Otázka: Formy státu a vlády
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): Klára Vejražková
Formy vlády:
- autokracie = jedinovláda – absolutistický vladař, diktátor – politická strana s vedoucí úlohou
- demokracie = vláda lidu, účast všech občanů na řízení státu (demos=lid), (kratein=vládnout)
- dělba moci, oddělena zákonodárná, výkonná a soudní, klíčové jsou volby
- 1. pokusy už ve starověkém Řecku v polovině 4.st.př.n.l. (ale otroci a ženy právo neměli), na počátku novověku se objevuje v Anglii, v polovině 18.st.v USA, nyní je většina zemí demokratická
- přímá – občané přímo rozhodnují o státních záležitostech (referendum – např. Švýcarsko)
- nepřímá (=zastupitelská) – poslanci —> přes zástupce, standartní mechanizmus států vyspělého světa
- formální – v praxi nefunguje – reálná
- omezená – týká se jen části lidí (dříve Řecko, Řím – otroci)
- neomezená (práva platná pro všechny obyvatele)
Politický a státní režim:
- pluralita – pestrost a konkurence politických stran, rozhodují volby, občanská práva a svobody, je zde konkurence, všechno co není výslovně zakázáno můžeme
- totalita – omezuje občanská práva a svobody, cenzura, vládnoucí moc nelze legitimně nahradit, jedna ideoliogie/oficiální program – propagován, může se jen to, co je výslovně dovoleno
Státní učlenění:
- unitární stát – centralizovaný stát, bez větších pravomocí regionů, jednotná soustava státních orgánů
- složený stát – skládá se z jednotlivých útvarů (státy, země, republiky, kantony, provincie) v rámci státu mají pravomoci, důležité jestli mají zákonodárnou moc)
Podoby složeného státu:
- spolkový stát – Německo, Rakousko (mají vlatní parlament a vládu —> nad nimi je společná vláda + prezidnet
- federace – typ státního zřízení – složený stát skládající se ze států na základě společné ústavy,kde jako suverén vystupuje pouze celek (Švýcarsko, do značné míry i USA), státní moc je rozložena mezi federální orgány a orgány členských států – např. ČS se Slovenskou republikou 1969-1992, Jugoslávie, Sovětský svaz
- konfederace (spojené státy dohodou) – centrální vláda má urcčitou moc nad vládami členských států, společná zahraniční polirika, diplomacie, obrana, z historie Senegal a Gambie 1982-1989,
- reálná unie = spojení dvou a více států, které sdílejí některé státní instituce, ale nejsou přímo spojeny do jednoho celku či státu, vyvinule se z peronální unie
- personální unie= 2 nebo více formálně samostatné státy, spojené osobou panovníka, téměř jen u monarchií, nemá sama o sobě mezinárodněprávní subjektivitu (narozdíl od reálné)
Státní zřízení:
- typy státu dle hlavy státu – monarchie a republika
- monarchie – v čele státu je osoba dědičně, obvykle doživotně pokud se nevzdá (království, knížectví, velkovévodství , císařství)
- absolutistická (neomezená moc panovníka)
- konstituční – 1. kde omezili moc v Anglii (13.st.) – moc panovníka omezena zákony
- parlamentní – evropská , moc panovníka zásadně nahrazena parlamentem (znaky monarchie a republiky)
Příklady států monarchie:
- království – Norsko, Švédsko, Dánsko, VB, Belgie, Nizozemsko, Španělsko
- knížectví – Lichtenštejnsko, Monako, Andorra
- císařství – Japonsko,
- sultanát – Brunej, Omán
- emirát (emír) – Spojené arabské emiráty
- velkovévodství – Lucembursko
- papežství-Vatikán
- monarchie ve světě – Kanada, Austrálie, Nový Zéland …- formálně hlavou státu anglická královna
Republika
- v čele státu prezident —> volen zastupiteli nebo občany
- prezidentská – bývá omezena doba – obvykle 4-7 let, omezený počet období u nás 2x, i Amerika, prezident volen občany přímo, posílena role prezidenta, je zároveň hlavou vlády, může ovlivňovat dění v zemi – např. navrhovat zákony, vydávat nařízení… – USA, Argentina, Jižní Korea
- parlamentní – rozhodující je parlament a vláda, prezident má spíše reprezentativní funkci, roli hraje zákonodárný sbor, který volí prezidenta – ČR, Německo
- poloprezidentská republika – prezident volen přímo občany, má více pravomocí než prezident parlamentní republiky – Francie, Rusko
- Vnější prezentace státu – zahraniční politika
Stát a dělba moci
- Stát =organizované společenství lidu žijících na určitém ohraničeném území, (nejvýznamnější součást politického systému), první státy vznikaly již kolem roku 3500 př.n.l.
- termín stát začal v politice používat Niccolo Machiavelli (1469-1527)
- obecné znaky :
- stát je suverénní (svrchovaný)-státní moc je nezávislá, neodvozená od žádné jiné
- území a obyvatelstvo
- organizace státu – soustava státních orgánů spjata se státním aparátem
- právo
- území státu – ohraničené území – půda, vzdušný prostor, vodstvo
- —>teritoriální vody (několik km linie kopírující pobřeží, důležité pro právo i např. rybolov)
- —>vzdušný prostor – kolmo nad hranicemi, jen v atmosféře
- —>prostor pod povrchem země (od hranice do středu země, důležité pro těžbu
- ambasády (velvyslanectví na cizím území ) pokud jsme druhý stát uznali, následně si vymění velvyslanci, stát koupí nějaký objekt v dané zemi – používá jako ambasádu
- státní moc – v každém právním státě chápána jako demokraticky zřízená instituce, v nichž rozhodují po určité období občané, zvolení ve svobodných volbách
- státní aparát – soustava orgánů vykonávající státní moc a správu
- státní mechanizmus
Obyvatelstvo:
- státní občanství = plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na zemí státu, jde o právní vztah fyzické osoby a daného státu, v semokratickém státě zaručuje rovnost s ost. občany
- státní občanství ČR lze nabýt : narozením , osvojením, nalezením na území ČR, určením otcovství, sňatkem s občanem státu nebo udělením žádosti a následným splněním podmínek, např. délka pobytu, znalost jazyka…
- cizinec = občan jiného státu
- osoby bez občanství – např. někdo uprchnul, ale v nové zemi ještě nezískal občanství
- dvojí občanství – umožněno, ale záleží na zemích
Státní symboly ČR
- =předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální a nezaměnitelné označení, vycházejí z tradic vnější projev suverenity (nezávislosti) státu – stát musí být uznán
- velký státní znak – vyjadřuje spojení všech historických zemí státu – Čech, Moravy, Slezska
- čtvrcený štít – 2x stříbrný dvouoocasý lev ve skoku, moravská orlice, slezská orlice
- malý státní znak – červený štít s stříbrným dvoocasým lvem
- státní barvy -bílá, červená, modrá—>trikolora, slavnosti, tento znak dostal Vladislav II. – 2.český král
- státní hymna – Kde domov můj – (František Škroup-hudba, Josef Kajetán Tyl – text)
- státní vlajka – vznik 1920, autor Jaroslav Kurza, státní barvy – většinou odvozovány od státního znaku
- vlajka prezidenta republiky = standarta prezidenta – s nápisem pravda vítězí
- státní pečeť (pečetidlo uchovává prezident)
- neoficiální symbol – korunovační klenoty – svatováclavská koruna, královské jablko, královské žezlo, korunovační roucho
Státní symboly zemí světa a Evropy
- Německo – černá orlice na žlutém štítu
- Švýcarsko – červený štít se stříbrným křížem
- Slovensko – červený štít, modré trojvrší- z prostřední hory bílý kříž
Dělba moci ve státě
- princip oddělení moci – záruka demokracie (záruka ž moc nebude zneužita proti občanům)
- zákonodárná moc = legislativa – schvalování zákonů, tvoří ji parlament
- —>parlament – skládá se ze dvou komor: poslanecké sněmovny a senátu-zajištění kontroly a vyšší kvality přijímaných zákonů
- výkonná moc = exekutiva (vláda, prezident) – běžná vládní agenda v rámci platných zákonů, řídí státní správu
- soudní moc – kontroluje dodržování zákonů, vykonávána soustavou nezávislých soudů
LEGISLATIVA
- zákonodárnou moc v ČR reprezentuje Parlament České republiky – dvoukomorový – Poslanecká sněmovna a Senát
- Pravomoci:
- a) schvalování ústavních a jiných zákonů
- b) rozhodování o výhlášení válečného stavu
- c) rozhodování o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace
- d) vydávání souhlasu: s ratifikací mezinárodních smluv, s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR, s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
- 200 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem
- v čele stojí předseda (je volen sněmovnou, může být i odvolán) – svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
- poslanci vytvářejí poslanecké kluby – podle stranické příslušnosti
- zřizuje výbory – předjednávají návrhy zákonů
- hlavní pravomoc: vyjadřuje vládě důvěru nebo nedůvěru, interpeluje vládu (=každý poslanec má právo podat ústní nebo písemný dotaz na předsedu či člena vlády, který je povinen zodpovědět)
- obstrukce = úmyslné a plánované jednání, které má za úkol narušit nebo znemožnit nějaké jednání, akci, administrativní proces.., obvykle provádí opozice v situaci, kdy chce znemožnit parlamentní projednání nějakého bodu, resp. zabránit schválení nějakého zákona.
- může být rozpuštěna prezidentem pokud:
- a) nevyslovila důvěru nově jmenované vládě
- b) se neusnesla do tří měsíců o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry
- c) zasedání bylo přerušeno na delší dobu než je přípustné
- d) není usnášeníschopná po dobu delší tří měsíců
Senát
- 81 senátor – voleni na 6 let většinovým volebním systémem – každé 2 roky se volí 1/3 – zaručena politická kontinuita
- poprvé sestaven 1996
- nerozpustitelný
- při rozpuštění PS představuje zástupný legislativní orgán – má možnost přijímat tzv. zákonná opatření
- funguje jako brzda PS – nemusí jí schválit návrhy, případně jí ho může vrátit s pozměňujícími návrhy
- senát řídí předseda, senátoři zakládají výbory a komise —>sdružují se v senátorských klubech
- pravomoc (samostatně bez PS): udělování souhlasu se jmenováním ústavních soudců, udělovaní souhlasu s ústavní žalobu na prezidenta rwpubliky pro velezradu
EXEKUTIVA
- tvořena prezidentem, vládou a státním zastupitelstvem
- prezident – hlava českého státu – od r.2013 je volen v přímých volbách na 5 let
- ->pravomoci suverénní (nepotřebuje k nim ničí souhlas): právo jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, dovolat vládu, svolat zasedání PS, rozpustit PS, právo suspenzivního veta, právo jmenovat soudce Ústavního soudu, jmenovat prezidenta a víceprezidenta NKÚ, jmenovat členy bankovní rady ČNB
- ->pravomoci kontrasignační (potřebuje spolupodpis předsedy vlády)- např. zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do PS a Senátu, jmenovat soudce, pověřovat a odvollávat velvyslance, udělovat milost a vyhlašovat amnestii
- vláda -vrcholný orgán výkonné moci
- tvoří ji předseda vlády(premiér), místopředsedové a ministři
- je odpovědná Poslanecké sněmovně
- předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády, které pověřuje řízením ministerstev
- po svém jmenování musí vláda získat důvěru Poslanecké sněmovny
- PS může vláda kdykoliv během volebního období vyslovit nedůvěru – poté musí vláda podat demisi
- vláda rozhoduje ve sboru – přijetí usnesení vlády je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády
- k provedení zákona je oprávněna vydávat nařízení
- Státní zastupitelství – zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
JUSTICE
- soudní moc je vykonávána Ústavním soudem ČR a soustavou soudů
- soudy jsou nezávislé
- soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení (výjimku tvoří soudci Ústavního soudu ČR a jsou neodvolatelní
- výkon soudcovské moci je neslučitelný s funkcí prezidenta, člena Parlamentu ČR atd.
- Ústavní soud ČR (sídlo v Brně) posuzuje jestli je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva a svobody a jestli přijatý zákon není v rozporu s Ústavou ČR a právním řádem
- skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu
- Soustava soudů– v ČR dvoustupňová
- tvoří ji okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy (Praha, Olomouc), Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší správní soud (oba v Brně)
VEŘEJNÁ SPRÁVA =úřady starající se o fungování a chod státu
- státní správa (ministerstva)
- samospráva (kraje a obce)
Státní správa
- zahrnuje oblasti, které je vhodné vykonávat a spravovat na celém území státu jednotne – např. pravidla silničního provozu, daně, sociální dávky
Samospráva
- obce, nebo společenské organizace
- územní (obce, kraje)
- zájmová (Svaz včelařů atd.)
Státní instituce = veřejné instituce odpovědné za realizaci rozhodnutí státu
- ČNB, Český statistický úřad, ministerstva, Senát Parlamentu ČR, Úřad vlády ČR, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů
Krajské a místní instituce (krajské, městské a obecní zastupitelstvo, rada, starosta, hejtman)
Obec
- PO, základní jednotka územní samosprávy, obce
- nad 3000 obyvatel – města
- statutární města – dále se děli na městské části nebo obvody – v čele PRIMÁTOR, v jednotlivých částí obvodů pak STAROSTA
- občané obcí volí zastupitelstvo a nepřímo starostu a obecní radu
- OBECNÍ ZASTUPITELSTVO – je jako parlament – přijímá vyhlášky a nařízení, rozhoduje o rozpočtu, územním plánu a dalších závažných věcech, voleno minimálně 5 lidí na 4 roky, volí za sebe starostu a radu obce
- RADA OBCE – dala by se přirovnat k vládě – rozhoduje o běžných provozních záležitostech
- STAROSTA– něco jako prezident – zastupuje obec navenek, podepisuje předpisy, vyhlášky a nařízení vydané zastupitelstvem
Kraj
- vyšší územně správní jednotka, platí to samé co pro obce ale ve větším měřítku
- mezi orgány kraje patří:
- krajské zastupitelstvo – voleno na 4 roky, jakýsi parlament
- rada kraje – řídí kraj, vykonává jeho správu
- hejtman kraje – volí ho zastupitelstvo kraje, zastupuje kraj na venek
