Diferenciace hydrosféry – otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Diferenciace hydrosféry

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Nikki

 

 

-veškerá voda na Z- nad povrchem, na i pod povrchem, v pevném, kapalném i plynném stavu

– v hydrosféře probíhají neustále látkové a energetické pochody

– energetické pochody mají vliv na vznik oceánských proudů, prostorové rozložení teplot, slanost a ovlivňuje podnebí okolních pevnin

-vědní obory: oceánografie, hydrologie, potauologie, limnologie, glaciologie

– 97% veškerých zásob vody na Z je soustředěno ve světovém oceánu, povrchová tekoucí voda-řeky, jezera, ledovce, 3% sladká voda- většina je soustředěna v pevninských ledovcích (97% z těch 3% )

– zbytek v povrchovém a podpovrchovém vodstvu

 

TICHÝ OCEÁN

– největší rozloha, nejhlubší místo (Mariánský příkop cca 11km-10994m)

– poprvé proplul Mahalgaes a nepotkal žádná bouřlivá místa, proto pojmenován Tichý oceán

 

ATLANSKÝ OCEÁN

  • Největší, nejhlubší místo (Portorický příkop 8,5 km)
  • V Atlantiku je největší podvodní pohoří- Středoatlanstský hřbet (18 tisíc km)

 

INDICKÝ OCEÁN

  • Nejteplejší oceán- jeho velká část leží v subtropech nebo tropech
  • Nejhlubší místo-Jávský příkop (7,5 km)

 

SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN

  • Nehlubší místo- Nausenova pánev (5,5km)
  • Nejmenší, nejstudenější, po většinu roku zamrzlý
  • Loneonosův práh- kousek od Nansenovy pánve, má hloubku pár desítek metrů
  • 14 dní až 3 týdny za rok se dá oceánem proplout (2 cesty)- S: kolem ruského pobřeží SZ: mezi kanadskými ostrovy nebo kolem Grónska

 

JIŽNÍ OCEÁN

  • Kolem pobřeží Antarktidy, hloubka zatím není známá
  • Nejničivější a největší větry na Z, studený proud- Západní příkon

 

-při pevnině se nachází moře a) okrajová b) středozemní

OKRAJOVÁ

  • Jsou propojená s oceánem (Arabské, Filipínské)
  • Menší hloubka, která se postupně snižuje a navazuje na podmořský práh

 

STŘEDOZEMNÍ

  • Ne tak rozsáhlá výměna vod jako u okrajových- větší slanost a teplota
  • Dělí se na kontinentální a vnitřní
  • Kontinentální jsou na rozhraní (Afriky a Asie- Rudé moře, Evropy a Afriky-Gibraltar, kdyby se zavřel, tak Středozemní moře do 30 let vyschne, na dně jsou ztvrdlé a usazené tuny soli)
  • Vnitřní zabírají místa v pevnině v rámci kontinentu-Baltské moře

 

VLASTNOSI MOŘSKÉ VODY

1) SALINITA

-slanost, značí se v promilích (1 kg vody → vysušíme → zůstane 35g soli)

Průměrná salinita 35promilí (nejslanější místa- subtropy- převažuje výpar nad srážkami-Perský záliv 38-39 promilí, Rudé moře 40 promilí, Mrtvé moře 370-280 promilí-330 promilí jezero) Assalská proláklina

  • Nejmenší slanost- oblasti minimálního výparu, u ústí velkých řek (5 promilí)
  • Braktická voda: míchání slané a sladké vody (Amazonka- její široká delta 200km)
  • Izohalina: čára, která spojuje místa na mapě se stejnou slaností

 

2) BARVA

– zelená a modrá (,,REFLEXE‘‘- odraz oblohy)

– Forelova stupnice 21 odstínů

barva ovlivňuje podloží: písečná pláž- není moc ve vodě vidět, oblázky (hlavně vápenec)- tyrkysová barva+korály a bílý písek

-hleny- mikroorganismy a korýši- zbarvují vodu

 

3)TEPLOTA

-hlavním zdrojem teploty oceánu je sluneční záření, dále příjem ze země (sopouchy)

-klesá od hladiny dolů: teplé- tam, kde je největší slanost, studené- v chladných oblastech

-mořská voda zamrzá až při -2°C, zamrzá do 4m (10-20m NE!) Perský záliv 36°C, Jadran 27°C, ČR+ vedra- voda 23°C a ve vodovodu kolem 15°C

– teplotní křivka je pozvolný úbytek do 200m, když stojíme (u hlavy to cítíme jinak, než u nohou) tak je to postupný úbytek, do tisíců metrů prudký úbytek, v hloubce 2-4°C

– dlouho trvá, než se voda zahřeje, déle trvá, než se teplo ztratí

-voda má největší hustotu při 4°C- mna podzim a na jaře, vyrovnávání vod na povrchu a v extrémních hloubkách

 

POHYBY MOŽSKÉ VODY

1)VLNĚNÍ

-hrana vlny, čelo vlny (tsunami- pohyb mořského dna → pohyb vody (kruhové šíření)- vlna má několik cm, ale obrovskou rychlost, postupně k pobřeží ztrácí rychlost, ale nabírá na velikosti (výšku)- vzniká nad 7,5 stupně Richterovy škály (až 60m na výšku)

– základní princip vzniku vlny- VÍTR (vítr vzniká na základě tlakové výše a níže → základní prvek vzniku větru- nerovnoměrný ohřev pevniny a oceánu)

-voda je plastická- při nárazu vetru se udělá proláklina a někde jinde se udělá vyboulenina. Spojuje se s ostatními cestou k pevnině a vzniká vlnění, při lomu vlny vzniká pěna, nebezpečí- zpětný proud- když ,,odchází‘‘ vlna

-čím větší vodní plocha → tím větší vlny (otevřené moře)

 

PŘÍBOJ– největší vliv podloží a větru- nebezpečí, když je pobřeží skalnaté tak ještě větší nebezpečí- nejde se z něj vůbec dostat, Hawai – Austrálie – Z USA – Mikronésie-V Brazílie –pevnina hodně obklopená mořem- velké vlny (ráj surfařů-1 krát za rok přijde třeba 6-ti hodinový příboj)

 

2)DMUTÍ

-spolupůsobení Země a Měsíce (někdy i Slunce)-působením gravitační a odstředivé síly vzniká příliv (skočný a hluchý) (pozn. Všechno v atlasu na prvních stranách)

– mořské oblasti to mají dokonce vyznačené v kalendáři

– příliv a odliv závisí na profilu podloží, až 20m, dříve popravy- přivázali člověka ke kůlu při odlivu a on se při přílivu utopil

 

3)OCEÁNSKÉ PROUDY

-globální vodní dopravník (tepla)

teplé: lehčí, menší hustota, není v nich tolik mořského života (ne plankton a kryl)

studené:nejvíce života-rybolov (velryby, sardinky, tuňáci), tam, kde se studený (suchý) proud dotýká pevniny, vzniká poušť-vznik pouští Kalifornie, Z USA, J.A.- Atacama, Afrika – Nanib, z.Austrálie – Viktoriina poušť,Kanáry (ne poušť, ale sucho, minimální srážky)

-studená voda se pohubuje po dně oceánu, protože je těžká

-Kdyby se zastavil Golfský proud, tak tady bude – 30°C až -40°C (vzniká v Mexickém zálivu a jde okolo Floridy až k Nové Zemi, 16km/h, v Miami teče blízko pobřeží 2-3m písek a potom už proud- sítě proti žralokům)

-nejničivější proud- Západní příhon (má plankton)

-často v testech- Japonské proudy

 

VLASTNOSTI SLADKÉ VODY

  • 97 % v ledovcích- věda GLACIOLOGIE
  • Ledovce a) mořské, b) pevninské a c) horské
  • A) pevninské: jsou pouze 2- Grónsko a Antarktida (tloušťka 2-4 km), Norsko- nepočítá se- nemá dostatečnou tloušťku a plochu (plocha- tisíce km), přibývá 3-5 cm/rok
  • B) mořské: tloušťka 2-5 m, když se rozpustí, tak se nic neděje, obsah oceánu s tím počítá, ale s pevninským NE!
  • C) horské: vznikají nad tzv. sněžnou čárou- hranice, nad kterou jsou vždy sněhové srážky, je pohyblivá (klidně ze dne na den, může lítat z 300m na 4000m), akumulační X ablační oblast, když jde ledovec dolů tak vytváří údolí do tvaru U nebo V, tloušťka až 400m a délka až 35km, morena (boční a čelní)-materiál, který sebou ledovec tlačí- kamenní, půda, pokud je morena hned u ledovce ledovec je stabilní a neroste, pokud je daleko od ledovce tak ledovec taje, extrémní propad zásoby ledu za 50 let
  • Vnik ledovců: pouze nad sněžnou čárou, tvar reliéfu je důležitý (uzavřené údolí), mnoho srážek-akumulační oblast
  • 1/10 ledovce jen nad hladinou a jeho velká část zůstává skrytá pod vodou
  • Antarktida- tloušťka ledovce až 5km pod tím jsou stovky geotermálních jezer → rychlejší tání, se kterým světový oceán nepočítá)

 

POVRCHOVÁ VODA

Jezera (tektonická, pevninská, ledovcová, vulkanická+uzavřené (to, co naprší), průtoční (přítok a odtok), stálé (vytéká řeka))

– jezera jsou přírodní, vytvořená sníženinou a zaplněná vodou

-na Slovensku v horách se jim říká plesa

-ústup ledovce- vznik spousty jezer (Finsko- země tisíce jezer), S.A., Afrika- JV, centrální Sibiř- Bajkal (nejhlubší 1600m)- jedna řeka z něj vytéká a 400 jich vtéká

Přehrady– zadržování vody, řízené člověkem

– ochranná funkce (Želivka- pitná, Pastviny- proti povodním), rekreační funkce (Pastviny), hydroenergetice funkce (není vhodná ke koupání), závlahová funkce

-největší přehrady jsou na veletocích: J.A.-Amazonka, Parana, Itaipú, Afrika- Assuánská přehrada, Asie- Tři soutěsky (Jang-c’-ťiang)

Rybníky-vodní dílo vytvořené člověkem, k účelu zadržování voda, hlavně pro chov

  • Obrovská zásoba povrchové vody-BAŽINY-Florida, Arktická níže, Laplatská nížina, Pantanal, okolí Konga, Západosibiřská níže

Řeky– odvádí vodu zpravidla do oceánu nebo do bezodtokových oblastí

 

VELKÝ A MALÝ KOLOBĚH VODY

veletoky: S.A.-Mississippi, Mackenzie, Yukon, Missouri, J.A.-Amazonka a Orinoko (BIFURKACE-propojení 2 říčních systému jednou řekou), Paraná, Evropa –Volha (teče do bezodtokové oblasti-Kaspické moře), Afrika –Nil, Kongo, Zambezi, Niger, Asie –Ob, Jenisej, Lena, Austrálie –Murray, Draling

-věda o řekách-POTAMOLOGIE– průtok (delty- Dunaj, Nil, Amazonka), režim vodních toků (rovníkový- Amazonka, Orinoko, Kongo, monzunový-Ganga, Mekong, Indus, Iravadi), vznik řek (prameniště, zdrojnice- soutok více než nebo jezero a ledovec)

Povodně: koryto nestačí brát vodu na spadlou na dané území a vylévá se z břehů (v povodňových oblastech se staví valy)

Bleskové povodně: když je moc sucho, tak vyprahlá půda nevsakuje a chová se jako beton

TYPY ŘÍČNÍ SÍTĚ+ÚSTÍ ŘEK

 

PODPOVRCHOVÁ VODA

  • Velké zásoby, ale problémem je NEDOSTUPNOST!
  • Tyto zásoby jsou důležité pro zemědělství (suchá léta- tráva má kořínky 2-5cm hluboko- schne brzy, ale další rostliny mají kořeny hlouběji, kde se dostanou k podpovrchové vodě, pokud má dostatečnou výšku)
  • Velké zásoby jsou v pouštních oblastech
  • Nejvíce podzemní vody- rovinatý terén při řekách (zábřežsko, mohelnicko – 40-60m hloubka)





Další podobné materiály na webu: