Otázka: Evropa v období vrcholného středověku
Předmět: Dějepis
Přidal(a): zellerova
Středověká městská a venkovská civilizace
- Středověká společnost má charakter zemědělské společnosti:
- zlepšení systému na trojpolní systém – pole je rozděleno na jař, ozim a úhor (sklizeň se zlepšila téměř trojnásobně)
- zlepšení pluhu, rozšíření vodních a větrných mlýnů,
- obiloviny, luštěniny, sadařství, trvale málo dobytka, konstrukce pluhu, zapřahání tažných zvířat
- Kolonizace
- Díky populačnímu růstu vznikají nové větší osady na dosud neobdělaných plochách (více půdy pro pěstování)
- příchod zemědělců z nížin do výše položených míst =vnitřní kolonizace
- z přelidněných zemí přicházejí lidé do méně osídlených oblastí, např. příchod cizinců (německých osadníků) do Česka =vnější kolonizace
- zákupové právo= poddaný má za poplatek půdu v trvalém držení (dědí se), po určitou dobu je osvobozen od placení nájmu a od roboty (staročesky ulehčení = lhůta – odtud názvy mnoha vsí v Čechách)
- Městská civilizace
- vznik řemeslnických a obchodních osad, v podhradí, při brodu řek, na „zeleném drnu“ (dosud neosídlené místo)
- Druhy měst
- královská (zakládána panovníkem) – např. Praha, Plzeň, Brno; patří králi nebo králova vdově (tzv věnná města – Hradec Králové)
- poddanská (zakládána církví, šlechtou, při klášterech) – např. Pardubice, Telč
- Specializace měst
- horní města (dolování stříbra, kovů) – např. Jihlava, Kutná Hora, Banská Bystrica
- soukenictví – např. Brusel, Bruggy
- tržní města – Paříž, Londýn, Milán
- námořní přístavy – Benátky, Janov
- města – střed (náměstí), radnice, kostel, síť ulic, špatné hygienické podmínky, patricijské domy, postranní uličky s chudinou; hradby + brány, věže, mosty, za hradbami – kovárny, hrnčírny, kat, pole
- městská práva (tzv. privilegia)
- právo osobní svobody: nejdůležitější výsada pro měšťany
- právo trhu: právo konat v určitých dnech ve městě trh, což byl pro město velký zdroj příjmů
- právo várečné: právo vařit pivo
- právo mílové: na míli (7,5 km) od města se neměla být provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané, výjimku tvořili kováři
- právo samosprávy: právo postavit si radnici a volit své zástupce (12 konšelů v čele s purkmistrem)
- právo hradební: město získalo vojenský význam, mohlo si postavit opevnění a vlastní vojsko
- právo hradební: město mělo pravomoc odsuzovat i k trestu smrti
- právo horní: právo těžit kovy („veškeré nerostné bohatství patří panovníkovi“), města s tímto právem neodevzdávala všechno vytěžené nerostné bohatství panovníkovi, ale odevzdávala mu jen část (regál)
- byly vydávány horní zákoníky, které upravovaly těžbu – např. roku 1300 tzv. „Ius Regale Montanorum“ (právo těžit horu)
- pražský groš
- právo nuceného skladu: obchodník, jedoucí kolem města, se musel ve městě minimálně tři dny pozdržet a nabídnout své zboží
Křižácké výpravy
- 11. -13. století
- 1095: Papež vyhlašuje křížovou výpravu
- Ke konci 11. stol. obsadily turecké kmeny oblast Malé Asie, ovládané Byzantskou říší
- 1078: byl dobyt Jeruzalém s hrobem Ježíše Krista – nejsvětější místo všech křesťanů
- Vznikl tak nápad na uspořádaní křížové výpravy, jejíž výsledkem by bylo získání hrobu Ježíše Krista zpět do křesťanských rukou
- 1099: dobytí Jeruzaléma křižáckými vojsky
- Celkem jich proběhlo devět (1098–1271)
- Zúčastnily se jich různé skupiny obyvatel (armády chudáků, vizionářů, výkvět tehdejší šlechty)
- Nejvelkolepější byla 3. křížová výprava za účasti tří nejvýznamnějších panovníků západního světa (císař Friedrich Barbarossa, anglický král Richard Lví srdce a francouzský král Filip August)
- 1212: se na pouť dokonce vydala dětská výprava (část zemřela během cesty, část byla rozprodána do otroctví)
- Výsledky křížových výprav
- vznik křesťanských panství na východním pobřeží středozemního moře
- vznik církevních řádů, které měly bránit dobytá území a chránit poutníky před napadením ze strany muslimů: řád Templářů, Johanitů, německých rytířů
- kromě krásných příběhů plných odvahy a férového boje je i mnoho stinných stránek: dobytých městech umírala spousta nevinných lidí včetně dětí
- koncem 12. stol. se dostaly křesťanské státy v Malé Asii do obrovské defensivy, jejímž výsledkem bylo dobytí těchto území muslimy, končí tak éra křížových výprav, hrob Ježíše Krista tak končí v rukou muslimů
Mocenské soupeření mezi Anglií a Francií: STOLETÁ VÁLKA (1337–1453)
- příčiny: lidská chamtivost – touha po novém a bohatém území, (Po smrti francouzského krále Karla IV. si dělá nárok na fran. trůn také Eduard III. – šlechta však na jeho místo dosazuje Filipa VI. z Valoise, který si chce podmanit bohatá flanderská města. Flandry jsou závislé na Anglii (dovoz vlny), Anglie se míchá i do politických věcí měst – Francie se proti tomu vzepře.)
- 1. etapa: převaha Anglie, Eduard III. + jeho syn „Černý princ“ pustoší města na severu Francie a vítězí v bitvě u Kresčaku (26.8.1346), 1360 – mír v Brétigny : uznání dobytého území Anglii, vzdání se Anglie franc. Trůnu
- 2. etapa: převaha Francie, reorganizace armády, dobyta většina ztracených uzemí, boje dočasně ukončeny vlivem epidemie moru
- 3. etapa: převaha Francie, angl. král Jindřich V. využívá oslabení Francie a útočí – vítezství v bitvě u Azincourtu 1415 – ovládnutí severu Francie, dobytí Paříže, odpor lidu proti anglické nadvládě – v čele odboje Jana z Arku – 1429 povstání – osvobození některých měst
- Johanka z Arku 1430 zajata a 1431 upálena v Rouenu
- konečné vítězství Francie – bitva u Castillonu 1453, v anglickém držení pouze Calais a ostrovy v La Manche
Po válce:
Francie
- vyřešení vleklých problémů (Ludvík XI.)
- zmenšen vliv feudálů – hospodářský rozvoj
- Francie politicky sjednocena
- konec 15. stol – přibližně dnešní hranice
- z účasti na vládě vyloučeny stavy
- centralizovaná moc – absolutistická monarchie
Anglie
- vnitřní krize – spory o trůn (sever Anglie podporuje lancasterskou dynastii a jih podporuje vévody z Yorku) -> válka dvou růží – pobita skoro všechna vysoká šlechta
- vrchol krize za vlády Richarda III. – popudil proti sobě šlechtu, která se spojila s Jindřichem Tudorem – bitva u Bosworthu 1485 – vítězství Tudora – ujal se vlády
- stabilizace společnosti
Johanka z Arku
- Přezdívaná Panna Janna, narodila se v roce 1412, žila za doby stoleté války, pocházela z chudších poměrů, neuměla číst ani psát, později se zvládla podepsat
- asi ve 14 letech začala Jana slýchávat zvláštní nadpřirozené „hlasy“, které jí sdělily, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii, domnívala se, že k ní skrze své hlasy promlouvají sv. Kateřina, sv. Markéta a archanděl Michael, Jana věřila, že sám Bůh jí přikázal zachránit Francii a vypudit Angličany ze země
- ve svých 17 letech řídila první odboj, jako první osvobodila Orleánsko a následně osvobozovala další města, byla odhodlána pokračovat v boji, dokud nevyžene všechny Angličany ze země
- v roce 1430 byla zajata a prodána Angličanům, v Rouenu Johanka předstoupila před anglický soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem v předem rozhodnutém procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka, devatenáctiletá Johanka byla odsouzena k smrti a byla zaživa upálena na náměstí v Rouenu
- po její smrti byli Angličané vyhnáni z Francie a Johanka se stala hrdinkou, po smrti se v Rouenu a Paříži konal nový soud, který vyvrátil předchozí rozsudek, v roce 1920 ji Benedikt XV. prohlásil za svatou
Černá smrt
- Morová epidemie (1346–1352)
- Šíření začalo na východě (v Číně a severní Indii a dalších končinách) mezi lidmi všeho věku a pohlaví, lidé plivali krev a jeden zemřel ihned, jiný za dva nebo více dní, šířil se ve vlnách národ po národu, nakonec se dostal k národům Černého moře, do Sýrie, Turecka, Egypta, pobřeží Rudého moře, na sever do Ruska, Řecka, Arménie, …
- Přenašeč: Blecha morová; Hostitel: Hlodavci, Krysa; Nemoc má dvě formy: plicní (černá smrt), bubonickou (dýmějový mor), plicní se je kapénková infekce, přenáší se kašlem
- Preventivní opatření: Uzavírání měst, Vykuřování domů bylinami (jalovec), pálení ohňů, modlitby a procesí, pojídání určitých jídel, Žádosti o rady lékařů a univerzit
- Preventivní opatření měli minimální výsledky, někdy i horší dopad, MOR = TREST BOŹÍ
- Flagelanství: snaha usmířit rozhněvaného Boha pomocí sebemrskačství, trestáním sebe samých za hříchy, které měly být důvodem morové epidemie
- Z morové nákazy byly obviňovány různé skupiny obyvatel, malomocní, ale nejčastěji Židé, kteří prý chtěli vyhubit křesťany. =následkem bylo masové vyvražďování Židů
Gotická kultura
- vznikla v polovině 12. století ve Francii, název odvozen od germánského kmene gótů
- projevovala se v: písemnictví, architektura, malířství, sochařství, umělecké řemeslo
- nejstarší gotickou stavbou u nás je Anežský klášter v Praze
- k největšímu rozmachu gotického slohu došlo v českých zemích za vlády Karla IV.
- Sloh: dekorativní a figurativní výzdoba portálů, průčelí a vnitřní prostory chrámu, převládají náboženské motivy, portréty panovníků
- materiál: kámen, dřevo (kamenictví, řezbářství)
- Rozvoj řemesla
- monstrance (obvykle zlatá schránka k uložení hostie)
- relikviáře (skříňka na ostatky svatých)
- Malířství
- obrazy deskové (malba na dřevěné desky vaječnými temperami)
- obrazy nástěnné (fresky)
- knižní iluminace (výzdoba rukopisů, většinou náboženských knih)
- v malbě převládají náboženské motivy
- výjevy ze života Ježíše Krista a svatých
- Panu Marii jako Madonu (matka s dítětem) nebo Pietu (s mrtvým tělem ukřižovaného syna)
- v období raného středověku existovaly jen klášterní školy, ve vrcholném středověku postupně vznikaly školy také při farách, rozvoj měst později umožnil i vznik městských škol
- vzdělání si mohli dovolit pouze bohatí a urození lidé, novým typem škol vrcholného středověku byly také univerzity (vysoké školy) – první vznikly v Itálii, další v Anglii a ve Francii – v českých zemích založil první univerzitu Karel IV. roku 1348
