Geografie průmyslu | Studijni-svet.cz

Otázka: Geografie průmyslu

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): T123

Funkce průmyslu: produkce výrobků pro:

Základní informace

Těžba paliv

Uhlí
- význam: výroba energie, léčiv, barviv, umělých hmot
- těžba:
  - černé = hlubinná těžba – Čína, Indie, Austrálie, USA
  - hnědé = povrchová těžba – Německo, USA, Řecko, Rusko
- Trend: r. 1989 – maximální úroveň světové těžby hnědého uhlí, v 90. letech 20. století výrazný pokles/ černé vždy rostoucí trend, v 19. století hlavní energetický zdroj, 2. polovina 20. století spotřeba černého uhlí v sílícím průmyslu
- využití krajiny po ukončení těžby – již mnoho vesnic bylo vysídleno a srovnáno se zemí proto, že se nacházely na ložisku hnědého uhlí, které bylo potřeba vytěžit à na jejich místě pak vznikl povrchový důl hnědého uhlí, který výrazně ovlivnil ráz krajiny a stal se zdrojem znečištění a hluku à po ukončení je krajina přetvořena např. na rekreační účely, čímž je snížen dlouhodobý negativní dopad těžby na životní prostředí
  - Landek Park – dříve Důl Anselm, Ostrava – areál Dolní Vítkovice dnes historie hornictví, sport, relax, camp
  - jezero Medard – přirozený přítok ř. Ohře, během několika let začne v jeho okolí vyrůstat plánovaná infrastruktura pro vše možné. Od zázemí pro turistiku až po projekty univerzit nebo lodní přístav

Ropa
- nejvýznamnější energetická surovina současnosti
- význam: výroba pohonných hmot, umělých hmot, léčiv, hnojiv, …
- místo těžby ≠ místo spotřeby à ropa je hlavní komodita mezinárodního obchodu
- těžba: na pevnině a v mořských šelfech
  - oblasti: Perský záliv, Severní Afrika, Kaspické moře, Guinejský záliv, Mexický záliv, Severní moře, Sibiř, …
  - největší producenti: Saúdská Arábie, USA, Rusko
  - Trend: starověk (asi 4 000 př. n. l.): ropa jako lék a mazadlo, novověk: ropa jako svítidlo, skutečná těžba začala ve 2. polovině 19. století v Rusku a USA
Zemní plyn
- Význam: palivo
- Těžba: v místech těžby ropy
- Trend: dlouho vypouštěn jako odpadní plyn při těžbě ropy, větší rozvoj plynárenství až ve 2. polovině 20. století, doprava skrze síť plynovodů, později přibyla možnost zkapalnění a přeprava tankery
Uran
- Význam: palivo pro jaderné elektrárny
- Těžba – největší producenti: Kazachstán, Kanada, Austrálie

Výroba energie

65 % tepelné elektrárny
18 % vodní elektrárny
10 % jaderné elektrárny
7 % elektrárny využívající alternativní zdroje energie (solární, geotermální, větrné elektrárny, elektrárny spalující biomasu)
- Dánsko, Itálie, Rakousko, Uruguay – nemají jaderné elektrárny (zakázáno zákonem)
- Francie vyrobí nejvíce energie v jaderných elektrárnách
- Albánie vyrobí nejvíce energie ve vodních elektrárnách

Těžba nerudných surovin
- Diamanty
  - Využití: šperky, brusné a řezné nástroje (nejtvrdší nerost), elektronické součástky (vysoká tepelná vodivost)
  - Těžba: Brazílie, jih Afrika, střed Ruska, sever Austrálie
- Fosfáty, tuha, draselné soli, písky, …

Strojírenský průmysl

Nejvýznamnější průmyslové odvětví
Lokalizační faktory:
- Pracovní síla – kvantita i kvalita
- Surovina
  - barevné kovy, ocel, železo
  - lokalizace do míst těžby a zpracování
- trh (spotřeba)
- doprava
  - trend snižovat dopravní náklady
  - vznik montážních center v místech spotřeby
- plocha
  - většinou velké závody na velké ploše
Výroba dopravních prostředků, obráběcích a zemědělských strojů, elektroniky a elektrotechniky, …
Vyspělé země: rozvinutý strojírenský průmysl s nejmodernějšími odvětvími a jejich vývojem
Málo rozvinuté země: strojírenství zaměřeno na opravárenství a montážní linky
Výroba automobilů: největší producenti: Čína, USA, Japonsko

Chemický průmysl

Výroba kyseliny sírové, umělých hnojiv, umělých hmot, syntetického kaučuku, umělých vláken, léčiv, spotřebního zboží
Lokalizační faktory
- Energie – velké nároky např. při výrobě dusíkatých hnojiv a plastů
- Surovina
  - rozhodující při výrobě kys. sírové, hnojiv (lokalizace do míst těžby)
  - petrochemický průmysl zpracovávající ropu lokalizován do tras ropovodů
- voda – limitující faktor
  - nároky na dostatek vody i technickou kvalitu
- spotřeba – při výrobě hnojiv
- životní prostředí
  - silně znečišťující, proto někdy lokalizace do zemí se sníženou legislativní ochranou prostředí a pracovní síly
- pracovní síla – nároky na kvalitu např. v případě farmaceutického průmyslu

Hutnický průmysl

Černá metalurgie: výroba železa a oceli z železné rudy
Barevná metalurgie: zpracovává rudy barevných kovů
- Významným odvětvím je výroba hliníku
Lokalizační faktory:
- Surovina – hlavně v případě černé metalurgie
- Energie – hlavně u výroby hliníku
- Životní prostředí – silně znečišťující průmysl
- Plocha – obvykle velké závody

Textilní, oděvní, kožedělný průmysl

nejstarší tovární průmysl, dlouho nejvýznamnější odvětví
dnes podíl na průmyslové výrobě klesá, je spíše v méně rozvinutých zemích
lokalizační faktory
- pracovní síla – náročné na kvantitu, zejména ženy
- voda – např. při zpracování lnu a vlny (kvalita vody působí na jakost suroviny)
- surovina – např. při lokalizaci závodu na prvotní úpravu suroviny rostlinného původu
- životní prostředí – vede ke znečištění vody vznikající praním, čištěním a barvou vláken
bavlnářský průmysl – nejrozšířenější obor textilního průmyslu, nejkvalitnější bavlnu pěstuje Egypt, Súdán (mako bavlna)
oděvní průmysl: Čína, Indie, Pákistán, Bangladéš, …

Potravinářský průmysl

nejrozšířenější odvětví
technický pokrok (mražení, konzervy) umožnil přepravu výrobků
úzká vazba na zemědělství (agrokomplex – propojení zem. výroby a potrav. průmyslu)
lokalizační faktory
- surovina – výroba v místě suroviny kvůli ztrátě jakosti suroviny
- spotřeba – výroba v místě spotřeby kvůli ztrátě jakosti výrobku
- pracovní síla – kvantita, především ženy
- voda – dostatek i kvalita, limitující faktor