Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): BarboraKleckova
Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než 2 miliony let a doba jeho ukončení se v různých částech světa liší; pro toto období nemáme žádné písemné památky, proto se poznatky čerpají hlavně z archeologických pramenů.
DOBA KAMENNÁ (asi 2,5 mil.-2200 př.n.l.)
Paleolit – Starší doba kamenná (od vzniku člověka – 10 000 př.n.l.)
- před 2-3 miliony (třetihory-čtvrtohory) let se na naší Zemi objevili nejstarší příslušníci rodu Homo a tímto započal více než 2 miliony trvající proces zvaný HOMINIZACE (polidštění), jehož výsledkem je dnešní typ člověka homo sapiens sapiens, který se liší od ostatních živočichů schopností pracovat a myslet
- na procesu hominizace mělo velký podíl přírodní prostředí: ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové a meziledové; z biologického hlediska docházelo také k zásadním změnám: vzpřimování postavy, zadní nohy se uzpůsobovaly chůzi, zvětšování mozkovny, růst objemu mozku, rozvoj myšlení, mluva a řeč, palec se postavil proti prstům – ruka schopná práce
VÝVOJ ČLOVĚKA:
- Homo habilis, člověk zručný (objevil se před 2,5 miliony lety) – kosterní nálezy, nálezy nejstarších jednoduchých nástrojů vyráběných otloukáním dvou kamenů o sebe (štípání);
- naleziště: ve východní Africe – nejvýznamnější Olduvai v Tanzánii
- Homo erectus, člověk vzpřímený (asi před 600 000 lety) – rozšířil se z Afriky do Asie a později i do Evropy, vyráběl štípané kamenné nástroje, pěstní klíny, používal oheň, sdružoval se do tlup, byl schopen lovit velkou zvěř (koně, jeleny,..), žil v jeskynních nebo si stavěl jednoduché příbytky;
- naleziště: Přezletice u Prahy, Stránská skála u Brna (ohniště)
- Homo sapiens, člověk rozumný (asi před 250-200 000 lety) – osídlil Afriku, Asii i Evropu, používal specializované kamenné nástroje pro lov zvěře (nože, škrabadla, rydla, hroty), zpracovával kůži, kosti i dřevo, rozdělával oheň, první rituální pohřby s milodary,
- naleziště: jeskyně Šipka u Štramberka
- Homo sapiens sapiens, člověk dnešního typu (asi před 45-40 000 lety) – rozšířil se do celého světa, i do Ameriky a Austrálie, používal luk a šíp, vyráběl rozmanité typy kamenných a kostěných nástrojů s čepelovou technikou, např. škrabadla, hroty, rydla, vruby, vrtáčky, harpuny, jehly,.., lovil velká zvířata (bizony, mamuty), práce v tlupě se přirozeně dělila mezi muže (lov zvěře) a ženy (sběr kořínků), utvářely se náboženské představy – malby na stěnách jeskyní, např. Altamira ve Španělsku, Lascaux ve Francii, kult plodnosti Věstonická venuše; naleziště: Předmostí u Přerova, Koněprusy, Mladeč
- PŘISVOJOVACÍ HOSPODÁŘSTVÍ – člověk si přisvojoval to, co mu příroda poskytovala – živil se sběrem kořínků, lovem zvěře, rybolovem
Mezolit – Střední doba kamenná (10 000 – 5 500 př.n.l. Střední Evropa)
- v 10. tisícitetí př.n.l. docházelo k postupnému oteplování naší planety – ledovce ustupovaly na sever, měnily se životní podmínky, většinu Evropy již pokrývaly lesy a lesostepi, objevovala se fauna a flóra dnešního typu, mezolit představoval závěrečnou etapu přisvojovacího hospodářství a počátek výrobního hospodářství, používal se stále šíp a luk, ale vyráběly se i nové kombinované lovecké nástroje (kopí, štěp, harpuna), tlupy se rozpadly na menší skupiny, první domestikované zvíře: pes
- v oblasti Blízkého východu (kraj tzv. úrodného půlměsíce), kde se obzvlášť příhodné klima pro pěstování rostlin, trval mezolit pouze mezi roky 10 000 – 9 000 př.n.l.
Neolit – Mladší doba kamenná (5 500 – 4 000 př.n.l.)
- neolitická revoluce: výrobní (produktivní) hospodářství: člověk začal pěstovat plodiny a choval domácí zvířata (skot, ovce, kozy, výjimečně prase), přestával si brát jen to, co mu příroda nabízela, ale začal si přírodu přizpůsobovat svým potřebám, přechod k zemědělství a pěstování obilí vedlo k usedlému způsobu života, budování příbytků z kamene, hlíny, sušených cihel nebo dřeva, svá obydlí stavěli lidé v blízkosti svých polí a vodních toků, zemědělství znamenalo potřebu nových nástrojů – srpy, ruční kamenné dvoudílné mlýnky k drcení zrn, vypěstované plodiny bylo nutno ukládat a také příprava pokrmů vyžadovaly používání nádob (první vypálené hliněné nádoby), pěstovalo se především obilí, ale také hrách a čočka, pole se získávala žďářením – vypalováním lesů, cyklické zemědělství: když se půda po čase vyčerpala nedostatečným hnojením a kypřením, založili v blízké vzdálenosti nová pole a novou vesnici, a když se i nová pole vyčerpala, opět se vraceli do původních osad. Tento usedlý způsob života znamenal větší pohodlí a bezpečí, což způsobilo prudký nárůst obyvatel -> sídliště se rozrůstala a vznikaly vesnice obývané většinou vzájemně příbuznými rodinami – tzv. rodové občiny, tato neolitická společenství si pouze sama pro sebe vyráběla potraviny, oděvy, nástroje a zbraně
- tato změna nastala na Blízkém východě již 9 000 př.n.l., odtud se zemědělství rozšířilo do Egypta, do Egejské oblasti, na Balkánský poloostrov a později do Střední Evropy, další zemědělská centra se vytvářela v Indii a Číně
- na našem území se první zemědělci objevili kolem r. 5 500 př.n.l. a nazýváme je podle typu keramiky, kterou používali, lid s lineární keramikou – vyráběli svou keramiku ručně, bez použití hrnčířského kruhu a zdobili ji různými rytými liniemi – naleziště: Bylany u Kutné Hory, Mohelnice u Zábřehu na Moravě
- na začátku 5. tisíciletí př.n.l. se rozšířila na našem území kultura se vpichovanou keramikou – nádoby byly zdobeny jednoduchými i složitějšími obrazci vytvářenými vpichy
Eneolit – Pozdní doba kamenná (4 000 – 2 200 př.n.l.)
- drsné klimatické podmínky – malé výnosy zemědělství, pomalejší rozvoj obchodu a řemesel, řidší osídlení, města ještě nevznikala, ale objevovala se ohrazená sídliště, tzv. hradiště, která byla budována na vyvýšených místech, aby tak zajišťovala přirozenou ochranu, stávala se náboženskými, správními i hospodářskými centry
- pohřebiště: mrtví ukládáni do hrobů ve skrčené poloze, hroby vybaveny u mužů zbraněmi, u žen keramikou
- megality – stavby z obrovských kamenů, dolmeny měly tvar velkých kamenných stolů a zřejmě sloužily jako pohřební komory, menhiry byly obří kamenné bloky tyčící se ze země (Stonehenge)
- na našem území se vystřídalo několik kultur, které opět rozlišujeme podle tvaru nebo zdobení keramiky:
- kultura s nálevkovitými poháry, kultura se šňůrovou keramikou, kultura se zvoncovitými poháry
V období eneolitu na Blízkém východě probíhá doba měděná – chalkolit:
- období mezi dobou kamennou a dobou bronzovou – chalkolit, Blízký východ, oblast Středomoří, užívání mědi
- zdokonalení zemědělské techniky – k orání se začal používal dřevěný hák tažený dobytkem, začal se používat vůz, velký význam mělo zavlažování -> chalkolitská společnost začala produkovat přebytek potravin – nadprodukt, tímto se vytvořily podmínky pro oddělení zemědělství od řemesla a obchodu, řemeslníci (kovolijci, kovotepci) se začali věnovat především řemeslu a své výrobky směnovali za potraviny, dovozem surovin ze vzdálenějších míst se zabývali obchodníci – DRUHÁ DĚLBA PRÁCE
- výhodně položené vesnice se staly středisky – vznikala města, společnost se začala diferenciovat, vznikaly majetkové rozdíly, vytvářela se vedoucí vrstva, kterou tvořili bojovníci, kteří město chránili, a kněží, kteří město řídili – ze svatyň vyrostly chrámy, kde kněží prováděli své náboženské obřady a odkud město a celou přiléhající oblast spravovali a řídili – CHRÁMOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
- patriarchální společnost
DOBA BRONZOVÁ (2 200 – 750 př.n.l.)
- bronz: slitina mědi a cínu, lepší užitkové vlastnosti než měď – byl tvrdší a lépe se zpracovával, dokonalejší bronzové nástroje usnadňovaly zemědělské i stavební práce – např. srp, sekera
- období oteplování, rozvoj zemědělství, boj o půdu způsoboval časté války, které nutili lidi, aby se sdružovali do větších pospolitostí – rody se spojovaly v kmeny, ty pak dále v kmenové svazy – v čele tohoto spojení stál náčelník obklopovaný družinou
- nejbohatší naleziště bronzu bylo nalezeno v Úněticích u Prahy, a proto dostala kultura tohoto období jméno únětická kultura, nazývána podle typu keramiky – únětický koflík (keramická nádoba potíraná grafitem, tudíž vypadala jako kovová), ta zasahovala Čechy, Moravu, jižní Polsko, střední Německo, Rakousko
- v letech 1550 – 1300 př.n.l. se rozšířila mohylová kultura, která je nazývána podle způsobu pohřbívání do mohyl – nad mrtvým byl navršen mohylový zásyp, který měl někdy kamennou konstrukci
- v závěrečném období doby bronzové převažovala kultura popelnicových polí, opět nazývána podle způsobu pohřbívání – mrtví byli spalováni (žárové pohřby), jejich popel byl uložen do hliněné nádoby (popelnice) a poté spolu s milodary uložen do země
DOBA ŽELEZNÁ (750 – 0 př.n.l.)
- železo znali lidé již dříve, ale považovali ho za drahý kov, získávali ho z meteoritů nebo jako vedlejší produkt
- při zpracování zlata – později se lidé naučili zpracovávat železnou rudu, železo bylo dostupnější než bronz, jeho naleziště bylo četnější a jeho nástroje a zbraně byly tvrdší a odolnější než bronzové
- doba halštatská (starší doba železná, 750 – 450 př.n.l.) – nazvaná podle nejznámějšího naleziště Hallstatt v Horním Rakousku, prohlubují se majetkové rozdíly – náčelníci byli pohřbíváni na čtyřkolových vozech v komorových hrobkách vybavených zbraněmi a keramikou, zatímco obyčejní členové kmene měli žárové pohřby a jejich hroby měly podstatně chudší výbavu, kmenoví náčelníci spravovali území z opevněného hradiště (u nás nejznámější Závist nad Zbraslaví), další významné naleziště na našem území: Bylany u Českého Brodu
- doba laténská (mladší doba železná, 450 – 0 př.n.l.) – podle naleziště La Tene ve Švýcarsku, v této době probíhaly válečné výpravy Keltů, kteří sídlili na celém území od Francie až po Střední Evropu, na naše území přišel ve 4. století př.n.l. keltský kmen Bójů, podle kterého dostalo naše území latinský název – Bojohemum – Bohemia. Keltové jsou prvním etnikem na našem území, které známe jménem, jejich základní obživou bylo zemědělství, ale byli také výborní řemeslníci (hutníci a kováři), k výrobě keramiky používali hrnčířský kruh, razili zlaté a stříbrné mince (duhovky), žili v oppidech, což byla opevněná sídla, která měla charakter prvních měst, byla také správním a vojenským centrem kmene, Keltové byli výborní znalci přírody a výjimečně postavení měli kněží (druidové), nalezená oppida na našem území: Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna, Staré Hradisko u Prostějova, na sklonku 1. století př.n.l. byli Keltové vytlačeni pod tlakem Germánů ze severu a Římanů z jihu.
DOBA ŘÍMSKÁ (0 – 400)
- období, kdy Římané měli vliv na území až na hranice Dunaje a Rýna, kmeny žijící za těmito hranicemi označovali Římané jako barbary a stále s nimi válčili; v této době se na území Čech usadil kmen Markomanů a na Moravě a na Slovensku kmen Kvádů, jejich hlavním zaměstnáním bylo zemědělství, řemeslo upadalo, hrnčířský kruh Keltů byl zapomenut
- na počátků 5. Století došlo v Evropě k velkým přesunům kmenů – tzv. STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (5.-6. století):
- vyvolalo ho tažení kočovných Hunů z východní Asie do Evropy, Evropa se proměnila, naše území opustili Markomani a Kvádové, asi v polovině 6. století se na našem území trvale usídlili Slované, kteří zahájili novou vývojovou etapu, která vedla i na našem území ke vzniku prvního státního útvaru – Velké Moravy -> středověk.
