Diferenciace biosféry – zeměpis

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Diferenciace biosféry

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): marek

 

Biosféra = živý,přírodní obal země

– vyskytují se v ní živé organismy – rostliny a živočichové

 

  • biologie = věda zabývající se studiem živé přírody
  • biogeografie = zabývá se prostorovým rozšířením rostlin a živočichů na zemi

– zabývá se prostorovým rozšířením biosféry -> kde leží pásma, jací živočichové a rostl. v určitých pásmech žijí

dělení -> zoogeografie – rozmístění živočichů

  fytogeografie – rozmístění rostlin

 

  • ekologie = zkoumá vztah mezi jednotlivými organismy a jejich prostředím
  • nauka o krajině a životním prostředí – navazuje na biogeografii a ekologii

– studuje, kde a jakým způsobem se pečuje o životní prostředí

 

  • biocenóza – společenstvo živočichů a rostlin na určitém území (bažina, les, potok, řeka)

-> ve spojitosti s neživým = biotickým prostředním => geobiocenóza = ekosystém (např.savany, stepi, oceány, ostrovy, korálové útesy…)

 

X umělá, neživá společenstva – stojí proti ekosystému, jsou vytvořena člověkem

(např. zahrady, parky, lesy, vesnice)

 

– faktory ovlivňující biosféru a rozmístění Ž a R na Zemi ->  vliv klimaticko-geografických činitelů:

› zeměpisná šířka (od rovníků k pólům klesá intenzita slunečního záření )

› nadmořská výška (s výškou klesají teploty)

› cirkulace vzduchu (vzdušné proudy)

› vzdálenost od moře a oceánů (se vzdáleností se zvyšuje kontinentalita)

› zemský povrch (orientace reliéfu, vegetace)

› činnost člověka

 

Podnebné pásy  =>  tvoří šířkovou pásmovitost

› tropický – ekvatoriální (0° – 10°)

– subekvatoriální (10°- 20°)

– vnější tropický pás (20°- 30°)

› subtropický

› mírný

› polární

 

TROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS

a) ekvatoriální = rovníkový

– od 10° – 10° j.š a s.š.

– nejteplejší – stabilní teploty po celý rok (Ø 28°C)

– JV Asie, Indonésie, oblast Konga, Amazonie, S Austrálie, Papua Nová Guinea

– srážky pravidelně každý den – ve formě lijáku (Ø 2000mm srážek)

– ↑ vlhkost vzduchu

– největší množství Ž a R

– hlavní fce: produkce O2

– tropické deštné pralesy

– patrovitost -> 4 patra -> bylinné (orchideje), keřové, stromové, korunové (50-60m)

zápoj = souvislá vrstva korun stromů -> téměř žádné sluneční paprsky

– nebezpečím je lidská činnost (kácení, žďáření = vypalování, stavba měst)

zvířata: malá a dobře pohyblivá

– zásobárna dřevin (Amazonský prales)

 

b) subekvatoriální

– od 10° – 20° j.š a s.š

– pás tropických monzunů -> sezónní větry se střídají

výkyvy v množství srážek, nerovnoměrné srážky během roku

– suchý vzduch střídá vlhký vzduch

– střídavé období dešťů a sucha

– čím severněji od 10° -> ubývání srážek

– krajiny: savany, tropické vlhké lesy (oblast monzunů) – JV Asie

 

c) vnější tropický pás

– od 20°- 30° j.š. a s.š.

extrémně suchý tropický vzduch -> velké výkyvy teplot – např. den 50°C, noc 5°C -> přes den je zahřátá, nejsou mraky -> rychlejší ochlazení

– Ø teplota 30-40°C

málo srážek (průměrně 100mm/rok)

– oblasti pouští – Sahara, Mohavská (hranice Mexika a USA), Atacama (J. Am) Kalahari, Namib (jih Afriky), Gobi – nejsevernější poušť (Mongolsko)

polopouští (Stření Asie – Karakum a Kyzylkum)

– oáza – místo v poušti s podzemní vodou (datlovník)

 

SUBTROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS

– pouště a polopouště – štěrkové (serír = reg) × písčité (erg) × kamenité pouště (hamada)

– kaktusy a trávy, plazy, hadi a hmyz

stepi    – na rozhraní subtrop.a mírného pásu

– nízká tráva, ojedinělé stromy a keře

– bizoni (nejtypičtější)

– obilnice světa (pšenice, sladovnický ječmen)

– prérie (S. Amerika), pampa (J. Amerika), pusta (Maďarsko), celina (Rusko)

– savany – málo srážek

– travnaté plochy s roztroušenými stromy

– Středomoří, Afrika, j.Amerika,j.Indie, Austrálie -> „australská bush“

– zvířata: sloni, lvi, zebry, gazely, antilopy, pštrosi, J. Am. a Indie – tygr, slon indický

 

MÍRNÝ PODNEBNÝ PÁS

– střídání ročních období

– během celého roku nerovnoměrné srážky

– smíšené lesy mírného pásu

– 500-700mm srážek

– tajgy – nejseverněji, nachází se pouze na severní polokouli

– jehličnaté lesy, největší ekosystém na světě

– plošně nejrozsáhlejší -> po celé sev. Asii, Evropě a Americe => rozloha 12mil.km2

-zvířata: los, sob, medvěd, liška, jelen, vlk

 

POLÁRNÍ PODNEBNÝ PÁS

– 2 roční doby: zima (10 měsíců) a léto (2 měsíce)

– teploty v zimě hluboko pod bodem mrazu (nejnižší naměřená teplota -89°C)

– permafrost = trvale zmrzlá půda

– suroviny zde jsou, ale nelze je těžit

– tundry a lesotundry – kamenité pláně porostlé mechem a lišejníkem

– mrazové pouště – pokryty ledem a sněhem (mimikry = ochranné zbarvení)

– zvířata: sob, polární liška, medvěd, zajíc -> kožešiny

 

Vegetační stupně => tvoří výškovou stupňovitost

– výšková stupňovitost rozděluje výškové vegetační stupně

– mezi výškovými stupni vysoké intervaly (každých 100m klesá teplota 0,6°C)

– nadmořská výška

– stupně: (Stř.Evropa)

  • nížiny (do 200m) – listnaté lesy
  • pahorkatiny (200-500m) – dříve byly dubové lesy -> vykácely se -> postavila se města, většinou zde žijí lidé
  • vrchoviny (500-900m)- smrky, podhorská oblast po obvodu ČR
  • hory (900-1200m) – nízké smrky, kleče, křoviny, mechy, lišejníky (Alpy 1800m)

 

další:

*subalpinský (1900-2000m)

– pouze kosodřeviny

*alpinský (do 2200m)

– bez stromů, skály, lišejníky

*subnivální = podsněžný (do 2500m)

např.Vysoké Tatry když jsme byli ČSR

*nivální = sněžný (nad 2500m)

– oblast trvalého sněhu