Československo mezi válkami - maturitní otázka

dějepis

Otázka: Československo mezi válkami

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Kristýna Š

V období mezi lety 1918 a 1939 se v ČSR vžilo označení PRVNÍ REPUBLIKA. Tento nově vzniklý stát zůstal po celou dobu svojí existence demokratický -> ve střední Evropě výjimečné. Ani demokratické ČSR nedokázalo vyřešit národnostní problémy, které se staly hlavní příčinou jeho zániku.

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ

v této době v tehdejším Československu žilo přibližně 13 milionů obyvatel
51 % Čechů (6 850 000), 23 % Němců (3 100 000), 14 % Slováků (1 900 000), Maďaři, Rusíni, Poláci, Ukrajinci…
oblasti, kde žili Němci:

DEUTSCHBÖHMEN – centrum Liberec
SUDETELAND – centrum Opava
DEUTSCHSÜDMÄHREN – centrum ve Znojmě
BÖHMERWALDGAU – centrum Prachatice

VZNIK PRVNÍ REPUBLIKY (28. října 1918 – 30. září 1938)

18. říjen 1918 – v Paříži vydána Washingtonská deklarace – prohlášení nezávislosti Československa exilovou vládou
27. října 1918 – Andrássyho nóta – ochota Rakouska-Uherska (dále RU) uzavřít mír a přislíbení uznat práva Čechoslovákům, odpověď ministra zahraničí RU na 14 bodů prezidenta Wilsona, zveřejněna 28. října
28. října 1918 – vyhlášení samostatné Československé republiky předními představiteli Národního výboru
Muži 28. října – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár
30. října 1918 – 200 členských politiků přijalo Martinskou Deklaraci – na jejím základě se Slovensko připojilo k českým zemím
Pařížská mírová konference – ČSR definitivně uznána v mezinárodním měřítku
o Karel Kramář a Edvard Beneš – dojednání podoby hranic, nedořešena pouze hranice s Polskem

POLITICKÝ SYSTÉM

14. listopadu 1918 – první zasedání národního výboru
Výsledky zasedání – odtržení od RU, sesazení Habsburků z trůnu, zrušení šlechtických titulů a privilegií, zákon o 8 hodinové pracovní době, nově vzniklý stát bude republikou
Prezidentem byl zvolen T. G. Masaryk – mohl být zvolen více než 2x
Stanovena nová vláda:
Předseda vlády – Karel Kramář
Ministr zahraničí – Edvard Beneš
Ministr financí – Alois Rašín
Ministr války – Milan Rastislav Štefánik
Duben 1919 – pozemková reforma – vyvlastněna/vykoupena půda velkostatků nad 250 ha půdy nezemědělské a 150 ha půdy zemědělské – jednalo se skoro o 30 % veškeré půdy, která byla v lednu 1920 přerozdělena mezi obyvatelstvo bez půdy (640 000 rodin), což vedlo k vytváření střední třídy, která měla být oporou státu
26. února 1919 – proběhla měnová reforma (Alois Rašín) -> vojensky uzavřené hranice, aby se zabránilo pronikání peněz z okolních států, část bankovek stažena z oběhu, okolkování RU měny, později vyměněny za měny koruny československé – zabránění hyperinflace a stabilizace měny

ÚSTAVA byla přijata 29. února 1920
o ČSR je demokratická republika
o Občanům zaručena plná práva – volební, náboženská, majetková
o V čele státu prezident volený na 7 let
o Rozdělena moc soudní
o Zákonodárná moc – NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

POLITICKÉ STRANY

Celá řada politických stran
Nejvlivnější – AGRÁRNÍ STRANA – republikánská strana malorolnického lidu
o Pravicová strana, podporována především venkovským obyvatelstvem
o Během 1. republiky vyhrála většinu voleb
o Představitelé – A. Švehla, Hodža, Beran
ČESKOSLOVENSKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ
o Původně nejpočetnější
o Představitelé: V. Tusar, Soukup
o V roce 1921 se od ní oddělila Komunistická strana ČS
KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKÁ
o Chtěla soc. demokracii radikalizovat
o Hlavní představitel: K. Gottwald
DNSAP = Německá nacionálně socialistická strana dělnická
o Od roku 1933 SUDETONĚMECKÁ STRANA
o Heinlein, K. H. Frank
o Usilovala o odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu
HLINKOVA L´UDOVÁ STRANA
Neuznávala čechoslovakismus a chtěla autonomii Slovenska
Postupně se fašizovala
Pod vedením J. Tisa
STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ
Václav Klofáč
STRANA LIDOVÁ
Katolický proud
Jan Šrámek
1919 se konaly první komunální volby – vítězství sociální demokracie (30%) a agrární strana (20%) – premiér Vlastimil Tusar
o Vznikla RUDOZELENÁ VLÁDA, která prosadila ústavu podobající se té dnešní z roku 1993 – podkladem pro ní byla ústava 3. Francouzské republiky z roku 1940
1920 se konaly první parlamentní volby
o Opět zvítězila sociální demokracie a agrárníci a vytvořili RUDOZELENOU KOALICI, která vydržela jen do září a později se konaly předčasné volby

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Republika orientovala svoji politiku na dohodové mocnosti, zvláště na Francii.
Komplikované vztahy se sousedy a se sovětským Ruskem (podzim 1919 – listopad 1920 -> návrat legionářů ze Sibiře)
Snaha o urovnání sporů s Polskem (spor o Těšínsko)
Srpen 1920 uzavřela ČSR dohodu s Jugoslávií a v roce 1921 se k nim připojilo Rumunsko -> Malá dohoda

EKONOMIKA ČSR A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE (1929 – 1935)

Problémy za vzniku ČSR: rozložený přídělový systém, pandemie španělské chřipky, růst nezaměstnanosti kvůli vojákům z front, vznik nových států vedl k celním bariérám, přerušením železničních tratí…
Listopad 1918 – hladové bouře, zejména v německém pohraničí, další přišly r. 1919
V ČSR bylo 60-70% veškerého průmyslu RU, byl to jediný nástupnický stát, kde průmysl převažoval nad zemědělstvím – nejrozvinutější byli Čechy, Morava a Slezsko. Výrazněji hůř na tom bylo Slovensko a nejhůře Podkarpatská Rus
Na počátku 20. let byly odstraněny poválečné ekonomické problémy, vytvořena stabilní měna
ČSR od roku 1924 – ekonomicky prosperuje – patří mezi 10 nejprůmyslovějších států světa
Vznik nových podniků, modernizování starých
Značky na světové úrovni: Škodovy a Baťovy závody, československé zbrojovky -> tahouni ekonomiky
Automobily Praga, Tatra, Laurin & Klement -> nebyly schopné automobilům ze Západu konkurovat, technologická zaostalost
KRIZE VYPUKLA v roce 1929 – v ČSR až se zpožděním v roce 1933
o Nejprve postila zemědělství
o Později spotřební průmysl a nakonec celé hospodářství
Pokles vývozu (o více než 70%), průmyslová výroba se snížila na polovinu, nezaměstnanost (z 2% na 13% – přes 980 000 nezaměstnaných)
Vláda (široké koalice) nebyla na nic podobné ho připravena – zavedla opatření, která mírnila dopady krize na obyvatelstvo (příspěvky v nezaměstnanosti, stravovací akce, veřejné práce), ale bohužel neřešila příčiny krize -> stávka a demonstrace – nasazení četnictva, oběti
dopad krize: nejhorší v německém pohraničí (Sudetech) -> otázka Němců se dostává do popředí, sociální a národnostní napětí
V roce 1932 nastoupil Jan Malypetr – vláda přikročila k řešení problémů
9. června 1933 – zákon o mimořádné moci nařizovací – proto vláda směla vydávat ekonomické zákony bez schválení parlamentu
Mnohé firmy zachráněny za cenu omezení svobody podnikání
Stát reguloval zahraniční obchod
krize se u nás obešla bez krachu na burze a bankrotů velkých bank
Hluboké sociální důsledky krize – aktivizace extrémistických stran, zejména KSČ (Klement Gottwald), plánem bylo podřídit stranu mezinárodní Kominterně (sdružení kom. stran, sídlo v Moskvě) – na počátku 30. let organizovala KSČ většinu dělnických protestních akcí
Nejhorší incidenty se uskutečnily v Sudetech (únor 1931 – protestní pochod v Duchcově, 4 mrtví; listopad 31 nedaleko Frývaldova hladový pochod-akce úředně zakázána, 8 mrtvých)
Kromě komunistů narostl vliv dalších extrémistů př. německých nacionalistů
Krize pomalu odeznívala, avšak do vypuknutí války zcela nezmizela

CESTA K ZÁNIKU

Růst Hitlerovi agresivity – porušování Versailleského systému
Říjen 1933 zákon o zastavování činnosti politických stran
o Zakázána DNSAP – přeměnila se na SUDETONĚMECKOU STRANU a v činnosti pokračovala
Nebezpečí hrozilo hlavně zvenčí – ČSR obklopena nedemokratickými režimy (Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko) – „Ostrůvek demokracie“
Pokus o aktivaci MALÉ DOHODY – ale režimy v Jugoslávii a Rumunsko už byly závislé na Německu
Měla smlouvu se SSSR o vzájemné pomoci a spolupráci z května, ale SSSR mělo obdobnou i s Německem, a proto neměla moc velké význam
Politika appeasementu západních zemí (Francie, VB,…)
ČSR – mezinárodní izolace – jediným spojencem byla Francie
Květen 1935 PARLAMENTNÍ VOLBY – ŠOK!!!
o Nejsilnější stranou se stala SUDETONĚMECKÁ STRANA – v čele M. Hodža
o SdP navázala úzkou spolupráci s Hitlerem
1935 odstoupení T. G. Masaryka a ve stejném roce byl prezidentem zvolen E. Beneš
Situace se ještě zhoršila po Anšlusu = záboru Rakouska
Na sjezdu v dubnu 1938 vyhlásil Henlein program strany – KARLOVARSKÉ POŽADAVKY
o Požadují, aby vláda vytvořila uzavřené celky tam, kde je většina Němců (zejména Sudety) s vlastní samosprávou a možností volného šíření světového německého názoru
o ČSR tyto požadavky nepřijímá (přijetím by vznikl německý stát ve státě)
o V této době již SdP nechtěla pouze autonomii, ale připojení území k Německu

MNICHOV

15.9. 1938 inicioval britský ministerský předseda Chemberlain schůzku s Hitlerem v Berchtesgadenu
o Šlo mu o udržení míru v Evropě – přinesl návrh na odtržení pohraničních oblastní ČSR s více než polovinou německého obyvatelstva – přijato
o Kvůli tomuto rozhodnutí – demonstrace – 22. 9. následovala demise Hodžovi vlády -> následovala vláda generála J. Syrového
22.9. se Chamberlain s Hitlerem sešli znovu – Německo požadovalo územní ústupky ČSR i ve prospěch Maďarska a Polska
o Syrového vláda to odmítla akceptovat a 23. 9. vyhlásila mobilizaci
Hitler veřejně prohlásil, že ČSR musí jeho požadavky přijmout do 28. 9. jinak Německo zaútočí
Jen několik hodin před vypršením ultimáta byla zorganizována schůze (mnichovská dohoda) – 30. 9. 1938 – bez československé účasti („O nás, bez nás“)
o NĚMECKO (Hitler), VB (Chamberlain), FRANCIE (Daladier), ITÁLIE (Mussolini)
o Naši zástupci čekali v předpokoji, kde jim bylo předáno memorandum –(„Odpověď vaší vlády se neočekává“) – obsahovalo předání Německého, Polského i Maďárského pohraničí
o výsledek ČSR musí odevzdat pohraničí, Beneš podepisuje, ale ne po dohodě s parlamentem – aby se to dalo v budoucnu zpochybnit
podepsáním mnichovského skončilo období první republiky

DRUHÁ REPUBLIKA (30. 9. 1938 – 15. 3. 1939)

ČSR oslabena – přišla o 1/3 území (41 000 km²) a o 5 milionů obyvatel z toho 1,5 mil Čechů
Oslabení využili separatistické síly – 6. října 1938 Hlinkova strana předala vládě požadavek o autonomii Slovenska – druhého dne vznikla v Bratislavě slovenská vláda v čele s předsedou Hlinkovi strany Tisem
Příkladu Slovenska se přidala Podkarpatská Rus, která autonomii vyhlásila 11. Října.
Tyto změny byly schváleny ústavními zákony -> konec existence Československé republiky – nadále jen Česko-Slovensko
5. Října 1938 prezident Beneš abdikuje a odjíždí do exilu (VB) –
Všechny pravicové strany se sloučily – STRANA NÁRODNÍ JEDNOTY – premiér bývalý agrárník R. Beran
Prezidentem byl zvolen EMIL HÁCHA 30. listopadu 1938
Druhá republika – snaha o udržování korektních vztahů s Německem – Hitler však byl už rozhodnut ČSR zničit
Hitler donutil Tisa (pod pohrůžkou předání Slovenska Maďarsku), aby vyhlásil samostatnost
14.3. 1939 SAMOSTATNÝ SLOVENSKÝ STÁT
Téhož dne zahájilo Maďarsko obsazování Podkarpatské Rusi
Prezident Hácha odjel do Berlína konzultovat situaci s Hitlerem, bylo však jen oznámeno, že ráno 15. 3. 1939 začnou české území obsazovat jednotky – Hácha to měl pouze schválit
o Po nátlaku a vyhrožování zničením Prahy Hácha souhlasil a podepsal dokument
16.3. 1939 PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA