Československý odboj (1939 – 1945)

 

Téma: Československý odboj (1939 – 1945)

Předmět: Dějepis

Přidal(a): KíťaCZ

 

Protektorátní zřízení

Vláda, prezident, obyvatelstvo

• protektorát Čechy a Morava byl zřízen výnosem A. Hitlera 16. 3. 1939
• území Čech a Moravy tímto výnosem přičleněno k Velkoněmecké říši
• protektorát měl vlastní vládu; neexistovalo ale ministerstvo obrany a ministerstvo zahraničí, vláda i státní prezident byli podřízeni okupační moci
• prvním premiérem Beran, 27. 4. 1939 gen. Alois Eliáš
• Eliáš za spolupráci s odbojem 27. 9. 1941 zatčen, po atentátu na Heydricha popraven (19. 6. 1942)
• dalšími premiéry Jaroslav Krejčí (leden 1942 – leden 1945) a Richard Bienert (leden 1945 –květen 1945)
• neexistoval parlament, místo něj výbor tzv. Národního souručenství (jediná povolená česká politická strana)
• prezidentem Emil Hácha (od 30. 11. 1938)
• většina obyvatel – nesouhlas, ale pasivita (strach, snaha přežít), menšina – odboj
• po vzniku protektorátu projevy odporu obyvatelstva – převoz Máchových ostatků do Prahy, poutě na významná místa (Říp)
• demonstrace 28. 10. 1939, postřelen student Jan Opletal, jeho pohřeb 15. 11., další demonstrace
• uzavření českých vysokých škol

 

Německé úřady

• přímým zástupcem Hitlera říšský protektor, prvním Konstantin von Neurath (někdejší německý MZV)
• jeho zástupcem sudetský Němec Karl Hermann Frank, tzv. státní tajemník
• v září 1941 Neurath vystřídán Heydrichem – „zastupující říšský protektor“
• po Heydrichovi 1942-43 Kurt Daluege, 1943-45 Wilhelm Frick
• české úřady pod kontrolou německých úředníků – tzv. oberlandratů
• na území protektorátu platily Norimberské zákony, působila zde německá tajná politická policie – gestapo

 

Německé záměry s českým prostorem

• hospodářská důležitost – zbrojní průmysl
• Heydrich – „cukr a bič“
  • proto dočasně odložena germanizace českých zemí, ale po vítězné válce už by zde podle Heydricha „Čech neměl co pohledávat“
  • asi polovina obyvatel považována za schopnou poněmčení

 

Kolaborace

• zrádci a kolaboranti – nejznámější Emanuel Moravec, protektorátní ministr školství a osvěty
• 1942 na Heydrichův popud zakládá Kuratorium pro výchovu mládeže, které mělo vychovávat
• českou mládež v duchu Hitlerjugend
• cesta E. Moravce ke kolaboraci, jeho konec
• 1 dříve právník, docent UK, zvolen už za druhé republiky, po vzniku protektorátu udržoval kontakty se zahraničním odbojem, ale po nástupu Heydricha rezignoval; od 1943 svůj úřad pro nemoc prakticky nevykonával
• sídlem protektora Černínský palác – dnes sídlo Ministerstva zahr. věcí ČR

 

Židé v protektorátu

• před příchodem Němců zde žilo asi 130 000 Židů, holocaustu padlo za obět asi 80 000
• po 15. 3. 1939 propouštěni ze státních služeb, jejich majetek tzv. arizován
• po Heydrichově příchodu začalo budování terezínského ghetta, fungovat začalo v únoru 1942

 

Odboj, zahraniční vojskoj

Domácí odboj

• nekomunistický odboj – bývalí důstojníci (organizace Obrana národa, spolupracoval s ní premiér Eliáš), k nejvýznamnějším postavám patřili např. důstojníci Balabán, Mašín, Morávek (tři králové)
• M – další organizace nekomunistického odboje – PVVZ, Politické ústředí
• komunistický odboj – v ilegalitě už od doby druhé republiky, představitelem např. Julius Fučík
•  formy odboje
  • neozbrojené (zbraně čs. armády skončily v německých rukách), např. zpravodajství, sabotáže, viz OD
  •  ozbrojené vystoupení až na konci války – Květnové povstání

 

Zahraniční odboj

• nekomunistický odboj – centrum v Londýně, zde Beneš a další čeští politici, vytvořena prozatímní vláda
• komunistický odboj – centrum v Moskvě, ale aktivní až po napadení SSSR v červnu 1941
• Gottwald

 

ČS vojenské jednotky v zahraničí

• SSSR
  • z ČS. vojáků, kteří po 15. 3. 1939 uprchli do Polska, také z Čechů a Slováků žijících v SSSR
  • celkem v SSSR asi 60 tis. vojáků
  • velitelem pozdější čs. prezident (1968-75) Ludvík Svoboda, u jednotky působil také např. Helidor Píka
  • první bojové nasazení 8. 3. 1943 u Sokolova, velitel obrany Sokolova nadporučík Otakar Jaroš byl posmrtně jmenován jako první cizinec Hrdinou SSSR
  • po bojích v karpatsko-dukelské operaci na podzim 1944 vstoupila jednotka na území Slovenska
• Blízký východ, Afrika
  • Karel Klapálek – emigrace z protektorátu, dostal se až na Blízký východ, zde velitelem čs. jednotky, říjen 1941 – červen 1943 obrana afrického Tobruku3
• Velká Británie
  • ČS samostatná obrněná brigáda vznikla ve Velké Británii 1. září 1943, jejím velitelem byl Alois Liška
  • pro nedostatečně zajištěné doplňování stavu odmítlo britské velení nasadit brigádu do invaze
  • v Normandii a teprve na podzim 1944 jí svěřilo blokování německé posádky v severofrancouzském přístavu Dunkerque
  • ČS. brigáda obléhala přístav a odrážela německé pokusy o výpad až do 8. května 1945, kdy německá posádka kapitulovala
  • ČS. letci v bitvě o Británii v bojích nad západní Evropou – stíhací i bombardovací perutě, František Fajtl, František Peřina
  • pak převelen na východní frontu, v říjnu 1944 přes Duklu na Slovensko, na jaře 1945 převzal čs. sbor a pokračoval s ním v bojích na Slovensku; 1952 zatčen, vězněn 4 roky.
• Atentát na Heydricha
  • provedli výsadkáři vyslaní londýnskou exilovou vládou
  • vysazeni koncem roku 1941, úkolem nejen atentát, ale také obnovení odbojové sítě a spojení s Londýnem (rozbito po Heydrichově příchodu)
  • atentát proveden 27. května 1942, zradou jednoho z parašutistů prozrazen úkryt v kostele v Resslově ulici; boj s německou přesilou, pak sebevraždy tvrdé odvetné akce proti pomocníkům atentátníků
• Lidice
  • 10.6. 1942, zlikvidovány na základě vykonstruovaného obvinění místních obyvatel ze styku s pachateli atentátu, 192 mužů bylo zastřeleno, 196 žen bylo odvezeno do koncentračního tábora Ravensbrück, kde 59 z nich zahynulo, 88 dětí bylo odvezeno do Lodže (a později usmrceno)
  • Devět dětí mladších jednoho roku a sedm později narozených dáno do kojeneckých ústavů a devět dětí bylo předáno na „převýchovu“ do německých rodin
  • Celkem si lidická tragédie vyžádala 336 životů zdejších mužů, žen a dětí, 3 ženy zůstaly nezvěstné
  • Majetek a polnosti byly zabaveny a obec o 95 staveních byla srovnána se zemí
• Ležáky
  • 24. 6. 1942, od ledna do června 1942 odtud vysílala radiostanice paravýsadku Silver A – Libuše; po objevení této činnosti gestapem v době heydrichiády byla osada vypálena, 43 dospělých obyvatel
  • zastřeleno v Pardubicích, 14 dětí odvlečeno do koncentračního tábora v Chełmu, kde s výjimkou dvou zavražděny.
• Domácí odboj na konci války
  • sílí, rozvoj partyzánské činnosti, vysílání organizátorů ze SSSR, méně z Londýna
  • podzim 1944 centra na Vysočině a Valašsku
  • odvetné německé akce -> likvidace moravských vesnic Ploština a Prlov – duben 45
• Květnové povstání
  • propukalo spontánně pod dojmem blížícího se konce války –Ostrava osvobozena 30. 4. 1945, Američané v Aši 21. 4. 1945
  • řada českých měst, nejsilnější v Praze, zde se od února 1945 vytváří Česká národní rada (zástupci různých odbojových organizací), postavila se do čela povstání, které propuklo 5. 5. 1945
  • povstalecká Praha bránila Němcům v cestě do amerického zajetí -> brutální postup proti povstalcům
  • pomoc Vlasovovy ROA povstalcům
  • zajatí sovět. vojáci pomáhat Němcům
  • velení americké armády jedná se sovětským štábem (v Jaltě dohodnuta linie dotyku spojeneckých armád v Evropě, americké vojska jí už dosáhla – Plzeň), ale ten si Prahu vyhradil pro sebe
  • 8.5. podepsalo velení německé armády s ČNR dohodu o kapitulaci
  • 9. 5. v Praze ruské tanky

 

Slovensko

Státní zřízení

• satelit německa, ĺudová strana jedinou přípustnou politickou organizací
• prezident označován jako vůdce, pravomoci k řízení činnosti vlády, určování politiky HSLS, pravomoc vydávat dekrety s platností zákona
• klerofašismus
• prezident Tiso, premiér Tuka
• Hlinkovy gardy (obdoba němec. SS)
• protižidovská politika, např. v září 1939 židovské pracovní tábory, deportace Židů do Německa
• vše sami od sebe Německo je do toho nenutilo

 

Slovensko – německý satelit

• před válkou úźemní požadavky vůči Polsku
• slovenské jednotky se účastnily polského tažení na V frontě 50 tis. Slováků, ale od července 1941 slovenskou vládou jednotky stahovány (nespolehlivost)
• až do roku 1944 nebylo Slovensko obsazeno německou armádou, pak začalo národní povstání, proto ho začali obsazovat

 

Odboj

• Vánoční dohoda 1943 – nekomunistický a komunistický (G. Husák) odboj se dohodl na společném postupu, vytvořil Slovenskou národní radu jako vedení odboje a přijal program obnovy Československa
• příprava povstání, měla se zapojit slovenská armáda (důstojníci Viest a Golian) a otevřít Sovětům cestu na Slovensko (obsazením severních pohraničních průsmyků)
• srpen 1944 – povstání vypuklo (centrum Banská Bystrica), ale předčasně, obsazení průsmyků se nepodařilo, povstalci zatlačeni do hor, někteří přešli na Moravu

 

Obnova Československa

Jednání za války

• Beneš a jím jmenovaná londýnská vlády uznáni Sověty 18. 7. 41 po jejich vstupu do války, tehdy též Churchill a de Gaulle prohlašují za neplatný Mnichov
• po mnichovské zkušenosti hledal Beneš podporu pro zajištění nového státu i na východě
• plánované hospodářství, zůstal nám věrný po r. 38, smlouva mezi rovnoprávnými státy
• 12. 12. 1943 v Moskvě podepsána spojenecká smlouva se SSSR, zároveň zde Beneš jednal s komunistickým odbojem o podobě nového státu

 

Rok 1945

• březen 1945 Moskva – jednání komunistického a nekomunistického zahraničního odboje -> dohoda o složení první poválečné vlády, její první zasedání v Košicích -> přijat Košický vládní program – obsahoval zahraničně politickou orientaci na SSSR, konfiskaci majetku Němců a Maďarů a zrádců, potrestání kolaborantů, rovnoprávný vztah Čechů a Slováků, zřízení národních výborů a zásadní změny v hospodářské a sociální oblasti i zákaz činnosti pravicových politických stran.
• zákonodárná moc byla v prvých měsících nahrazována prezidentskými dekrety, které zásadním způsobem měnily podobu státu – znárodnění velkého průmyslu, konfiskace majetku a potrestání „zrádců a nepřátel národa“
• složení nové vlády – podle dohody vždy tři ministři za každou povolenou stranu, vzhledem k existenci dvou komunistických stran získali komunisté šest ministerských křesel; vedle dvou místopředsedů vlády, Klementa Gottwalda za KSČ a Viliama Širokého za KSS, obsadili úřady ministrů vnitra (Václav Nosek, KSČ), informací (Václav Kopecký, KSČ), zemědělství (Julius Ďuriš, KSS) a práce a sociálních věcí (Jozef Šoltéz, KSS), v čele vlády sociální demokrat Zdeněk Fierlinger
• tato koalice nazývána Národní fronta
• orgány správy -> národní výbory

 

Národnostní struktura nového státu

• souhlas mocností s odsunem Němců potvrzen v Postupimi 1945
• internační tábory pro Němce
• divoký odsun – ihned s koncem války, násilnosti
  • nejdrastičtější akce – brněnský pochod smrti – brněnští Němci odsunováni do Rakouska, internační tábor v Pohořelicích – asi 1 500 úmrtí, Horní Moštěnice u Přerova – povraždění 265 Němců, Krásné Březno – výbuch muničního skladu, nezjištěné příčiny, obvinění ústečtí Němci, následný masakr Němců, počet obětí odhadován na 1 000, Postoloprty – vraždění Němců internovaných ve zdejších kasárnách – asi 750 obětí
  • také Kolín, zde internační tábor, tzv. bartolomějská noc 22. 8. 1945, dva mrtví
  • počty divokého odsun odhadovány na u 600 – 730 tis. lidí
• organizovaný odsun – do jara 1947, stanovena přesná pravidla