Doba kamenná – maturitní otázka

 

Otázka: Doba kamenná

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Jan Gutvirt

 

 

Rozdělení

• Starší doba kamenná – paleolit
• Střední doba kamenná – mezolit
• Mladší doba kamenná – neolit
• Pozdní doba kamenná – eneolit

 

Charakteristika paleolitu

• paleolit = starší doba kamenná
• slovo z řečtiny: palaios = starý
• lithos = kámen
• Hospodářství: přisvojovací
• Způsob obživy: sběr, lov

 

Výroba nástrojů:

• z kamene – pazourek, křemen
• kosti
• kůže
• hlíny

 

Základní společenská jednotka: tlupa – rod – rodová společnost

Přirozená dělba práce: mezi mužem a ženou

Obydlí:

• náhodné (v nejstarších dobách)
• budované (u vyspělejších druhů homo)
• sezónní (při loveckých výpravách za pohybující se zvěří)

Proces hominizace

 

Umění: 4 typy:

• malby
• sošky
• rytiny
• ozdoby

 

Náboženství: důvody vzniku:

• potřeba vysvětlit přírodní jevy
• víra v tajemné neviditelné bytosti
• víra v posmrtný život: pohřbívání
• strach, bezmocnost

 

Mezolit (střední doba kamenná)

• 10-7 tis. př.n.l.
• z řeckého mesos = střední

 

Klimatické podmínky:

• doba poledová:
• změna podnebí (ústup ledovce)
• oteplení, zvýšení hladiny světových moří (tání ledovců)
• velká zvěř vyhynula
• Způsob obživy: – sběr, lov, rybolov
• Domestifikace: pes, koza, vepř
• Závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství
• Nástroje a zbraně:
  • mikrolity (drobné nástroje)
  • složené (kombinované) nástroje: kámen + dřevo
  • luk, šípy, harpuny, udice, oštěp, dřevěné pádlo, lodě, lyže, sáně

 

Neolit (mladší doba kamenná)

• slovo z řečtiny: neos=mladý

 

Doba:

• nejdříve na Předním východě (jižní část Malé Asie:  Palestina, Kudikistán) přelom 9. a 10. tisíciletí
• v Evropě od 7. tisíciletí
• ve střední Evropě od poloviny 6. tisíciletí

 

Rozlišujeme 2 typy způsobů opatřování potravy:

• 1) přisvojovací hospodářství:
  • 9-7 tis. př.n.l. na Předním východě
  • do 5 tis. př.n.l. v Evropě
  • doba kočovnictví (do vzniku zemědělství) – paleolit až mezolit

• 2) výrobní hospodářství
  • do pol. 4. tis. př.n.l.
  • neolit až závěr pravěku
  • období výrobního hospodářství: vlastní účast na tvorbě životních potřeb: výroba potravin

 

Neolitická revoluce: změna, která byla vyvolána oteplením a výraznou klimatickou změnou a znamenala přechod od sběračství a lovectví k zemědělství (pěstování plodin, chov dobytka) a usedlému způsobu života. Znamenala ohromný civilizační skok dopředu.

Plodiny:

• nejdříve: pouze ochrana divokého obilí před plevelem
• později: pěstování obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže) a luštěnin (čočka, hrách) a textilních plodin (len)
• výnos z každého zasetého zrna byl až 10 zrn

Zvířata:

• nejdříve: chytání a odchov mláďat divoké zvěře
• později: domestifikace (ochočování) – ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek

 

výroba nástrojů:

• velké množství nástrojů: hlazené, broušené, vrtané, štípané
• nástroje z kamene, kosti, dřeva
• sekery, klíny, srpy, násady, topůrka, kamenné mlýnky na drcení obilí
• velký pokrok: orací nářadí – hák (rádlo), využití tažné síly zvířete

 

vznik prvních řemesel:

• hrnčířství: k uskladnění zrní, mléka, vody, k vaření
• keramika: hliněné vypalované nástroje
• tesařství
• předení a tkaní: vznik nástrojů k tomu určených: přeslice, vřeteno, později svislý stav. Z tkanin výroba oblečení

 

obohacení stravy:

• pražení a mletí obilí
• kaše z mouky a mléka

 

společenské vztahy:

• rodová společnost
• sdružování v rodové svazy=kmeny
• společná práce, majetek, rovnost
• neexistovala směna
• významná role ženy=matky: tzv. matriarchát (souvisí s rozmnožováním, plodivou silou. Proto se nacházejí sošky těhotných žen či přímo rodících. Žena se starala současně o více dětí najednou, také mohla mít dítě každý rok)

 

obydlí:

•  usedlý život
• vznik vesnic
• chaty z dřevěných kůlů i ze sušených hliněných cihel, uprostřed domu ohniště, rozloha domu: přibližně 6-40 m x 5-7 m
• každá vesnice má společný kult
• majetek je ve vesnici společný pro všechny
• vyšší věk
• nárůst počtu obyvatelstva

 

hledání nové půdy:

více možností:

• a) žďáření = vypalování lesů, vznikne nová plocha, popel je také úrodný
• b) přesuny celých vesnic po vyčerpání půdy

 

neolitické sídliště

• Bylany u Kutné Hory
• Mohelnice na Moravě

(na ochranu před nepřáteli se budovala hradiště)

 

duševní život:

• kultovní a náboženské obřady: ztotožňování přírodních jevů (bouře, déšť) s nadpřirozenými silami
• báje a mýty

 

Pohřbívání:

2 způsoby:

• 1. kosterní hroby (skrčenci na levém boku směrem tváří na východ – kult Slunce)
• 2. žárové hroby – spalování mrtvých

 

Neolit na našem území 

[Otevřít toto téma]

 

Chalkolit, eneolit

Chalkolit na Předním východě

• doba neolitu přešla v eneolit (chalkolit) zhruba ve 4. tis. př.n.l.
• nejdříve začala tato etapa na Předním východě

V Evropě se tato doba nazývá eneolit

V Středomoří se nazývá Chalkolit

V Německu a Skandinávii se používá označení pozdní mladší doba kamenná neboli pozdní neolit

 

Chalkolit: doba měděná

odvozeno z řečtiny: chalkos = měď

Eneolit: pozdní doba kamenná

 

Následující období pravěkých dějin má 2 hlavní názvy, protože

• se začíná používat měď
• se stále užívá kámen, jelikož mědi je nedostatek

 

Materiál pro výrobu nástrojů:

• kámen
• měď

 

Objev zpracování kovu:

• metalurgie = získávání kovů z rud a jejich další zpracování
• nejstarším užívaným kovem byla měď (vedle zlata a stříbra)

 

4 významné novinky eneolitu: (některé objevy mají kořeny již v době neolitu, ale nyní dochází k masivnímu využívání)

• objevení metalurgie
• použití oradla (háku) pro orbu polí
  • nové pole připraveno pro setbu rozoráním půdy (nikoli žďářením)
• vynález kola a používání čtyřkolového vozu
  • usnadnění – dopravy nákladů
  • spojení míst
• užívání zvířecího zápřahu
  • rychlejší orba
  • provádí jeden člověk
  • táhne pár dobytčat
  • vyšší výnosy

 

Přední východ:

• příznivé klimatické podmínky
• dělba práce: vznik zvláštní vrstvy řemeslníků
• dříve: mezi mužem a ženou
• nyní: mezi řemeslníkem a zemědělcem
  • opakovaná sklizeň
  • hojná ložiska kovů
  • rozvoj obchodu
  • sociální rozdíly: bohatí x chudí (dokazuje různé vybavení hrobů)
  • války – vznik opevněných vesnic – vznik měst
  • ze svatyň vznik chrámů, vzniká i kněžská vrstva
  • posílení postavení muže – patriarchát
• muž:
  • pečuje o stáda
  • orá
  • zpracovává kovy
  • obchoduje
  • bojuje

 

Rozpad rodových občin: vznik sousedských občin (teritoriální chápání původu, nikoli rodové, příslušnost lidí k vesnici, bez příbuzenských svazků)

Vznik společenských vrstev: kněžstvo, vojáci

Počátky směny a obchodu (i dálkový: jantar, měď, zlato, sůl, kožešiny, dobytek, obilí, kámen)

Podařilo se vyrobit nadprodukt = část potravy přebývající nad množství nutné k obživě. Tím vznikly podmínky pro společenskou dělbu

 

Chrámové hospodářství:

• Chrám je střediskem veškerého života: náboženského, hospodářského, politického, ekonomického
• Kněz vykonává náboženské obřady + řídí hospodářskou činnost

 

Eneolit = pozdní doba kamenná ve střední Evropě

Doba:

• začíná přibližně ve 4. tisíciletí př.n.l.
• končí asi 2200 př.n.l.

 

Pro střední Evropu a Přední východ platí některé shodné znaky, ale také celá řada odlišností:

Rozdíly:

• zpracování mědi v Evropě nepřevládá, protože je zde málo nalezišť
• prvořadé je zpracovávání kamene
• pomalejší růst výroby
• drsnější klima
• pomalý vznik nových řemesel a obchodu
• nevznikají větší sociální rozdíly
• řidší osídlení, vesnický charakter sídel, které jsou hospodářsky soběstačné

 

Shody:

• hlavní shodné rysy tvoří 4 novinky: metalurgie, oradlo, kolo, zvířecí zápřah
• růst postavení muže: patriarchát
• vznik sousedských občin
• rozvoj zemědělství
• vznik opevněných sídlišť

 

2 typy sídlišť:

• nížinné osady: většinou bez hrazení
• výšinné osady: stavěny na přírodních vyvýšeninách, chráněny palisádovými hradbami

Sídliště nebývají velké

Mizí dlouhé domy: převaha malých chat, ve kterých přebývá jedna rodina (otec, matka, děti)

 

Indoevropské jazyky:

• na konci eneolitu se v Evropě mluví indoevropskými jazyky
• jejich přesnou po dobu ale neznáme
• tyto jazyky se staly v následujícím období základem ve vytváření prajazyků dnešních evropských národů

 

Vznik skutečného hornictví:

Jednotlivé kultury na našem území v době eneolitu:

• čtyři nejvýznamnější
• nazývají se podle příznačných rysů její keramiky
• rozkládaly se nejen na území Čech, ale na velkém území Evropy: od západní evprpu po Ukrajinu
• od jižní Skandinávie po Alpy

 

Kultura nálevkovitých pohárů

• doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

• sídlí v rovinách i nížinách (2 základní typy osad)
• nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárků
• dálkový obchod: měď, jantar, pazourek
• stavby z kamene
• počátky opevnění
• pohřbívají ve skrčené poloze, na jejich hroby stavějí hliněné mohyly
• stopy mědi: počátky metalurgie
• monumenty z velkých kamenů: megality
• největší naleziště: Makotřesy u Kladna

 

Kultura kanelované keramiky

• doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

• hlavní ozdobný prvek: kanelura (žlábkování na stěně nádob)
• přidělávání uch na nádoby
• sídliště nížinná i výšinná
• diferenciace společnosti
• znalost vozu
• pohřby žárové i kosterní

 

Kultura šňůrové keramiky

• doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

• na nádobu se otáčely šňůry, které se na ní obtiskly
• první Indoevropané
• málo nálezů: nedochovaly se domy, nic nevíme o duchovním životě
• při pohřbu rozlišovali polohu muže a ženy: žena na levém boku, muž na pravém
• naleziště: Vikletice u Chomutova

 

Kultura zvoncovitých pohárků

• doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

• obrácení poháru vzhůru nohama: tvar zvonce – červenobílá kombinace geometrických tvarů
• neindoevropské obyvatelstvo
• bojovní kočovníci, přišli k nám z jihozápadu

 

Megalitické stavby:

• typické pro západní Evropu
• vyžadovalo součinnost více lidí, náročné
• jeden z nejmonumentálnějších jevů eneolitu
• dnes velice přísně chráněné
• obrovské kamenné stavby

 

Důvod budování:

• náboženský (kultovní) význam
• pohřebiště
• astronomický význam

 

Podle tvarů a významu se dělí na jednotlivé typy:

• aleje (kamenné řady)
  • typické pro přímořské oblasti západní Evropy
• dolmeny (chodbovité hroby)
  • typické pro vnitrozemí
  • pohřbeno i několik desítek lidí najednou
• menhiry (jednotlivé obří balvany záměrně vztyčené)

 

Dochované kamenné památky:

• Carnac:
  • ve Francii nedaleko Bretaně (na pobřeží Atlanského oceánu)
  • v pravidelných řadách je jich rozmístěno přes 3000
• Stonehange
  • v Anglii
  • velký kruhový objekt o průměru 110 m
  • obě strany obehnány příkopem, před nímž se táhne nízký val
  • astronomický význam