Otázka: Římská říše a rozvoj starověkého Říma
Předmět: Dějepis
Přidal(a): A. Polas
Římská říše – rozvoj starověkého Říma, narůstání státu o území v průběhu republikánského a císařského období, charakteristického vnitřního vývoje, vliv na pozdější utváření Evropy.
ZALOŽENÍ ŘÍMA
– 753 př.n.l.
– království -> republika -> císařství
OBDOBÍ KRÁLOVSTVÍ
Mytologie:
– město založili Romulus a Remus, které vychovala vlčice (symbol boha Marta). Společně se však neshodli na jméně města, takže Romulus zabil Rema.
– únos Sabinek: římané (samý muži) potřebovali rozšířit město a tak kmenu sabinů unesly dívky a ženy. Nakonec však ženy od římanů něchtěli zpět k sabinům
Realita:
– Řím založili Etruskové
- sami si říkali Tuscí
- sídlili na severu dnešního Toskánska
- výborně zpracovávali železo
- neustavili jednotný pol. Celek (různá království či města)
- v římě vybudovali Forum Romanum nebo velkou stoku (Cloaca)
- posledního římského krále (Taugilius Superbus) byl vyhnán, protože byl krutý
OBDOBÍ REPUBLIKY
– SPQR -> senát a veškerý lid římský
– společnost se dělí na
- plebejce – chudší a bezzemci
- pracující
- osobní svoboda, ne však politická
- patricie – „urozené“ bohaté rodiny
- vlastníci půdy, vládnou
- osobní svoboda, politická svoboda
- otroci – nesvobodní
- pracující pro své obyvatele
– ,,Res publica“ = věc veřejná
– zákon 12 desek -> rovnoprávnost občanů
– spory plebejců a patriciů
tribunové lidu
- zástupci plebejů
- „ochránci lidských práv“
senát
- zástupci patriciů
- rozhodovací moc
konzulové
- vládci voleni na rok či půl roku
- v době války nastoupil diktátor
Rozšiřování za dob republiky
– okolí říma (kmeny Vosků a Sabinů
– jižní itálie byla řecká (např. Neapol) -> vznik pojmu pyrhhovo vítězství (vítězství, které znamená porážku)
– severní itálie, kde žili etruskové
– 265 př.n.l. = Řím vládne Apeninskému poloostrovu -> první střet s Kartágem
Občanská válka
L.C.Sulla x G. Marius
Optimáti x Populáři
– vítězství Sullovo Optimátů
– proskripce
- seznamy nepřátel „režimu“
- kdokoliv, zde byl napsaný mohl být zabit kýmkoliv
– klientelismus
- důesledkem byl vznik 1. triumvirátu (Ceasar, Crassus a Pompeius)
Spartakovo povstání
– povstání otroků -> poraženo Crassusem a Pompeiem
2. Občanská válka
-> rozpad 1. triumvirátu – smrt Crassuse
- Pompeius uprchl do řecka
- Ceasar překročil Rubikon
-> smrt Pompiea (po jeho porážce)
- Ceasar poznal Cleopatru
- Lid Ceasara miloval, senát ne
- Ceasar byl zavražděn
3. Občanská válka
– nový triumvirát (Octavianus, Markus Antonius a Lepidus)
- -> zabili Ceasarovy vrahy
- -> později se pobili mezi sebou
- -> zrod takzvaného principátu
PRVNÍ CÍSAŘI
Octavianus Augustus
– formálně obnovil republiku, avšak svrchovanou moc měl on
– tribun lidu, doživotní konzul a nejvyšší kněz
– ,,princeps“ = první muž ve státě
– ,,Pax Romana“ = mír římský (vynucený římskou pvojenskou převahou
- rozkvět hospodářství
- vznik pretoriánské gardy (jediné jednotky, které mohli vstoupit do říma)
- důraz na mravní obrodu římské společnosti
Tiberius
– oficiálně adoptovaný Octaviánem
-žil na ostrově Capri
- bál se o život
- nechal si tam postavit vilu
– obecně neoblíben
– zavražděn vlastními prétoriány
Caligula
– 4leté období hrůzovlády
– na začátku velmi oblíben -> lidé očekávali pozitivní změnu po Tibériovi
– oblíben mezi vojáky
– psychopat – incest se sestrami, svého koně chtěl jmenovat konzulem
– zavražděn velitelem gardy
Claudius
– Caligulův strýc
– koktal, byl čátečně ochrnutý
– po zavraždění Caliguly byl dosazen palácovou gardou
– invaze do británie r. 48 n.l.
– 4. maželka ho otrávila, aby mohl nastoupit její syn Neron
Nero
– z počátku umírněná vláda (vliv učence Seneky)
– po 5 letech začala hrůzovláda (požár Říma)
– ze strachu o trůn nechal zavražit svou matku
– jeho sebevraždou skončila Juliovsko-klaudiovská dynastie
Fláviovská dynastie (69 – 96 n.l.)
Vespasian
– schopný ekonom
– stavba Kolosea (gladiátorské hry)
Domitius
– 2. Caligula
– zavražděn manželkou
Titus
– vrátil autoritu senátu
– schopný vojevůdce (potlačil povstání v Judei)
Adoptivní císaři
– adopce jako princip nastolení dědictví
– od císaře Nervy
– osvěčila se – období hospodářského rozkvětu a územního rozpadu
Trajanus
– schopný panovník
– rošíříl říši až k perskému zálivu (největší rozsah za její existenci)
– porazil dáky v dácii
– trajánův slop v Římě
Hadriánus
– výboje a války se mění v obrané
– druhá židovská válka
– Limes Romanum -> opevnění na Rýnu
– hadriánův val -> v Británii
Markus Aurelius
– Císař filosof
– ,,Hovory k sobě“
– zemřel na mor při vojenském tažení
– bojoval proti Maromanům a Kvádům
Krize impéria
Diocletianus (konec 3. století)
– zničil senát -> založil dominát (dominus = pán)
– tetrarchie
- dva starší
- dva mladší
– postavil si palác ve Splitu
Konstantin Veliký
– edikt Milánský -> povolil křesťanství
– rozpadala se mu říše
– založil Konstantinopol
Theodosius
– rozdělil říši na dvě části
- západní
- východní
-> Pád římské říše 476 n.l.