Václav Havel – maturitní otázka

 

   Otázka: Václav Havel

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Lucie

 

 

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Nymburk

Vypracovala: Lucie Lamačová

Václav Havel nesměl jako syn z „buržoazní rodiny“ studovat podle vlastní volby. Vyučil se chemickým laborantem a při zaměstnání složil maturitu. Pracoval jako jevištní technik v Divadle ABC, od roku 1960 v Divadle Na zábradlí, kde působil jako asistent režie a dramaturg. Roku 1967 absolvoval dálkově dramaturgii na DAMU. V roce 1963 byla v Divadle Na zábradlí představena jeho první samostatná celovečerní hra Zahradní slavnost. Václav Havel byl spoluzakladatelem a jedním z prvních tří mluvčích Charty 77. Za své občanské postoje byl pronásledován a čtyřikrát ve vězení. Podílel se na vzniku Občanského fóra a velmi spoluurčoval směr jeho činnosti. 29.prosince 1989 byl zvolen prezidentem republiky a téhož roku byl navržen na Nobelovu cenu míru.

 

Charta 77

Byla to neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou a státní moc“ kvůli nedodržování lidských a občanských práv. Vynoření Charty 77 na politickém horizontu československého dění vyznačilo základní zlom ve vývoji země po porážce reformního hnutí roku 1968. V roce 1976 byli čtyři hudebníci ze skupiny  The Plastic People of the Universe pronásledováni a následně uvězněni. Václav Havel, Jiří Němec a další se postavili na jejich obranu. Vlna vzájemné podpory světové veřejnosti i domácích odpůrců politického režimu vedla k založení občanské iniciativy Charta 77. Své první prohlášení určovalo datum 1. ledna 1977 (proto Charta 77). Václav Havel, Jan Patočka a Jiří Hájek se stali jedním z prvních mluvčí Charty 77. Následkem toho strávil Václav Havel v roce 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě a následně byl odsouzen za poškozování zájmů republiky cizině na podmínečných 14 měsíců. O rok později byl první 3 měsíce opět ve vyšetřovací vazbě.

 

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných byl uzákoněn 24. dubna 1978 sedmnácti československými občany. VONS navazoval na Chartu 77 a členové byli komunistickým režimem pronásledováni. V roce 1979 bylo 11 z tehdejších 21 členů zatčeno a pět z nich (Václav Havel, Petr Uhl, Václav Benda, Otka Bednářová, Jiří Dienstbier) bylo odsouzeno na 3-5 let. Po půl roce byli všichni propuštěni. Téhož roku se konal proces se skupinou disidentů a Václav Havel byl za podvracení republiky odsouzen na čtyři a půl roku. Pobyty v komunistickém vězení trvale zhoršili jeho zdravotní stav.

 

Občanské fórum (OF)

Václav Havel se 19. listopadu zúčastnil založení OF a stal se první vedoucí osobností. Bylo založeno v Činoherním klubu a právě Havel sepsal první úvodní prohlášení. Jediným předsedou OF se stal roku 1990 Václav Klaus.

 

Sametová revoluce

V pátek 17. listopadu 1989 byla pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol. Oficiálním důvodem bylo uctít památku Jana Opletala, který zemřel při protinacistické demonstraci za německé okupace.

Úterý 21.listopadu se na Václavském náměstí kde demonstrace pokračovala shromáždilo asi 200 000 lidí. Také se tu konala první manifestace Občanského fóra (OF) z balkónu nakladatelství Melantrich, odkud poprvé Václav Havel jménem OF promluvil k demonstrantům na úplně naplněném náměstí.

 

Havlův pohled na prezidentství

Když se poprvé objevil nápad, že bych měl kandidovat na funkci prezidenta, považoval jsem to jen za absurdní žert. Já, který byl po celý život v konfrontaci s mocí, který jsem nikdy ani na okamžik nechtěl zastávat žádnou politickou funkci, který jsem si vždycky zakládal na své naprosté nezávislosti a který mám zálibu v čemkoli příliš vážném a oficiálním, se mám stát náhle státním funkcionářem, a navíc tím nejvyšším! Necelý měsíc poté, co byl tento pro mne tak šokující návrh poprvé vysloven, jsem už byl jednomyslně zvoleným prezidentem své země. Stal jsem se jím věru rychle, nečekaně, dalo by se říct, že ze dne na den. Měl jsem proto i velmi málo času na přípravu a na rozmyšlenou. Lze říct, že mne do čela státu vynesla revoluce. Když o tom všem dnes přemýšlím s chladnou hlavou a s odstupem času, musím se trochu divit, že jsme se tomu divil. Vždyť já vlastně odvždy, kdykoli jsem se v něčem angažoval, záhy jsem tomu stanul v čele, stal se toho hlavní postavou, nebo dokonce předsedou – nikoli snad proto, že bych byl chytřejší nebo ambicióznější než ostatní, ale zřejmě díky tomu, že jsem uměl vycházet se všemi dobře, smiřovat se a sjednocovat lidi. Své první prezidentské období, krátké, od 29. prosince 1989 do 5. července 1990, jsem skutečně chápal jako dočasnou službu naší věci, příliš jsem se netrápil otázkou, zda se na takovou funkci hodím nebo ne. Mému druhému zvolení rovněž mnoha rozpaků a dohadů nepředcházelo. Byl jsem jediným kandidátem. Navrhly mne síly, které na celé čáře vyhrály volby. Já jsem nevyvinul žádné úsilí k tomu, abych byl zvolen, ale zároveň jsme nic nepodnikal proti tomu. Odmítnutí této mé druhé kandidatury by tehdy bývalo obecně vnímáno jako nepochopitelný útěk z bojiště, ne-li přímo jako zrada na čerstvě načatém díle. Dnes necelé dva roky po mém prvním zvolení a několik měsíců před další volbou prezidenta je situace už radikálně jiná. Nastal čas tvrdé každodenní práce, obnažených rozporů a obnažené různosti zájmů, čas vystřízlivění, čas, kdy musí všichni – a hlavně politici především – znovu a jasně dát najevo, oč jim jde. A tak i já najednou cítím, že cosi svým spoluobčanům dlužím: totiž jasné, souvislé a stručné slovo o tom, kde stojím, co vlastně chci a co zamýšlím. Toto je jen série spontánně psaných poznámek o tom, jak vidím tuto zemi a její problémy dnes, jak vidím její budoucnost a za jaké věci se chci zasazovat.

 

Úryvky z projevů Václava Havla

Projev k občanům po inauguraci

Milý spoluobčané,

slibuji vám, že budu dělat vše, co bude v mých možnostech a silách, abych přispěl ke kladnému životu nás všech a abych si zasloužil vaši důvěru. Slibuji vám, že udělám vše pro to, aby vaše děti – až vyrostou a převezmou správu věcí obecných – vzpomínaly na to, co jsme dělali my, v dobrém

Milí přátelé,

chci být dobrým prezidentem České republiky.

 

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Pane předsedo, paní poslankyně a paní poslanci, vážená vládo, vážení přítomní,

předstupuju-li dnes jako první prezident samostatné České republiky poprvé před vás, její první parlament, činím tak s plným vědomím zvláštní vážnosti této chvíle a zvláštní odpovědnosti, kterou mám k vám, kteří jsme mne zvolili, i ke všem občanům naší republiky. Využiji této příležitosti k úvaze o naší nové státní existenci a o jejích vyhlídkách. To se mi však těžko může podařit, nerozhlédnu-li se nejprve po prostoru, v němž se ocitáme a v němž svůj stát budujeme.

 

Hodnocení práce

Osobně se o politiku vůbec nezajímám a nemám jí ráda. K zpracování seminární práce jsem si vybrala Václava Havla, jako prvního prezidenta České republiky. Asi bych nedokázala psát o různých právech nebo zákonech, a proto to pro mě byla asi ta nejlepší možná varianta. To čím se Václav Havel zasloužil pro Českou republiku je velmi znamenité. Nebýt Václava Havla je možné že by tu nebyla svoboda a demokracie, na kterých se velmi zasloužil. Být prezidentem není podle mého názoru vůbec jednoduchá věc. Nést zodpovědnost za celou republiku nedokáže každý. Prezident by měl být společenský a měl by reprezentovat svou zemi jak na domácí tak zahraniční půdě. Můj názor na Havla je velmi kladný, i když mnozí lidé jsou jiného názoru, jak jsme mohla zjistit přečtením některých článků na internetu. Díky seminární práci jsem se o této osobnosti dozvěděla spoustu nových věcí, o kterých jsem neměla ani tušení.

 

ZDROJE DAT

Knihy:

  • HAVEL, Václav.Letní přemítání. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991, 118 s. ISBN 80-207-0330-6.
  • HAVEL, Václav.Václav Havel, 1992. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1994, 207 p. ISBN 80-851-9272-1.

 

Internetové zdroje:

  • Charta 77. In: Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Charta_77
  • Charta 77 v zápase o lidská práva a občanskou svobodu: Programové teze k projektu mezinárodní konference.Charta 77 [online]. 2007 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.charta2007.cz/
  • Václav Havel. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Havel
  • Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).Totalita [online]. 1999-2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/vons.php
  • Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. In:Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-[cit. 2015-03-14].Dostupnéz:http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDbor_na_obranu_nespravedliv%C4%9B_st%C3%ADhan%C3%BDch
  • Jan Opletal.cz [online]. 1996-2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/jan-opletal.php
  • Sametová revoluce 1989: text letáku s výzvou k účasti na vzpomínkové akci k 17. listopadu 1989.Totalita [online]. 1999-2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.totalita.cz/1989/1989_1117_dem_letak.php
  • Sametová revoluce 1989: úterý 21. listopadu 1989 situace v ulicích.Totalita [online]. 1999-2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/1989/1989_1121_ul.php
  • Občanské fórum. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_f%C3%B3rum
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!