Otázka: Dějiny a kultura starověkého Říma
Předmět: Dějepis
Přidal(a): hugi4
ETRUSKOVÉ A POČÁTKY ŘÍMSKÉHO MĚŠTSTKÉHO STÁTU
Etruskové
- vytvořili první vyspělou civilizaci v Itálii
- neznámý původ, buď-Malá Asie, Tyrolsko, původní obyvatelé
- písmo od Řeků – dokážeme číst, ale neznáme význam
Historie Etrusků
- od 10. – 9.stol. př. n. l.
- zakládali městké státy
Společnost
- ženy mají svobodnější postavení než v jiných kulturách
- veřejné hry-koňské závody, zápasy
- věštění z vnitřností zvířat
Náboženství
- polyteismus
- víra v posmrtný život
- nekropole – město mrtvých, hrobky
Zemědělství
- hlavní zdroj obživy
- velmi vyspělé
- odvodňovali bažiny
- terasovitá pole
Řemesla
- keramika, zpracování kovů
- obchod s řemeslnými výrobky
Dějiny
- od 7.stol. př. n. l. expanze Etrusků => střety s Řeckem
- Etruskové se spojili s Kartaginci proti Řekům a zvítězili => osídlování Korsiky a Sardinie
- obsadili střední Itálii a na břehu Tibery založili Řím
- od 6.stol.př. n. l. začali být vytlačováni Řeky => orientace obchodu na sever – málo výnosné => úpadek Etrudie
- 474 př. n. l. námořní bitva u Kýmé s Řeky; prohráli => utočí na ně i Římané a keltové => ztráta postavení
- 265 př. n. l. dobytí posledního svobodného města Etrusků
Vznik Říma
- 753 př. n. l. Romulem a Remem – podle legend
- ve skutečnosti vznikl v 8.stol.př. n. l. spojením několika vesnic, které leželi na pahorcích
- sídlili zde Latinové a Etruskové, kteří na Kapitolu založili chrám
- Římané se dělili na patricie a plebeje
Patriciové
- urození potomci původních obyvatel
Plebejové
- neurození, přistěhovalci, měli více povinností než práv
Etruští králové=doba královská
- 753-51 př. n. l.
- dle legendy bylo 7 králů, ale zřejmě jich bylo více
- Torquiniovci vládli převážnou dobu
Servius Tullius
- předposlední král
- řada reforem: majetková – rozdělila obyvatelstvo do tříd, rozdělení do 4 tribuí (okres) => zrušeno rodové zřízení
Torquinius Superbus
- poslední etruský král
- Ø byl neoblíbený => byl sesazen a vyhnán z Říma => oslabení královské moci =>Řím se postupně mění v republiku
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA
Římská republika od ovládnutí Itálie
- hlavní slovo mají patriciové
- plebejové smí mít vlastní shromáždění a úředníky, ale nemohli rozhodovat o řízení Říma => chtějí změnit své postavení => tzv. 1.secese-odešli z Říma, shromáždili se na pahorku u Říma a pohrozili založením vlastního města => patriciové ustoupili
- byl založen úřad úřad tribum lidu – 1 úředník zvolený lidem, mohl se účastnit zasedání senátu a vetovat zákony
- 449 př.n.l.- 2.secese-vynutili si sepsání zákonů => zákony 12 desek-rovnost před zákonem = základ římského práva
- 3.stol. př. n. l. poslední secese => zákony, které přijal sněm se stali platnými pro celý Řím- tzv. plebiscity
Politické zřízení Říma
- podobné řeckému zřízení
- základem je sněm, senát-jeho členové jsou jmenováni doživotně
- v čele stojí 2 konzulové-voleni na rok, velí armádě, sjednávají smlouvy
- v případě války byl z konzulů zvolen na 6 měsíců 1 diktátor
- 2 cenzoři-voleni na 5 let, rozřazovali lidi do tříd, doplňují senát
Římská republika do ovládnutí Středomoří
Kartágo
- leží v S Africe
- fénická kolonie
- založen roku 814 př. n. l.
- později se osamostatnil a bohatl obchodem ve Středomoří; má silné loďstvo, ale slabá pozemní vojska
- prozkoumali pobřeží Afriky či Irsko
- nejprve spojenci Etrusků proti Řekům => vliv na Sardinii a Korsice
- zaměřili se na Sicilii => spor s Řeckem
- Římané jim říkají Punové
Punské války
- Punové jsou hlavním soupeřem Říma ve Středomoří => velké napětí na Sicílii
- na Sicílii povstání proti syrakuskému králi => vyslal žádost o pomoct Římanům i punům – dorazili oba => válka
- Punské války trvají přerušovaně 100 let
První punská válka
- 264-241 př. n. l.
- na souši má převahu Řím, na moři Kartágo => Římané začali budovat loďstvo
- římské loďe měli můstek, který prorazil palubu nepřátelské lodi a římští legionáři mohli přeběhnout a bojovat jako na souši => Řím námořní velmoc
- 241 př. n. l. bitva u Aegatských ostrovů – Kartágo poraženo
- muselo zaplatit náhrady, ztratili Sicilii, Sardinii a Korsiku
- Římané měli skvělou taktiku (želva)
Druhá punská válka
- 218-201 př. n. l.
- Kartágo se s porážkou nesmířilo a jejich vůdce chtěl obnovit moc Kartága => rozhodl se ovládnout Hispanii
- 221 př. n. l. vůdcem Kartága se stal Hannibal; oblehl město Saguntum => válka
- 218 př. n. l. Hannibal překročil Alpy a zamířil do Říma => Římané překvapeni
- 217 př. n.l. bitva u Trasiminského jezera; Římané jsou poraženi
- 216 př. n. l. bitva u Kann; Římané znovu poraženi s obrovskými ztrátami
- u Římanů propukla panika a povolali všechny bojeschopné může
- Hannibalovi ale docházejí zásoby a muži, jeho pozice v Kartágu oslabena
- do čela římské armády Publius Cornelius Scipio – vyplouvá s armádu ke Kartágu a obléhá ho => Hannibal se musel vrátit
- 202 př. n. l. bitva u Zami; Kartágo prohrává a musí platit velké náhrady, odevzdat loďe, slony, zajatce => ztráta postavení
Třetí punská válka
- 149-146 př. n. l.
- mezi Římany byli lidé, kteří trvali na vyhlazení Kartága
- Kartágo se nesmělo ani bránit, protože jim to Řím zakázal; jednou byli nuceni se bránit, což Řím bral jako porušení dohody => Kartágo mělo být zničeno nebo muselo splnit nové mírové podmínky – odevzdat zbraně a materiál; odmítli => Kartágo bylo vyhlazeno Scipiem
