Otázka: Československá republika
Předmět: Dějepis
Přidal(a): kafkba
S prodlužující se válkou rostl jak odpor vůči ní tak i odpor vůči mocnářství. Množící se demonstrace často rozháněla vojska a přibývalo i vzpur v armádě.
Hospodářstvím hroutící se monarchií vážně otřásla generální stávka v lednu 1918. Změnu situace dobře vycítili i politici, nároky na císaře se zvyšovaly. Dne 6.ledna 1918 podepsali čeští poslanci TŘÍKRÁLOVOU DEKLARACI (Zástupci Rakuherska jeli podepsat Brestlitevský mír – separátní mír mezi RU a Ruskem – císař odmítl účast zástupců národů monarchie – ti se ozvali skrz tříkral.dekl) která byla přijata na Jednání českých poslanců Říšské rady a sněmů království českého, v níž prohlašovali požadavek na sebeurčení národů a vznik spolkového státu. Postupem doby však nemohl tento požadavek stačit a jedinným řešením se ukazovalo odtržení a vznik českoslov.státu. Na této koncepci začal pracovat i Národní výbor, od 13.7.1918 nově složený z poslanců podle výsledků voleb z roku 1911. V čele tohoto hlavního domácího uskupení stanul Karel Kramář.
Změna postoje velmocí – velmoci postupně změnily postoj ke snahám politických reprezentací podrobených národů (TGM ve Washingtonu..), dále pak sehrálo významnou roly význam ČS legií – osvědčily se na západní frontě, pak i na východní frontě – zejména obsazení transibiř.magistrály ČS legiemi po nahodilém incidentu v Květnu 1918 v Čeljabinsku. (Dohoda chtěla využít ČS legií k potlačení revoluce v Rusku).
Červen 1918, Francouzská vláda uznala právo ČS národa na samostatnost dále uznala ČS národní radu(exilová) za nejvyššího představitele budoucí vlády, v Srpnu uznali Britové Český národ za spojence a pak v září stejně tak USA.
Mezitím 30. května Masaryk v USA podepsal dohodu schvalující dohodu čechů a slováků v samostatném českoslov.státě.
Léto 1918 obrat ve válce – centrální mocnosti prohrávají, hroutí se zásobování, výbuchy sociální nespokojenosti – Víděňská vláda především z českých zemí vyvážela uhlí a zbytky zásob obilí do Rakouska – generální stávka 14.října 1918 – na to reagoval Karel Císařským manifestem 16.října 1918 v níž navrhl spolkový stát, bylo to však již beznadějné gesto.
Mezitím se z iniciativy Beneše v Paříži přeměnila ČS národní rada na prozatimní ČS vládu – toho se jim dostálo a velmoci je uznali. Masaryk prezident, Beneš ministr zahraničí a Štefánik ministr války (?). V návaznosti na to 18.října Masaryk vydal Prohlášení o nezávislosti ČS národa neboli Washingtonská deklarace.
VZNIK ČS REPUBLIKY 28.října 1918
14.listopadu 1918 národní shormáždění zvolilo TGM za prezidenta a jmenovalo vládu v čele s Kramářem.
ČS republika
Svobodnáý český stát se bude skládat z českých zemí (Čechy, morava a slezsko), k nim se připojí severní oblast uherského království – Slovensko a Podkarpatská rus.
Problémy byly s :
– Neměckým obyvatelstvem žijcím v pohraničí českých zemí (odmítali český stát a chtěli odtržení)
– Slovensko bylo i po ukončení 1.sv války obsazeno Maďary a v rukou maďarské správy – vyřešilo se to až vojensky – vojenské akce vedené italskými důstojníky na vytlačení Maďarů za tzv. demarkační linii (dnešín hranice SK a maď) – slovensko se stalo v oficiálně součásti ČS až v únoru 1919
– spor o Těšínsko mezi ČS a Polskem
Menšiny– němci (nechtěli tu být), maďaři (taky se s poláky pošťuchovali), poláci a židé(zatím problém žádný). Hlavní národy – Češi, Slováci a Rusíni.
Hospodářská situace: Ikdyž ČS měla jen 20% území a 26% populace RU tak, se tam nacházelo až 60-70% průmyslu RU. České země patřily k průmyslově nejvyspělejším oblastem střední evropy (textilní průmysl, sklářství, strojírenství, automobil a letecká průmysl, elektroprůmysl, uhlí, výroba obuvy + vyspělé zemědělství). Oproti tomu východní části nového státu byly hospodářsky zaostalé.
Na slovensko a na zakarpat.rus se posílali doktoři a učitelé.
Hospod. politika prosazovaná ministrem financí Rašínem – měnová reforma a odluka české měny od Ruheské. Udržoval vysoký devizový kurz české koruny a úspornost ve státních výdajích opatření oproti úniku do zahraničí – velká hospod.stabilita.
V důsledku války narůstají soc.problémy. Nebezpečí sociálních bouří. Radikalizace dělnictva. Vláda uzákonila 8hod pracovní dobu v průmyslu a zavedla STÁTNÍ PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI. Přebytek pracovních sil se řešil vystěhovalectvím zejména do USA.
Politická situace
– 3 politické proudy:
- republikánský: agrární, křesťanské a socialistické strany
- nacionální: krajní pravice, národnostní strany bez vzájemné spolupráce a tolerance -> konflikty: česko-německé bouře v listopadu 1920
- komunistický: krajní levice, úsilí o světovou bolševickou revoluci
- do roku 1921 součást Soc. dem => rozkol v Soc. dem (pravice x levice) Þ z levice ustanovena komunistická strana
– nejvýznamnější strany v Čechách:
- Československá strana sociálně demokratická – většina dělnictva
- Československá strana socialistická (Klofáč, Beneš) – živnostníci, inteligence
- Agrární strana (Švehla, Beran, Hodža atd.) – venkovské obyvatelstvo
- Československá národní demokracie (Kramář, Rašín) – bývalí mladočeši – podnikatelé
- Československá strana lidová (kněz Jan Šrámek) – nábožensky smýšlející občané
– 30. léta – důsledky krize = radikalizace levice a pravice v souvislosti se soc. důsledky krize => v pohraničí posílení německého nacionalistického hnutí představované od pol. 30. let Sudetoněmeckou stranou (K. Henlein) = odnož Hitlerovy nacistické strany (NSDAP) v Německu
Tomáš Garrigue Masaryk
ñ 7.března 1850 v Hodoníně
ñ vystudoval vídeňskou univerzitu a zde také od roku 1879 vyučoval
ñ 1882 přešel do Prahy, zabýval se hlavně sociologií a filozofií, popularitu mu přineslo neúprosné lpění na pravdě, které ho do politiky vehnalo
ñ zapojen do dvou afér
ñ spor o rukopisy
ñ hilsneriáda – Masaryk se zastal židovského mladíka Hilsnera obviněného z vraždy, masarykovi bylo vyhrož.smrtí avšak pravda pro něj byla důležitější než vlastní život
ñ manželka Charlotte Garrigue
ñ brzy po zvolení prezidentem se zjistilo že není tak apolitický – neskrýval sympatie k levicovým stranám a byl také nábožensky založený
ñ 4 krát zvolen prezidentem – naposledy už to bylo utrpením, byl nemocen a tak 14.prosince 1935 rezignoval a doporučil Beneše – autoritu měl tak velkou že byl Beneš zvolen i přes odpor několika politiků
ñ život dožil na zámku v Lánech a zemřel 14.září 1937
