Egypt - školní zápisky z dějepisu

dějiny

Otázka: Egypt

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Martin Brablec

Egypt

ve 4. tisíciletí př. n. l. zde vznikly dva státy:
1) Dolní Egypt
- vznikl na severu v nilské deltě, kde byly časté záplavy a byla zde úrodná půda
- rozvíjelo se zemědělství a rybolov
- centrem bylo město Mennofer (Memfis)

2) Horní Egypt
- vznikl na jihu v hornatých oblastech
- obyvatelstvo se živilo pastevectvím a lovem
- oblast byla velmi bohatá, těžilo se zde zlato a drahokamy
- centrem byl Veset (Théby)

Na přelomu 4 – 3 tisíciletí př. n. l. sjednotil obě země vládce horního Egypta Meni.

Složení obyvatelstva:

Faraón – vládl neomezeně, byl uctíván jako Bůh
královští úředníci, kněží, vojenští hodnostáři
řemeslníci – patřili sem také umělci a lékaři
zemědělci – tvořili nejpočetnější skupinu, byli připoutáni k půdě, která patřila faraónovi nebo chrámu
otroci – nesvobodné a bezprávné obyvatelstvo, tvořili je: dlužníci a váleční zajatci, nebyli početní

Periodizace dějin

Stará říše (2 700 – 2 200 př. n. l.)
zakladatelem faraón Džoser, který si nechal postavit první pyramidu, jež stála Sakkáře a byla stupňovitá
centrem říše byl Mennofer
Egypťané podnikali válečná tažení do Núbie, Libye a na Sinajský poloostrov
mezi slavné panovníky patří stavitelé tří největších pyramid v Gize:
Chufu (Cheops),
Rachef (Chefren),
Menkaure
u tří největších pyramid stojí sfinga
pro lepší správu velké říše byl zřízen úřad správce Horního Egypta
tato funkce se stala dědičnou a správcové získali obrovskou moc
ve 22. st. př. n. l. Horní Egypt odtrhli a jednotná říše se rozpadla

Střední říše (2 100 – 1 800 př. n. l.)
ve 21. st. př. n. l. říši opět sjednotil faraón Mentuhotep II., jenž sídlil ve Vesetu
králové upevnili centrální moc a zavadli funkci spoluvladaře
vedli výbojné války na Sinajský poloostrov
v náboženství byl zaveden kult vesetského boha Amona
v 18. st. říši zničily kočovné kmeny Hyksósů

Nová říše (1 600 – 1 100 př. n. l.)
Egypt prožil období největšího územního rozsahu a kulturního rozkvětu
celé období bylo vyplněno výbojnými válkami
mezi nejvýznamnější panovníky patřili:
Hatšepsovet (královna) – podporovala stavební činnost, rozvíjel se obchod;
Thutmose III., Amenhotep II. – velcí válečníci, rozšířili území Egypta, jehož vojska se dostala až k Eufratu;
Amenhotep IV. – náboženský reformátor, za jeho vlády byl nejbohatším chrámem v Egyptě chrám boha Amona ve Vesetu;
syn Tutanchamon – král se dostal s knězi do konfliktu, proto provedl náboženskou reformu: místo boha Amona zavedl kult boha Atona, změnil se jméno na Achnaton a založil si nové sídelní město Achetaton, reforma se neujala a král byl prohlášen za kacíře, po jeho smrti zničeny jeho sochy a vymazáno jeho jméno, jeho syn se vrátil ke starému kultu boha Amona;
Ramess II. – významný válečník, který bojoval proti Chetitům, po bitvě u Kadeše uzavřel roku 1 270 př. n. l. s chetitským králem 1. dochovanou mírovou smlouvu v dějinách

Králové nové říše byli pohřbíváni do skalních hrobek v údolí králů.

Pozdní období
od 11. st. př. n. l. byl Egypt ohrožován sousedními státy – Libyí a Núbií
v 6. st. př. n. l. se stal součástí Perské říše
roku 332 př. n. l.. ho ovládl Alexandr Makedonský, jenž založil Alexandrii s rozsáhlou knihovnou
po jeho smrti získal Egypt jeho vojevůdce Ptolemaios, který založil poslední dynastii
posledním vládcem se stala Kleopatra VII. – milenka Caesara a Marca Antonia
roku 31 př. n. l. byla poražena v námořní bitvě u mysu Action římským politikem Gaiem Octavianem a spáchala sebevraždu
Egypt se stal římskou provincií

Kultura Egypta

písmo – v Egyptě byly 3 druhy písma:
1. hieroglyfy – posvátné písmo, tesalo se do kamene
2. hieratické – kněžské
3. dématické – úředníci pro státní záznamy
psací materiál papyrus
literatura – náboženské texty, životopisy
věda – rozvinutá astronomie, matematika, historie, lékařství
architektura – pyramidy, chrámy, skalní hrobky, paláce
sochařství – busty, nadživotní sochy králů a královen
malířství – zdobilo stavby, zvláštní malba postavy
náboženství – uctívali řadu bohů, mumifikovali