Otázka: České země v 16. a 17. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Tereza Malzová
České země
- hospodářská situace – po hospodářské stránce na tom Čechy byly nejlépe z celé monarchie
- dostatek nerostných surovin (stříbro)
- zakládaly se manufaktury – textilní průmysl (sukno, Olomouc, Brno, Podkrkonoší)
- pivovarnictví, rybníkářství, sklenářství (Harrachov, Krušné a Jizerské hory, Šumava)
- hutnictví (Železné hory, Českomoravská vrchovina, Brdy – cín, měď)
- Jáchymovský tolar (Šlikové)
Ferdinand I. Habsburský
- 1526 – 1564
- manžel Jany Jagellonské(sestra zemřelého Ludvíka Jagellonského)
- před nástupem byl arcivévoda rakouský (Alpské země)
- byl zvolen – privilegium ze Zlaté buly sicilské
- založil ústřední dvorské úřady ve Vídni – tajná rada, dvorská komora, dvorská rada
- tyto úřady byly nezávislé na stavovských sněmech v jednotlivých zemích (panovník jmenoval úředníky) – absolutistické orgány
vládl: Alpské země – Horní a Dolní Rakousy
- Štýrsko
- Korutany
- Tyrolsko
- Kraňsko
Země koruny české – Čechy
- Morava
- Slezsko
- Horní a Dolní Lužice
- v Uhrách byl také zvolen jako panovník Ferdinand, ale toto území převážně získala Osmanská říše v bitvě u Moháče v roce 1526
Uhry – Císařské Uhry
- Horní Uhry
- u nás stavovská monarchie (Český sněm) – vrchol stavovských institucí
Stavy:
- 1) vyšší šlechta (panské rody)
-
- staropanské (nejváženější, Rožmberkové, Vítkovci…)
- novopanské (Lobkovicové)
- 2) nižší šlechta (rytířské rody) – významné, díky získání majetku během husitských válek
- 3) měšťanstvo – posílali své zástupce, po roce 1526 mělo výjimečné postavení město Praha, po ní Kutná Hora
Náboženství:
- katolictví
- kališnictví
- novokališníci
- starokališníci
- Jednota bratrská
Katolictví
- arcibiskupství nemá zástupce
- 1561 – obnovení arcibiskupství pražského
- arcibiskup světil nové kněze, platili projíždějícím biskupům
- zatupoval arcibiskup olomoucký
1556 – Jezuité
- hlavně školský řád – zakládali školy (Klementinum)
- kazatelství
Kališníci
- základem jsou 4 pražské partikule v podání vatikánských kompaktátách, které uznala i katolická církev
- rozpadají se na starokališníky a novokališníky
- starokališníci vycházejí z Basilejských kompaktát
- novokališníci přijímají prvky z luteránství, přicházejí s návrhem – Česká konfese (=vyznání)
- po panovníkovi je požadována náboženská tolerance – odmítl, Maxmilián potvrdil ústně
- 1609 Rudolfův majestát – potvrzuje náboženskou toleranci
Jednota bratrská
- velký kulturní význam
- podpora vzdělanosti, opírá se o Bibli Kralickou, kterou přeložili do českého jazyka
- první instituce – 1457 zakladatel Řehoř – vychází s učení Petra Chelčického – jeho dílo vzniklo jako určité rozčarování z husitství, vytváří vzor ideální společnosti podle raně křesťanských obci
- u Petra se objevuje názor, že lidé jsou si rovni → nelze ve středověké společnosti
- 1464 vzniká samostatná církev – jako první je začíná pronásledovat Jiří z Poděbrad
- v čele stojí čtyři volení biskupové
- začali klást veliký důraz na vzdělání — odcházejí do ciziny a studují na univerzitách (většinou studují protestantství – je jim nejbližší)
- mohli existovat díky silné stavovské společnosti – někteří šlechtici jim pomáhali a dávali útočiště na svých panstvích – rod Rožmberků
- Jan Blahoslav – napsal dílo Filipika proti misomusům
- Jan Amos Komenský – je završením snah Jednoty bratrské
hospodářství:
šlechtický velkostatek – šlechta začala sama podnikat v některých kruzích
- rybníkářství – Štěpán Netolický – postavil zlatou stoku – umělý potok, který propojuje rybníky, Jakub Krčín
- pivovarnictví
- těžba dřeva
- hornictví
- těžba kovů – Mikuláš Šlik – Jáchymovských tolar – nová stříbrná mince od roku 1516
stavovská společnost se dostává do konfliktu s panovníkem Ferdinandem I. již od jeho nástupu
stavovské povstání 1546 – 1547
- 1546 svolává Ferdinand zemskou hotovost, chce poslat vojsko do Saska (na pomoc jeho bratrovi Karlu V.), jenže nejde o ochranu českého státu, neměl právo → vojsko nikam netáhlo, opustil Čechy s najatou armádou, když se vrátil, český sněm se sešel bez panovníka (což se nesmělo)
- stavy se chtěli omluvit → přijal jen některou šlechtu, města nepřijal vůbec → chtěl stavy rozdělit, aby nebyly jednotní proti němu
- architektura, kultura se opět rozvíjí → Praha se stává centrem Habsburské říše
- úpravy Pražského Hradu → do renesančního slohu
- přistaveno sněmovní sídlo
- postaven Letohrad královny Anny – nejčistší renesanční stavba za Alpami
- 1547 – Anna zemřela, tak se Ferdinand rozhodl přestěhovat, protože Praha mu připomínala Annu
Maxmilián II.
- 1564 – 1576
- vládne z Vídně
- 1575 – česká šlechta chtěla potvrdit Českou konfesi (přijetí nových prvků z luteránství pro novokališníky)
- slíbil, že on a jeho nástupce ji dodrží → ústní potvrzení
Rudolf II. Habsburský
- 1576 – 1611
- byl vychováván ve Španělsku na dvoře Filipa II. → byl silně katolický
- měl duševní chorobu
- opustil Vídeň a od roku 1563 přesídlil do Prahy → stává se centrem Evropy
- velice podporoval vědu a umění
- Johannes Kepler, Tadeáš Hájek z Hájku, Ján Jesenský – první pitva na univerzitě
- vzkvétá i židovská Praha
česká společnost: stále rozdvojená
centrum katolíků – rod Pernštejnů (Lobkovický palác)
kališníci se scházeli v paláci Smiřických
- války mezi Habsburskou a Osmanskou říší – financovali ji převážně české stavy (šlechta)
1608 – rodinná porada ve Vídni → vzpoura proti Rudolfovi
- je potřeba se ho zbavit → na jeho místo chtějí dosadit jeho bratra Matyáše – v Českých zemích ho podpořil Moravský sněm
- Český sněm zůstal věrný Rudolfovi – chtěli za to odsouhlasit 24 požadavků – souhlasil
- Český sněm svolává vojsko, které má bojovat proti Matyášovi
- byl podepsán Libeňský mír (1608)- země se rozdělily: Matyáš vládne Rakouským zemím a Moravě
Rudolf vládne Českým zemím, Slezsku a zůstal mu císařský titul
1609 – Rudolfův majestát
- přislíbil svobody Českému státu
- podepsal Českou konfesi
- Rudolf pak litoval vydání majestátu a snažil se ho zrušit- 1611pozval do Čech Pasovské vojsko (mělo pomoci zrušit majestát)
- toto vojsko drancovalo nejvíce Prahu a lidé se hodně bouřili, nakonec vojsko vyplatili Rožmberkové
Matyáš Habsburský
- 1611 – 1619
- žádné další mužské potomky – vedlejší větev neměla právo na český trůn
- Český sněm ustoupil a dovolil, aby vedlejší větev mohla nastoupit na trůn (Štýrská větev)
- 21. 5. 1618 – sjezd protestanské šlechty v Praze
- Matyáš původně povolil, ale nakonec nátlak Ferdinand II. ho donutil odvolat → stejně se sešli (v paláci Smiřických)
- 23. 5. 1618 – II. Pražská defenestrace
- z oken byli vyhozeni místodržící (Bořita z Martinic, Slavata z Chlumu, písař Fabricius)
- → počátek 30ti leté války
- Matyáš požaduje, aby se české stavy vzdaly, nebo zaútočí armádou
- → dočasný stav: direktorium – každý stav si vybral 10 direktorů (např.: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius)
Jindřich Thurn – v čele stavovského vojska
- 1619 – Matyáš umírá, sesazení Habsburků z českého trůnu
- zvolili si jako panovníka Fridricha Falckého
Fridrich Falcký
- 1619 – 1620
- byl vůdce protestantů v Německu – očekávali pomoc, která ale nepřišla
- 8. 11. 1620 – bitva na Bílé hoře
- české stavovské vojsko prohrálo
1621 – hromadné poprava hlavních představitelů povstání
- bylo jich 27
- těla byla pohřbena v Týnském chrámě
- hlavy byly po 10 na věži
- konfiskace majetku – nejvíc zbohatl představitel komise Karel z Lichtenštejna
1627 – Obnovené zřízení zemské
- zákoník
- znamená dědičný titul pro Habsburky (konec Zlaté buly sicilské)
- povolen pouze katolicismus (judaismus je trpěný)
- pro církev je obnoven stav → nabývá znova majetek
- Český sněm ztrácí možnost jmenovat nejvyšší úředníky
- zrovnoprávnění češtiny a němčiny
Inkolát – označoval příslušnost mezi šlechtické rody, zařazoval svého nositele mezi „zemskou šlechtu“
1635 – ztráta území Lužice → stává se součástí Saského státu
S otázkou souvisí i Třicetiletá válka (1618 – 1648) na konci materiálu zde:
