Otázka: Politická geografie
Předmět: Zeměpis, Politologie
Přidal(a): Jirka
Stát – určitá forma organizace lidské společnosti
Základní prvky státu:
- území, obyvatelstvo, státní organizace, státní moc, způsob vlády, právní řád
Území státu
- Zahrnuje suchozemský prostor, ale také vnitřní a pobřežní vody, vzdušný a podzemní prostor.
- Jednotlivá území jsou oddělena hranicemi.
- Hranice mohou být:
- a) přírodní (horské hřebeny, řeky, pobřeží oceánů moří či jezer)
- b) umělé (bez ohledu na přírodní prostředky)
- Pro stanovení hranic se využívají buď politické (jednání, dohody, smlouvy) nebo vojenské prostředky (obsazení území).
- Hranice na moři se udávají v námořních mílích (1 NM= 1,85 km). V pobřežních vodách (12 NM) platí plná svrchovanost území státu. Do 350 NM stát má určité nároky na zásahy v tomto území (např. do 24 NM kontrola lodí, do 200 NM zisk přírodních zdrojů apod.)
- Schengenský prostor – je společné území evropských států, na jejichž společných hranicích nejsou prováděny hraniční kontroly osob.
- Exkláva – je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území (Kaliningrad, Aljaška), Enkláva – je část území zcela obklopená územím jiného státu (San Marino, Vatikán, Lesotho)
Státní útvary:
- Nezávislé státy (mají svrchovanost, měli by mít mezinárodně právní uznání a navázané diplomatické styky s ostatními), cca 193 států, ale patří zde mnoho států, které toto nesplňují, ale usilují o to (Kosovo, Palestina, Taiwan)
- Závislá území – státy s určitou autonomií, ale např. obranu zajišťuje mateřská země, často kolonie či zámořská území, nemohou uzavírat mezinárodní smlouvy, celkem 51 (Gibraltar, Francouzská Guyana, Grónsko, Portoriko, Hongkong, Macao)
- Mezinárodní území – území pod společnou správou světového společenství (vesmírný prostor, volné moře – nad 350 NM, Antarktida)
Geopolitické změny během 20. století:
- Rozpad R-U po 1. světové (Československo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie).
- Dekolonizace v Africe (1960 – 17 nových států; Nigérie, Kamerun, Mali…)
- Dekolonizace Asie (1947 – Indie/Pákistán, 1948-1957 10 nových států)
- Rozpad bipolárního světa (80.-90.léta – pád Berlínské zdi, rozpad SSSR, Jugoslávie, rozdělení Československa)
Sáty dále klasifikujeme podle správního zřízení, formy vlády a státního režimu.
Forma vlády
- Určuje povahu výkonu vlády a nejvyšší orgány státu
- Dělení: anarchie, monarchie, republika
- Monarchie – v čele je panovník, který je dědičný nebo volený, celkově 46 monarchií
- Absolutní – veškerá moc v ruce panovníka, vydává zákony, má i moc výkonnou a soudní (Saudská Arábie, Omán, Katar, Brunej)
- Konstituční (ústavní/parlamentní) – omezena moc, převládá reprezentační funkce (VB, Belgie, Nizozemí, Dánsko, Norsko, Japonsko, Thajsko, Malajsie, Maroko)
- Dělení monarchie podle pojmenování: císařství (Japonsko), království (34 – VB, Maroko, Belgie, Malajsie, Jordánsko), knížectví (Andorra, Lichtenštejnsko, Monako), velkovévodství (Lucembursko), sultanát (Brunej, Omán), emiráty (SAE, Katar, Kuvajt), Svatý stolec (Vatikán)
- Republika – zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou odděleny a měly by být na sobě nezávislé, rozdělení moci stanoví ústava, cca 159 republik
- Parlamentní – pravomoci prezidenta jsou omezeny ve prospěch vlády a parlamentu, není zde jasné oddělení moci výkonné a zákonodárné, ale jasně je odlišena role prezidenta a předsedy vlády, vládu jmenuje prezident, schvaluje ji parlament, může ji vyslovit i nedůvěru. (Indie, Etiopie, Turecko, velká část Evropy…)
- Prezidentská – výkonná, zákonodárná a soudní jsou od sebe naprosto oddělené, prezident má rozsáhlé pravomoci, předsedá vládě a jmenuje osoby exekutivy, on ani vláda nejsou odpovědní parlamentu, parlament nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu (USA, většina Jižní Ameriky, Indonésie, Bělorusko…)
- Poloprezidentská – je zde převaha moci výkonné nad mocí zákonodárnou, přímá volba prezidenta, který smí vykonávat své pravomoci bez kontrasignace, vláda má odpovědnost vůči parlamentu i prezidentovi, prezident má právo odvolat vládu nebo rozpustit parlament, prezident je zpravidla neodvolatelný a nezodpovědný za výkon svého úřadu (Francie, Rumunsko, Ukrajina, Rusko, Egypt…)
Správní členění – dělení států podle územní organizace
- Unitární stát – jedna vláda, parlament i ústava (většina Afriky, Čína, střední a JV Asie, Evropa kromě německy mluvících zemí)
- Federativní (spolkový stát) – mají společné nejvyšší státní orgány, mimo ně existují i menší útvary jako jsou země (SRN, Rakousko), republiky (Rusko), státy (USA, Indie, Brazílie), provincie (Kanada), kantony (Švýcarsko) apod.
Způsob vlády – politická moc je ve státě uplatňována způsobem demokratickým nebo totalitním
- Demokracie – státní moc je odvozena od občanů, státní moc je postavena na dělbě moci zákonodárné, výkonné a soudní
- znaky demokracie: svoboda, rovnost před zákonem, lidská a politická práva, právní stát, občanská společnost
- Totality – stát stojí nad občanem, moc je soustředěna do rukou skupiny lidí, která rozhoduje, řídí a kontroluje veškerý život ve státě (př. Bělorusko – poslední diktatura v Evropě, KLDR, Kuba – Fidel Castro apod.)
Mezinárodní integrace
- formy a procesy, které mají zajistit slučování a spolupráci států na politické a ekonomické úrovni, současně se státy sdružují do mezinárodních organizací
- → EKONOMICKÉ
- OSN (Organizace sdružených národů) – 193 států, cílem je mír, bezpečnost a spolupráce mezi národy, založena 1945 v San Franciscu, sdružuje další pod organizace (UNESCO – organizace pro výchovu, vědu a kulturu; UNICEF – dětský fond; WHO – zdravotní organizace, IMF – měnový fond)
- EU (Evropská unie) – 27 členů, cílem je hospodářská a politická integrace v Evropě, vznik 1992 (předtím ES apod.), součástí EU jsou i různé zóny jako Schengenský prostor (viz. hranice), eurozóna (sdružení států se stejnou měnou → euro)
- G7 – skupina 7 nejvyspělejších států světa (FR, IT, USA, JAP, VB, NĚM, KAN)
- OECD – organizace sdružující 34 nejvyspělejších ekonomik světa, cílem je vzájemná hospodářská spolupráce (ČR součástí od roku 1996)
- OPEC – 12 zemí, organizace zemí vyvážejících ropu, cílem je spolupráce v těžbě a určování cen (Irák, Irán, Saudská Arábie, Venezuela, Alžírsko…)
- APEC (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) – 21 členů, cílem je zlepšení ekonomických vztahů
- NAFTA – severoatlantická zóna volného obchodu (USA, Mexiko a Kanada)
- MERCOSUR – ekonomická integrace států Jižní Ameriky
- → POLITICKÉ
- OSN (Organizace sdružených národů)
- NATO (Severoatlantická aliance) – 30 členů, mezivládní vojenská organizace za cílem zabezpečení svobody a společné obrany států, vznikla 1949 ve Washingtonu
- COMMONWEALTH – volné sdružení Velké Británie, jejich bývalých dominií a kolonií
- SNS (Společenství nezávislých států) – 9 členů, sdružení států bývalé SSSR (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Arménie, Ázerbájdžán, Tádžikistán, Moldavsko)
- LAS (Liga arabských států) – 22 členů, spolupráce politická a kulturní v regionu
- ASEAN (Sdružení států JV Asie) – 6 států
Ohniska napětí ve světe:
- Afghánistán – válka proti terorismu (bašta radikálních islámských hnutí), boj o moc a vliv (Talibán vs. jiné skupiny), strategická poloha, jiné výklady islámu, etnická rozmanitost (Tádžikové, Paštuni, Hazarové, …)
- Indie/Pákistán – boje o Kašmír (strategické území, islám vs hinduismus)
- Irsko/Sev. Irsko – nábožensko-politický konflikt (katolíci vs protestanté, rozdělení Irska od VB, skupina IRA, nové nepokoje po brexitu)
- Izrael/Palestina – náboženský konflikt (Jeruzalém – centrum hlavních monoteistických náboženství; islám vs judaismus, neuznávání státu Palestina)
- Rusko/Ukrajina, Moldavsko, Gruzie – uplatňování sféry vlivu a jeho rozšiřování do dalších oblastí (Abcházie – Gruzie, Podněstří – Moldavsko, Krym/Doněck/Luhansko – Ukrajina)
