Etické přístupy a dějiny etiky – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): František Červinka

 

 

 

Etika

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

• z řeckého éthos = zvyk, obyčej, charakter
• éthos původně označovalo zvyky a obyčeje skupiny lidí na určitém místě, se vznikem filozofie se vyděluje přemýšlení o tom, co je správné a žádoucí z hlediska jednání i celkového směru lidského života
• po vzniku filosofie – se vyděluje zvláštní oblast přemýšlení o tom, co je správné (z hlediska cíle života, vztahu k sobě, druhým i společnosti)
• je ovlivněna danou kulturou, náboženstvím
• slovo můžeme chápat:
  • objektivně – obecně správné/špatné chování ve společnosti
  • subjektivně – názory, postoje, smýšlení jednotlivců
• cílem etiky je vychovat vyzrálého, komunikativního, zdravě sebevědomého člověka „Co nechceš, aby ti dělali jiní, také nikomu nedělej.“
• stanovuje, co je žádoucí a snaží se pojmy blíže určité
• teoretický výklad morálních představ

 

Spravedlnost

• základní etický pojem
• „osobní ctnost, která v sobě zahrnuje všechny ostatní ctnosti a směřuje jedince k uskutečňování ideálu správného a dobrého života.“
• u Platóna je spravedlivá společnost, ta která je harmonicky uspořádána – rozlišuje dvojí spravedlnost (retributivní – je potrestán viník; distributivní – přerozdělování vzhledem k rozdílům mezi lidmi)

 

Svoboda

• možnost jednat podle vlastní vůle, bez vnějšího nátlaku (politického, ekonomického, sociálního)
• v současném světě nejvíce ceněná hodnota

 

Právo x morálka x etika

Morálka

• z řeckého mos, mores = mrav ve smyslu zvyk, obyčej
• nepsaná pravidla – při porušení nejsem oficiálně trestán, ale můžu být odsouzena společností
• představy společnosti o tom, jak by se mělo jednat
• Co je dobré, jaké to má být…
• Společné představy o tom, jak by členové společnosti měli jednat

 

Etika

• ptá se po zdůvodnění morálky
• člověk není podřízen pouze objektivním zákonům – myslí, je subjektem, má v hlavě určité postoje

 

Právo

• soubor pravidel, při porušení můžu být trestán

 

Dobro x zlo

Dobro

• Souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné
• Nejvyšší mravní ideál
• Protikladem je zlo (škodí, ruší, kazí)
• Klíčové morální pojmy

 

Dějiny Etiky

• Sokrates
  • To, co je běžné, nemusí být vždy správné
  • Etika je dle něj otázka po dobrém a spravedlivém
  • Chování- to, co se dělá
  • Jednání – to co udělám, souvisí se svědomím, moje pohnutky
  • Konflikt –to, co mám dělat vs to, co je správné
    • Daimonion(svědomí)
      • Nepřídáš se k většině, pokud páchá nepravosti
    • Stoicismus
      • Člověk má žít v souladu s přírodou a kosmickým řádem, s bohem a rozumem = hlavní prvek Apatheia – nenehcat se ničím vyvést z míry
      • Moudrý je ten, kdo ctí řád a chápe svobodu, bez odporu nese úděl, žije střídmě, krotí vášně.
      • Žij ctnostně! – ctnost – rozumnost, uměřenost, spravedlnost, statečnost
      • Marcus Aurelius Antonius, Lucius Aeneus Seneca, Zenón z Kitia
    • Epikureismus
      • Epikúros ze Samu
      • Žít střídme, odprostit se od strasti, dosažení blaha
        • Strach z bohů = bohové žijí mimo tento svět, nemohou zasahovat
        • Strach ze smrti = pokud je zde smrt, nejsme zde my, + obráceně
      • Nejvyšší hodnota dobro, cíl života slast – NE rozkoš!
      • Slast = dobro, přátelství, střízlivost ve všech věcech
      • Žít umírněně, avšak příjemně

 

Základní přístupy v etice

• Deskriptivní etika – Cílem je popsat to, co je správné, etické
• Normativní etika – hledá, jak by se měl člověk chovat; to co má býti a to, co je
• Metaetika – zkoumá systém Etiky a základních pojmů, etiku jako takovou

 

Etické směry

Empirická etika

• zdůvodňuje morálku na základě zkušenosti
• to, co se nejvíce osvědčilo, má být pravidlem
• hodně se používá v ekonomii
• kritika: to co tak je, ještě neznamená, že to tak má býti má

= naturalistický mylný závěr

 

Etika norem a principů

• hledá absolutní a priori princip
• etické zákonitosti i bez ohledu na zkušenost

1. Přirozenoprávní etika
   1. Myšlenka lidských práv
2. Filosoficko-psychologická etika
   1. Základ ve věcech jako rozum a vědomí
3. Teologická etika
   1. Normou jsou boží přikázání
4. Utilitaristická
   1. To, co je nejlepší pro všechny – obecné dobro
   2. Např. obět jednoho za 100
5. Deontologická
   1. Autonomní zákon
   2. Kant – kategorický imperativ

 

Kazuistická etika

• hlavním tématem je „kazus“ – případ
• snaží se stanovit platnost normy pro jednotlivé případy, snaha hledat to správné v každé situaci
• kritika – štěpení a relativizace etiky – někdy je správné to, jindy ono

 

Situační etika

• pravidla etiky v reálných případech
• zabývá se jednotlivcem
• Jean Paul Sartre
  • Existence předchází esenci – podstata lidskosti
  • Člověk sám sebe tvoří volbou vlastní morálky
  • Tím, že nějak jedná, vytváří podstatu lidskosti pro ostatní
    • Úzkost = jak správně vytvářet podstatu lidství?
      • I nejednat znamená volbu
    • Kritika – člvoěk si může dělat co chce – morálka a etika závisí na tom, jak se kdo rozhodne

 

Etika smýšlení

• Dobré je to, co je dobře myšleno
• Dobré myšlení dělá dobrého člověka

 

Etika odpovědnosti

• Jednání je dobré tedy, pokud je dobrý výsledek
• Max Weber