Otázka: Fiskální politika
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Nechci
státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky
Hospodářská politika
– koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)
– je to soustava konkrétních pravidel a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky, stanovuje cíle (prosperující ekonomiku = vysoké HDP, dobrá životní úroveň) a k jejich dosažení používá nástroje fiskální a monetární politiky
– dělení hospodářské politiky:
a) makroekonomická (stabilizační) – zaměřuje se na dosahování a udržování makroekonomické rovnováhy a omezování důsledků ekonomického cyklu v národním hospodářství
- fiskální – typickými cíli jsou dosažení nebo udržení vysoké zaměstnanosti a ekonomického růstu při stabilní cenové hladině, hlavním nástrojem je státní rozpočet: využívá příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu
- monetární – uskutečňuje ji centrální banka nástroji, které regulují množství peněz v ekonomice, hlavním cílem je stabilizace cenové hladiny
- důchodová – zameřená na stabilizaci cenové hladiny pomocí ovlivňování vývoje mezd, zisků a cen: může mít podobu směrnic, kontrol mezd apod.
- zahraničně obchodní – usiluje o regulaci zahraničního obchodu, hlavními nástroji jsou dovozní clo, kvóty, technické překážky, subvence (podpora z veřejných prostředků)
- protekcionistická: chrání domácí trh před zahraniční konkurencí a podporuje vývoz
- liberální: vytváří vhodné prostředí pro mezinárodní obchod odstraňováním překážek dovozu a vývozu
b) mikroekonomická – dosažení dílčích cílů a řešení problémů v konkrétních sektorech (zemědělská politika apod.), mezi nástroje mikroekonomické ekonomiky patří např. dotace
Předmět fiskální politiky
– jsou jím veřejné finance: státní rozpočet, municipální rozpočty (rozpočty měst a obcí), rozpočty mimorozpočtových fondů (fond kultury) a rozpočty zdravotních pojišťoven
Státní rozpočet
– centralizovaný fond peněžních prostředků, který představuje jejich tvorbu, rozdělování a užití, hlavní nástroj fiskální politiky státu
– je to ústřední fond státu, který spravuje příjmy a výdaje státu, je schválen na určité rozpočtové období a má podobu zákona, sestavuje ho Ministerstvo financí a schvaluje Poslanecká sněmovna -> pokud ho neschválí, platí rozpočtové provizorium (navazuje na předchozí rok, na každý měsíc se všem vyplatí 1/12 podle loňského rozpočtu, muselo se zavést jen v letech 1999 a 2000)
– slouží k regulaci ekonomického a sociálního vývoje, funkce:
a) alokační – rozdělování statků
b) redistribuční – přerozděluje příjmy mezi skupinami obyvatel
c) stabilizační – zmírňuje důsledky ekonomických cyklů
– má dvě základní složky:
a) příjmová složka
– hlavní příjmovou složkou jsou daně, které představují až 50% všech příjmů, zároveň jsou výrazným nástrojem ovlivňování ekonomiky státu, dalšími příjmy jsou např. cla, příjmy z pojistného na sociální zabezpeční atp.
– daň: zákonem stanovená povinná platba vybíraná od občanů a firem ve prospěch veřejného rozočtu; je povinná, neúčelová (daňový poplatník neurčuje, na co bude daň vynaložena) a neekvivalentní (nemůžeme za ní požadovat adekvátní protihodnotu)
– poplatník: ten, jehož příjmy či majetek jsou daní zatíženy
– plátce: ten, kdo daň skutečně odvádí
- daně nepřímé
– daně uvalené na spotřebu zboží a služeb, postihují každý subjekt
– osoby plátce a poplatníka jsou zde odlišné (př. koupím si knihu -> jsem poplatník, prodejce je plátce)
Univerzální daň
daň z přidané hodnoty (DPH)
– týká se výroby a prodeje zboží a služeb v každé fázi výroby a distribuce, promítá se do jejich konečné ceny
Selektivní daň
daně spotřební
– umožňují státu regulaci spotřebu zboží určitého druhu výrobků, platí je spotřebitelé
– např. lih, víno, pivo, tabákové výrobky (např cigarety = 62%)
daně přímé
– daně z příjmů fyzických a právnických osob, majetkové daně, daň z nemovitostí, silniční daň, darovací daň atd.
– osoby plátce a poplatníka jsou stejné
– podnikatelé nemusí platit DPH pokud mají příjmy pod 1 mil. Kč
Daně z příjmů
daň z příjmů fyzických osob
– zdanění podléhají příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnost, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů, sazba 15%
daň z příjmů právnických osob
– zdanění podléhají veškeré příjmy z jejich činnosti a příjmy z nakládání s veškerým majetkem, sazba 19%
Daně majetkové
Daň silniční
– platí ji ten, kdo používá automobil pro podnikání a to za ty měsíce, ve kterých automobil pro tyto účely použil
Daň z nemovitých věcí
– platí ji vlastníci pozemků a staveb
Daň z nabytí nemovitých věcí
– platí se při prodeji nebo jiném převodu nemovitých věcí
Daň dědická
– byla zrušena v roce 2014
b) výdajová složka
- mandatorní – výdaje stanovené zákonem, které vláda nemůže měnit podle potřeb, převážne to jsou sociální transfery (transferové platby) = starobní důchody, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti
- kvazimandatorní – výdaje, které nejsou zakotveny v zákoně, ale stát je přesto platit musí, protože plynou ze závazků (např. platy zaměstnanců veřejného sektoru)
- nemandatorní – nepovinné platby, např. nákupy zboží nebo pobídky podnikům
– porovnáme-li příjmovou a výdajovou složku státního rozpočtu, může být rozpočet:
a) vyrovnaný: příjmy se rovnají výdajům
b) deficitní (schodkový): výdaje převyšují příjmy
– stát si půjčí peníze od mezinárodního měnového fondu, omezí výdaje nebo zvýší daně
– nesmí se moc zvyšovat daně podnikatelům, jelikož by došlo k jejich demotivaci
– využití obligací→ dluhopisy: rychlý příjem, který zajistí lidé, kteří si dluhopisy koupí, získavají z toho úrok
– státní dluh: součet půjček od všech věřitelů
c) přebytkový: příjmy převyšují výdaje
Nástroje fiskální politiky
– daně: představují příjmy do státního rozpočtu
– automatické stabilizátory: působí stále a automaticky vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky a nabídky (např. pojištění v nezaměstnanosti)
– záměrná opatření: jednorázová opatření, která ovlivňují agregátní nabídku a poptávku (např. změna daňové sazby)
– transfery: dotace do podnikatelské sféry, např. podpora zaměstnanosti zdravotně postižených
– vládní výdaje: nákup zboží a služeb, výdaje státního rozpočtu
Cíle fiskální politiky
a) bezprostřední
- ovlivňování agregátní poptávky: souhrn zamýšlených koupí, zvýšit poptávku můžeme například snížením daní
- ovlivňování agregátní nabídky: souhrn zamýšlených prodejů, zvýšit ji můžeme například stavbou nových obchodů nebo zlepšením podmínek pro podnikatele
b) konečné
- dosažení plné zaměstnanosti:
- cenová stabilita:
- vyrovnaná platební bilance:
Expansivní fiskální politika
– v praxi souvisí s deficitním rozpočtem, přestože by se v takových situacích měla uplatňovat restriktivní politika, ta se ale nedaří zavést
– cílem je zvýšení úrovně agregátní poptávky a rovněž agregátní nabídky
– snaží se stimulovat růst výkonu ekonomiky
– např. snižováním daní, zvyšováním vládních výdajů (dojde k napumpování peněz do ekonomiky, lidé více nakupují a zvýší se agregátní poptávka)
– krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny
– dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci
Neutrální fiskální politika
– těžko dosažitelný ideál, veřejné výdaje se rovnají vybraným daním
Restriktivní fiskální politika
– cílem je dosažení poklesu agregátní poptávky a rovněž agregátní nabídky
– např. zvyšováním daní
– vede k útlumu ekonomických aktivit, když hrozí překročení hranice produkčních možností ekonomiky
– krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost
– dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny
