Otázka: Druhá světová válka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Krajíc a Aivy Lee
Příčiny
– Nespokojenost agresivních států (N, I, Jap.) s uspořádáním světa
– Snaha posílit velmocenské postavení a získat rozhodující vliv na světový vývoj
– Politika appeasementu
– Boj o nové hospodářské a politické rozdělení světa
– Snaha Německa ovládnout svět
Záminka
– Německá provokace
– Němci převlečeni do polských uniforem přepadli německý rozhlasový vysílač v Gliwicích (31. 8. 1939)
– Z útoku obviněno Polsko
– Jako odpověď na tuto „polskou“ provokaci Německo napadlo 1. 9. 1939 Polsko à ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Válečné strany
Válka trvala od 1. září 1939 do 8. května 1945 v Evropě a do 2. září 1945 ve světě.
Osa Berlín-Řím-Tokio
– OSA: N, I, Jap. + Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko, Chorvatsko, Mandžusko
- K OSE navíc tzv. satelitní státy (závislé na Německu)
– Zvláštní postavení: Finsko, Španělsko – podpora hospodářství, diplomacie
- Španělsko – dobrovolníci, neoficiálně bojovali, přímo se nezapojili
Protihitlerovská koalice (Spojenci/Aliance)
- Vznik postupně během války
- VB (Churchill), SSSR (Stalin), USA (Roosevelt) – tzv. Velká trojka
- Dodatečně: „Svobodná Francie“ (de Gaulle), ČSR, Polsko, Norsko, Řecko, Čína, Kanada, Austrálie
- Koalice se vytvářela od srpna 1941 (základem Atlantická charta)
- Dotvořena byla 1. ledna 1942, základní deklaraci podepsalo 27 států (do konce války 50)
- Většina zemí, které se přidaly, byly poraženy OSOU
Charakter války
Světovost konfliktu – Do války bylo zataženo 70 států, bojovalo se na území 40 států, pouze 6 států neutrálních, 12 států zcela mimo konflikt. Celkově do války zataženo 80% lidstva. Bojovalo se na 3 kontinentech a všech světových mořích.
Totálnost válečného úsilí – Odhodlanost válčit až do úplného vítězství nebo porážky, zapojen veškerý potenciál státu – žádné rezervy.
Uplatnění nejmodernější techniky a vědeckých objevů – Radary, rakety, atomová bomba, nové léky – antibiotika. Rozhodující význam. Velký rozvoj techniky: pušky → samopaly, granáty, kulomety, plamenomety, pancéřovky, lehké, střední i těžké tanky, rakety dlouhého doletu – V-2 (Německo), Kaťuša (SSSR), dělostřelectvo, minomety, válka na moři – ponorky, torpéda.
Ekonomiky – Hospodářská síla státu 1 z rozhodujících předpokladů pro úspěch.
Krutost války – I boj proti civilnímu obyvatelstvu – nálety na civilní cíle.
Tzv. vyhlazovací válka a holocaust – N – snaha vyhladit některá etnika, národy a náboženské skupiny. Nálety na civilní cíle, použití atomových zbraní.
Ideologie – Fašismus, nacismus X liberální demokracie, komunismus.
Taktika – Němci nechtěli 2 fronty, chtěli bleskovou válku (Blitzkrieg) – obsadit co nejrychleji.
Válečné ztráty – Oběti se odhadují na 58–60 milionů, z toho přibližně polovina civilní obyvatelstvo. 6 milionů obětí holocaustu. Obrovské utrpení lidí, hospodářské škody, kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky).
Průběh války
Předehra
Květen 1939 – Ocelový pakt (mezi Itálií a Německem)
- května– Projev Hitlera na poradě s veliteli wehrmachtu (= ozbrojené síly Třetí říše) – „propagační důvody“
Srpen 1939 – Smlouva o neútočení mezi Německem a SSSR – Pakt Molotov-Ribbentrop (Ďábelský pakt) + tajné protokoly o rozdělení území a zájmových sfér. V tajném protokolu se domluvili, že Polsko bude rozděleno mezi ně, přičemž západní třetina jde Německu a východní dvě třetiny SSSR.
Srpen 1939 – Směrnice č. 1 – Bílý plán (plán útoku na Polsko)
- fáze – 1.9.1939 – 22.6.1941 (Útok N na SSSR)
Německý útok na Polsko
- září 1939– Německý útok na Polsko při rozednění. Do 14 dní byla většina Polska obsazena. Rychlý projev celkové převahy německé armády – technické i taktické – Blitzkrieg = blesková válka– téměř okamžitě poraženo.
- září– SSSR obsadil východní část Polska a postoupil na domluvenou linii. Zdůvodnění: žijí tam Ukrajinci. 40 tisíc důstojníků bylo popraveno u Katyně.
- září– Padla Varšava. Došlo k 4. dělení Polska (rozdělení mezi Polsko, Rusko, zbytek – Generální gouvernement okupovaný Němci).
- září– Francie a Velká Británie vyhlásily Německu tzv. podivnou válku(válku v sedě) – malá ofenzíva v Sársku, jinak pasivita. Vyhlásily válku N, ale účinně Polsku nepomohly – Sitzkrieg (až do jara 1940).
Září 1939 – Formální vstup Spojenců do války.
Září 1939 – Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství.
Sovětské územní snahy
Podzim 1939 – Válka Sovětsko-finská – SSSR se snažila vynutit změnu hranic. Sovětská armáda ale byla nedostatečně připravena na válku (r. 1937 v rámci čistek byla zlikvidována velká část důstojníků). Trvání až do jara. Konec mírovou dohodou – Finsko si uchovalo samostatnost.
Politika SSSR – Tajná dohoda se zanechala Rusům volno v Litvě. Chtěli zabezpečit Leningrad.
Německý útok na Sever
Jaro 1940 – N tažení do Skandinávie (9. duben 1940) – Na Dánsko a Norsko. Strategické důvody, pomoc domácím kolaborantům. Dánsko poraženo během 1 dne. Norsko – pomoc VB, ale do května byla většina Norska obsazena.
Německý útok na Západ
Květen 1940 – Západní tažení („Žlutý plán“ – 10. květen 1940) – Útok na Benelux přes Belgii na Francii. Brutální letecké nálety (Rotterdam srovnán se zemí), neúspěšný pokus britského expedičního sboru. Během května byl Benelux poražen a britská armáda obklíčena u Dunkerque. Německo postupuje dále do Francie. Itálie vyhlašuje Francii válku (10. června 1940).
Změny ve vládách F a VB – V VB nový ministerský předseda W. Churchill – byl pro válku, pokračovat v boji. Francie – nový premiér maršál Pétain.
Porážka Francie
- června– Německá armáda obsadila Paříž – nabídka příměří za ceny velmi tvrdých podmínek.
- června– Pétain přijal příměří à kapitulace Francie.
Důsledky: Francie rozdělena na 2 části:
- Sever s Paříží přímo okupován N
- Jih – satelitní proněmecký stát, v čele Pétain – hlavní město Vichy à Vichistická Francie (kolaborantská vláda)
Část francouzských vojáků chtěla pokračovat v boji à přesun do Anglie – vedl je Charles de Gaull. 18. června 1940 vyhlásili odpor proti Německu – Svobodná Francie.
Bitva o Británii
– Příprava N na útok na VB – snaha porazit ji letecky
– Od července do října – letecká válka
– Neúspěch N
Válka v Africe
Září 1940 – Italský útok z Libye směrem na Egypt. Egypt pod britskou správou, strategický význam.
Neúspěch Itálie – Německo se zapojuje do války à Afrikakorps. Pokračování v bojích.
Válka na Balkáně
– Už v r. 1939 Itálie okupuje Albánii
– Podzim 1940 italský útok na Řecko
– Duben 1941 – Německý útok na Řecko a Jugoslávii. Oba státy poraženy. Jugoslávie rozdělena à vzniklo Chorvatsko – nový satelitní stát.
Diplomatická jednání 1. fáze války
Mezi VB a USA:
– Snaha VB získat podporu USA
– Březen 1941: USA schválily zákon o půjče a pronájmu, na dluh pronajímaly a dodávaly válečný materiál a zařízení (lodě, vojenská technika).
Duben 1941 – mezi SSSR a Japonskem – Smlouva o neútočení.
- fáze války – 22. 6. 1941 – 2. 2. 1943 (Útok N na SSSR – Stalingrad)
Napadení SSSR
– Expanze na Východ jako jeden z dlouhodobých plánů
– Vojenské plány, krycí název BARBAROSSA
– Příčiny:
- Ideologické
- Potřeba nerostných surovin
- Porážka SSSR = donucení VB k uzavření míru
– 22. 6. 1941 útok bez vyhlášení války
– Nejdříve rychlý postup N
– Obsazena většina evropských částí SSSR. V prosinci byla německá armáda jen pár desítek km před Moskvou.
– Nárůst problémů (zásobování, zima, partyzáni)
– SSSR přesunul sibiřské jednotky k Moskvě à zastaven německý postup
– Jaro 1942 nová ofenzíva
– Změna priorit (útok na jižní části fronty, cíl = ropná pole)
– Střet o město Stalingrad (strategický i symbolický význam, Stalin)
– Město v průběhu bojů zničeno, německá armáda byla obklíčena.
– Boje až do února 1943, pak kapitulace N à významná porážka Německa. Bitva u Stalingardu je první těžkou porážkou Německa (konec ledna 1943).
Válka v Tichomoří
– 7. 12. 1941: Útok Japonska na americkou válečnou flotilu na základně Pearl Harbor (Havajské ostrovy) à USA se vstupují do války proti Německu.
– Japonsko zaútočilo na evropské a americké državy v Jihovýchodní Asii a Tichomoří.
– Rychlý postup Jap., ovládli JV Asii a velkou část Tichomoří.
– Bitva u Midway (červen 1942 – námořní a letecká) – Bitva u Midway se ukázala jako decisivní obrat v Tichomoří – Americká vítězství zničila japonskou prvořadou letadlovou sílu.
– Bitva u Guadalcanalu (pozemní)
– Vytlačování Jap.
Pokračování bojů v Africe
– R. 1941 a 1942 postup N a I jednotek do Egypta
– Postup zastaven v bitvě u El Alamejnu – Iniciativu přebírají Spojenci (vytlačování N a I z Libye)
– Americké a britské jednotky se vyloďují v Maroku a Alžírsku
– N a I armáda obklíčena v Tunisku (porážka do května 1943)
Diplomatická jednání v 2. fázi
Srpen 1941 – Mezi Rooseveltem a Churchillem à Atlantická charta – nevedou dobyvačnou válku, respektovat práva jiných národů, usilovat o spravedlivý mír. USA ještě nebyly ve válce à jen opatrné zásady i dohoda.
Postupně se přidaly i další země – asi 50 států bojujících X Ose.
Konec r. 1941 – Další prohloubení spolupráce, ve válce už i USA – spolu s VB a SSSR – tzv. Velká trojka – Roosevelt, Stalin, Churchill = základ spojenců = Aliance – státy bojující X Ose.
Washingtonská deklarace – Leden 1942 – Původně 26 států X Ose (v Anglii vznikly exilové vlády okupovaných zemí Vs podepsaly za své země) – znovu principy Atlantické charty – závazek mobilizovat všechny státy v boji X nepříteli – vyloučení možnosti uzavření separátního míru se státy Osy.
- fáze války – od února 43 – červen 44 (vylodění spojenců v Normandii)
Boje na Východní frontě
– Německá armáda postupně vytlačována z území SSSR
– Léto 1943: Bitva u Kurska – poslední německý velký protiútok, největší tanková bitva v historii
– Další sovětský postup na Západ
– Osvobozena většina SSSR, začátek bojů v Pobaltí, Polsku, na Balkáně
Invaze na Sicílii a do Itálie
– Červenec 1943: Americké a britské jednotky se vyloďují na Sicílii, dále vylodění v jižní Itálii
– V Itálii uskutečněn převrat, Mussolini uvězněn
– Německo obsazuje Sever a střední Itálii, Mussolini osvobozen, vládne s podporou N
– Ustálení situace
Diplomatická jednání
Teheránská konference – 1. společné setkání VELKÉ TROJKY (Churchill, Stalin, Roosevelt):
– Dohoda o otevření druhé fronty ve Francii
– Slib SSSR, že po porážce N vyhlásí válku Japonsku
– Dohoda na koordinaci postupu a závěru války
- fáze války – 6.6.1944 – 8.5.1945
Otevření druhé fronty
- června 1944:Vylodění Spojenců (VB, USA, Francie exilové armády) v Normandii = operace OVERLORD – Den D (D-Day). Úspěch – dobytí pobřeží a pak postup dále do Francie, Belgie a Nizozemska. Více než dva miliony Spojeneckých vojáků se vylodili v Normandii.
– V Německu pokus o odstranění Hitlera (atentát 20. července) – neúspěšný
– Od září zpomalení spojeneckého postupu
– Prosinec 1944: Německá protiofenzíva v Ardenách zastavena
– Postup spojenců dále do Německa. V březnu 1945 Spojenci přebrodi Rýn a postupují do srdce Německa.
Východní fronta
- polovina 1944:Postup do Polska, boje na Balkáně
– Kapitulace Rumunska a přechod na stranu Spojenců
– Řecko a Jugoslávie – silné partyzánské hnutí, s podporou Spojenců se osvobozují
– Přelom roku: boje v Maďarsku
– Leden 1945: Postup do Německa
Konec války v Evropě
– 25. dubna 1945 – Setkání Spojenců na Labi u města Torgau, boje o Berlín
– 30. dubna – Hitler spáchal sebevraždu
– 2. května – Dobytí Berlína
– 7. května – Německo podepisuje kapitulaci v Remeši (platnost od 8. května)
– V noci z 8. na 9. května – Ještě znovu podepsána v Berlíně
Boje v Tichomoří
– Japonsko vytlačeno z Jihovýchodní Asie a většiny Tichomoří
– Únor–duben 1945: boje o ostrovy Iwodžina a Okinawa
– Příprava na závěrečný útok proti samotnému Japonsku
Diplomatická jednání
Brettonwoodská jednání (1944) – Dohodnut vznik MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU a SVĚTOVÉ BANKY.
Jaltská konference (únor 1945) – 2. setkání VELKÉ TROJKY (na Krymu):
– Dojednání závěrečných vojenských operací v Evropě (stanovení linie dotyku spojeneckých armád)
– Rozdělení Německa na okupační pásma (celkem 4, Berlín samostatně také na 4 pásma)
– Dohoda o polských hranicích – Západní Polsko zůstalo SSSR, Polsko jako kompenzaci získalo některá německá území (např. Slezsko)
– Dohoda o vstupu SSSR do války proti Japonsku
– Odsun německého obyvatelstva ze střední a východní Evropy – snaha o homogenitu a posílení národa
Duben 1945 – Umírá Roosevelt, nástup viceprezidenta Trumana.
V dubnu 1945 – Vzniká OSN (Organizace spojených národů) – ustanovující zasedání za účasti 51 států. Schválena Charta OSN (= základní dokument: Organizace slouží k sociálnímu pokroku a blahobytu, je založena na rovnosti všech lidí a národů). Hlavní slovo v OSN vítězné velmoci (USA, VB, SSSR, Francie, Čína) = stálí členové Rady bezpečnosti.
- fáze – Tichomoří + Dálný východ – 9.5.1945 – 2.9.1945
Dokončování bojů v Tichomoří
– Červenec 1945: Rozhodnutí USA použít proti Japonsku jaderné zbraně
– V průběhu války amerických a britských vědců pracují na vývoji jaderných zbraní
– 6. srpna – Atomová bomba na Hirošimu
– 9. srpna – Atomová bomba na Nagasaki
– 8. srpna – SSSR vyhlašuje válku Japonsku
– 14. srpna – Císař Hirohito vyhlašuje kapitulaci, ale některé jednotky nevěří à pokračují v boji
– 2. září – Podepsána konečná kapitulace Japonska
Diplomatická jednání
Postupimská konference (červenec–srpen 1945) – Poslední setkání Velké trojky, ale obměněné složení (Roosevelt zemřel – nahrazen Trumanem, Churchill prohrál volby – nahrazen Attleem):
– Jednání o dokončení války X Japonsku
– Jednání o Německu – potvrzeny jaltské dohody
– Program 4D: Demokratizace, Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace (velké firmy, které se aktivně podílely na válce – rozděleny nebo zrušeny)
– Potvrzena změna hranic Polska
– Dohoda o znovusjednocení Německa
Výsledky války
Válečné ztráty
Obrovské utrpení lidí – 55–60 milionů mrtvých, 35–40 milionů zraněných. Hospodářské škody. Kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky).
Změny politické mapy světa
Změny postavení velmocí:
- Velmoci před válkou: USA, VB, SSSR, Francie, Německo, Japonsko
- Po válce posílení vlivu USA a SSSR (výjimečné postavení, tzv. supervelmoci)
- VB, Francie – zůstaly velmocemi, ale oslabeny válkou
- Německo, Japonsko – jako poražené státy zcela ztratily velmocenské postavení
Zhoršování vztahů mezi USA a SSSR:
- Počátky konfrontace a soupeření (rozdělení světa)
- Bipolární svět (USA a SSSR jako opačně póly světové politiky)
Ztráta významu Evropy:
- Jako celek ztrácí vliv
- Postupně rozdělena na 2 části (západní a východní)
- Politicky závislá buď na USA, nebo na SSSR
Rozpad koloniální soustavy (dekolonizace):
- Konec války přinesl postupný rozklad koloniálních říší
- Nepokoje v koloniích, místní obyvatelstvo odmítá návrat kolonialistů
Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku
– Potrestání válečných zločinců (osobní zodpovědnost za válečné zločiny)
– Obžaloba z trestných činů proti míru, lidskosti a dále z genocidy a válečných zločinů
– Obžalování 24 hlavních nacistických představitelů, kteří zůstali naživu a byli dopadeni
Závěry Mezinárodního vojenského tribunálu:
– Poprvé v dějinách rozpoutání války označeno za zločin a hlavní viníci za to nesli osobní trestněprávní odpovědnost
– Vinu mají nejen ti, kdo zločinné rozkazy vydávají, ale i ti, kdo je plní
– NSDAP, SS, Gestapo označeny za zločinné organizace
– Z 24 obžalovaných: 12 rozsudků smrti, 3 doživotí, další mnohaleté tresty, 3 zproštěni viny
Holocaust
– Název až v 70. letech 20. století – původní význam: zápalná oběť, úplné zničení
– Dnes = konečné řešení židovské otázky – tzv. Endlösung – masové vyhlazování Židů i dalších etnik během války (sami Židé holocaust označují ŠOA) – nejvíce kromě Židů postihl Romy
– Nejhorší typ genocidy = koordinovaný plán různých akcí, které směřují ke zničení základů života národních Vs náboženských skupin s cílem vyhlazení – úzce souvisí s rasismem a antisemitismem
Rasismus – Soubor názorů založených na předpokladu, že existuje biologicky daná tělesná i duševní nerovnost jednotlivých ras – rasový původ je rozhodující princip společenských jevů
Antisemitismus – Nenávist vůči Židům (na rozdíl od antijudaismu – náboženská nenávist vůči Židům)
Nacistická opatření proti Židům
- 1933–1934: Židé nesmí pracovat v soudnictví, státní správě a některých dalších povoláních
- 1935: Přijetí Norimberských zákonů
- 1935–1941: Snaha dostat Židy z Německa, plány na hromadné vystěhování Židů (např. na Madagaskar)
- 1938: Křišťálová noc
Realizace holocaustu
– Po útoku na SSSR – nová politika vůči Židům, organizované vyhlazování
Několik fází:
– Zřizována ghetta, umísťování Židů
– Na Východní frontě – pohotovostní jednotky SS postupně zavraždily okolo 900 000 Židů (hromadné popravy odstřelením)
– Od r. 1939 – pokusy s nedobrovolnou eutanázií (100 000 lidí – převážně fyzicky nebo duševně postižení Němci; zkušenosti použity pro likvidaci Židů)
– Velké koncentrační tábory plně funkční od roku 1942
Vyhlazovací tábory – Plánované masové vyvražďování za pomoci technických prostředků (plynové komory). Vznikly na území okupovaného Polska: Majdanek, Osvětim, Belzec, Treblinka.
ČSR za války
– Německem okupované území, německé úřady mají hlavní slovo. Formálně ale není přímou součástí Německa.
– Nejvyšší německý úřad: Úřad říšského protektora (kontrola českých úřadů, správa německých záležitostí, udržování klidu), nejprve K. von Neurath
– České úřady: Vláda a prezident (omezené pravomoci, podřízenost německým orgánům)
– Cíl Protektorátu: Rozvoj zbrojní výroby (zázemí pro N), využití pracovní síly – nucené práce v Německu. Dlouhodobý – germanizace českého prostoru.
Postoje českého obyvatelstva
Obyvatele můžeme rozdělit do 3 skupin:
- Odbojáři (přímo bojují proti okupaci)
- Neangažovaní (hlavně snaha bez následku přežít) – nejpočetnější
- Kolaboranti (dlouhodobě spolupracují s okupanty) a zrádci (např. udavači)
Domácí odboj
Základní rozdělení:
– Zahraniční odboj (veden z ciziny – zpočátku Polsko, ale jen chvíli; Francie, později hlavně VB, SSSR)
– Domácí odboj (přímo v Protektorátu)
- Komunistický (KSČ)
- Nekomunistický (řada organizací): ON (Obrana národa), PVVZ (Petiční výbor věrní zůstaneme)
Formy domácích odbojových aktivit
– Odpor proti režimu: Demonstrace už na podzim 1939, hlavně 28. října, dopadla tragicky – německá policie řadu demonstrantů zastřelila. Student Jan Opletal à další demonstrace, pořádaná hlavně studenty 17. listopadu 1939 – studenti zatčeni a uvězněni, zavření českých vysokých škol. Psaní hesel, posměšné nebo výhružné anonymní dopisy německým úřadům či kolaborantům.
– Protiokupační tiskoviny (nebezpečné, přísná cenzura)
– Sbírání informací – Zpravodajská činnost a jejich posílání do zahraničí
– Sabotáže
– Ozbrojené akce malého rozsahu (přepadávání německých hlídek, kolaborantů)
– Ozbrojené akce větší rozsahu – Partyzánské hnutí (až na konci války 2. pol. 1944)
Heydrichiáda
Podzim 1941: Do Prahy přichází Reinhard Heydrich, Neurath umírá. Zhoršení situace v Protektorátu a zároveň zahraniční odboj potřebuje dokázat Spojencům užitečnost odbojových aktivit.
– Rozhodnutí o provedení atentátu na Heydricha – Domácí odboj má výhrady
– Parašutistický výsadek z VB – Krycí název ANTHROPOID, členové: Gabčík, Kubiš
– Květen 1942: Provedení atentátu – Heydrich zraněn, o několik dnů později umírá. Atentát na Reinharda Heydricha byl velkou akcí československého odboje.
– Tvrdá reakce nacistů: Popravy zatčených odbojářů a další zatýkání
– Vrchol represí: Zničení obcí Lidice a Ležáky
– Zrádce prozradil úkryt parašutistů – Zahynuli v boji nebo spáchali sebevraždu
– Heydrichiáda = represe Němců a reakce na jeho atentát
– Domácí odboj přestal na několik měsíců fungovat, byl utlumen. Spíše zahraniční odboj.
Zahraniční odboj
Politická linie:
– Po vypuknutí války Beneš prohlašuje, že Mnichovská dohoda je neplatná (protože N vyvolalo válku) a vše, co se stalo po ní také – ČSR dál formálně existuje a on je dál prezidentem
– Další čeští politici i občané, kteří odešli do emigrace, podporují Beneše
– V Londýně vzniká tzv. exilová vláda (i jinde po Evropě, např. Švédsko)
– Další centrum zahraničního odboje v Moskvě – představitelé KSČ – také uznávají Beneše, ale mají samostatné postavení
– Velmoci postupně odvolávají Mnichovskou dohodu (díky atentátu souhlasily, že po válce bude ČSR obnoveno)
Vojenská linie:
– Ještě před válkou – hlavně bývalí československí vojáci odcházejí do Polska
– Po napadení Polska část do Francie, část do SSSR (složitější, SSSR nejdříve nemělo zájem, část z nich přepravena na Blízký východ, později účast v bojích v severní Africe – Tobruk)
– Ve Francii – zařazení do armády, účast v bojích o Francii. Po porážce Francie odchod do VB
– V Británii – hlavně letci, bitva o Británii, později nálety na Německo
– Po napadení SSSR – formování samostatné československé jednotky (město Buzuluk), velitel Ludvík Svoboda. Od r. 1942 zapojení do bojů, postupné rozšiřování jednotky. Významná místa bojů: Sokolovo, Dukla.
Protektorát na konci války
– Stále pod kontrolou Německa – silná armádní seskupení
– Partyzánské hnutí – jen někde (Beskydy, Vysočina), jinak nepříznivé podmínky
– Květen 1945: Pokus o národní povstání
– Nejvýznamnější Pražské povstání (5.–9. května) – pokus osvobodit Prahu na konci války. Zcela se nezdařilo, všude ještě hodně armádních jednotek. Sami by Německo nevyhnali. 8. května dohoda – Němci mohli volně odejít, ale museli odevzdat část zbraní. Některé německé jednotky ale dohody neuznávaly a odmítly kapitulovat à boje v průběhu 8. a 9. května. Nakonec až pomoc SSSR armády.
Slovensko za války
– Satelitní stát Německa
– Nacionalistický až fašistický režim (někdy klerofašistický – hodně představitelů spjato s církví)
– V čele prezident Tiso (původně katolický kněz)
– Zpočátku příznivá situace – samostatnost a výhodná spolupráce s Německem, většina Slováků spokojena
– Postupně během války zhoršování situace, roste odpor vůči režimu
– Vznik odbojových organizací a později i partyzánského hnutí (mnohem rozvinutější než u nás, díky přírodním podmínkám)
Slovenské národní povstání
– 1944: Rozmach partyzánského hnutí, slovenská vláda nezvládá situaci
– Srpen 1944: Na Slovensko přesunuty německé jednotky (přebírají kontrolu)
– Odbojové organizace se rozhodují vyhlásit celonárodní povstání
– Zapojují se odbojáři, partyzáni, i část slovenské armády
– Povstalci ovládli střední Slovensko (centrum v Bánské Bystrici), ale východní Slovensko pod kontrolou německé armády à nemožnost spojení se sovětskými jednotkami
– Až do konce října těžké boje, nakonec porážka povstalců (ale dále partyzánské hnutí)
Karpatsko-Dukelská operace
– Září–listopad 1944
– Sovětská armáda (včetně československých vojenských jednotek) se snažila projít přes Karpaty na Slovensko
– Těžké boje, hlavně na Dukle, pomalý postup
– Nakonec částečný úspěch – 6. října vstup na Slovenské území
– Další postup na jaře 1945 (postupné osvobozování až do dubna 1945)
Konec války
Podzim 1944 – SSSR už na území Slovenska – na Dukelském průsmyku – poměrně pomalé osvobozování
Protektorát – Partyzánské hnutí ne tak silné, silná kontrola Německa – začátek května – několik samostatných povstání.
