Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Sajmonda
ÚVOD DO PRAVĚKU A VÝVOJ LIDSKÉHO TĚLA
- 3 000 000 př. n. l. – 4 000 př. n. l.
- představuje prehistorii dějin lidstva
- studiem se zabývá:
- Archeologie
- Antropologie
- prameny: hmotné = tzv. industrie nebo-li suroviny a z nich vzniklé nářadí, pohřebiště, sídliště….
- dělí se na dobu: // od Christiana Thomsena (Dánsko, 19.st.)
- a) kamennou
- b) bronzovou
- c) železnou
prehistorie – věda, která se zabývá pravěkem, napomáhá jí v tom archeologie
začíná antropogenní vývoj – vývoj člověka (základní lidské znaky) = biologický a sociální vývoj
hominizace – proces proměny z živočišné podoby na podobu lidskou (změna tvaru nohou, zesílení nohou => vzpřímená postava, změna tvaru páteře na S, uvolňují se přední končetiny => změna tvaru lebky, aby se do ní vešel mozek, úprava čelisti => pohyb spodní čelisti =>možnost komunikace)
socializace – proces zespolečenštění (člověk nežil sám, ale společensky)
SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ PERIODIZACE
- přehled forem organizace lidské společnosti v dějinách
I. forma organizace lidské společnosti
- prvotně pospolná společnost
– dělení:
a) tlupy – seskupení lidí stejných druhů- každá tlupa měla vůdce endogamie
b) rody – skupina lidí pokrevně příbuzných
c) kmeny – stejné druhy lidí
d) kmenové svazky – první státní útvary exogamie
- endogamie – vybírání si partnerů ze stejné skupiny
- exogamie – vybírání si partnerů z jiné skupiny
základní znaky – neexistovala rodina, soukromé vlastnictví, nadřazenost člověka nad jiným, neexistovalo třídní dělení (všichni si byli rovni)
- matriarchát
- – matka příroda obdarovává všechny stejně
- – vznik prvních přírodních náboženství
II. forma organizace lidské společnosti
- feudální společnost
- uspořádání společnosti, jejíž charakteristickým znakem je vztah k půdě:
a) užší – feudalismus – pojetí mezi vlastníky navzájem
b) širší – mezi těmi, kdo půdu vlastní a kdo na ní pracují -> z toho vzniká poddanství
- rozvoj náboženství
základní znaky
- – nerovnost, vznik rodin (církevní právo)
- – dělení společnosti: šlechta, duchovní, měšťané, poddaní
III. forma lidské společnosti
- kapitalistická společnost (16. – 17. st.)
základní znaky
- – nerovnost, soukromé vlastnictví
- – vznik nadhodnoty ( kapitál ) – vycházejí z feudalismu
- – dělba společnosti – větší rozdíly mezi vrstvami společnosti:
- vyšší vrstvy
- střední vrstvy
- nižší vrstvy
ANTROPOGENEZE – VÝVOJ ČLOVĚKA
- 2 způsoby zrození člověka:
- Stvoření Bohem podle písma svatého
- Vývoj z živočišné říše (evoluční) – Ch. Darwin- 2 díla:
O původu druhu přirozeným výběrem (1859)
Původ člověka a pohlavní výběr (1871)
– v těchto knihách doložil, že člověk a lidoopi jsou nejvyššími články živočišné říše a někdy v dávných dobách měli společného předka
- fanatický výklad o zrození člověka: E. M. von Daniken
Stupně vývoje člověka = antropogeneze
Paleoantropologie – disciplína, která se zabývá vývojem člověka
- primáti – poloopice, opice, hominidi (savci)
- hominidi – lidé, lidoopi, gorili, šimpanzi
– hominidi byli australopitékové (jižní opice) – Etiopie, Tanzanie, Afrika
- skupina hominidů a z nich rod homo
- homo habilis = člověk zručný
- – typ člověk: ergaster, 2 mil. př.n.l.
- – začal využívat kámen a kosti – tímto se odlišují od zvířat – Olduvajská oblast v Tanzánii
- homo erectus = člověk vzpřímený
- – bipedální chůze (není na čtyřech), 1,5 – 1mil. př. n. l.
- – z Afriky do Asie a Evropy
- homo sapiens = člověk rozumný
- – neandrtálci (podle Německého naleziště Neandrthal), 1 mil. př.n.l.
- – předchůdci dnešního typu
- d) homo sapiens sapiens = člověk dnešního typu
- – začal artikulovat, počátky řeči
- – malby v jeskyních, zdokonalují lovení
PERIODIZACE PRAVĚKU
Paleolit a mezolit – starší doba kamenná
- hospodářství – živí se lovem a sběrem
- nářadí – suroviny kámen a kosti – pracovní nástroje, bojové nástroje, šperky, pěstníklín, dřevo…
- duchovní život – kultovní obřady (obětování) – věřili v posmrtný život
- obyvatelé – skály, jeskyně (magické a kulturní obřady)
– K. Absolon nalezl r. 1925 sošku Věstonické Venuše v Dolních Věstonicích (je vyrobena z hlíny a kosterního popelu)
– je to obraz portrétního umění, skládá se ze dvou částí
– 29 tis. – 25 tis. př.n.l, paleolit – mladý, pozdní
Neolit – mladší doba kamenná
- hospodářství – dochází k tzv. neolitické revoluci, díky tomu, že se z člověka stal lovec, chovatel dobytku a zemědělec
- nářadí – hák, rádlo k orbě půdy
- duchovní život – začínají přírodní jevy spojovat s nadpřirozenými jevy – začínají vznikat božstva
- obydlí – trvalá sídliště a kůlovité přístřešky
– neúrodnější oblast – Úrodný půlměsíc – Palestina, Jordánsko, Sýrie, Egypt, Kaspické moře, Írán, Perský záliv
Eneolit
- více plodin, chová se více druhů dobytka
- domestifikace – ochočení zvířat (kůň, osel, velbloud, slon)
- vznik staroorientálních států (Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína), 4 000 -2 000 př.n.l.
- utváření indoevropských kmenů (Keltové, Germáni, Italikové)
- v hospodářství: především kámen, dřevo, kosti, později srp
Doba bronzová
- bronz – slitina mědi a cínu, kompenzuje nepraktičnost mědi – přílišnou měkost
- postupně dochází ke zpracování kovů = metalurgie
- rozvoj textilu a hrnčířství (bavlna, len)
- prameny – sídliště, hradiště, mohyly, plochá pohřebiště, kovolitecké a hrnčířské nástroje
- hospodářství – zemědělství (obilí – drcení), metalurgie – hornictví, hutnictví, slévačství, kovotepectví, kovolitectví, textilní výroba (bavlna, len)
- společenské vztahy- kmenová svazy s kmenovými náčelníky
- duchovní život – přechod od animismu (víra v nadpřirozené síly) k polyteismu (víra ve více Bohů)
Doba železná
- tis. př.n.l. – 1. tis. n.l.
- Halštat – naleziště v Rakousku
- Latém – naleziště ve Švýcarsku
- Hospodářství – rozšířená výroba a použití kovových nástrojů -> pracovní nástroje, zbraně
- – nejdominantnější jsou Keltové
- prameny:
- řecký – Herodotor, Strabon
- římský – Titus Livius, G. J. Caesar
- pravlastí Keltů jsou:
- Východní Francie + Alpy
- Švýcarsko
- Jižní Německo
- část Českých zemí
- Keltové nikdy nevytvořili ani náznak jednotného státního útvaru, protože byli kmenově roztříštění, tvořilo je asi 60 kmenů: Bójové, Britové, Belgové, Helvítové
- Keltský partikularismus – nejednota v organizaci, duševním životě
- Struktura
- – v čele byl král, k ruce měl ozbrojenou družinu (šlechta) -> druidové (kněží, duchovní, vzdělanci -> znali písmo) a bohatší a chudší řemeslníci
- – opida= sídla keltů (základní jednotka každého kmene)
- – Keltové byli pro Římany Gálové
- – byli nejschopnější v nezemědělském odvětví (zpracovávání kovu)
- Duchovní život
- partikularismus – každý kmen uctíval své vlastní Bohy
- kult pěstovali druidové (znali mytologii, písmo i základy věd, věřili v nesmrtelnost duše a reinkarnaci)
