Otázka: Dějiny Třebíčska
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Aneta Sadílková
PRAVĚK
- Nejstarší nálezy pravěkých zvířat (z poslední doby ledové ze staršího paleolitu), nosorožec, mamut, sob
- Mladší paleolit – osidlování lidmi – naleziště Výčapy
- Neolit – hustší osídlení
- Výčapy, Vladislav – volutová, malovaná keramika, Hradisko Kramolín
- Doba bronzová – unětická kultura (kostrové hroby) – Hradisko Kramolín
- Vladislav – nález bronzové sekyrky
- Trnava – bronzový depot (hromadný nález kovových předmětů) – 75 kg
- Doba železná
- Halštatská – Hadcova step u Mohelna – naleziště mohylových hrobů
- Laténská – nálezy keltských duhovek i římských mincí
STŘEDOVĚK
RANÝ STŘEDOVĚK
- Polovina 6. století pronikání Slovanů – podél řeky Jihlavy a Rokytná
- 9. stol. oblast VM
- 10. stol. závislost na Maďarech
- 11. stol. kníže Břetislav připojuje trvale Moravu k Českému státu
- 1053 Morava rozdělena na tzv úděly: znojemský, brněnský, olomoucký
- Na rozhraní znojemského a brněnského údělu – třebečský les
- 1101 – Oldřich Brněnský a Litolt Znojemský zakládají na hranicích benediktínský klášter jako rodové pohřebiště (1. opat Cuno)
- Klášter se stává centrem oblasti – kolonizace
- Osídlení levého břehu řeky Jihlavy pod klášterem
- 1197 poprvé použito jméno Třebek v listině knížete Spytihněva pro klášter
BAZILIKA SV. PROKOPA
- V letech 1240-1260 budována bazilika sv. Prokopa
- Stavitelé z Porýní
- Románsko-gotický sloh
- Trojlodní bazilika
- Nejvzácnější portál a krypta
TŘEBÍČ JAKO MĚSTO
- 1277 založena tržní osada na pravém břehu – dnešní Karlovo náměstí
- Nejstarší listina třebíčského archivu
- Opat Martin oceňuje zásluhy jakéhosi Heřmana (pravděpodobný lokátor)
- Třebíč je poddanským církevním městem
- Patří klášteru (nejvyšší – opat)
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
- Církevní poddanské město – patří klášteru
- 1312, 1315 město navštěvuje Jan Lucemburský
- 1335 Karel IV. uděluje městu privilegia
- Právní řád
- Právo hradeb (Vídeňská, Jejkovská, Jihlavská brána)
- KONEC 14. A 15. STOLETÍ
- Za Václava IV. – spory o Moravu
- Lapkovství – družiny lapků – Jan Sokol z Lamberka, Hynek z Kunštátu
-
- HUSITSTVÍ
- 1424 Třebíč dobyta husity – důležité husitské centrum na Moravě
- Vyhnání benediktinů z kláštera
- Třebíč v rukou husitů až do roku 1435
- Nadále pokračuje úpadek kláštera
- Rozvoj města – soukenická výroba, výroční trhy, právo mílové (likvidace konkurence v okolí 1 míle)
- 1468
- Válka mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem
- V Třebíči se ukrýval syn Jiřího – Viktorín
- 14. 5. město dobyto Matyášem Korvínem -> Viktorín uprchl -> vydrancováno a vypáleno -> město přestává existovat
- Korvín uděluje později město Zdeňkovi ze Štemberka
- Město přechází do světských rukou
- HUSITSTVÍ
- MĚSTO POD VLÁDOU PERNŠTEJNŮ
- Po smrti Matyáše Korvína uděluje Vladislav Jagelonský město Pernštejnům
- Vilém II. z Pernštejna
- Rozvoj rybníkářství, cechů, pivovarnictví
- 1556 třebíčský urbář (sepsání majetku)
- Třebíč prodána Osovským z Doubravice
- OSOVŠTÍ Z DOUBRAVICE
- Smil Osovský z Doubravice, manželka Kateřina z Valdštejna
- Smil – písař u zemského soudu v Brně
- Podnikavý hospodář
- Rozvoj šlechtického velkostatku
- Poničení baziliky (pragmatik – uložil tam sudy s pivem)
- Přestavba kláštera na zámek – renesance
- DOBA POBĚLOHORSKÁ
- Po smrti Smila Osovského se druhým manželem Kateřiny z Valdštejna stal Karel Starší ze Žerotína
- 1628 obnovení zřízení zemského pro Moravu
- Žerotín i s Kateřinou odcházejí – nejsou katolíci
- Kateřina přenechává panství bratrovi – Adam z Valdštejna
- Třebíč přechází do rukou Valdštejnů – až do roku 1945
NOVOVĚK
- Třebíč v rukou Valdštejnů
- Adam František z Valdštejna – počátek rekatolizace (z Jihlavy vyslána jezuitská rekatolizační komise)
- 50. léta 17. století – vlna emigrace do Uher (asi 30 rodin)
- 17. stol. Karel Ferdinand z Valdštejna – stavba kapucínského kláštera na Jejkově
DĚJINY BUDOVY NAŠÍ ŠKOLY
- 16. stol. modlitebna Jednoty bratrské, při které fungovala škola (někteří z učitelů pracovali i na Bibli kralické)
- Pohřbeni Osovští z Doubravice
- 1628 odchod do exilu – v místě, kde se loučili s městem – kaplička
- Valdštejni od počátku usilují o stavbu kláštera
- 1687 položen základní kámen kláštera (řád kapucínů 1599 příchod do Čech – Praha Hradčany, 18 st. 23 klášterů)
- 1690 dokončena stavba
- 1691 příchod kapucínů
- 1693 – dokončení kostela – jednolodní stavba orientovaná k jihu, nad portálem erb Valdštejnů, jako jediný v zemi má věž (1884 – přistavěna věž)
- Kapucíni v Třebíči oblíbení – častá česká kázání
- Za Josefa II. Hrozilo zrušení kláštera – kapucínský kostel se stává farním kostelem – věž
- Vybudována budova fary
- 1847 – požár poničil klášter, faru i hrobku Osovských
- 1871 – první ročník Třebíčského gymnázia zahájil školní rok mší v klášterním kostelu.
- 1934 zřízena Serafínská škola – vzdělání chudých chlapců, příprava na kněžský seminář
- Za druhé světové války – zabrány budovy nemocnicí, zrekvírování všech 4 zvonů kostela
- 27. – 28. 4. 1950 – „přepadení“ fary – zabavení inventáře, rozebrání knihovny
- 1956 v areálu zahrady zahájena stavba zimního stadionu (náhrobní kámen Osovských přemístěn na zámek)
- V budově bývalého kláštera vojenská správa
- 1963 Střední průmyslová škola strojírenská
- 1991 klášter vrácen církvi
- V budově bývalého kláštera vojenská správa
- 1963 Střední průmyslová škola strojírenská
- 1991 klášter vrácen církvi
- 1992 Katolické gymnázium Třebíč
- 1993 1. školní rok na KG (pod bazilikou)1963 Střední průmyslová škola strojírenská
- 1999/2000 1. školní rok v nynější budově KG
17. STOLETÍ
- Třebíč v rukou Valdštejnů (až do 20. stol.) – rekatolizace + založení kapucínského kláštera (budova KG)
- Karel Ferdinand z Valdštejna
- 1683 Turci obklíčili Vídeň
- Ferdinand vede poselstvo do Polska se žádostí o pomoc
- Polská armáda zachrání Vídeň
- Odměna po Valdštejna – řád Zlatého rouna
18. STOLETÍ
- Rozvoj kožedělného průmyslu – koželuzi
- Rodina Budišovských – založena manufaktura na Stařečce – jediný podnik na zpracovávání kůží na Moravě
- léta – rekonstrukce baziliky – František Maxmilián Kaňka – barokní gotika
- Textilní řemeslo začíná zaostávat – konkurence je manufaktura v Linci
- Třebíč cca. 300 obyvatel
19. STOLETÍ
NAPOLEONSKÉ VÁLKY
- 1805 u Třebíče se usazuje francouzský pluk maršála Bernadotteho (mezi Třebíčí a Starčí)
- Bernadotte budoucí švédský král
- Katastrofické finanční následky pro město
VÝROBA A PRŮMYSL
- 30. léta – požáry, povodně -> cholera
- 1830 povodeň zaplavila celé náměstí
- Město bez financí – rozprodávají archiv
- Karel Budišovský zakládá podnik v Borovině
- Jeho bratr František Budišovský zůstává na Stařečce
- Pol. 19. stol. 4 velké podniky – Karel Budišovský, František Budišovský, Alois Hassek, Subak – v židovské čtvrti
- 1836 – mlýn na borovou kůru
NÁRODNÍ OBROZENÍ V TŘEBÍČI
- Většina obyvatel česká
- Radnice v rukou německé menšiny (židovská čtvrť spojena s městem)
- Josef Chmela
- Pedagog, spisovatel, národní buditel, studia v Praze (strýček)
- Rodina tkalce (třebíčský rodák)
- Kontakty s Klicperou a dalšími obrozenci
- Podílí se na Jungmannově slovníku
- V létě návrat do Třebíče (organizuje schůzky obrozenců)
- Jan Miroslav Haněl
- Lékař
- Založil měšťanské besedy
- V Třebíči zakládá Český čtenářský kroužek
- Přispíval do Květů, kontakty s Čelakovským
- 1848 zrušeno židovské ghetto
- 1866 pruští vojáci v Třebíči (prusko-rakouská válka)
- 1867 první český starosta Ignác Přerovský
- 1871 založeno gymnázium
- 1882 radnice trvale česká – Alois Hassek
- 1879 ZON (František Kubeš) na Stařečce
- 1886 železnice Třebíč – Okříšky
- 1885 sousoší Cyrila a Metoděje
20. STOLETÍ
1. SVĚTOVÁ VÁLKA
- Muži rukují do války
- Včetně 155 členů Sokola
- Problémy se zásobováním
- Závod Budišovských vyrábí pro armádu
- Vznik několika lazaretů (Národní dům, sokolovna)
- 1917 přijetí válečných uprchlíků z Haliče
- 1918 hladové demonstrace
- Vraždy v Kohově mlýně (dnes ulice na Potoce)
- Zmizení bratrů Polických
- Obvinění z vražd několik Židů
- Podezření kanibalismu
MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ
- 20. léta – nová škola (na místě dnešní ZŠ T. G. M.)
- Tomáš Baťa kupuje obuvnický závod v Borovině
- Výstavba čtvrti baťových domků
- 30. léta – stavba spořitelny na náměstí – funkcionalismus – architekt Bohuslav Fuchs
- 30 léta – Říční lázně Polanka – Bohuslav Fuchs
- UP závody – rondokubismus – architekt Josef Gočár
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- 18. a 25. 5. 1942 – dva židovské transporty z Třebíče (1371 Židů) – válku přežilo pouze 10 osob
- 1945 veřejné budovy zabrány ustupující německou armádou
- 8. 5. 1945 krátce před půlnocí dorazil do Třebíče na motorce první voják
- 8. 5. 1945 exploze 3 leteckých pum v Hrotovicích (více než 150 mrtvých)
- Pamětní deska letcům RAF
- 4. 5. 2006 na budově radnice odhalena pamětní deska třebíčským rodákům, příslušníkům RAF
- Antonín Kalina (* 1902 Třebíč, † 1990 Praha)
- Jako komunista v roce 1939 zatčen
- Vězněn v Dachau a Buchenwaldu
- Zachránce židovských dětí v koncentračním táboře Buchenwald
- Oceněn titulem Spravedlivý mezi národy (mezinárodní titul pro osoby nežidovského původu, které pomáhaly ochránit Židy před holocaustem)
DRUHÁ POLOVINA 20. STOLETÍ
- 1948 znárodněny Baťovy závody -> Závody Gustava Klimenta
- Zámek je zabaven Valdštejnům
- 1968 ruské tanky v Třebíči – nehoda v Libušině údolí – obrněný vůz skutálel se ze silnice do údolí
- 70. léta výstavba Dalešické přehrady – nárůst počtu obyvatel
- Plánovaná asanace židovské čtvrti – nerealizována
- 80. léta stavba jaderné elektrárny Dukovany – nárůst počtu obyvatel
- Sídliště Hájek, Za Rybníkem
- 1984 autobusové nádraží a průtah městem
- Změna tváře centra města – vybourána stará stařečka pivovar a hasičárna
- 1989 sametová revoluce
SLAVNÍ RODÁCI Z TŘEBÍČE A OKOLÍ
LUDVÍK SVOBODA (* 1895 Hroznatín, † 1979)
- Účastník 1. a 2. odboje
- Brigádní generál československého armádního sboru na východní frontě
- 1945 ministr národní obrany
- 1967-1975 7. prezident Československa
JAN SYROVÝ (*1888 Třebíč, † 1970 Praha)
- Velitel československých legií v Rusku
- Předseda vlády v době mnichovské dohody
- Po válce zatčen komunisty – propuštěn po 14 letech
ALBÍN BRÁF (* 1851 Třebíč, † 1912 Praha)
- Ekonom
- 1. český profesor ekonomie na UK
- Politik – staročech, zeť Ladislava Riegra
- Jeden ze zakladatelů české akademie věd a umění
AUGUSTIN KRATOCHVÍL
- Římskokatolický duchovní a historik
- Spoluredigoval Vlastivědu moravskou
- Člen České královské společnosti nauk v Praze
FRANTIŠEK ANTONÍN MÍČA (*1696, † 1744)
- Hudební skladatel a kapelník
- Komorník hraběte z Questenbergu
- První česká opera O původu Jaroměřic
OSOBNOSTI Z OBLASTI LITERATURY
- Vítězslav Nezval, Otokar Březina, Jan Zahradníček, Jakub Deml
OSOBNOSTI Z OBLASTI DIVADLA A FILMU
- Miroslav Donutil, Oldřich Navrátil, Miroslav Mejzlík, Jiří Pecha, Jiří Vyorálek, Míla Myslíková
SPORTOVCI
- Patrik Eliáš – hokej, Martin Errat – hokej, Pavel Mejzlík – triatlon