Charitativní a humanitární činnost, dobrovolnictví – maturitní otázka

Otázka: Charitativní a humanitární činnost, dobrovolnictví

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): anett

– základní pojmy, formy a typy humanitárních intervencí, neziskové organizace, nejvýznamnější světové, české a regionální humanitární organizace. Typy dobrovolnictví, dobrovolnická centra, zásady práce s dobrovolníky, působení dobrovolníků, organizace v Chrudimi a okolí využívající pomoc dobrovolníků.

Humanitární (charitativní) činnost:

Charita – křesťanská láska k bližnímu (pomoc v nouzi)

Charitativní – založený na dobročinnosti, lidumilnosti, charitě

Humanita – láska k člověku, lidskost, lidství

Humanitární – zaměřený na základní potřeby a zájmy člověka, zaměřený na pomoc lidem,

Porovnání Humanitární x charitativní:

Humanitární – novější, moderní pojem

Charitativní – dnes se používá:

A)jako synonymum k „humanitární“ (používalo se hl. dříve, ale není „korektní“ protože je propojeno s křesťanstvím)
B) pro soc. práci propojenou s křesťanskými zásadami
C) pro organizace, které vybírají příspěvky na dobročinné účely

Mimořádná událost – v tomto kontextu situace, která se vymyká běžnému stavu, je obtížně zvladatelná a často vyžaduje pomoc prostřednictvím humanitární intervence

Humanitární krize – následek mimořádné události, situace, ve které jsou běžné prostředky lidí, které jim garantují důstojný život, narušeny v důsledku přírodní katastrofy nebo lidmi zaviněné krize“

Humanitární intervence:

zásah z vnějšku, který pomáhá zmírnit následky mimořádných událostí, odstraňuje či zmírňuje dopad humanitární krize, eventuel. jí i pomáhá předcházet.
lze je poskytovat a přijímat k uspokojování zákl. životních potřeb obyvatelstva a k obnově území postižených mimořádnou událostí
může být poskytována jak pro obyvatele ČR, tak do zahraničí.

Formy humanitární intervence:

Věcné prostředky (materiální pomoc – potraviny, léky, deky…)
Finanční prostředky (peníze z rozpočtových rezerv státu, ze sbírek, z DMS – dárcovské SMS….)
Služby (např. vyslání zdravotnických týmů, vojenských týmů, pomoc při vzdělávání)
Speciální práce ( např. pomoc při dekontaminaci území zasažených radiací, pomoc při identifikaci obětí po tsunami – DNA testy…..)

Nejdůležitější potřeby člověka:

Možnost žít dlouhý a zdravý život
Možnost získávat vědění
Možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života

Dělení mimořádných událostí:

Živelné katastrofy – zemětřesení, tsunami,

Katastrofy způsobené člověkem – chemické havárie, jaderné katastrofy, hromadná neštěstí

Ozbrojené konflikty – války, převraty, etnické čistky

Strukturální krize – krize „od základů“, postihuje celou společnost, zahrnuje celou řadu problémů, je náročné ji řešit.

Důvody k poskytnutí humanitární intervence:

Etické a náboženské
Politické a pragmatické

A)Etické a náboženské důvody k poskytnutí humanitární intervence:

Čerpají z nábožensko-kulturních tradic světa,
V Evropě tradice křesťanství, osvícenství a humanismu.
Podle tohoto principu je morálně a eticky správné poskytovat pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi.
„Pomáhám, protože je to správné“

B)Politické a pragmatické důvody k poskytnutí humanitární intervence:

Je ekonomicky i politicky výhodné investovat do pomoci chudým zemím, protože se tím v dlouhodobém horizontu ušetří prostředky, které by stát musel vynakládat na zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity (nelegální migrace, prevence terorismu..).

„Pomáhám, protože tím předcházím škodám v budoucnosti a ohrožené svého bohatství a bezpečnosti“

4 základní principy, jimiž se má řídit humanitární intervence:

lidskost:- zásadním cílem je záchrana životů a snížení utrpení lidí;
nestrannost:- poskytuje se výhradně na základě identifikovaných potřeb (tj. tomu kdo ji potřebuje bez ohledu na rasu, náboženství, pohlaví)
neutralita:- v konfliktech se pomoc nepřiklání k žádné ze sporných stran;
nezávislost:- cíle pomoci nejsou pod vlivem politických, ekonomických či jiných zájmů dárce ani příjemce.

Rozlišujeme humanitární a rozvojovou pomoc:

1.Humanitární pomoc:

je vázána na určitou živelnou či lidmi způsobenou katastrofu
trvá v bezprostředním čase po této události
max. po dobu 1 – 2 měsíců
likvidace následků katastrofy

2.Rozvojová pomoc:

není vázána na živelnou katastrofu (ale může event. navazovat na humanitárnípomoc)
trvá v délce několika let
je zaměřena na celkovou pomoc dané oblasti, národu
zlepšení životních podmínek, zdravotní péče, vzdělání

1)Humanitární pomoc:

-je poskytována dle norem Sphere Standards těchto v základních sektorech:

voda a hygiena (zajištění nezávadné vody, odvodu splašků, bezpečné toalety – bez hrozby šíření infekce…. )
potraviny, výživa (řeší zásobování potravinami, strategie při přikrmování kojenců – trend nedávat hned umělé mléko, pokud stres sníží tvorbu mateřského mléka , protože infekce ze špatně připraveného UM zabije více dětí než nedostatečný příjem mat. mléka, řeší se dostatečný příjem vitamínů…),
obydlí a non food položky (nejídelní položky- tj. domácnost, lůžkoviny..)
zdravotní péče,
(psychosociální pomoc)

Formy humanitární pomoci:

a) záchranářská pomoc (vyslání záchranářských týmů)
b) materiální pomoc (dodávky potravin, balené vody, stanů, oblečení)
c) finanční pomoc ,
d) poradenská a technická pomoc (hl. vyslání odborníků, pomoc při řešení složitých situací)
e) kombinovaná pomoc (kombinace předchozích druhů pomoci)

2)Rozvojová pomoc – témata:

Populační exploze (prudký nárůst populace – často je potom nedostatek zdrojů – tj. nedostatek potravin apod.)
Ekonomická nerovnováha (problém bohatého severu (země na severu zeměkoule – Evropské státy, Severní Amerika) a chudého jihu (země Jižní Ameriky, Afriky), v rozvojových zemích často chybí střední vrstva – tj.- buď jsou lidé boháči nebo úplně chudí
Životní prostředí a energetické zdroje – problém ochrany přírody v rozvojových zemích, šetrné čerpání nerostného bohatství (ropy, kovů, drahokamů), problematika získávání zdrojů energie – bezpečné jaderné elektrárny, problém vysychání řek při nadměrném odběru vody na zavlažování, problém kácení stromů, které vede k rozšiřování pouští…

Realizovaná témata rozvojové spolupráce

Boj s bezprostřední chudobou (např. poskytnutí prostředků k obživě – jídlo, voda, přístřeší)
Podpora vzdělávání (např. stavba škol, vyškolení nových učitelů, poskytnutí školních pomůcek)
Podpora zdravotnictví (např. poskytnutí zdr. materiálu, školení zdr. personálu, stavba nemocnic…)
Rozvoj podnikání (podpora podnikání jako zdroje obživy a k rozvoji země, např. programy podporující podnikání žen poskytnutím šicích strojů zdarma, výhodné nízkoúročné půjčky pro začínající podnikatele, zaučení zdarma…)
Fyzická infrastruktura (tj, to co propojuje různá města, oblasti země… – budování cest, silnic, železnic, telefonních sítí)
Životní prostředí (ochrana životního prostředí)
Energetické zdroje (zajištění dostatečného přívodu el. energie…)
Gender a demokratizace, good governance (rovnost mezi pohlavími, dobré vládnutí – tj. podpora vlád, které se chovají demokraticky, dohled nad spravedlivým výsledkem voleb)

! Kvalita pomoci je důležitější než její bezprostřední poskytnutí:

bez průzkumu potřeb a bez koordinace mezi dárci lze jen těžko efektivně pomoci.
Špatně naplánovaná a realizovaná pomoc je nejen málo účinná, ale může způsobit i okamžitě či dlouhodobě negativní následky.

Plánování a koordinace pomoci:

V první fázi si lidé vždy pomáhají sami (nepodceňovat tuto pomoc!)
Po příjezdu na místo vždy průzkum potřeb – náročné tlak veřejnosti na akci
Ideální je, pokud pomoc koordinuje 1 organizace (OSN, Červený kříž)
Při obnově obzvlášť promyslet dopady pomoci
(metoda logického rámce)

Špatně plánovaná a organizovaná pomoc:

Škodí (rozhazovaní pomoci a peněz vede ke konfliktům mezi lidmi, vyvolává závislost, pocit nespravedlnosti, ponižuje, kvůli nulové evidenci bývá zneužívána a rozkrádána)

Je neefektivní nebo nesmyslná (toalet. papír do Íránu, balené vody místo čištění studen)
Ponižuje a vytváří závislost (vepřové muslimům, závislost na potravinách – nejsou schopni si je sami vypěstovat, rifle do zemí, kde nosí oblečení zahalující celé tělo)

Příklad témat humanitární intervence v ČR:

Živelné katastrofy a jejich následky
Sociální integrace

Formy pomoci:

sbírky a následná finanční podpora potřebných (stipendia na studium, pomůcky a léčba pro OZP)
Práce se sociálně vyloučenými osobami (Romové, uprchlíci, bezdomovci)
Služby, které chybí v systému – podpora pěstounů, obětí tr. činů

Nejvýznamnější české humanitární organizace:

Člověk v tísni o.p.s
ADRA o.s.
Charita
Český červený kříž
Bílý kruh bezpečí
Fond ohrožených dětí
Natama
Nadace Charty 77 – konto bariéry,

Nejvýznamnější světové humanitární organizace:

OSN a jeho organizace (UNICEF atd)
Červený kříž (Červený půlměsíc)
ADRA
Armáda spásy
Lékaři bez hranic

Nestátní neziskové organizace:

Církevní právnické osoby – církev jako taková nesmí poskytovat soc. či zdravotní služby, proto zřizuje finančně a právně oddělené organizace, které tyto služby poskytovat mohou.

Církevní organizace v Chrudimi:

Farní charita Chrudim, Školní náměstí 56
- Spadá pod Arcidiecézní Charitu HK
- Občanská poradna – zdarma
- Osobní asistence
- Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba – zdr. sestry, rhb sestra i domácí hospicová péče
- Půjčovna kompenzačních pomůcek
- Další činnosti: Adopce na dálku, Tříkrálová sbírka

Ostatní církevní organizace:

Církev českobratrská evangelická – Diakonie

33 středisek věnující se sociální oblasti a
8 speciálních škol
Nejbližší středisko Diakonie je středisko Čáslav – provozují denní a týdenní stacionář, dílny pro zrakově postižené a sociální poradenství

Nadace, nadační fondy – poskytují hl. fin. příspěvky – např. formou stipendia, příspěvky na nákup pomůcek pro OZP apod. Zatímco nadace má základní majetek ve výši min. 500 000 Kč na který nesmí sáhnout (přispívá např. z úroků), nadační fond může „rozdat“ veškerý svůj majetek.

Příklady nadací:

Nadace Naše dítě – věnují se péči o děti, NRP
Nadace Via – investuje do rozvoje neziskovek
Nadace Terezy Maxové – rodinné péči, NRP, výchova matek v azylových domech..
Nadace Charty 77 – konto bariéry – 18 let, 231 mil. Kč…
Nadace Táta máma – podporuje DD,KÚ, NRP
Nadace Vize 97 – sociální programy – Fond porozumění
Nadace Olgy Havlové – Výbor dobré vůle – soc. programy: cesty k integraci – raná péče, denní stacionáře, chr. bydlení,
Obyčejný život – projekty soc. práce na ulici, domy na půl cesty

Občanská sdružení – cílem je prosazování zájmů členů, založení je administrativně snadné, nemusí psát výroční zprávu, nemusí vést podvojné účetnictví

O.s. v Chrudimi a okolí:

Bílý kruh bezpečí – pomoc obětem trestných činů v ČR
Fond ohrožených dětí – Klokánek s 12 lůžky, poradenství
Laxus – služby a pomoc pro drogově závislé klienty
Amalthea – NRP, pěstounská péče, program zdravá rodina
Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje
Šance pro Tebe – nízkoprahová zařízení pro děti
Tichý svět – pro sluchově postižené, besedy, poradenství
Smíření – provozuje Hospic Chrudim
Křižovatka handicap centrum- soc. služby pro zdr. postižené
Péče o duševní zdraví – asistence, poradenství, podporu

Obecně prospěšné společnosti – cílem je obecný zájem (tj. hlavně soc. oblast, zdravotnictví, školství), založení je složitější než u o.s., musí mít správní radu, vést podvojné účetnictví, vydávat výroční zprávu). Z hlediska dotací se dá snadněji vysledovat, jak organizace s penězi naložila – jsou transparentnější. Tj. snáze dosahují na vysoké dotace, kde chce mít stát kontrolu, jak budou využity)

O.p.s. v Chrudimi a okolí:

SKP Centrum – lidi v tísni a ohroženým sociálním vyloučením
J. J. Pestalozzi – krizová pomoc, terénní programy, domy na půl cesty, telefonická krizová pomoc, nízkoprahová zařízení
Momo – sociálně terapeutická dílna
Rytmus – sociální rehabilitace, podporované zaměstnání, tranzitní program ze školy do práce
Tyflocentrum – průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně aktivizační služby, sociální rehabilitace
Svítání – pro osoby s men. a komb. postižením poskytují vzdělání, sociálně aktivizační služby, zákl. a spec. školu, denní centrum – stacionář

Dobrovolnictví

Dobrovolnictví – neplacená a nekariérní činnost, kterou lidé provádějí proto, aby pomohli svým bližním, komunitě nebo společnosti

– svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu

Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.

Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích.“

Druhy dobrovolnictví:

Vzájemně prospěšné – zájmové skupiny sdílející osobní zájmy, počátečním impulsem dobrovolné aktivity je tedy příslušnost k zájmové skupině, spolku, případě partě přátel (organizace Junák, Sokol…)
Veřejně prospěšné – souvisí s potřebou být užitečný svému okolí, své komunitě, např. dobrovolná činnost v neziskové organizaci³

Z hlediska časového vymezení dobrovolnictví:

Dobrovolné zapojení při jednorázových akcích – sbírky, benefiční koncerty, kampaně, akce pořádané několikrát do roka. Vhodná forma k získání nových dobrovolníků. Forma dohody o pomoci dobrovolníka je většinou ústní.
Dlouhodobá dobrovolná pomoc – poskytována delší dobu, opakovaně a pravidelně, např. tři hodiny jedenkrát týdně po dobu celého roku. Jedná se o častou formu dobrovolného závazku, který je splnitelný pro dobrovolníka a užitečný svojí pravidelností pro organizaci. Mezi dobrovolníkem a organizací je sepsaná dohoda o spolupráci – upraveny závazky, práva a povinnosti obou stran. Organizace obvykle dobrovolníka zaškolí a hradí pojištění za škody.
Dobrovolná služba – dobrovolný závazek se dlouhodobě, po dobu několika měsíců či let, věnovat dobrovolnické práci obvykle mimo svoji zemi. Významná role přípravy dobrovolníka na misi, včetně nákladů spojených s cestou, výdaji (sociální a zdravotní pojištění). Dobrovolná služba je profesionálně organizována.

Činnost dobrovolníků může být:

Formální – dobrovolník uzavírá smlouvu s agenturou, prochází zaškolením, supervizí, jeho činnost je hodnocena
Neformální – spočívá na osobních kontaktech, osobních domluvách – vztah k organizátorovi je neformální (nebývá písemná dohoda)

Motivace k dobrovolnické činnosti

Konvenční – jedinec se stal dobrovolníkem protože, protože to od něj okolí očekává, oceňuje ho za to (že ho k tomu vedly morální normy buď svého nejbližšího okolí, anebo obecná neformální pravidla chování v dané společnosti.
Reciproční – jedinec se stal dobrovolníkem protože je to užitečné pro něj i pro druhé (hledá v dobrovolné činnosti prvky, které by byly užitečné i pro něho samého). Typický je pro ně zájem o získání nových zkušeností, navazování nových vztahů a snaha uplatnit svoje schopnosti.
Nerozvinutá –např.: důvěra v organizaci, pro niž by měli pracovat, přesvědčení o smysluplnosti dobrovolné práce v konkrétním případě a pocit, že se prostřednictvím dobrovolnictví mohou podílet na šíření dobré myšlenky.

Motivy, které jsou nevhodné pro práci dobrovolníka

Zvýšenou opatrnost by každá organizace měla projevit vůči následujícím 9 motivům uchazeče o dobrovolnickou práci:

Soucit vedoucí k degradaci klienta
Nepřiměřená a zbytečná zvědavost
Služba pramenící z pocitu povinnosti
Skutkaření, snaha něco si zasloužit
Touha obětovat se, osobní neštěstí, se kterým si uchazeč neví rady, a proto chce ve službě hledat vlastní duševní rovnováhu
Osamělost a z ní pramenící touha po přátelství
Pocit vlastní důležitosti, nenahraditelnosti
Nedostatek sebeúcty a s ním spojená touha potkat ještě ubožejší lidi
Panovačnost, touha ovládat jiné a uplatnit svůj vliv

Deklarovaná snaha pomoci zde zakrývá skutečnou touhu po moci nad někým jiným, po uznání…Pokud je nebezpečný motiv velmi silný, nebo je kombinován s některým z dalších negativních motivů, může nerozeznán silně poškodit klienta a vztahy mezi členy dobrovolnického týmu.

Vzhledem k současnému stavu, kdy je prestiž dobrovolníka malá, se téměř neobjevují lidé s nebezpečnými mocenskými motivy, ti nacházejí uplatnění hlavně v politice…Spíše se občas objeví člověk s nepřiměřenou mírou soucitu a pomáhání za každou cenu. Také přibývají lidé, kteří potřebují nejprve porozumět sami sobě, než budou schopni pomáhat jiným.

Bariéry rozvoje dobrovolnictví

Pasivita při vyhledávání a získávání dobrovolníků (dá se zlepšit koordinátorem dobrovolníků)
Nedostatečné řízení činnosti dobrovolníků
Nezájem domovů o dobrovolníky
Obavy z rizika úrazu
Obavy ze zneužití klienta dobrovolníkem
Nedůvěra v čestné motivy dobrovolníka
Nedostatek informací o dobrovolnictví
Názor, že u nás není o dobrovolnictví zájem

Co dobrovolníky podporuje:

Mají pocit, že jsou oceňováni
Uvědomují si, že jejich přítomnost něco znamená
Mají naděje na změnu, postup ve své činnosti
Dostává se jim uznání na veřejnosti i soukromě
Mají pocit, že dokážou zvládnout předepsané úkoly
Mají pocit sounáležitosti a týmové práce spolupracovníků
Podílejí se na řešení problémů, na rozhodování i stanovování cílů organizace
Uvědomují si, že v důsledku jejich činnosti se děje něco podstatného
Jejich osobní potřeby jsou uspokojovány

Co dobrovolníky brzdí:

Zjistí velký rozdíl mezi jejich očekáváním a skutečnou činností
Mají pocit, že jejich pomoc je k ničemu
Nedostanou žádnou zpětnou vazbu, ani pochvalu či ocenění
Úkoly jsou příliš rutinní, žádná rozmanitost
Cítí nedostatečnou podporu spolupracovníků
Úkol či tým nepřináší téměř žádnou prestiž
Činnost jim nedává možnost osobního růstu
Mají příliš malé možnosti projevit iniciativu či tvořivost
Cítí napětí mezi spolupracovníky

Charakteristické oblasti dobrovolnictví

Nejčastěji se s dobrovolníky setkáváme v nestátních neziskových organizacích (občanská sdružení, o.p.s., církevní organizace, nadace)

Ochránci životního prostředí – nejlépe organizovaní, mezinárodní přesah

(hnutí DUHA, Děti země, Tereza, Greenpeace, Pražské a Jihočeské matky, Český svaz ochránců přírody)

Humanitární organizace a organizace na ochranu lidských práv – země s válečných konfliktem, období rekonstrukcí země,

(ADRA, Člověk v tísni..), podílejí se i na pomoci při lokálních záplavách u nás

Sociální a zdravotní oblast – nejpočetněji zastoupená, dobrovolné práce i přebírání služeb, které nejsou garantovány státem. (Česká katolická charita, Pražská organizace vozíčkářů, život 90, Naděje, Nadace Olgy Havlové..)

Kulturní oblast – ochrana a revitalizace kulturních památek, realizace alternativního umění (Jazzová sekce, Art fórum, symposium…)

Sportovní a vzdělávací oblast – volnočasové aktivity, zájmové kroužky, turistické, doučovací (Šance pro Tebe)

Zahraniční dobrovolná služba – vysílání dobrovolníků do zahraničí (EDS, humanitární organizace)

Právní úprava dobrovolnictví – Zákon č. 198/2002Sb. O Dobrovolnické službě. V něm jsou rozlišeny organizace vysílající dobrovolníky a organizace přijímacím dobrovolníky. Vysílající organizace musejí mít akreditace MV, musí uzavřít s dobrovolníkem i s přijímací organizací písemné smlouvy. Zákon rovněž zakotvuje povinnost dobrovolníka pojistit – pojištění kryje škody na majetku a zdraví, které dobrovolník způsobí, případně sám utrpí.

Výhody dobrovolnictví (zajištěné zákonem)

Dlouhodobé dobrovolnictví umožňuje zažádat o hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti (min 20 hodin/týden)
Minimální finanční výdaje – vysílající org. hradí cestovné, stravné, ubytování, kapesné
Hrazené zdravotní pojištění od státu při přesahu 20/ týdně
Poskytnutí kvalitní přípravy na dobrovolnictví, případně pracovních ochranných pomůcek
Pojištění proti škodám na zdraví a majetku, vám osobně či klientovi
Dlouhodobé dobrovolnictví v přesahu 20/týdně se započítává jako relevantní doba pro účely důchodového pojištění

Práva dobrovolníka

Úplné informace o organizaci a činnosti organizace, ve které chcete jako dobrovolník působit
Vykonávat činnost naplňující vaše očekávání
Kontakt s koordinátorem dobrovolníků
Supervize – individuálně či ve skupině (setkání, kde můžete sdělit své pocity, zkušenosti, problémy)
Být za svou činnost pojištěni
Dostat vyčerpávající informace o činnosti, kterou byste měli vykonávat
Odmítnutí činnosti, která nebude vyhovovat vašim zájmům a schopnostem
Účastnit se hodnotícího procesu a zjistit, zda vaše vykonávaná práce byla efektivní
V případě neuspokojivé spolupráce máte možnost kontaktovat dobrovolnické centrum se žádostí o nabídku dalších dobrovolných aktivit
Zaškolení, výcvik, trénink

Povinnosti dobrovolníka

Dodržovat zákon o dobrovolnické službě a podmínky výkonu dobrovolnické činnosti dohodnuté s vysílající organizací ve smlouvě
Absolvovat přípravu k dobrovolnické činnosti
Předložit zdravotní a jiné doklady (výpis z rejstříku trestů, doklady o vzdělání) podle požadavků vysílající organizace
Splnit úkoly, ke kterým jste se zavázali
Spolehlivost
Nezneužívat projevené důvěry
Požádat o pomoc, kterou při své činnosti potřebujete⁷

Dobrovolnická centra

Dobrovolnické centrum – organizace, která zájemcům v ČR zprostředkovává příležitosti k dobrovolné práci a vyhledává dobrovolníky pro organizace, které je potřebují.

Např:

HESTIA – národní dobrovolnické centrum, je v Praze

Organizace v okolí:

Dobrovolnické centrum při nemocnici Chrudim

Dobrovolnické centrum při Šanci pro tebe

Dobrovolnické centrum Pardubice, o.s.

Dobrovolnické centrum Hlinsko

Dobrovolníky přijímá i Farní charita Chrudim, Oblastní charita Pardubice, Dětské centrum Veská, Domov se zvláštním režimem v Chrudimi i většina domovů pro seniory v Chrudimi, DSS Slatiňany….