Otázka: České země do 12. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lukáš
> V tomto období na českém území různé kmeny.
Slované
- mezi řekami Dněpr a Visla
- 6. – 7. století – stěhování národů -> rozdělení Slovanů
- východní (Rusové, Ukrajinci), západní (Češi, Poláci), jižní (Srbové, Chorvati)
- dříve jazyk praslovanština
- primitivnější než keltové – neznali hrnčířský kruh
- většina populace zemědělci
- obydlí – polozemnice s malou pecí
- hradiště – civilizační centra – sypané valy s kůlovou palisádou
- v čele náčelník, ale používají demokratický sněm
- náboženství – polyteismus, přírodní náboženství
- Perun (blesk a hrom), Radegast (sklizeň), Veles (sklizeň), Svarog (oheň a světlo)
Sámova říše
- cca 623 – 658
- hlavní zdroj – Fredegarova kronika (francká)
- Sámo – kupec, přišel z Francké říše
- nájezdy Avarů – Avarský kaganát
- 623 – Sámo proti Avarům sjednotil Slovany, porazil je a založil stát
- kmenový svaz
- centrum – jižní Morava
- 631 – bitva u Wogastisburgu – neznámo kde, proti Dagobertovi (Frank),
vítězství Slovanů - 650 – po Sámově smrti rozpad říše, doba temna
- století – snaha o christianizaci Slovanů, misie – v Čechách pomalá, málo úspěšná, na Moravě lepší
Velkomoravská říše
- 833 – 906
- dolní tok Moravy
- dynastie Mojmírovců
- Mojmír I. (830 – 846) – první doložený kníže
- vyhnal z Nitranského knížectví Pribinu, připojil ji k Moravě – vznik
- křest v Pasově
- podřízení Francké říši – tribut
- vyspělý raně středověký státní útvar
- Rastislav (846 – 870) – na trůn dosazen Ludvíkem Němcem
- snažil se vymanit z područí Východofranské říše, přestal platit tribut
- Konstantin a Metoděj
- Velká Morava spadala pod arcibiskupství v Řezně
- nejprve žádal o pomoc papeže, ten mu nevyhověl
- církevní nezávislost na VFŘ, papež a VFŘ jsou homies
- obrat na byzantského císaře Michala III., ten posílá ze Soluně věrozvěsty
- úspěch – slovanský jazyk – staroslověnština bohoslužebný jazyk, písmo hlaholice – Konstantin, překlad části bible
- papež věrozvěsty pozval do Říma – Konstantin přijal jméno Cyril a zůstal, Metoděj se vrátil a stal se arcibiskupem moravsko-panonské arcidiecéze ve Velehradě
- Metoděj pokřtil Bořivoje a Ludmilu
- Rastislav nakonec za pomoci VFŘ sesazen ve prospěch Svatopluka
- Svatopluk – podřízenost VFŘ, tribut
- velká územní expanze (Maďarsko, Slovensko, Krakovsko, Lužice, Rakousko)
- po smrti Metoděje nástupce Gorazd – vyhnán biskupem Wichingem za podpory Svatopluka – návrat ke katolictví, slovanští kněží odchází na jih
- Mojmír II. – počátek úpadku, odmítnutí nadvlády Spytihněvem
- 906 – říše rozvrácena Avary
- nástupnické státy
- České knížectví
- Slovensko se stává součástí Uher
- kultura
- převážný vliv byzantské kultury
- vyspělá řemesla, vhodné podmínky pro zemědělství
- gombíky – zdobné knoflíky
- šperky – kříže, nákončí (přeska na pásek)
- obchod – jantar, kožešiny | obchod s Franky a Byzancem
- architektura – knížecí palác v Mikulčicích, kostely (rotundy, baziliky), opevnění
- výtvarné umění – fresky
Přemyslovci
- kmen Čechů – rod Přemyslovců, Slavníkovci, Vítkovci
- Bořivoj (882 – 894)
- Ludmila, první doložení Přemyslovci
- sídlo Levý Hradec
- kostel sv. Klimenta – nejstarší křesťanský kostel v Čechách (880)
- podřízenost Velké Moravě, přijali tam křest
- Spytihněv I. (894 – 915)
- vyvázal se z područí VM
- 895 – podřídil se západní církvi a VFŘ v Řezně (Bavorsko)
- rotunda Petra a Pavla na hradišti Budeč – (sv. Václav – učení)
- Vratislav I. (915 – 922)
- první sídla v Praze – bazilika sv. Jiří
- synové Václav a Boleslav, manželka Drahomíra
- 921 – po sporu o vliv na Václava s Drahomírou uškrcena Ludmila, vrazi – Švédi
- Václav (922 – 935)
- kvalitní vzdělání (Budeč)
- 929 – vpád Jindřicha Ptáčníka – Václav mu platí tribut, přeorientace z Bavorska na Sasko
- založení kostela sv. Víta na Pražském hradě
- prosazování křesťanství, většina území ale pohané
- září 935 zavražděn bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi
- symbol české státnosti, světec, patron české země
- Boleslav I. Ukrutný (935 – 972)
- proti VFŘ, válka se Saskem, nakonec se podřídil Otovi I.
- 955 – bitva na řece Lech u Augsburgu
- Boleslav pomohl Otovi I. odrazit Maďary
- založil pražský Vyšehrad
- ražba stříbrných mincí – boleslavské denáry
- usiloval o biskupství
- Boleslav II. Pobožný (972 – 999)
- 973 – Pražské biskupství – 1. biskup Dětmar, 2. Vojtěch Slavníkovec
- podřízeno mohučskému arcibiskupství
- založení prvních klášterů na našem území
- při sv. Jiří na Pražském hradě – ženský, Břevnov u Prahy – mužský
- 995 – vyvraždění Slavníkovců
- přežili jen tři (mimo území) Vojtěch, Radim, Soběslav
- Boleslav provdal svou dceru Doubravku za Měška I. (Polský král, Piastovci)
- syn Boleslav Chrabrý (Polský král)
- myšlenka na velký středoevropský stát, ambiciózní
- syn Boleslav Chrabrý (Polský král)
- 973 – Pražské biskupství – 1. biskup Dětmar, 2. Vojtěch Slavníkovec
- krize státu
- souboj tří bratrů – Boleslav III., Oldřich, Jaromír
- Boleslav III. knížetem, zásah Boleslava Chrabrého, dosadil Vladivoje
- Vladivoj – dosazen Boleslavem Chrabrým, upil se k smrti
- nechal si Čechy udělit lénem – stabilita, ale významně v područí SŘŘ, slabý panovník
- krátký návrat Boleslava III., po něm Boleslav Chrabrý – krátké sjednocení Čech a Polska
- společně s Jindřichem II. (SŘŘ) vyhnal Jaromír Poláky
- pokračují střety mezi Přemyslovci, vítěz Oldřich
- Oldřich
- opět dobytí Moravy
- arcibiskupství v Hnězdně
- Polsko, Boleslav Chrabrý
- osoba Vojtěcha – šířil křesťanství v Polsku, kde ho zabili, ostatky v Hnězdně
- arcibiskup Radim, arcibiskupství prosadil Ota III.
- Břetislav I. (1035 – 1055)
- český Achilles
- levoboček, matka Božena (otec Oldřich)
- únos dívky ze Svinibrodu
- 1039 – válečná výprava do Polska – ostatky sv. Vojtěcha, intervence SŘŘ
- Břetislavova dekreta – vyhlášena nad hrobem sv. Vojtěcha
- první známý český zákoník, proti pohanství
- snaha o povýšení biskupství na arcibiskupství – převoz ostatků sv. Vojtěcha do Prahy – Jindřich III. proti, konflikt
- 1040 – vítězství u Domažlic, o rok později ale poražen
- slib vazalské věrnosti, územní ztráty
- Břetislavova dekreta – vyhlášena nad hrobem sv. Vojtěcha
- Morava rozdělena na údělná přemyslovská knížectví
- centra – Brno, Olomouc, Znojmo
- seniorát – vládne nejstarší muž z Přemyslovců
- platí až do počátku 13. století, porušován
- Vratislav II. (I.)
- 1063 – založil olomoucké biskupství
- oslabení pražského kvůli sporu s bratrem, biskupem Jaromírem
- 1085 – 1. Český král – udělil Jindřich IV, spojenectví a podpora v boji o investituru, slavnostní korunovace v Praze
- kodex vyšehradský – románský evangelistář
- 1063 – založil olomoucké biskupství
- Soběslav I. (1125 – 1140)
- 1126 – u Chlumce porazil Lothara – na připomínku rotunda na hoře Říp
- Vladislav II. (1140 – 1172)
- 1147 – účast na II. křížové výpravě, do Jeruzaléma se nedostal
- 1158 – 2. Český král – Fridrich Barbarossa, pomoc při dobývání Milána
- dědičně, později odebrán a král pouze on
- Juditin most
- po smrti Vladislava II. spory o moc, 1182 – vznik samostatného moravského markrabství (Fridrich I., udělil ho Konrádu II. Otovi)