Demokracie – maturitní otázka

 

   Otázka: Demokracie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Eli

 

 

Demokracie = vláda lidu (z řečtiny demos – lid, kratos – vláda)

politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu

založena na respektování většiny menšinou

respektuje lidská a občanská práva menšin a rovnost občanů

 

Principy demokracie:

• suverenita lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci)
• princip parlamentarismu (zákonodárná moc je pravidelně obnovována prostřednictvím voleb konaných pravidelně)
• cílem státní moci je sloužit všem občanům (stát slouží lidem, nikoliv lidé státu)
• vztah občana a státu je vymezen právním řádem (právní řád)
• dodržování lidských práv a svobod
• pluralita politických stran
• svoboda tisku a projevu
• právo na svobodné vlastnictví a soukromé podnikání
• rozdělení státní moci a princip brzd a rovnovah
• politická rovnost a rovnost před zákonem
• vláda na čas – umožňuje pravidelné a poklidné střídání vlády, volby jsou založeny na všeobecném rovném, přímém, tajném hlasovacím právu
• demokracie je zakotvena v ústavě
• decentralizace státní moci – územní samospráva
• ochrana a sociálně-ekonomické zajištění starých, nemocných a nezaměstnaných občanů

 

POLYARCHIE – politický systém charakterizovaný určitými znaky

• rysy – volení vládní úředníci, svobodné a pravidelné volby, všeobecné volební právo
  • právo ucházet se o úřad, svoboda projevu
• kritéria – rovné hlasovací právo, účinná participace, pochopení založené na informacích
  • konečná kontrola programu démosem (tj. lidem), univerzálnost – všeobecné volební právo

 

DRUHY (FORMY) DEMOKRACIE – podle způsobu výkonu suverenity lidu

• přímá – lid přímo přijímá základní rozhodnutí ve věcech veřejných (přímá účast občanů)
  • referendum – hlasování oprávněných voličů o závažné, významné otázce (schválení ústavních dodatků, běžných zákonů, ratifikování mezinárodních smluv
  • plebiscit – hlasování obyvatel určitého území o osamostatnění se od daného státu nebo o připojení k jinému státu
  • iniciativa – právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony, potřeba sepsat petici a sesbírat požadovaný počet podpisů
  • odvolání – reprezentantů nebo jiných volených úředníků; nutná petice
• nepřímá (zastupitelská) – účast občanů na politickém životě prostřednictvím voleb
  • zvolený zástupce by měl vždy vyjadřovat vůli svých voličů
  • způsob rozhodování:
    • většinová – rozhoduje většina, která má v rukou moc
    • konsenzuální – hledá kompromisy mezi skupinami (národnostní menšiny – ochrana LP)
  • moderní demokracie – pluralitně- konsenzuální rozdílné společenské zájmy různých politický stran a nátlakových skupin ústí v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních otázkách

 

PARTICIPACE OBČANŮ NA POLITICKÉM ŽIVOTĚ – účast

• volby – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
• funkce – aby byl zachován princip plurality, jde o pokojnou změnu lidí, kteří mají ve státě politickou moc
  • udělují legitimitu parlamentu a vlády
  • zahrnují zpětnou vazbu pro politiky
• volební systém – většinový (majoritní) – zvolen ten, kdo má nejvíce hlasů (senátoři)
• poměrné zastoupení – politické strany, podle jejich poměru zastoupení (poslanci)
• volby má na starosti ministerstvo vnitra, vyhlašuje prezident alespoň 90 dnů před volbami
• hlasy přepočítává Český statistický úřad
• parlamentní, prezidentské, komunální, krajské
• volby:
  • všeobecné – občan ČR 18 let
  • přímé – každý sám za sebe volí přímo svého zástupce (hlas je nepřenosný)
  • tajné – naprostá svoboda
  • rovné – rovnost hlasů (každý může být vybrán do veřejné funkce)
• pluralita – existuje možnost volby, výběru mezi různými politickými subjekty
• dočasnost – moc je zvoleným zástupcům svěřena dočasně, omezena volbami
• většinový princip – platí to, co rozhodla většina
• kontrola – moc je pod kontrolou opozice v parlamentu a kontrolních orgánů

 

DEMOKRACIE V ČR

• parlamentní republika
• prezident – Miloš Zeman
• premiér – Bohuslav Sobotka
• rozdělení státní moci – zákonodárná, výkonná, soudní
• moc zákonodárná = legislativa
  • dvoukomorový parlament
    • Senát (starší 40 let, 81 členů, na 6 let) – obnovuje se 1/3 každé dva roky
    • Poslanecká sněmovna (starší 21 let, 200 členů na 4 roky)
  • mandát = vzniká zvolením (pověření, zplnomocnění zvoleného představitele moci)
    • nikdo nemůže být současně v obou komorách
    • zaniká rozpuštěním poslanecké sněmovny, odebráním
    • prezident může poslaneckou sněmovnu rozpustit
    • zřizuje výbory, které předjednají návrhy zákonů
  • legislativní proces – proces schvalování zákonů
    • zákonodárná iniciativa (návrh podávají poslanci, senátoři, příp. jiné orgány)
    • projednání návrhu zákona
    • schválení návrhu zákona
    • vyhlášení zákona
      • k přijetí – nadpoloviční většina přítomných členů v PS
      • přijetí ústavního zákona – 3/5 všech poslanců
    • moc výkonná = exekutiva
      • vykonává vláda a prezident + státní zastupitelství, krajské a městské úřady
      • vláda – kolektivní orgán zodpovědný PS (předseda, místopředseda, ministři)
        • vrcholný orgán výkonné moci
        • vláda do 30 dnů předstoupí před PS a požádá o vyslovení důvěry
          • pokud ne, musí podat demisi
        • přijímá vládní usnesení a vydává nařízení
        • + státní zastupitelství – zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
      • prezident – postavení reprezentační a symbolické; HLAVA státu; starší 40 let
        • volen v přímých volbách na 5 let (max. 2x za sebou) – nadpoloviční většina platných hlasů oprávněných voličů, pokud ne – 14 dnů potom tom je druhé kolo
        • navrhovat kandidáta může každý občan ČR starší 18 let s peticí 50 000 podpisy; nebo nejméně 20 poslanců a 10 senátorů
        • není z výkonu své funkce zodpovědný
        • pravomoci – jmenuje, odvolává předsedu a členy vlády, svolává zasedání Poslanecké sněmovny, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, odpouští a zmírňuje tresty, má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, podepisuje zákony
        • zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje a povyšuje generály, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, má právo udělovat amnestii
        • nelze ho po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat, jen za velezradu
          • samostatné – sám rozhodne
          • kontrasignační – + podpis premiéra
        • moc soudní = jurisdikce – Ústavní soud a soustava soudů
          • nezávislé, soudci jmenováni prezidentem bez časového omezení, neodvolatelní
          • vykonávána jménem republiky – veřejně
          • Ústavní soud – sídlo v Brně, ochraňuje ústavnost a dodržování lidských práv
            • 15 soudců, jmenovaných na 10 let od 40 let; prezident se souhlasem senátu
          • Soustava soudů – poskytují právní ochranu a rozhodují o vině a trestu
            • Nejvyšší soud a nejvyšší správní soud v Brně
            • Vrchní soudy v Praze a Olomouci
            • Krajské soudy v krajských městech
            • Okresní soudy
          • všichni účastníci mají před soudem rovná práva (presumkce neviny = každý obžalovaný nesmí být odsouzen do vynesení rozsudku) – právo na obhájce
          • jednání před soudem je ústní a veřejné; přístupné veřejnosti

 

POLITIKA

• společenská činnost, vztahující se k řízení věcí veřejných a mající dva základní charakteristické znaky – obecný a mocenský dopad
• společenská činnost, která spočívá v účasti politických subjektů na státních záležitostech
• nástrojem k prosazování cílů je politická moc
• umění řídit stát, mezinárodní vztahy
• politický pluralismus – více politických stran, hnutí, názorů
• opozice – strana, která ve volbách nezvítězila, ale udělá vše pro to, aby příště zvítězila
• koalice – účelové spojení pol. stran s cílem vyhrát volby; k dosažení cílů
• politické strany – dobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě (politická participace)
  • stejné politické názory a cíle
  • snaží se prosadit vůli své strany a snaží se dostat k moci
  • financování – státní příspěvek (příspěvek za hlasy ve volbách), členské příspěvky, sponzorské dary
    • podnikání ve vymezených oborech – prodej upomínkových předmětů, pořádání kulturních akcí
  • politický program – systém politických představ vycházející z ideologického přesvědčení dané strany
  • pravicové – co nejmenší zásahy státu do ekonomiky
    • podporuje soukromé podnikání + vlastnictví, rovnou příležitost, konkurenci
    • klade důraz na jednotlivce
    • liberální
  • levicové – sociální jistoty – stát musí zasahovat do ekonomiky, školství, kultury, zdravotnictví
    • klade důraz na kolektiv
    • snížení nezaměstnanosti

 

IDEOLOGIE

• soustava myšlenek, názorů, teoriíi představ vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu
• funkce – vysvětlení politických událostí, jevů
  • hodnotový rámec (dobro, zlo), sounáležitost se skupinou
• liberalismus – svoboda jedince, individualita, otevřená možnost pro všechny
  • požaduje práva a svobody, svobodný trh bez zásahu státu, ochrana soukromého majetku a podnikání
  • moderní liberalismu – žádá pluralitu, demokracii, decentralizaci (středolevicový)
  • ekonomický liberalismus – minimální zásahy státu
• konzervatismus – úcta k tradicím, klade důraz na morálku
  • usiluje o zakování osvědčených hodnot, upřednostňuje to, co se osvědčilo
  • je proti radikálním změnám – připouští pozvolné změny
  • liberální konzervatismus
  • autoritativní – absolutní poslušnost autoritám
  • paternalistický konzervatismus – úcta k autoritám jako otec
• socialismus – usiluje o odstranění sociální nerovnosti mezi lidmi, zabezpečení sociálních jistot pro všechny
  • pokus o vytvoření ideální společnosti
  • ideál rovnosti, spravedlnosti, kolektivismu, zásahy státu do ekonomiky
• komunismus – usiluje o naprostou rovnost a kolektivizaci vlastnictví (vystupňovaný socialismus)
  • zakladatelé Marx, Engels
  • beztřídní společnost, volí radikální prostředky k dosažení cílů – revoluce
• nacionalismus – vlastní národ vyvyšuje nad jiné, je netolerantní a agresivní vůči jiným národům
  • sahá od vlastenectví až k agresivitě
  • liberální nacionalismus – požaduje sebeurčení národů
  • konzervativní nacionalismus – nejprve hájit staré monarchie, proti nacionalismu, později se spojit s nacionalismem proti revolučnímu socialismu
  • šovinismus – radikální nedemokratický směr, hledá nepřítele, který pomůže sjednotit národ; požaduje absolutní podřízení národu
• fašismus – italský fašismus, německý nacionalismus; nacionálně rasistické hnutí s diktátorskou vládou (v praxi vyústil v terorismus, genocidu a útočné války)
• anarchismus (bezvládí) – požaduje zrušení státu a státní moci, uskutečnění absolutní sobody člověka
  • původně odmítal jakýkoliv politický boj, nejednotní
  • individuální anarchismus, kolektivní anarchismus
• rasismus – legitimuje biologickou nerovnost mezi lidmi
  • jednu rasu vyvyšuje nad ostatní (rasy – bílá, černá a žlutá)
  • nerovnost před zákonem, diskriminovaná rasa nemá spoustu práv
  • radikální rasismus – používá násilné prostředky
  • antisemitismus – nenávist k Židům
  • apartheid – rasová segregace (oddělování ras)
  • pozitivní diskriminace – členové menšiny jsou přednostně přijímáni do škol, zaměstnání
• enviromentalismus – zabývá se vztahy mezi přírodou a společností
• feminismus – ženské hnutí; prosazuje právní, ekonomické, spol., zrovnoprávnění ženy
  • dnes – otázka domácího násilí, právo na potraty, nižší odměňování
  • liberální feminismus – boj za volební právo, za úplné zrovnoprávnění ženy
  • sociální feminismus – smaží se o naprosté rozbití patriarchálního typu rodiny

 

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

• založena na dobrovolnosti občanů a týká se politické participaci na dění ve státě
• v demokratických státech stát musí dát volný prostor pro aktivity, realizace zájmů
• politické strany, masová média, zájmové skupiny
• lobismus – nějaká skupina se snaží ovlivnit zákonodárce a úředníky
• podle právního postavení
• obecně prospěšné společnosti – poskytují veřejně prospěšné služby; zisk z činnosti musí být zase použit na tu činnost, nikoliv ve prospěch členů
• občanská sdružení – svobodná sdružení alespoň 3 občanů (jeden 18 let) – spolky, srazy, kluby
• společenské organizace
  • odbory – hájí ekonomické a sociální zájmy zaměstnanců
    • cíl – zlepšení pracovních podmínek – prostřednictvím smlouvy; ovlivnit hospodářskou a sociální politiku ve prospěch zaměstnanců.; přímá pomoc prostřednictvím poraden
  • církve – sdružují věřící občany jistého vyznání, musí být státem uznané
    • prostřednictvím svého majetku mohou mít vliv i na politiku
    • i charitativní činnost
  • organizace mládeže – různá náplň (zájmové kroužky, Skol, Junák, skauting)

 

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

• veřejná správa – cílevědomá činnost vykonávaná ve veřejném zájmu
  • státní správa – zahrnuje státní správní orgány (výkonná moc)
  • samospráva – má nestátní charakter, částečná autonomie a právní subjektivita
• orgány státní správy
  • ústřední – vykonávají správu na celém území státu (prezident)
  • územní – územně dekoncentrované území (správa záležitostí určitého celku)
  • + Krajské státní správy – samospráva kraje (14 krajů)
• obec – základní jednotka územní samosprávy ČR; každá obec musí mát území a orgány
  • občanem fyzická osoba, která je státní občan ČR, má trvalý pobyt
  • vnitřní část obce – určená k zástavbě = INTRAVILÁN
  • vnější část obce – pole, louky, rybníky = EXTRAVILÁN
  • 3 typy – město (3000 obyvatel), statutární město, hlavní město Praha
  • v čele starosta, ve statutárním městě primátor, Praha je samostatný kraj
  • působnost
    • samostatná – samospráva řeší místní problémy a zajišťuje potřeby obyvatel, hospodaří se svým majetkem, vydává obecně závazné vyhlášky
    • přenesená – plné funkce státní správy; existují decentralizované orgány – evidence obyvatel, ochrana veřejného pořádku
      • řídí se nařízením ústředních orgánů státní správy
    • kraje – vyšší územně správní celek; má právo samosprávy určitého území
      • zastupitelstvo kraje – 45 – 60 členů; občan starší 18 let, řídí hejtman
      • rada kraje – výkonný orgán
      • hejtman – zastupuje kraj navenek
      • krajský úřad – vykonává státní správu kraje; v čele stojí ředitel