Otázka: Galaxie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Michal Havlíček
Obsah:
- 1. Galaxie
- 2. Eliptické galaxie
- 3. Spirální galaxie
- 4. Spirální galaxie s příčkou
- 5. Čočková galaxie
- 6. Nepravidelné galaxie
- 7. Trpasličí galaxie
- 8. Literatura
Vybral jsem si téma galaxie, protože mě zajímá téma vesmír a fascinují mě záhady vesmíru a jeho překrásné i záhadné formy
Věřím, že někde tam, kde si na druhém konci vesmíru bude další život. Přece jenom vesmír je obrovský a ani mi nedohlédneme na jeho konec.
Upřímně, já sem tímto fascinovaný, a proto jsem si vybral téma galaxie. Ty jediné jsou totiž rozesety po celém vesmíru, jsou obrovské a nádherné.
Galaxie je hvězdná soustava složená z hvězd, mlhovin, hvězdokup, mezihvězdné hmoty a tmavé hmoty
Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu. Existují důkazy, že se ve středu některých nebo dokonce většiny galaxií nacházejí černé díry. Galaxie vznikají z protogalaxi
Hubbleova klasifikace galaxií
Hubbleova klasifikace galaxií rozděluje galaxie podle jejich tvaru
Zveřejnil a zavedl jí v roce 1925 americký astronom Edwin Hubble.
Rozdělil galaxie na 5 základních tvarů:
- Eliptické galaxie
- Spirální galaxie
- Spirální galaxie s příčkou
- Čočkové galaxie
- Nepravidelné galaxie
Galaktické jádro je centrem rotace spirální galaxie. Jádro z vesmíru poznáme díky nejjasnější světlé záři a také obsahuje nejvíce hvězd.
V jádru Galaxie se nachází super masivní černá díra. Čím blíž jsme středu galaxie, tím hustěji jsou na sobě nakupeny hvězdy, hvězdokupy, mezihvězdné hmoty, tmavé hmoty, rádiových, rentgenových, infračervených zdrojů a uprostřed pravděpodobně obrovská černá díra
Galaktické jádro – Mléčná dráha
Galaktické jádro naší galaxie (mléčné dráhy) se nachází ve směru souhvězdí Střelce. Jeho poloha není doposud předně známá, jelikož v tomto směru leží hustá mračna mezihvězdné hmoty.
Uprostřed galaktického jádra se pravděpodobně nachází super masivní černá díra. Tato gigantická černá díra se nachází přesně v těžišti galaxie, dostala označení Sagittarius A*
Hmotnost jádra se odhaduje na 2,5 až 3 milionů hmotností slunce = 5,9673 * 1037 Kg
Je to „naše“ galaxie, neboli galaxie, ve které se nacházíme. Mléčná dráha je podle odhadu velká spirálovitá galaxie s příčkou typu SBc (viz str. 7, odstavec 4.1)
Jde o druhou největší galaxii tohoto typu ve vesmíru. Tvarem připomíná plochý CD disk, pouze ze středu vystupuje galaktická výduť.
Mléčná dráha se nachází v kupě galaxií známé jako Místní kupa galaxií.
Galaxie obklopují gravitačně vázané trpasličí galaxie. Nejmenší z nich se jmenuje Velký pes, největší z nich se jmenuje Velký Magellanův Oblak – tato galaxie se řadí mezi nepravidelné galaxie
Mléčná dráha je stříbrný pás, který můžeme spatřit pouhým okem na noční obloze. Nevidíme zde jenom hvězdy, vidíme zde i kus naší galaxie v plné kráse.
Jako pruh jej vidíme díky tomu, že naše galaxie je placatá a mi se na ni můžeme dívat zevnitř.
Mléčná dráha je tvořena i temným mezihvězdným plynem a prachem, díky kterému nedohlédneme do vzdálenějších oblastí naší Galaxie.
Pod pojmem výduť se v astronomii rozumí husté centrální seskupení hvězd, které lze nalézt u většiny spirálních galaxií
V minulosti se vědci domnívali, že středy galaxií (výdutě) jsou eliptické galaxie sami a sobě, které mají kolem sebe kruh (disk) hvězd.
Astronomové v současné době rozlišují 2 hlavní typy výdutí:
- Eliptické (klasické)
- Spirálovité
Galaktická výduť – Eliptické (klasické)
Klasické výdutě mají vlastnosti podobné eliptickým galaxiích. Tyto výdutě se většinou skládají z hvězd středně starých (hvězdy II. Populace) jejich záření je rudé.
Ve výduti je málo prachu a plynů, což vysvětluje výskyt malého počtu mladých hvězd (nemají zde žádný stavební materiál pro vznik)
Galaktická výduť – Spirálovitá
Mnohé výdutě mají vlastnosti spíše spirálním galaxiím a často jsou označovány jako pseudovýdutě nebo diskové výdutě
Taková struktura se může jevit jako o mnoho menší spirální galaxie. Mnohé spirálové výdutě obsahují mnoho mladých a vyvíjejících hvězd což u eliptických výdutí nenajdeme.
Toto je nezpochybnitelný fakt, že spirálové galaxie vznikala odlišným způsobem, než tomu bylo tak u eliptických výdutí. Ovšem v dnešní době to s určitostí říct nemůžeme.
Existují teorie, že tyto výdutě vznikly splýváním mohutných mračen ještě před tím, než se mohla přeměnit do vnějšího disku.
Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace. Galaxie patřící do této skupiny jsou hvězdné systémy, kde hvězdy jsou symetricky rozloženy a jejich hustota rovnoměrně ubývá od středu k okraji.
Dnešní teorie se přiklání k tomu, že se dvě galaxie srovnatelné hmotností a jakéhokoliv typu srazí a sloučí.
Hvězdy v eliptických galaxiích jsou velmi staré. Eliptické galaxie nemají téměř žádnou mezihvězdnou hmotu, neboť ta se vyčerpala na tvorbu hvězd. V eliptických galaxiích proto nemohou vznikat nové hvězdy a nedochází k překotnému zrodu hvězd.
Jsou však výjimky, jako např. galaxie M87 ve středu kupy galaxií v Panně. Plyn a prach získala tak, že pohltila svého menšího průvodce (nepravidelnou galaxii), bohatého na mezihvězdnou hmotu.
Spirální galaxie mohou dosahovat velikosti od 30 000 až do 200 000 světelných roků. Množství hvězd v nich se pak pohybuje řádově kolem miliard až stamiliard
Spirální galaxie se označují písmenem S, za nímž následuje písmeno a, b nebo c. Tato písmena určují velikost jádra a rozvinutí ramen galaxie:
Sa – mohutné jádro s těsně navinutými rameny.
Sb – menší jádro s rameny více otevřenými (přechodový typ mezi Sa a Sc).
Sc – málo výrazné jádro s rameny daleko odvinutými.
Většina pozorovaných spirálních galaxií má více než dvě ramena. Tato ramena se vyskytují spíše ve vnější části galaxie, to jest po obvodu, kdežto v blízkosti středu galaxie jsou viditelná ramena pouze dvě. U některých galaxií nemusí být spirální struktura ramen zřetelně čitelná.
Spirální galaxie s příčkou jsou podobné normálním spirálním galaxiím. Jejich spirální ramena se ale nenapojují na jádro přímo, ale přes příčku, která se otáčí stejnoměrně spolu s jádrem
Označujeme je písmeny SB a doplňujícím písmenem, které udává stupeň zavinutí ramen:
SBa – hodně zavinuté spirální ramena kolem jádra
SBb – průměrně zavinutá ramena
SBc – hodně rozvinutá ramena.
Příčky u spirálních galaxií jsou poměrně běžné, průzkumy ukazují, že spirálních galaxií příčku obsahuje.
Jak se ukázalo, příčky nejsou na galaxiích pořád. Jedná se pouze o vývojovou fázi spirální galaxie.
Podle Hubbleovy klasifikace tvoří přechodný typ mezi eliptickou a spirální galaxií
Tyto galaxie nejsou vývojovým přechodem mezi eliptickou a spirální galaxií!
Čočkové galaxie se podobají spirálním galaxiím s výrazným jádrem a diskem, který však postrádá spirální strukturu.
Označují se SO
Čočkové galaxie jsou unikátní tím, že mají mnohem vyšší boule u disku než je to u obyčejných spirálových galaxií (Viz. Příloha č. 11)
Složení
V mnoha ohledech je složení čočkové galaxie stejné jako galaxie Eliptické.
Oba druhy galaxií tvoří převážně starší červenější hvězdy. Všechny jejich hvězdy jsou starší jak miliardu let.
Co Eliptické galaxie nemají, jsou kulové hvězdokupy, ty se vyskytují spíše v Čočkových galaxiích.
Nepravidelná galaxie je galaxie, která nespadá do Hubbleovy klasifikace galaxií. Její vzhled je chaotický, bez náznaku spirálních ramen nebo eliptického vzhledu. Všeobecně se předpokládá, že čtvrtina z celkového počtu galaxií jsou galaxie nepravidelné. Většina nepravidelných galaxií jsou původem spirální nebo eliptické, deformované působením gravitace do nepravidelného tvaru.
Podle Hablla se dělí nepravidelné galaxie na dva základní typy:
Typ Irr I – vykazuje určitou strukturu, ale ne dostatečnou pro zařazení do Hubbleovy posloupnosti.
Podle Vaucouleurse se rozdělují ještě na dva podtypy, a to s označením Sm a Im
Sm – s nějakým náznakem spirální struktury
Im – bez náznaku podoby s Hubbleovou klasifikací
Typ Irr II
Typ Irr II – galaxie nevykazující žádnou strukturu příbuznou s Hubbleovou posloupností.
Trpasličí galaxie označujeme jako dl nebo dlrrs
Tento typ galaxií je důležitý pro porozumění celkového vývoje galaxií, protože obsahují nižší množství těžkých prvků a vyšší množství plynů. Proto tyto galaxie považujeme za nejranější galaxie ve vesmíru
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaktick%C3%A1_v%C3%BDdu%C5%A5
http://en.wikipedia.org/wiki/Bulge_(astronomy)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro#Poloha_j.C3.A1dra
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro#Poloha_j.C3.A1dra
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie#Extern.C3.AD_odkazy
http://af.wikipedia.org/wiki/Sterrestelsel
http://objekty.astro.cz/nase/2227-nase-galaxie
http://objekty.astro.cz/nase/2233-stred-galaxie
http://www.multimediaexpo.eu/wiki/Galaktick%C3%A1_v%C3%BDdu%C5%A5
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eliptick%C3%A1_galaxie
http://en.wikipedia.org/wiki/Elliptical_galaxy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nepravideln%C3%A1_galaxie
http://en.wikipedia.org/wiki/Irregular_galaxy
http://en.wikipedia.org/wiki/Lenticular_galaxy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie
http://en.wikipedia.org/wiki/Spiral_galaxy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Spir%C3%A1ln%C3%AD_galaxie_s_p%C5%99%C3%AD%C4%8Dkou
http://en.wikipedia.org/wiki/Barred_spiral_galaxy
http://www.supratech.cz/h03.htm
Galaxie jsou rozesety po celém vesmíru, jejich všemožné tvary a barvy, nás ohromují, pokaždé když je vidíme.
Další podobné materiály na webu:
