Evropa v 16. a 17. století – maturitní otázka

 

   Otázka: Evropa v 16. a 17. století

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza Malzová

 

 

Anglie (v raném novověku)

• během 100leté války vymřela v Anglii aristokratická šlechta a nastoupila šlechta podnikatelská – vznik manufaktur – Soustředěné manufaktury: výroba je soustředěná na jednom místě
• Rozptýlené manufaktury:každý řemeslník si část výrobku udělal doma a faktor to převážel dál (faktor je i platil)
• pod Anglii patřilo Irsko i Skotsko
• 1600vznik Východoindické společnosti – zajišťovala obchod s Indií
• Moskevská společnost– obchod s Afrikou (dovoz otroků), pirátství
• ohrazování– rozšiřování pastvin, ohraničili pole
• více nezaměstnaných na venkově (odcházeli do měst, manufaktur)
• vývoz vlny a lodí

 

Jindřich VII.

• 1485 – 1509
• zakázal šlechtě mít vlastní armády
• z vypleněné Anglie z války růží vytvořil velmoc Evropy
• podporuje města (měšťanstvo a obyvatelstvo bude největší oporou Tudorovců)
• velmi skromný a spořivý člověk – obnovil anglické bohatství
• pochopil, že zámořské objevy bude budoucnost a je potřeba orientovat se na námořní obchod – zakládá námořnické školy – platí odborníky
• vytvořil loďstvo, které může být válečné nebo obchodní (jak je potřeba)
• stojí na začátku doby, kdy Anglie bude ovládat všechny oceány

 

Jindřich VIII.

• vládl 1491–1547
• král Anglie a Irska
• druhý nejstarší syn Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku
• bylo mu poskytnuto prvotřídní vzdělání (měl být knězem), takže ovládal latinu, francouzštinu a španělštinu
• roku 1502 náhle zemřel jeho starší bratr Albert, takže se stal princem z Walesu
• jeho otec chtěl udržet dobré vztahy se Španělskem, a proto navrhl, že se Jindřich ožení s vdovou po svém bratru Kateřinou Aragonskou (nejmladší dcera Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské) – potřebné svolení papeže (Julius II.)
• 1513 se Jindřich vylodil ve Francii – chtěl rozšířit svoje území, nakonec Francouzi napadli Skotsko, tím to vše skončilo
• 1525 se chtěl oženit s Annou Boleynovou, protože Kateřina byla už stará a nemohla mu dát dědice, ale proto musel požádat papeže o prohlášení předchozího sňatku za neplatný (vyhlašoval to papež) – Klement VII. (v zajetí Karla V.)
• kardinál Thomas Wolsey(podporoval Jindřicha) se zúčastnil spiknutí proti Anně (spojenec s Kateřinou), spiknutí odhaleno, Wolsey byl uvězněn
• na jeho místo přišel Thomas More– nechtěl prohlásit žádný z Jindřichových sňatků za neplatný
• 1533 Jindřich + Anna Boleynová – oficiální sňatek
• po mnohých nesrovnalostem s papežem (provinění proti němu, neuposlechnutí jeho nařízení) byl Jindřich z církve exkomunikován– vznik anglikánské církve (1533)
• mnoho odpůrců církve bylo pronásledováno a upáleno (Sv.Thomas More)
• Anna Boleynová „nebyla schopna“ dát Jindřichovi mužského potomka (měl jen dceru Alžbětu), jeho to štvalo – chtěl se vrátit ke Kateřině, ale ona 8. 1. 1536 zemřela – tak prohlásil, že sňatek s Annou byl dílem čarodějnic – Anna byla uvězněnav Toweru, obviněna z cizoložství, krvesmilstva a odsouzena k trestu smrti, 19. 5. 1536 popravena
• Jana Seymourová– 3. žena Jindřicha VIII., dala mu syna Edwarda, který se stal právoplatným dědicem – po porodu zemřela 1537
• 1540 sňatek s Annou Klevskou, 4. žena Jindřicha VIII., tu ale shledal nepřitažlivou a nechal se s ní rozvést, sňatek dojednal Cromwell, který tímto upadl v nemilost a byl popraven (protože Anna se Jindřichovi nelíbila)
• Kateřina Howardová– Jindřichova 5. manželka (dcera Thomase Howarda, představitele katolického hnutí v Jindřichově době, sestřenice Anny Boleynové, byla milenkou svého bývalého snoubence, popravena
• 1543 šestý a poslední sňatek s Kateřinou Parrovou, protestantka, pomohla usmířit Jindřicha s jeho dcerami Marii a Alžbětou, kterým bylo roku 1544 navráceno právo na nástupnictví (ale až po Edwardovi)
• Jindřich VIII. zemřel  1. 1547a jeho následníkem se stal jeho devítiletý syn Edward I. (jeho poručník Eduard Seymour)

 

Anglikánská církev

• v čele stojí britský monarcha, 2 arcibiskupové a 24 nejstarších biskupství
• v církevních záležitostech církvi předsedá arcibiskup z Canterburyjakožto primas
• kněžské svěcení žen, anglikánská církev má blíže k církvi římskokatolické než k církvím protestantským, 1552 byla ale odmítnutá transsubstanciace(reálná přítomnost Ježíše Krista v krvi a těle Páně)

 

Eduard VI.

• po Jindřichově smrti 1547 nastupuje na trůn jako devítiletý, 1553umírá na tuberkulózu
• Jane Greyová, Eduard jí v závěti odkazuje trůn, Eduard nechtěl, aby se Anglie dostala do rukou katolické panovnice (jeho sestry Marie)
• tohle se ale lidem nelíbilo a udělali devítidenní rozvrat

 

Marie I. Tudorovna

• „Krvavá“ Marie
• na trůn nastoupila roku 1553
• byla to katolička
• její manžel byl Filip II., král Španělský (její synovec, o 11 let mladší)
• vládli každý ve své zemi, docela si rozuměli
• vymohla si na parlamentu válku s Francií, kterou Anglie nakonec prohrála – ztratili přístav Calais, což se ale nakonec ukázalo ekonomicky výhodným
• zemřela v roce 1558

 

Alžběta I.

• vládla 45 let
• znovuobnovení anglikánské církve, podpora parlamentu
• podporovala podnikatelskou šlechtu, kladla velký důraz na schopnosti lidí, ne na jejich původ
• podporovala kolonizaci (východoindická společnost 1600)
• Porážka neporazitelné Armady(španělského loďstva) v bitvě o kanál La Manche 1588
• Zlatý věk– rozvoj renesance a humanismu
• Christopher Marllow + William Shakespeare
• pirátská flotila – v čele Francis Drakea Walter Raleigh
• zemřela roku 1603

 

Marie Stuartovna

• byla rok Francouzská královna (manželka francouzského krále Františka II. Francouzského), také skotská královna, po smrti svého manžela vládla ve Skotsku sama jako regentka
• byla velmi krásná a byla to katolička
• šlechtické rody ve Skotsku ji uvěznily, ona však uprchla – hledala pomoc u své tety Alžběty I.
• jako Alžbětina konkurentka byla uvězněna někde na pobřeží (věznili ji 20 let)
• byla nalezena korespondence se španělským králem, který ji měl pomoci k útěku a svrhnout Alžbětu – popravena za velezradu

 

Jakub I.

• 1603 – 1625
• syn Marie Stuartovny
• přišel z jiných poměrů a vystupoval proti parlamentu
• vytváří se proti němu skupina Puritánů – jsou pronásledování → odjíždějí do kolonií

 

Francie

• Francie byla státem rozlehlým, mocným a lidnatým, jehož hlavním zdrojem zisku bylo zemědělství
• půdu vlastnila šlechta a pronajímala ji – feudální stát
• vládnoucí rod z Valois,vyznává katolické náboženství, pak rod Guisů (taky katolíci)
• do Francie se šíří ze Španělska kalvinismus, přívrženci kalvinismu ve Francii byli hugenoti(zejména měšťané a chudina)
• šlechtický rod Bourbonů(hugenoti) vládl v Navarře
• hugenoti byli udáváni a nazýváni kacíři
• otevřený boj katolíků proti hugenotům, 1570byli hugenoti zrovnoprávněni
• 1572 svatba Markéty z Valois (katolička) a Jindřicha Navarrského (hugenot)
• (svátek sv. Bartoloměje) hromadné vraždění hugenotů (na příkaz Guisů s tichou podporou rodu z Valois) – Bartolomějská noc, vraždění pokračovalo až do října (10-20 tisíc mrtvých)
• 1589 byl zavražděn bratr Markéty z Valois král Jindřich II. – rod z Valois vymírá po meči
• francouzská koruna byla pod podmínkou přijetí katolicismu nabídnuta Jindřichu Navarrskému, který ji přijal (výrok „Paříž stojí za mši„)
• 1598 vydání Ediktu Nantského – konec náboženských válek ve Francii
• vydal ho Jindřich Navarrský, zaručoval zrovnoprávnění hugenotů s katolíky

 

Jindřich IV. Navarrský

• 1589 – 1610
• období hospodářského rozkvětu
• rozvoj manufaktur, vývoz zboží, kolonie – zásluha jeho ministra financí Sully
• oprostil poddané dočasně od daní
• 1610 byl zavražděn náboženským fanatikem
• zakladatel dynastie Bourbonů
• prvním panovníkem je Ludvík XIII.– nastoupil na trůn jako nezletilý (vládla za něj jeho matka)

 

Ludvík XIII.

• 1610 – 1643
• při nástupu mu bylo 9 let → vládla za něj jeho matka Marie Medici
• omezování moci šlechty, vytváření absolutistické monarchie
• 1614 – naposledy zasedaly generální stavy, poté až v roce 1789
• 3 stavy (církev, šlechta, měšťanstvo)
• vybral si velmi známého rádce, který mnohdy vládl za něj – kardinál Richelieu
• země prosperovala

 

Polsko

• Polsko – litevská unie za vlády Jagellonců (1386 – 1572)
• Unie – oba státy jsou samostatné
• společného mají jen panovníka
• 1569 – Lublinská unie – spojila Polsko a Litvu do jednoho jednotného státu
• stává se postupně šlechtickou republikou
• sejm – ve Francii generální stavy
• v Anglii parlament
• u nás Český sněm
• 1505 – Nihil novi (nic nového)
  • všechno musí panovník rozhodovat se stavy

 

Jindřich z Valois

• 1573 – volitelnost polských králů
  • pravidelné setkávání stavů (bez rozhodnutí panovníka)

 

Rusko

• vládl rod Rurikovců

 

Ivan III. Veliký

• 1462 – 1505

 

Ivan IV. Hrozný

• 1533 – 1584
• zahájil politiku ruských carů — vznik carství = císařství
• rozšiřoval území – 1552 – 1555 – tatarské území – získal a připojil k Rusku
• na severu – Livonská válka 1558 – 1582 proti Švédsku, Polsku a Litvě
• část území získali
• od doby Ivana chce se Rusko připojit k Evropě — vznik Moskevské obchodní společnosti – proniká i do Evropy
• pronikání Ruská na východ – postupně se dostává až k Tichému oceánu

 

Vnitřní správa Ruska

• šlechta = bojaři – v té době mají obrovský majetek a postavení
• panovník je ve své moci omezen pomocí dumy
• vytváří novou šlechtu – opričnina a opričníci – byli podřízení pouze panovníkovi a byli vyňati ze zákona — zabíjeli, využívali své moci, panovník je nakonec rozpustil a nechal potrestat jejich představitele

 

České země

Samostatná maturitní otázka zde:

• https://studijni-svet.cz/ceske-zeme-v-16-a-17-stoleti-maturita-z-dejepisu/

 

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

1. válka česká

• 1618 – 1620
• nebojovalo se jen u nás
• povstání proti Habsburkům
• 1620 – bitva na Bílé hoře
  • porážka českého stavovského vojska
    

 

2. válka falcká

• 1620 – 1623
• Habsburkové + katolíci X Falc + protestanti (Sasko)

• vyhrála katolická strana – obsadili území Falc (Fridrich Falcký uprchl)
• Falc byla předána Maxmiliánovi
• jednání v Hávu spojilo nejvýznamnější představitelé protestanství

 

3. válka dánská

• 1623 (1625) – 1630
• dánský král Kristián IV. + Anglie + Nizozemí X Habsburkové

• Kristián IV. byl poražen
• císařské vojsko (velitel z Čech – Albrecht z Valdštejna) dobylo severní Německo
• Dánsko je donuceno ustoupit – Kristián IV. musí slíbit, že už nebude bojovat proti Habsburkům

 

4. válka švédská

• 1630 – 1635
• přidalo se Sasko, Francie (pouze finančně)
• 1630 – Albrecht z Valdštejna byl zbaven velení
• 1631 – bitva u Breitenfieldu
  • porážka císařských vojsk
  • velitel armády proti Habsburkům – král Švédska
  • → císař povolá opět Albrechta z Valdštejna do velení
• 1632 – bitva u Lützenu
  • v bitvě padl král Gustav Adolf
  • císařské vojsko ustoupilo → Albrecht byl znova odvolán, 1634 – byl zavražděn v Chebu
  • Sasové útočí v Čechách – získali i Prahu
• 1635 – Pražský mír
  • podepsán se Saskou stranou, České země patří opět Habsburkům, ztráta území Lužic

 

5. válka francouzská

• 1635 – 1648
• 1645 – bitva u Jankova
  • zvítězili Švédové
• 1648 – Švédové zaútočili i na Prahu – dobyta Malá Strana a Pražský Hrad
  • Staré Město se brání – Švédská armáda se tam nedostala
• 1648 – Vestfálský mír
  • nikdo nevyhrál
  • je potvrzena samostatnost: Nizozemska (původně Španělské) a Švýcarska
  • Švédsko nejvíce získalo (evropská velmoc) – území Pobaltí
  • Česku zůstávají pravidla potvrzena Obnovením zřízením zemským
  • Svatá říše římská existuje dál – jednotlivé státy si ale dělají, co chtějí