Československá republika

 

   Otázka: Československá republika

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): kafkba

 

 

 

 

S prodlužující se válkou rostl jak odpor vůči ní tak i odpor vůči mocnářství. Množící se demonstrace často rozháněla vojska a přibývalo i vzpur v armádě.

 

Hospodářstvím hroutící se monarchií vážně otřásla generální stávka v lednu 1918. Změnu situace dobře vycítili i politici, nároky na císaře se zvyšovaly. Dne 6.ledna 1918 podepsali čeští poslanci TŘÍKRÁLOVOU DEKLARACI (Zástupci Rakuherska jeli podepsat Brestlitevský mír – separátní mír mezi RU a Ruskem – císař odmítl účast zástupců národů monarchie – ti se ozvali skrz tříkral.dekl)  která byla přijata na Jednání českých poslanců Říšské rady a sněmů království českého, v níž prohlašovali požadavek na sebeurčení národů a vznik spolkového státu. Postupem doby však nemohl tento požadavek stačit a jedinným řešením se ukazovalo odtržení a vznik českoslov.státu. Na této koncepci začal pracovat i Národní výbor, od 13.7.1918 nově složený z poslanců podle výsledků voleb z roku 1911. V čele tohoto hlavního domácího uskupení stanul Karel Kramář.

 

Změna postoje velmocí – velmoci postupně změnily postoj ke snahám politických reprezentací podrobených národů (TGM ve Washingtonu..), dále pak sehrálo významnou roly význam ČS legií – osvědčily se na západní frontě, pak i na východní frontě – zejména obsazení transibiř.magistrály ČS legiemi po nahodilém incidentu v Květnu 1918 v Čeljabinsku. (Dohoda chtěla využít ČS legií k potlačení revoluce v Rusku).

 

Červen 1918, Francouzská vláda uznala právo ČS národa na samostatnost dále uznala ČS národní radu(exilová) za nejvyššího představitele budoucí vlády, v Srpnu uznali Britové Český národ za spojence a pak v září stejně tak USA.

Mezitím 30. května Masaryk v USA podepsal dohodu schvalující dohodu čechů a slováků v samostatném českoslov.státě.

 

Léto 1918 obrat ve válce – centrální mocnosti prohrávají, hroutí se zásobování, výbuchy sociální nespokojenosti – Víděňská vláda především z českých zemí vyvážela uhlí a zbytky zásob obilí do Rakouska – generální stávka 14.října 1918  – na to reagoval Karel Císařským manifestem 16.října 1918 v níž navrhl spolkový stát, bylo to však již beznadějné gesto.

 

Mezitím se z iniciativy Beneše v Paříži přeměnila ČS národní rada na prozatimní ČS vládu –  toho se jim dostálo a velmoci je uznali. Masaryk prezident, Beneš ministr zahraničí a Štefánik ministr války (?). V návaznosti na to 18.října Masaryk vydal Prohlášení o nezávislosti ČS národa neboli Washingtonská deklarace.

 

VZNIK ČS REPUBLIKY 28.října 1918

 

14.listopadu 1918 národní shormáždění zvolilo TGM za prezidenta a jmenovalo vládu v čele s Kramářem.

 

ČS republika

Svobodnáý český stát se bude skládat z českých zemí (Čechy, morava a slezsko), k nim se připojí severní oblast uherského království – Slovensko a Podkarpatská rus.

Problémy byly s :

– Neměckým obyvatelstvem žijcím v pohraničí českých zemí (odmítali český stát a chtěli odtržení)

–        Slovensko bylo i po ukončení 1.sv války obsazeno Maďary a v rukou maďarské správy – vyřešilo se to až vojensky – vojenské akce vedené italskými důstojníky na vytlačení Maďarů za tzv. demarkační linii (dnešín hranice SK a maď) – slovensko se stalo v oficiálně součásti ČS až v únoru 1919

–        spor o Těšínsko mezi ČS  a Polskem

 

Menšiny– němci (nechtěli tu být), maďaři (taky se s poláky pošťuchovali), poláci a židé(zatím problém žádný). Hlavní národy – Češi, Slováci a Rusíni.

 

Hospodářská situace: Ikdyž ČS měla jen 20% území a 26% populace RU tak, se tam nacházelo až 60-70% průmyslu RU. České země patřily k průmyslově nejvyspělejším oblastem střední evropy (textilní průmysl, sklářství, strojírenství, automobil a letecká průmysl, elektroprůmysl, uhlí, výroba obuvy + vyspělé zemědělství). Oproti tomu východní části nového státu byly hospodářsky zaostalé.

Na slovensko a na zakarpat.rus se posílali doktoři a učitelé.

Hospod. politika prosazovaná ministrem financí Rašínem – měnová reforma a odluka české měny od Ruheské. Udržoval vysoký devizový kurz české koruny a úspornost ve státních výdajích opatření oproti úniku do zahraničí – velká hospod.stabilita.

 

V důsledku války narůstají soc.problémy. Nebezpečí sociálních bouří. Radikalizace dělnictva. Vláda uzákonila 8hod pracovní dobu v průmyslu a zavedla STÁTNÍ PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI. Přebytek pracovních sil se řešil vystěhovalectvím zejména do USA.

 

Politická situace

–          3 politické proudy:

  • republikánský: agrární, křesťanské a socialistické strany
  • nacionální: krajní pravice, národnostní strany bez vzájemné spolupráce a tolerance -> konflikty: česko-německé bouře v listopadu 1920
  • komunistický: krajní levice, úsilí o světovou bolševickou revoluci
    • do roku 1921 součást Soc. dem => rozkol v Soc. dem (pravice x levice) Þ z levice ustanovena komunistická strana

 

–          nejvýznamnější strany v Čechách:

  • Československá strana sociálně demokratická – většina dělnictva
  • Československá strana socialistická (Klofáč, Beneš) – živnostníci, inteligence
  • Agrární strana (Švehla, Beran, Hodža atd.) – venkovské obyvatelstvo
  • Československá národní demokracie (Kramář, Rašín) – bývalí mladočeši – podnikatelé
  • Československá strana lidová (kněz Jan Šrámek) – nábožensky smýšlející občané

–          30. léta – důsledky krize = radikalizace levice a pravice v souvislosti se soc. důsledky krize => v pohraničí posílení německého nacionalistického hnutí představované od pol. 30. let Sudetoněmeckou stranou (K. Henlein) = odnož Hitlerovy nacistické strany (NSDAP) v Německu

 

Tomáš Garrigue Masaryk

ñ  7.března 1850 v Hodoníně

ñ  vystudoval vídeňskou univerzitu a zde také od roku 1879 vyučoval

ñ  1882 přešel do Prahy, zabýval se hlavně sociologií a filozofií, popularitu mu přineslo neúprosné lpění na pravdě, které ho do politiky vehnalo

ñ  zapojen do dvou afér

ñ  spor o rukopisy

ñ  hilsneriáda – Masaryk se zastal židovského mladíka Hilsnera obviněného z vraždy, masarykovi bylo vyhrož.smrtí avšak pravda pro něj byla důležitější než vlastní život

ñ  manželka Charlotte Garrigue

ñ  brzy po zvolení prezidentem se zjistilo že není tak apolitický – neskrýval sympatie k levicovým stranám a byl také nábožensky založený

ñ  4 krát zvolen prezidentem – naposledy už to bylo utrpením, byl nemocen a tak 14.prosince 1935 rezignoval a doporučil Beneše – autoritu měl tak velkou že byl Beneš zvolen i přes odpor několika politiků

ñ  život dožil na zámku v Lánech a zemřel 14.září 1937





Další podobné materiály na webu: