Otázka: Geografie obyvatelstva a sídel
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Tommy
Existence člověka na planetě a jeho činnost vytváří zcela specifické prostředí – socioekonomickou sféru
- Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie
- Přirozená reprodukce obv. určuje vývoj počtu obv., jeho přibývání nebo ubývání, stárnutí a omlazování atd. Na reprodukci obv. má vliv celá řada faktorů – biologických, socioekonomických (dostatek potravin, životní podmínky, dostupnost obydlí…) i psychologických. Proto se lidská populace vyvíjí v prostoru i čase.
POČET OBYVATEL
- Dnes počet obyvatel přes 7 mld.
- V historii lidstva bylo několik momentů, které připravily podmínky pro nárust obyvatelstva. Prvním z nich byla na konci pravěku neolitická revoluce, tedy počátky zemědělství, druhým pak průmyslová revoluce od 19. století. Od neolitické revoluce stoupal počet obv. zvolna, protože lidstvo stále trápila vysoká úmrtnost. V důsledku průmyslové revoluce, která přivedla člověka do měst, zlepšila zdravotní péči atd. začala
Demografická revoluce
- Nejdříve poklesla úmrtnost, ale porodnost zůstala nějakou dobu stejně vysoká. Výsledkem toho byl rychlý nárůst počtu obv.
- Teprve až ve 2. fázi se začala snižovat i porodnost a růst populace se zvolnil
- většina vyspělých zemí je dnes již ve fázi nízké porodnosti i úmrtnosti (tedy 3. fázi demografické revoluce). Počet obv. stagnuje nebo dokonce klesá.
- Populace tedy začala nejprve růst v průmyslových zemích, teprve později se začala přesouvat i do zemí chudších
- Od 2. pol. 20. století obyvatelstvo výrazně přibývá jen v rozvojových zemích
- nejzaostalejší země (především v Africe) zaznamenávají stále velmi vysoké přírustky, bohužel je to právě tam, kde jsou nejhorší podmínky pro zabezpečení základních životních potřeb.
Populační exploze
- čím dál tím prudší nárůst počtu obyvatel na Zemi. Zatímco ke skoku ze 4 na 5 miliard jsme potřebovali zhruba 15 let, z 5 na 6 miliard už jen 10 let. Na rok 2050 se odhaduje počet kolem 8-9 miliard.
Nejlidnatější státy světa:
- Čína 1,3 mld.
- Indie 1 mld.
- USA 300 miliónů
- Indonésie, Brazílie, Rusko…
ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
- Rozmístění obv. na Zemi je velmi nerovnoměrné, příčinou jsou různé podmínky:
1) Přírodní faktory
- vzdálenost od mořského pobřeží (50% lidí žije 200 km od moře)
- nadmořská výška
- podnebí
- povrch
- přírodní zdroje
2) Socioekonomické faktory
- V minulosti byly nejvíce osídleny oblasti s kvalitními půdami a s vhodnými klimatickými poměry.
- V období rozkvětu průmyslu byly nejvíce osídleny oblasti těžby a zpracování nerostných surovin.
- Ve 20. stol se stal hl. činitelem při rozmísťování obyvatelstva proces urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny, přesun obv. do měst a zvětšování měst)
Málo obydlené oblasti:
- Pouště, velehory, bažiny a močály, pralesy, polární oblasti
- Vliv na rozmístění obv. měl také historický a politický vývoj
Ekuména – obydlená část souše
Anakuména – neobydlená oblast
Obecná hustota zalidnění – počet obv./rozloha státu
- tento údaj je poměrně zkreslený v rámci státu
- např. v Číně jsou přírodní podmínky velice různorodé a proto v některých oblastech žije hodně lidí, zatímco jiné jsou téměř neobydlené – hory)
Specifická hustota zalidnění – počet obv./rozloha orné půdy
- přesnější ukazatel
- vždy je to větší číslo
- když jsou obě hustoty podobné, je zalidnění rovnoměrné
- ČR obecná 131, specifická 324
- v Ev. největší hustota zalid. Nizozemí, nejmenší Island
- Amerika: nejvíc Barbados, nejmíň Kanada
- Asie: nejv. Bangladéš, nejmíň Mongolsko
- Oceánie: nejv. Fidži, nejmíň Austrálie
- Afrika: nejv. Burundy, nejmíň Libye
POHYB OBYVATELSTVA
PŘIROZENÝ POHYB – vývoj počti ubv., který souvisí s porody a úmrtími.
- Porodnost (natalita) – počet narozených dětí na daném území za 1 rok, v přepočtu na 1000 obv.
- Úmrtnost (mortalita) – pořet zemřelýh lidí na daném území za 1 rok, v přepočtu na 1000 obv.
- Přirozený přírůstek (úbytek) – rozdíl mezi porodností a úmrtností. Když je porodnost vyšší, jde o přirozený přírustek. Když je vyšší úmrtnost, jde o úbytek.
Úhrnná porodnost – průměrný počet dětí, které za svůj život porodí jedna žena
Střední délka života – naděje na dožití narozeného dítěte
Kojenecká úmrtnost – počet dětí, které zemřou během 1. roku života, v přepočtu na 1000 narozených dětí
Tyto ukazatele se samozřejmě mění v čase – zlepšuje se zdravotní péče a výživa, tím roste střední délka života a snižuje se kojenecká úmrtnost.
Ve vyspělých zemích je velmi nízká úhrnná porodnost, rodí se čím dál méně dětí a populace stagnuje nebo ubývá.
Hlavní nárůst světové populace připadá na rozvojové země
MECHANICKÝ POHYB – změny v počtu a složení obyvatel vlivem stěhování (migrace)
- Z hlediska směru migrace rozlišujeme emigraci (vystěhování) a imigraci (přistěhování)
- Dále migraci dělíme na vnitrostátní, mezistátní a mezikontinentální
- Migrace může být z různých důvodů:
- ekonomické (hledání lepšího, příp. vůbec nějakého zaměstnání, snaha o zlepšení životní úrovně)
- politické (války, země s diktátorskými režimy)
- sociální (sňatek)
- náboženské
- … nebo také ze zdravotních důvodů, terorismus, přírodní katastrofy…
- Dnes hlavně migrace s chudého J na S a v Evropě z transformujících se východních zemí do zemí západní a střední Evropy
- Magnetem přistěhovalců jsou tedy: USA (trvale číslo 1, hlavně z Latinské Ameriky), Z Evropa (ze S Afriky, V Evropy), Kanada, Austrálie, NZ, Izrael (stěhování židů z celého světa)
- vystěhovalecké země: Latinské Amerika, Afrika, Asie
- migrace není konstantní, někdy se migruje víc (stěhování národů, kolonizace, války)
- imigranti, kteří jsou časti z kulturně, jazykově i nábožensky jiného světa mohou přinášet řadu problémů i rizik (vznik chudinských čtvrtí, nepokoje, náboženské střety)
- imigranti se buď přizpůsobí hostitelské zemi a jejímu stylu života, nebo si uchovávají své zvyky a zdůrazňují svojí odlišnost a vytvářejí oddělená společenství (Čínské čtvrti velkoměst USA)
STRUKTURA OBYVATELSTVA
BIOLOGICKÁ – podle pohlaví, věku, rasy
- Podle pohlaví – Na světě se rodí o 1% více mužů než žen. Muži mají ale větší úmrtnost (těžší práce, méně odolný organismus). Kolem 25. roku se počty vyrovnávají a začínají převažovat ženy. Ženy se dožívají vyššího věku.( V muslimských zemích mají ženy horší postavení a převládají muži.)
- Podle věku:
- předproduktivní věk: období vzdělávání a přípravy na budoucí povolání, 0-15 let
- produktivní věk: 15-65 let, dělí se na obv. ekonomicky aktivní (pracující lidé, kteří platí daně) a ekonomicky pasivní (studenti středních a vysokých škol, invalidní důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní)
- postproduktivní věk: 65+
- Věková pyramida – zobrazuje strukturu obv. podle věku a pohlaví
- graf, který ukazuje počet obv. v jednotlivých věkových kategoriích
- Tvar pyramidy ukazuje vývoj porodnosti v minulosti i současnosti
- Struktura obv. typická pro rozvojové země (chudé Africké státy, Lat Am. bez Argentiny, Chile, Uruguai, J,JV a V Asie): vysoká porodnost, vysoká úmrtnost, vysoké zastoupení dětí a prudký pokles počtu obv. s věkem dává grafu charakteristický tvar pyramidy:
- Ve vyspělých zemích (střední a Z Evropa, Kanada, Jap., USA,NZ) dochází ke stárnutí populace. Nejpočetnější skupina lidí se přesouvá do produktivního věku, ale v budoucnu hrozí přesun do postproduktivního věku, což by mohlo přinést řadu negativních důsledků – hodně důchodců a málo lidí, kteří platí daně => nebudou peníze na sociální zabezpečení důchodců ani jiných věkových skupin).
- Podle rasy – rasa: velká skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, během kterého se vytvořila řada charakteristických znaků (barva kůže, tvar lebky, vlasy…)
- Europoidní – vznikla v Evropě
- bílá rasa, 45% lidí, rozšířena v Evropě, západní Sibiři, severní Americe, jihozápadní Asii, Indii, základní znaky – světlá pleť, vlasy, různá barva očí, obličej středně široký.
- Mongoloidní – žlutá rasa, 40% lidí, rozšířena ve V, JV Asii, původní obyvatelé Ameriky(indiáni), znaky – šikmé oči, širší obličej, tmavé rovné vlasy, kratší končetiny, menší vzrůst.
- Ekvatoriální – černá rasa, dělí se na negroidní (Afrika, přistěhovalci v Americe) a australoidní (Austrálie, Nová Guinea), znaky – hodně tmavá pleť, australoidní jsou světlejší než negroidní, kudrnaté vlasy, masité rty, široký nos
- Dochází k míchání ras a vznikají míšenci. Mulati (černá + bílá), mestici (bílá + žlutá), zambo (černá + žlutá).
- Europoidní – vznikla v Evropě
SOCIÁLNÍ STRUKTURA
Náboženská struktura – ateisté (nevěřící, popírají nábož.) a věřící (víra v Boha nebo více Bohů)
- Náboženství se dělí na světová (křesťanství, islám, buddhismus), národní (hinduismus, judaismus)
- Dále se dělí na náboženství polyteistická (více bohů) a monoteistická (jen 1 bůh)
Světová:
- Křesťanství – má jednoho boha, vzniklo v Asii z Judaismu na poč.letopočtu
- Ježíš Kristus, Nový zákon
- 2 mld. lidí
- dělí se do tří skupin:
- římskokatolické (západní, papež ve Vatikánu), J, Z a stř. Evropa, Latinská Amerika, Irkso, centrální Afrika, Austrálie, Kanada, Mexiko, Karibskí státy
- pravoslavné (východní, neuznává papeže,vzniklo odtržením), Ukrajina, Rusko, V a JV Ev. (Řecko, Makedonie, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko)
- protestanti (vznik 16. stol., Kalvíni, Luteráni…), S Ev,SZ Ev.-Británie, Nizoz., Belgie,USA, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko
- Islám – zakladatel islámu je Mohamed, bůh se nazývá Alláh, posvátná kniha je Korán
- chrám mešita
- 1 mld. věřících, věřící muslimové
- vyskytuje se v severní polovině Africe, blízký a střední východ (Turecko, Arabský pol., Kazachstán-Pákystán, Indonésie, Malajsie)
- Ev.: Albánie, Bosna
- nejméně tolerantní, nejmladší náboženství (7 stol.),
- nejedí vepřové maso
- pětkrát denně se modlí směrem k Mecce, jednou za život musí navštívit Mekku
- šiité – Írán, v Íráku střety se sunity
- sunité – většina, trochu modernější, vedle Koránu uznávají i Sunnu
- Buhdismus – zakladatel je Budha,
- V a JV Asie, Mongolsko, Vietnam, Thajsko, Laos, Kambodža, Myanmar
- Nirvána – vysvobození z cyklu převtělování.
Národní:
- Židovství – (judaismus), 2. tis. př. n. l.
- Víra v Boha, který si vybral židy za vyvolený národ
- starý zákon
- Izrael + židé po celém světě
- Hinduismus – člověk se musí hinduistou narodit
- hlavně v Indii, Nepál
- polyteistické náboženství (Šiva, Khálí…)
- posvátná řeka Ganga,
- tolerantní k ostatním náboženstvím,
- hierarchie lidí dělí se na kasty,
- nejedí krávu
JAZYKOVÁ STRUKTURA
- Jazyky se dělí na jazykové rodiny, ty se dělí na skupiny, pak podskupiny a v těch podskupinách už jsou konkrétní jazyky
- 1. Indoevropská rodina – představují nejvýznamnější jazykovou rodinu.
- Ze své původní vlasti v Evropě a Asii se rozšířily zejména do Ameriky a Austrálie
- Zahrnuje skupiny:
- indická – Nepálština
- slovanská – podskupiny: Západní (čeština, polština, slovenština, lužická srbština – píšou latinkou)
- Východní (ukrajinština, ruština, běloruština – píšou azbukou)
- Jižní (Chorvatština a Slovinština – latinka, Srbština a makedonština – cyrilice)
- germánská – (taky se ještě dělí na podskupiny) – holandština, vlámština(Belgie), němčina, angličtina, dánština, norština, švédština, islandština
- románská – italština, rumunština, francouzština, španělština, moldavština, portugalština, švýc., katalánština (Andora)
- keltská – irština
- baltská – litevština, lotyština
- albánská – albánština
- helénské – řečtina
- 2. Uralská – skupina Ugrofinská – maďarština, estonština, finština, laponština aj.
- 3. Austronéská – indonéština
- 4. Semitohamitská – v Přední Asii a severní Africe (arabština, somálština)
- 5. Rodina jazyků Bantu – střední Afrika (např. svahilština)
- 6. Altajská –Mongolština
- 7. Tibetskočínská – čínština
- 8. Papuánská
- 9. Eskymácká
- 10. Indiánská
- 11. Paleosibiřská
Evropa:
- Malta – Angličtina, maltština
- Monako – francouzština
- Andora – francouzština, katalánština
- Belgie – francouzština, vlámština
EKONOMICKÁ STRUKTURA
- podle zapojení občana do pracovního procesu:
Obv. ekonomicky pasivní – spotřebovávají HDP
- studenti středních a vysokých škol, invalidní důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní
Obv. ekonomicky aktivní – tvoří HDP
- jsou to lidé pracující v jednom ze sektorů:
Primární sektor – sektor prvovýroby (lesnictví, zemědělství, lov…) – těžba
- odnímají materiální statky přírodě a předávají je k dalšímu zpracování
- spojnice mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou sférou
Sekundární sektor – sektor zpracovatelského průmyslu (zpracování polotovarů, stavební výroba, truhlář, mlynář…) – průmysl, stavebnictví
- dále zpracovává materiální statky přijaté z primárního sektrou
Terciární sektor – sektor služeb
- obchod, doprava, finanční sféra, kultura a umění, armáda, policie, školství, věda…
Primární a sekundární sektor je výrobní, terciární je nevýrobní
V rozvinutém státě převládá terciární sektor, v zaostalém státě primární
GEOGRAFIE SÍDEL
- První sídla vznikla se vznikla klasického zemědělství (neolitická revoluce)
- sídlo je trvale obydlené místo
- změna s průmyslovou revolucí – vznikaly továrny, které potřebovaly velké množství pracovních sil. Nové technologie v zemědělství umožňovaly tyto síly uvolnit a tak začal proces urbanizace
- podíl obyvatelstva ve městech se nazývá míra urbanizace
Sídla podle počtu obv.:
- malá města – do 10 000 (Úštěk)
- střední – do 50 000 (Ltm – přes 20 000)
- velká – do 100 000 (Most)
- velkoměsta – přes 100 000
- světová velkoměsta – přes 1 mil.
- světové metropole – přes 10 mil.
Aglomerace – město se postupně rozrůstá a „pohlcuje“ okolní vesnice. Má jedno hlavní jádro (Praha, Brno)
Konurbace – více velkých měst do sebe zarůstá, více jader. (Chomutov+Jirkov, Liberec+Jablonec, Porůří v Něm – Dortmund, Dusseldorf, Essen, Bochum)
Megalopole – soustava aglomerací a konurbací, obrovské území (USA: Bos-Wash, Chipitis, SanSan, Jap.: Tokio-Jokohama-Kavasaki, Ósaka-Kóbe-Kjótó, Nagoja-Gifu)
Největší města: Tokio (35 mil.)
- Mexiko City (23 mil.)
- New York (22 mil.)
- Sao Paulo (20)
- Dillí, Šanghaj
Struktura měst:
- Městské city (downtown) – úřady, výškové budovy, drahé hotely, bohaté firmy, drahé pozemky
- Obytné zóny – panelové domy, zóny rodinných domků, činžovní domy
- Průmyslové zóny – většinou vznikly v obd. průmyslové revoluce
- byly vybudovány na okrajích měst a později obklopeny obytnými čtvrtěmi
- dnes se zase budují na okrajích měst
- Obchodí zóny – Zličín, Letňany
- novodobá součást měst
- Rekreační zóny – parky, sportoviště…
Města podle funkce:
Polyfunkční města – více funkcí, žádná výrazně nepřevažuje
Monofunkční – 1 fce. je výrazně dominantní nad ostatními
- průmyslová – Mladá Boleslav
- administrativní – Washington, Canberra
- Turistická – u moří
- Dopravní a přístavní – Česká Třebová
- Veletržní – Lipsko, Frankfurt
- univerzitní – Oxford, Cambridge
- Poutní – Mekka
- Báňské (těžební) – Kutná Hora, Most
- Zemědělská
- Vojenská
- Lázeňská – Mariánské lázně, K. Vary