Demokratická společnost – maturitní otázka

 

   Otázka: Demokratická společnost

   Předmět: Právo, Společenské vědy

   Přidal(a): Johana Drahná

 

Demokracie = forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na s právě a řízení státu, je založena na principu podřízení menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů  

  •  politická rozhodnutí vychází z vůle většiny → při rozhodování menšina většině, aniž by se musela vzdát svých práv a svobod 
  • (=lid) a kratos (=vláda)
  • zrodila se v řeckých městských státech v 6.-4. stol. př.n.l. 
  • v demokracii se vždy klade důraz na zachování moci v rukou

 

Principy demokracie:  

  • princip suverenity lidu – nejvyšším držitelem veškeré moci ve státě je lid  
  • volby – konají se pravidelně  
  • dělba práce – moc ve státě je rozdělena na 3 oddělené složky: zákonodárná, výkonná, soudní
  • respektování základních lidských práv a svobod – každý člověk je svobodný  
  • dodržování právního řádu – všichni občané musí dodržovat zákony  
  • cílem státní moci je, že slouží všem občanům – stát má chránit právo občanů 
  • právo na soukromé vlastnictví a podnikání 
  • ochrana a sociálně-ekonomické zajištění občanů v nouzi  
  • decentralizace státní správy – obec, kraj, samosprávy, stát  
  • pluralita politických subjektů – existuje hodně stran a lidé si samy volí  
  • svoboda médií  

 

POLITIKA 

  • společenská činnost, vztahující se k řízení věcí veřejných a mající dva základní charakteristické znaky – obecný a mocenský dopad 
  • společenská činnost, která spočívá v účasti politických subjektů na státních záležitostech
  • nástrojem k prosazování cílů je politická moc
  • umění řídit stát, mezinárodní vztahy 
  • politický pluralismus – více politických stran, hnutí, názorů

 

opozice – strana, která ve volbách nezvítězila, ale udělá vše pro to, aby příště zvítězila 

koalice – účelové spojení pol. stran s cílem vyhrát volby; k dosažení cílů 

politické strany – dobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě (politická participace) -stejné politické názory a cíle 

  • snaží se prosadit vůli své strany a snaží se dostat k moci
  • financování – státní příspěvek (příspěvek za hlasy ve volbách), členské příspěvky, sponzorské dary – podnikání ve vymezených oborech – prodej upomínkových předmětů, pořádání kulturních akcí
  • politický program – systém politických představ vycházející z ideologického přesvědčení dané strany
  • pravicové – co nejmenší zásahy státu do ekonomiky
  • podporuje soukromé podnikání + vlastnictví, rovnou příležitost
  • konkurenci
  • klade důraz na jednotlivce
  • liberální
  • levicové – sociální jistoty – stát musí zasahovat do ekonomiky, školství, kultury, zdravotnictví
  • klade důraz na kolektiv
  • snížení nezaměstnanosti
  • Střed – středové (centristické) strany prosazují omezení extrémů pravicového a levicového přístupu – zaměřují se především na široké střední vrstvy společnosti
  • strany křesťanské, středové, umírněné liberální, levicové, pravicové a často také umírněné strany ekologické (tzv. strany zelených)
  • politické rozlišování pravice, středu a levice je často záležitost subjektivního cítění voliče než znalostí politického systému či volebních programů.
  • Extrémisté – extrémistické (fundamentalistické) strany jsou většinou postavené na důsledném dodržování jediného principu, který zpravidla představuje ve společnosti menšinový názor.
  • Jde o vládu jedné ideologie, jednoho národa, jedné rasy nebo jednoho náboženství – tzv. monoideové strany
  • strany komunistické, ultralevicové, anarchistické, ultrapravicové, rasistické, nacionalistické, separatistické, autonomistické, extrémně ekologické apod.

 

IDEOLOGIE

  • soustava myšlenek, názorů, teorií představ vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu
  • funkce – vysvětlení politických událostí, jevů 
  • hodnotový rámec (dobro, zlo), sounáležitost se skupinou

 liberalismus – svoboda jedince, individualita, otevřená možnost pro všechny 

  • požaduje práva a svobody, svobodný trh bez zásahu státu, ochrana soukromého majetku a podnikání 
  • moderní liberalismu – žádá pluralitu, demokracii, decentralizaci (středolevicový)
  •  ekonomický liberalismus – minimální zásahy státu

konzervatismus – úcta k tradicím, klade důraz na morálku

  •  usiluje o zakování osvědčených hodnot, upřednostňuje to, co se osvědčilo
  •  je proti radikálním změnám – připouští pozvolné změny liberální konzervatismus
  •  autoritativní – absolutní poslušnost autoritám
  •  paternalistický konzervatismus – úcta k autoritám jako otec 

 socialismus – usiluje o odstranění sociální nerovnosti mezi lidmi, zabezpečení sociálních jistot pro všechny

  •  pokus o vytvoření ideální společnosti 
  • ideál rovnosti, spravedlnosti, kolektivismu, zásahy státu do ekonomiky 

komunismus – usiluje o naprostou rovnost a kolektivizaci vlastnictví (vystupňovaný socialismus)

  •  zakladatelé Marx, Engels
  •  beztřídní společnost, volí radikální prostředky k dosažení cílů – revoluce 

nacionalismus – vlastní národ vyvyšuje nad jiné, je netolerantní a agresivní vůči jiným národům 

  •  sahá od vlastenectví až k agresivitě 
  • liberální nacionalismus – požaduje sebeurčení národů 
  • konzervativní nacionalismus – nejprve hájit staré monarchie, proti nacionalismu, později se spojit s nacionalismem proti revolučnímu socialismu
  •  šovinismus – radikální nedemokratický směr, hledá nepřítele, který pomůže sjednotit národ; požaduje absolutní podřízení národu 

fašismus – italský fašismus, německý nacionalismus; nacionálně rasistické hnutí s diktátorskou vládou (v praxi vyústil v terorismus, genocidu a útočné války)

anarchismus (bezvládí) – požaduje zrušení státu a státní moci, uskutečnění absolutní svobody člověka

  •  původně odmítal jakýkoliv politický boj, nejednotní
  •  individuální anarchismus, kolektivní anarchismus 

rasismus – legitimuje biologickou nerovnost mezi lidmi

  •  jednu rasu vyvyšuje nad ostatní (rasy – bílá, černá a žlutá) 
  • nerovnost před zákonem, diskriminovaná rasa nemá spoustu práv
  •  radikální rasismus – používá násilné prostředky 
  • antisemitismus – nenávist k Židům
  •  apartheid – rasová segregace (oddělování ras) 
  • pozitivní diskriminace – členové menšiny jsou přednostně přijímáni do škol, zaměstnání 

enviromentalismus – zabývá se vztahy mezi přírodou a společností

feminismus – ženské hnutí; prosazuje právní, ekonomické, spol., zrovnoprávnění ženy

  • dnes – otázka domácího násilí, právo na potraty, nižší odměňování
  • liberální feminismus – boj za volební právo, za úplné zrovnoprávnění ženy sociální feminismus – smaží se     o naprosté rozbití patriarchálního typu rodiny

 

Volby – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů 

  • funkce – aby byl zachován princip plurality, jde o pokojnou změnu lidí, kteří mají ve státě politickou moc – udělují legitimitu parlamentu a vlády 
  • zahrnují zpětnou vazbu pro politiky
  • volební systém – většinový (majoritní) – zvolen ten, kdo má nejvíce hlasů (senátoři)
  • poměrné zastoupení – politické strany, podle jejich poměru zastoupení (poslanci)
  • volby má na starosti ministerstvo vnitra, vyhlašuje prezident alespoň 90 dnů před volbami 
  • hlasy přepočítává Český statistický úřad
  • parlamentní, prezidentské, komunální, krajské
  • volby: všeobecné – občan ČR 18 let
  • přímé – každý sám za sebe volí přímo svého zástupce (hlas je nepřenosný)
  • tajné – naprostá svoboda
  • rovné – rovnost hlasů (každý může být vybrán do veřejné funkce)

Volební účast či neúčast občanů ovlivňují např. rozsah voleb (v komunálních volbách bývá účast nižší než v celostátních), úroveň vzdělání (s vyšším vzděláním roste účast na volbách), společenský původ občana.

 

VOLEBNÍ SYSTÉM

  • = Ústavou či zákonem stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů. Existují dva základní volební systémy: většinový a poměrný.
  • Většinový (majoritní) volební systém – Je zvolen pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů. V každém volebním obvodu spolu soupeří několik kandidátů z různých stran. Používají se jednomandátové obvody, jejichž počet odpovídá počtu poslaneckých mandátů ve sněmovně. 
  • Výhody- systém umožňuje vytvořit snadno parlamentní většiny -> bývá vláda stabilní a kontrolována jednotnou opozicí.
  • Nevýhody-nedostatečně odráží skutečné rozložení politických sil v zemi -> nezastupuje společenské menšiny a je nepříznivý pro nově vzniklé strany.
  • Poměrný (proporcionální) volební systém – Zastoupení odpovídá rozdělení poslaneckých mandátů v procentu odevzdaných hlasů.
  • Má méně velkých, vícemandátových volebních obvodů, pro které připraví politické strany kandidátní listiny.
  • Volič nevolí jednotlivce, ale celé kandidátské listiny.
  • Výhody -> systém přenáší vůli obyvatelstva i jeho menšin do politického systému
    • umožňuje určit rozložení politických sil.
    • Ulehčuje vytváření nových politických sil.
    • Nevýhody – politická moc se tříští, často vzniká koaliční vláda, která není tak stabilní.

 

Smíšený

  • kombinace většinového a poměrného programu
  • v komunálních volbách – > můžeme si zvolit stranu a nebo můžu dát preferenční hlasy kandidátovi – > zvýhodním kandidáta, i když je v jiné straně
  • Preferenční – > není v našich podmínkách .. je v Austrálii, N. Zélandu

OBČANSKÁ SPOLEČNOST 

  • založena na dobrovolnosti občanů a týká se politické participaci na dění ve státě 
  • v demokratických státech stát musí dát volný prostor pro aktivity, realizace zájmů
  • politické strany, masová média, zájmové skupiny 
  • lobismus – nějaká skupina se snaží ovlivnit zákonodárce a úředníky
  • podle právního postavení
  • obecně prospěšné společnosti – poskytují veřejně prospěšné služby; zisk z činnosti musí být zase použit na tu činnost, nikoliv ve prospěch členů
  • občanská sdružení – svobodná sdružení alespoň 3 občanů (jeden 18 let) – spolky, srazy, kluby společenské organizace 
  • odbory – hájí ekonomické a sociální zájmy zaměstnanců
  • cíl – zlepšení pracovních podmínek – prostřednictvím smlouvy; ovlivnit hospodářskou a sociální politiku ve prospěch zaměstnanců.; přímá pomoc prostřednictvím poraden
  • církve – sdružují věřící občany jistého vyznání, musí být státem uznané
  • prostřednictvím svého majetku mohou mít vliv i na politiku i charitativní činnost organizace mládeže – různá náplň (zájmové kroužky, Skol, Junák, skauting).
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!