružuje politiky, nominuje kandidáty do veřejných úřadů, prosazuje určitou ideologii nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému 
• musí nám být 18 let abychom byli v politické straně 
• politická strana je dobrovolná, otevřená a trvalá organizace 
• politická strana= politické hnutí – není žádný rozdíl mezi nimi v ČR 
• většinou populisti si vybírají pojem hnutí, ale je to jedno 
• hnutí bývá volněji organizované a více aktivistické 

historie: 2 přístupy stran – masové strany a kádrové strany 

• Kádrová strana= klade větší důraz na kvalitní členy anebo bohaté lidi 
  • spíše pravicové 
• Masová strana= chce mít hodně členů a širokou členskou základnu
  • spíše levicové
• Catch all strana= cílem je oslovit co nejširší skupinu voličů 
  • snaží se obrousit ideologie a přizpůsobují tomu strany 
  • ODS

pozdější typy stran kartelové a business firm 

• Kartelové strany= mají svůj stálý rybníček voličů  
  • splynou se státním systémem a přizpůsobují 
• Business firm party= současné ANO
  • generální ředitel, šéf a je to strana, která je řízená jako firma 
  • čím déle je a existuje tak se rozšiřují a více lidí chce mít větší slovo 

Politické strany v ČR 

ODS – předseda: Fiala 

• Pravicový konzervativismus/ v ekonomických otázkách liberální 
• Občanskodemokratická strana 

TOP09 – předseda: Markéta Pekarová Adamová 

• Liberální pravice se silným konzervativním křídlem
• Tradice, odpovědnost, prosperita 2009 založení 
• Vznikli oddělení m od KDUČSL

KDU-ČSL – předseda: Marian Jurečka

• Konzervativismus křesťanský pravicový 
• Křesťanskodemokratická
• = teď dohromady fungují jako SPOLU 

STAN – předseda: Vít Rakušan 

• Sdružení starostů a těžko uchopitelná ideologie 
• Liberalismus a mírně středolevá strana 
• Starostové a nezávislí 

PIRÁTI – předseda: Ivan Bartoš 

• Liberalismus s výraznější levicí (umírněný levicový směr) 
• Česká pirátská strana
• = teď dohromady PIRSTAN

ANO – předseda: Andrej Babiš 

•  Populistická strana, která je spíše levicová ale těžko uchopitelné 
• ANO 2011, Akce nespokojených občanů

SPD – předseda. Tomio Okamura 

• Krajní populistické pravice, se znaky místy fašismu 
• Strana 

ČSSD – předseda: Michal Šmarda 

• Levicová sociálně demokratická 
• Česká strana sociálně demokratická 

KSČM – předseda: Kateřina Konečná 

• Komunismus  
• Komunistická strana Čechy a Morava 

ZELENÍ – předsedové: Magdaléna Davis a Michal Berg

•  Levice progresivní, radikálnější než piráti, enviromentalismus= zelená témata 

TRIKOLORA – předseda: Zuzana Majerová Zahradníková 

• Pravicový konzervativismus 
• Hodně staromódní podporují bílého heterosexuálního muže..

PŘÍSAHA – předseda: Robert Boby  

• Pravicový konzervativismus 
• Populismus, vymýcení korupce, jako trikolora 

když si chceme založit stranu musíme 

• mít petici s podepsáním minimálně 1000 lidí 
• 3 členy přípravného výboru 
• Odevzdat stanovy – ideologie

Financování stran

Interní zdroje

• členové platí příspěvky
• přídavky od zastupitelů 
• příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku – KSČM nebo Lidovci 
• příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích, politických akcí 

Externí zdroje 

• příjmy z podnikání 
• státní příspěvky – za počet hlasů u voleb, za mandát 
• dary/sponzoring 
• půjčky a úvěry 
• strana musí mít transparentní účet a musí uvádět dary a uvádět jména, nesmí být anonymní
• od státu dostane každoročně politická strana dar v řádu desítek milionů

Volební potenciál

• Volení preference = anketa popularity, kdo je nejvíc sympatický 
• Volební model = snaha odhadnout, jak by to dopadlo, kdyby byly volby zítra.

Článek Politické ideologie a politické strany – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.