Doba kamenná – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

Otázka: Doba kamenná

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Jan Gutvirt

 

 

Rozdělení

  • Starší doba kamenná – paleolit
  • Střední doba kamenná – mezolit
  • Mladší doba kamenná – neolit
  • Pozdní doba kamenná – eneolit

 

Charakteristika paleolitu

  • paleolit = starší doba kamenná
  • slovo z řečtiny: palaios = starý
  • lithos = kámen
  • Hospodářství: přisvojovací
  • Způsob obživy: sběr, lov

 

Výroba nástrojů:

  • z kamene – pazourek, křemen
  • kosti
  • kůže
  • hlíny

 

Základní společenská jednotka: tlupa – rod – rodová společnost

Přirozená dělba práce: mezi mužem a ženou

Obydlí:

  • náhodné (v nejstarších dobách)
  • budované (u vyspělejších druhů homo)
  • sezónní (při loveckých výpravách za pohybující se zvěří)

Proces hominizace

 

Umění: 4 typy:

  • malby
  • sošky
  • rytiny
  • ozdoby

 

Náboženství: důvody vzniku:

  • potřeba vysvětlit přírodní jevy
  • víra v tajemné neviditelné bytosti
  • víra v posmrtný život: pohřbívání
  • strach, bezmocnost

 

Mezolit (střední doba kamenná)

  • 10-7 tis. př.n.l.
  • z řeckého mesos = střední

 

Klimatické podmínky:

  • doba poledová:
  • změna podnebí (ústup ledovce)
  • oteplení, zvýšení hladiny světových moří (tání ledovců)
  • velká zvěř vyhynula
  • Způsob obživy: – sběr, lov, rybolov
  • Domestifikace: pes, koza, vepř
  • Závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství
  • Nástroje a zbraně:
    • mikrolity (drobné nástroje)
    • složené (kombinované) nástroje: kámen + dřevo
    • luk, šípy, harpuny, udice, oštěp, dřevěné pádlo, lodě, lyže, sáně

 

Neolit (mladší doba kamenná)

  • slovo z řečtiny: neos=mladý

 

Doba:

  • nejdříve na Předním východě (jižní část Malé Asie:  Palestina, Kudikistán) přelom 9. a 10. tisíciletí
  • v Evropě od 7. tisíciletí
  • ve střední Evropě od poloviny 6. tisíciletí

 

Rozlišujeme 2 typy způsobů opatřování potravy:

  • 1) přisvojovací hospodářství:
    • 9-7 tis. př.n.l. na Předním východě
    • do 5 tis. př.n.l. v Evropě
    • doba kočovnictví (do vzniku zemědělství) – paleolit až mezolit
  • 2) výrobní hospodářství
    • do pol. 4. tis. př.n.l.
    • neolit až závěr pravěku
    • období výrobního hospodářství: vlastní účast na tvorbě životních potřeb: výroba potravin

 

Neolitická revoluce: změna, která byla vyvolána oteplením a výraznou klimatickou změnou a znamenala přechod od sběračství a lovectví k zemědělství (pěstování plodin, chov dobytka) a usedlému způsobu života. Znamenala ohromný civilizační skok dopředu.

Plodiny:

  • nejdříve: pouze ochrana divokého obilí před plevelem
  • později: pěstování obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže) a luštěnin (čočka, hrách) a textilních plodin (len)
  • výnos z každého zasetého zrna byl až 10 zrn

Zvířata:

  • nejdříve: chytání a odchov mláďat divoké zvěře
  • později: domestifikace (ochočování) – ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek

 

výroba nástrojů:

  • velké množství nástrojů: hlazené, broušené, vrtané, štípané
  • nástroje z kamene, kosti, dřeva
  • sekery, klíny, srpy, násady, topůrka, kamenné mlýnky na drcení obilí
  • velký pokrok: orací nářadí – hák (rádlo), využití tažné síly zvířete

 

vznik prvních řemesel:

  • hrnčířství: k uskladnění zrní, mléka, vody, k vaření
  • keramika: hliněné vypalované nástroje
  • tesařství
  • předení a tkaní: vznik nástrojů k tomu určených: přeslice, vřeteno, později svislý stav. Z tkanin výroba oblečení

 

obohacení stravy:

  • pražení a mletí obilí
  • kaše z mouky a mléka

 

společenské vztahy:

  • rodová společnost
  • sdružování v rodové svazy=kmeny
  • společná práce, majetek, rovnost
  • neexistovala směna
  • významná role ženy=matky: tzv. matriarchát (souvisí s rozmnožováním, plodivou silou. Proto se nacházejí sošky těhotných žen či přímo rodících. Žena se starala současně o více dětí najednou, také mohla mít dítě každý rok)

 

obydlí:

  •  usedlý život
  • vznik vesnic
  • chaty z dřevěných kůlů i ze sušených hliněných cihel, uprostřed domu ohniště, rozloha domu: přibližně 6-40 m x 5-7 m
  • každá vesnice má společný kult
  • majetek je ve vesnici společný pro všechny
  • vyšší věk
  • nárůst počtu obyvatelstva

 

hledání nové půdy:

více možností:

  • a) žďáření = vypalování lesů, vznikne nová plocha, popel je také úrodný
  • b) přesuny celých vesnic po vyčerpání půdy

 

neolitické sídliště

  • Bylany u Kutné Hory
  • Mohelnice na Moravě

(na ochranu před nepřáteli se budovala hradiště)

 

duševní život:

  • kultovní a náboženské obřady: ztotožňování přírodních jevů (bouře, déšť) s nadpřirozenými silami
  • báje a mýty

 

Pohřbívání:

2 způsoby:

  • 1. kosterní hroby (skrčenci na levém boku směrem tváří na východ – kult Slunce)
  • 2. žárové hroby – spalování mrtvých

 

Neolit na našem území 

[Otevřít toto téma]

 

Chalkolit, eneolit

Chalkolit na Předním východě

  • doba neolitu přešla v eneolit (chalkolit) zhruba ve 4. tis. př.n.l.
  • nejdříve začala tato etapa na Předním východě

V Evropě se tato doba nazývá eneolit

V Středomoří se nazývá Chalkolit

V Německu a Skandinávii se používá označení pozdní mladší doba kamenná neboli pozdní neolit

 

Chalkolit: doba měděná

odvozeno z řečtiny: chalkos = měď

Eneolit: pozdní doba kamenná

 

Následující období pravěkých dějin má 2 hlavní názvy, protože

  • se začíná používat měď
  • se stále užívá kámen, jelikož mědi je nedostatek

 

Materiál pro výrobu nástrojů:

  • kámen
  • měď

 

Objev zpracování kovu:

  • metalurgie = získávání kovů z rud a jejich další zpracování
  • nejstarším užívaným kovem byla měď (vedle zlata a stříbra)

 

4 významné novinky eneolitu: (některé objevy mají kořeny již v době neolitu, ale nyní dochází k masivnímu využívání)

  • objevení metalurgie
  • použití oradla (háku) pro orbu polí
    • nové pole připraveno pro setbu rozoráním půdy (nikoli žďářením)
  • vynález kola a používání čtyřkolového vozu
    • usnadnění – dopravy nákladů
    • spojení míst
  • užívání zvířecího zápřahu
    • rychlejší orba
    • provádí jeden člověk
    • táhne pár dobytčat
    • vyšší výnosy

 

Přední východ:

  • příznivé klimatické podmínky
  • dělba práce: vznik zvláštní vrstvy řemeslníků
  • dříve: mezi mužem a ženou
  • nyní: mezi řemeslníkem a zemědělcem
    • opakovaná sklizeň
    • hojná ložiska kovů
    • rozvoj obchodu
    • sociální rozdíly: bohatí x chudí (dokazuje různé vybavení hrobů)
    • války – vznik opevněných vesnic – vznik měst
    • ze svatyň vznik chrámů, vzniká i kněžská vrstva
    • posílení postavení muže – patriarchát
  • muž:
    • pečuje o stáda
    • orá
    • zpracovává kovy
    • obchoduje
    • bojuje

 

Rozpad rodových občin: vznik sousedských občin (teritoriální chápání původu, nikoli rodové, příslušnost lidí k vesnici, bez příbuzenských svazků)

Vznik společenských vrstev: kněžstvo, vojáci

Počátky směny a obchodu (i dálkový: jantar, měď, zlato, sůl, kožešiny, dobytek, obilí, kámen)

Podařilo se vyrobit nadprodukt = část potravy přebývající nad množství nutné k obživě. Tím vznikly podmínky pro společenskou dělbu

 

Chrámové hospodářství:

  • Chrám je střediskem veškerého života: náboženského, hospodářského, politického, ekonomického
  • Kněz vykonává náboženské obřady + řídí hospodářskou činnost

 

Eneolit = pozdní doba kamenná ve střední Evropě

Doba:

  • začíná přibližně ve 4. tisíciletí př.n.l.
  • končí asi 2200 př.n.l.

 

Pro střední Evropu a Přední východ platí některé shodné znaky, ale také celá řada odlišností:

Rozdíly:

  • zpracování mědi v Evropě nepřevládá, protože je zde málo nalezišť
  • prvořadé je zpracovávání kamene
  • pomalejší růst výroby
  • drsnější klima
  • pomalý vznik nových řemesel a obchodu
  • nevznikají větší sociální rozdíly
  • řidší osídlení, vesnický charakter sídel, které jsou hospodářsky soběstačné

 

Shody:

  • hlavní shodné rysy tvoří 4 novinky: metalurgie, oradlo, kolo, zvířecí zápřah
  • růst postavení muže: patriarchát
  • vznik sousedských občin
  • rozvoj zemědělství
  • vznik opevněných sídlišť

 

2 typy sídlišť:

  • nížinné osady: většinou bez hrazení
  • výšinné osady: stavěny na přírodních vyvýšeninách, chráněny palisádovými hradbami

Sídliště nebývají velké

Mizí dlouhé domy: převaha malých chat, ve kterých přebývá jedna rodina (otec, matka, děti)

 

Indoevropské jazyky:

  • na konci eneolitu se v Evropě mluví indoevropskými jazyky
  • jejich přesnou po dobu ale neznáme
  • tyto jazyky se staly v následujícím období základem ve vytváření prajazyků dnešních evropských národů

 

Vznik skutečného hornictví:

Jednotlivé kultury na našem území v době eneolitu:

  • čtyři nejvýznamnější
  • nazývají se podle příznačných rysů její keramiky
  • rozkládaly se nejen na území Čech, ale na velkém území Evropy: od západní evprpu po Ukrajinu
  • od jižní Skandinávie po Alpy

 

Kultura nálevkovitých pohárů

  • doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

  • sídlí v rovinách i nížinách (2 základní typy osad)
  • nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárků
  • dálkový obchod: měď, jantar, pazourek
  • stavby z kamene
  • počátky opevnění
  • pohřbívají ve skrčené poloze, na jejich hroby stavějí hliněné mohyly
  • stopy mědi: počátky metalurgie
  • monumenty z velkých kamenů: megality
  • největší naleziště: Makotřesy u Kladna

 

Kultura kanelované keramiky

  • doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

  • hlavní ozdobný prvek: kanelura (žlábkování na stěně nádob)
  • přidělávání uch na nádoby
  • sídliště nížinná i výšinná
  • diferenciace společnosti
  • znalost vozu
  • pohřby žárové i kosterní

 

Kultura šňůrové keramiky

  • doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

  • na nádobu se otáčely šňůry, které se na ní obtiskly
  • první Indoevropané
  • málo nálezů: nedochovaly se domy, nic nevíme o duchovním životě
  • při pohřbu rozlišovali polohu muže a ženy: žena na levém boku, muž na pravém
  • naleziště: Vikletice u Chomutova

 

Kultura zvoncovitých pohárků

  • doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

  • obrácení poháru vzhůru nohama: tvar zvonce – červenobílá kombinace geometrických tvarů
  • neindoevropské obyvatelstvo
  • bojovní kočovníci, přišli k nám z jihozápadu

 

Megalitické stavby:

  • typické pro západní Evropu
  • vyžadovalo součinnost více lidí, náročné
  • jeden z nejmonumentálnějších jevů eneolitu
  • dnes velice přísně chráněné
  • obrovské kamenné stavby

 

Důvod budování:

  • náboženský (kultovní) význam
  • pohřebiště
  • astronomický význam

 

Podle tvarů a významu se dělí na jednotlivé typy:

  • aleje (kamenné řady)
    • typické pro přímořské oblasti západní Evropy
  • dolmeny (chodbovité hroby)
    • typické pro vnitrozemí
    • pohřbeno i několik desítek lidí najednou
  • menhiry (jednotlivé obří balvany záměrně vztyčené)

 

Dochované kamenné památky:

  • Carnac:
    • ve Francii nedaleko Bretaně (na pobřeží Atlanského oceánu)
    • v pravidelných řadách je jich rozmístěno přes 3000
  • Stonehange
    • v Anglii
    • velký kruhový objekt o průměru 110 m
    • obě strany obehnány příkopem, před nímž se táhne nízký val
    • astronomický význam


Napsat komentář