Čína – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

zeměpis

 

   Otázka: Čína a komunismus

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Ella Hrdinová

 

 

Základní přehled

  • Čínská lidově demokratická republika – socialistický stát – střední a východní Asie
  • nejlidnatější země světa – 1.4 mld. (10x Německo + ČR + Bulharsko) – 20% světové populace
  • rozloha 9.5 mil km2 – 3. největší na světě
  • Hlavní město: Peking – 21.5 mil. obyvatel
  • současný prezident: Si ťin Pching (od r. 2013)
  • 22 provincií (23 s Taiwanem)

 

Hranice:

  • sever – Mongolsko (téměř 5 tis. km) – poušť Gobi
  • východ – Rusko – Japonské  moře – Vladivostok, Dálný východ, Mandžusko
  • jih – Vietnam, Laos, Myanmar

 

Přírodní podmínky

  • severovýchod – hornaté Mandžusko – ovlivňuje zimní monzun přinášející ze severu suché a mrazivé počasí, v létě přináší mírně vlhké počasí na jihovýchodu
  • Velká čínská nížina 
  • bezlesá, intenzivně rozoraná – více než 5 tis. let tradice specifického rolnictví
  • nížiny koncentrují velké množství populace – do 500 km od pobřeží – 75 %
  • dvě významné řeky – Žlutá řeka a Jang-c’-Ťiang
  • Žlutá řeka – sever – dříve časté záplavy, změny toku – zanášení koryta
  • Jang-c’-Ťiang – jih
  • – největší řeka celé Asie
  • klíčová rozvojová a dopravní osa spojující pobřežní nížiny se Sečuánskou pánví – nejhustěji zalidněnou oblastí vnitrozemí, až tam mohoou plout zámořské lodě
  • horní tok – úzké kaňonovité údolí – mělo by vzniknout asi sedm významných přehrad – regulace toku, výroba el. energie – Tři soutěsky – největší elektrárna světa, hrozí protržení
  • Velký císařský kanál – propojuje dolní toky obou řek
  • Stepi a polopouště vnitřního Mongolska
  • na západě  přechází do pouští a polopouští – oblasti převážně neosídlené nebo  částečně využívané kočovnými pastevci, koncentrace pouze u oáz či na místech těžby
  • východní  úpatí – Turfanská proláklina (-154m)
  • jižní okraj pouště Taklamakan – pohoří Kunlun Shan a Altun Shan oddělují  vysokohorské plošiny Tibetu
  • Tibetská plošina – vysokými horskými  hřbety členěna na řadu bezodtokových pánví, východní  polovina rozbrázdněna horními toky všech velkých řek (Žlutá řeka, Jang-c’-Ťiang, Mekong, Salwin, Brahmaputra)
  • jižní okraje Tibetu ohraničené Himalájem a Transhimalájem – totální uzavřenost

 

Zemědělství

  • nerovnoměrné územní rozložení vodních zdrojů – sever strádá nedostatkem vody pro závlahy, prům. výrobu, zajištění potřeb obyvatelstva
  • orná půda – jen asi 11 % území – opakující přírodní  katastrofy (záplavy, sesuvy, zasolení,..), zábor půdy pro rozvoj měst, průmyslu a infrastruktury
  • původní lesy přeměněny na ornou půdu či pastviny, nyní na 22 % plochy – odkrytí povrchu a zbavení vegetace → rozsáhlé vodní a větrné eroze

 

Historické souvislosti

  • 5 tis. let nepřetržitého vývoje
  • uzavřená agrární společnost – domestikace rostlin – obilí, rýže, sója – šíření civilizace k jihu
  • izolace – vzdálenost od jiných civilizačních center, neprostupnost vysokých hor a pustin
  • sever – nomádi (odlišný způsob života) – trvalé napadání usedlých rolníků – snaha  o zamezení přístupu do úrodných oblastí – stavba zdí a valů – Velká čínská zeď – vytvářená v několika vlnách, mnohdy paralelně
  • středověk – hospodářská i vojenská síla – enklávy čínských obchodníků – dodnes specifická centra – Singapur, Malajsie, Thajsko,.., objevení střelného prachu, papír, hedvábí, koření
  • 20. stol. – zaostalost – 1912 – pád čínského císařství, vyhlášena republika, Japonsko si začalo vytvářet kolonie – severovýchod Číny, nížinné pobřežní  oblasti → ozbrojený lidový odpor – Japonci odolávali, po válce ale sláblo → ukončení okupace
  • roztržka mezi komunistickým křídlem – Mao ce Tung x pravicové síly – Čankajšek -Národní strana Kuomintang – 1946 vyhnána na Taiwan – Čankajšek tam založil Čínskou republiku, byl jejím prezidentem až do jeho smrti
  • komunistické násilně  realizované reformy → rostoucí zaostávání země
  • zestátnění hospodářství podle sovětského vzoru → horší organizace a efektivnost práce v průmyslu, administrativě i službách
  • silná angažovanost v korejské válce (1950-53) – poslala tam až milion “dobrovolníků”
  • přelom 50. a 60. let – “Velký skok vpřed” – nastartování komunismu – zemědělské komuny – rodinné farmy zestátněním půdy nahrazeny mnohatisícovými špatně řízenými kolosy bez dostatečné motivace pro vyšší produktivitu
  • → 59-61 – Velký čínský hladomor– smrt několika milionů obyvatel
  • 64 – kulturní revoluce – boj proti „čtveru starému“: myšlení, kultuře, tradicím a způsobům – Rudá garda – čistky ve straně, veřejné mučení, věznění, popravy
  • mládež opouštěla školy, vyháněla učitele a další  inteligenci z měst na venkov → velký chaos – obrovské ztráty kulturního dědictví – kláštery, paláce, náboženské symboly, knihy,..
  • chaos až do Maovy smrti → Teng Siao-pching – do čela reforem – strategie socialistické tržní ekonomiky- nastartoval klíčové reformy  určující i současný bouřlivý vývoj Činy, prosadil návrat Hong Kongu a Macaa pod nadvládu Číny, navázal vztahy s USA
  • idea čtyř modernizací – zemědělství, průmysl, armáda a věda s výzkumem
  • přebytkový trh – přebytky nad objemy stanovené státem a regiony mohly rodiny prodávat na volném trhu → růst iniciativy rolnických rodin

 

Obyvatelstvo

  • v 50. a 60. letech i přes hladomor velký nárůst populace → opatření ke snížení porodnosti – politika jednoho dítěte – 1 dítě na rodinu → zabíjení dcer – potřeba mužů → nejvyšší maskulinita na světě – mužů o 40 milionů více než žen
  • rozložení obyvatelstva kopíruje rozložení hospodářských aktivit – podoba velkého “T” – pobřežní nížiny a břehy  Jang-c’-Ťiang po Sečuánskou pánev (2tis. obyv./km2)
  • cca ½ území prakticky neobydlená
  • největší etnická skupina – Chánové – asi 92 % obyvatelstva – historickým centrem povodí Žluté řeky – po  staletí se usazovali v údolích a nížinných směrem na jih a východ, původní menšiny vytlačovali do hor, kultura spojována s konfucianismem
  • poslední čtvrtstoletí – migrační skupiny do Tibetské autonomní oblasti a Ujgurské AO – ovlivnilo tradiční společnost a tamní náboženství – lamaismus, islám
  • největší města: Šanghaj, Peking, Kanton

 

Hospodářství

  • patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím ekonomikám světa – průměrné roční přírůstky okolo 8-10 %
  • 2. největší HDP po USA
  • Nerostné suroviny
    • jedna z nejbohatších zemí – 1. na světě – uhlí (provincie  Šen Si, Šan Si, Vnitřní Mongolsko), železná ruda, zinek, olovo, cín, zlato
    • ropa – 4. na světě – dvě státní firmy – Sinopec a PetroChina
    • uhlí – otop domácností, převážení po celé zemi → znečištění
    • Čína označována jako “továrna světa”
  • Průmysl
    • většina průmyslových podniků v pobřežních oblastech – velké státní, soukromé i zahraniční podniky
    • Mandžusko – dříve jediná silně průmyslová oblast, nyní zastaralé podniky těžkého průmyslu vlastněné státem
    • export – spotřební, textilní a obuvnický průmysl
    • pobřežní oblasti Číny a jejich ekonomické uzly: významná část produkce země, pracovníci z vnitrozemí

 

Konfliktní oblasti

  • Tibet
    • jedna z autonomních oblastí Číny, cca 3 mil. obyvatel
    • rozloha – Španělsko + Francie
    • nejvýše položená oblast na světě – Průměr 4.5 tis. m.n.m.
    • většina na Tibetské náhorní plošině
    • specifická kultura založená na buddhismu
    • vysoko položené území vyplněné horami, vysoko položenými náhorní plošinami a řadou bezodtokových pánví
    • okupován Čínou od r. 1950
    • po proti-čínském lidovém  povstání v r. 1959 odešel dalajláma s 50 tisíci spoluobčanů do exilu – Indie
    • pro Čínu strategická poloha – přes kašmír přístup do spřáteleného Pákistánu – oslabení rivala Indie
    • počínšťování – modernizace země – silnice do Kašmíru, železniční dráha z Číny do lhasy (hl.m.)
  • Hong Kong
    • zvláštní správní oblast Číny
    • Jihočínské moře
    • významné ekonomické a obchodní centrum
    • jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa
    • 19. stol. – opiové války→1898-1997 nadvláda VB – smlouva na 99 let
    • po vypršení smlouvy – „jedna země, dva systémy“ (Teng Siao-pching) – praktikován socialistický ekonomický systém, ale jinak kapitalistický systém a životní styl zůstane – min. na 50 let – do roku 2047
    • protesty 2003, 2014 – “Deštníková revoluce” – místní volby
    • 2019 – největší protesty – zákon o povolení trestního stíhání, brutální zásahy policistů
    • květen 2020 – protesty – obava z postupného odbourávání autonomie území, „Zákon o národní bezpečnosti“ stejně na konci května vydán
  • další zvláštní správní oblast Číny:
    • Macao – dříve portugalská kolonie (do r. 99), 60 km západně od Hongkongu – stejně jako tam „jedna země, dva systémy“ – vysoký podíl autonomie
  • Sin-ťiang
    • Polo-autonomní čínská provincie na jihovýchod od Kazašské hranice
    • Ujguři – jazyk podobný Turečtině
    • 2x vyhlásili nezávislý stát Východní Turkestán (30. a 40. léta 20. stol.)
    • výskyt ropy – průmysl – stěhování Chanů – potlačení kultury (podobně jako ve Vnitřním Mongolsku), kontrola porodnosti – 2 děti ve městech, 3 na vesnici

 

Čína a moře

  • Jihočínské moře – spory – významný dopravní uzel – třetina světového obchodu a polovina světových zásob ropy a plynu
  • Paracelské  a Spratlyho ostrovy – výskyt velkého množství ropy
  • devíti čárková linie – ostrovní řetězec mezi Čínou a Pacifikem – podle Číny vymezuje její území
  • Šanghaj – největší přístav – Východočínské moře
  • východočínské moře – naleziště zem. plynu – identifikační pásmo protivzdušné obrany
  • investice do hlubokovodních přístavů – Myanmar, Bangladéš, Pákistán, Srí Lanka – přístup k Tichému i Indickému oceánu
  • přístup  Sev. ledový oceán – Bengálský průliv

 

Tchaj-wan 

  • oficiální název: Čínská republika
  • mezi východočínským a jihočínským mořem
  • Čína si ho nárokuje jako svou 23. provincii
  • americkým spojencem – vyzbrojené letectvo a námořnictvo
  • Taiwan Relations Act – Američané se zavázali v případě útoku bránit, nesmí se však osamostatnit – provokace
  • pod kontrolou Číny od 17. stol., vládla tam jen 5 let (1945-9)
  • 47 – povstání proti autoritářskému režimu kuomintangu → “bílý teror”  – do konce 80. let
  • od po. 80. let – demokratizace, ukončen výjimečný stav

 

Geografické pojmy

  • Žluté moře, Východočínské moře, Jihočínské moře
  • Japonské souostroví (Honšú, Kjúšú, Šikoku a Hokaido), Rjúkjú, Korejský poloostrov, Tchaj Wan (Formosa), Filipíny, Malajský poloostrov, poloostrov Zadní Indie
  • Sachalin, Kalimantan (Borneo), Sulawesi (Celebes), Sumatra, Jáva, Bali, Timor, Maledivy
  • Tibetská náhorní plošina, Kchun-lun-šan, čínská provincie Sin-tiang (Tarimská pánev, poušť Taklamakan), Jihočínská hornatina, Velká čínská nížina (Severočínská nížina), poušť Gobi
  • Amur, Huang-he (Chuang-che, Žlutá řeka),  Jang-c´ťiang,  Mekong
  • Peking, Tokio, Nagasaki, Hirošima, Soul, Pchjongjang