Otázka: Geografie zemědělství
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): han
Geografie zemědělství, vazby na přírodní předpoklady, rostlinná a živočišná výroba, typy hospodaření, světová produkce a spotřeba potravin, podvýživa, hlad
Zemědělství je odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl tím, že pěstuje kulturní rostliny a chová hospodářská zvířata.
- základní složka socioekonomické sféry
- zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků
- hlavní hospodářské odvětví
- od neolitické revoluce: přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé; poté co skončila poslední doba ledová; 1. zemědělství: Blízký východ, Asie
- je to obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata
Studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství = vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby
Faktory ovlivňující zemědělství:
Přírodní:
- Podnebí: teplota vzduchu, množství srážek ‒ jejich absolutní hodnota i rozmístění během roku
- to závisí na nadmořské výšce, zeměpisné šířce a míře kontinentality
- každá rostlina má své vodní minimum, optimum, maximum
- Georeliéf: vliv nadmořské výšky
- 90 % hodnoty zemědělských oblastí ‒ do 300 m.n.m.
- Půda: hlavní výrobní prostředí pro zemědělství
- zemědělská půda ‒ 36 % povrchu souše (bez lesů)
- 10 % souše ‒ orné půdy (1‒leté rostliny)
- 1 % trvalé kultury (sady, vinice)
- 25 % trvalé travnaté porosty – louka, pastvina
- kvalita půdy závisí na druhu (např. písečné, hlinité částice), na typu (např. černozemě, hnědozemě) a na způsobu obdělávání
Socioekonomické:
- Doprava: problém ‒ potraviny rychle podléhají zkáze, konzervování, sušení, nejzdravější je čerstvá, přelom ‒ letecká doprava, chladírenská zařízení
- Pracovní síla: v USA uživí 1 zemědělec 400 lidí, v Bangladeši jen2 lidi; vyspělé technologie vedou k poklesu pracovní síly, někde je hodně pracovní síly a málo práce, jinde naopak (Austrálie, Kanada), dostupnost, cena
- Vláda dotace, finanční podpora, obchod, technické prostředky
Rostlinná a živočišná výroba
Chov hospodářských zvířat
• nejvíce se chovají skot, prasata, ovce a drůbež
EXTENZIVNÍ: kočovný ‒ polopouště, stepní oblasti, kolem sev. pol. kruhu
INTENZIVNÍ: alpský, stájový, moderní typ ‒ patrové kravíny
Pěstování plodin
• využívají se jako potraviny, krmiva, technické plodiny nebo pochutiny
• objemově představují nejvýznamnější složku potraviny
• dominantní postavení: obiloviny (pšenice, kukuřice, rýže)
Rostlinná výroba
Obilniny
kryjí více než polovinu energetické spotřeby populace světa
potravina, mouka, kroupy, vločky, jáhly, k výrobě sladu a škrobu
v mírném pásu: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice
v subtropickém a tropickém pásu: rýže
TOP 3:
- pšenice – mírný pás, i v subtropech (zavlažování), na černozemích, velmi náročná na půdu a klima; Čína, Indie, USA
- kukuřice – Kukuřičný pás USA (Corn Belt): mezi Velkými jezery, soutokem Mississippi a Missouri; Čína, Brazílie
- rýže – hlavní zemědělská plodina ve většině asijských zemí a také hlavní potravinová plodina; výskyt: monzunová Asie, Čína, Indie, Bangládeš, Indonésie, Vietnam
Hlíznaté plodiny
škrob, krmivo, potravina
brambory: Rusko, Čína, Polsko
v tropech tzv. sladké brambory: batáty, maniok, jamy, taro
Luštěniny
důležitý zdroj bílkovin, mírný pás, tropy a subtropy
sója výživná náhrada masa, USA, Brazílie, Argentina, (produkce sóji se za posledních 50 let zvýšila až 10x)
Olejniny
světové spotřeby tuků, ( tuky živočišné)
řepka olejná, mák, sója, slunečnice, podzemnice olejná, len, olivovník, palma olejná, palma kokosová
Slunečnice: pochází ze Severní Ameriky; v Rusku, na Ukrajině a v jižní Evropě
Řepka olejka: Čína, Indie, Kanada
Podzemnice olejná: pochází z Brazílie, burské oříšky (buráky); tropy a subtropy; Indie, Čína, USA
Olivovník- subtropy, evropské Středomoří
Plodiny sloužící k produkci cukru
Cukrová třtina: teplomilná, tropy, subtropy, Indie, Kuba, Brazílie; vypěstuje se jí na světě nejvíc až 1, 25 miliard tun za rok
Cukrová řepa: mírný podnebný pás, Evropa (Ukrajina, Francie), USA, Čína
Zelenina
1 z nejrozšířenějších a nejintenzivnějších odvětví zemědělské výroby
často v příměstských oblastech ve sklenících, je to důležitá složka potravy, vitamíny, stopové prvky
nejdůležitější: rajčata ‒ teplejší oblasti mírného pásu a subtropy ‒ USA, Čína
Ovoce
nemají velkou výživnou hodnotu, ale obsahují důležité vitaminy a minerální látky
nerozšířenější druhy jsou ty, co snáší dobře přepravu
banány (trhají se nezralé, zrají u nás ve speciálních místnostech), Latinská Amerika, tropy, Ekvádor citrusy (subtropy), jablka (mírný pás), vinná réva (subtropy a teplejší oblasti mírného pásu, Středozemí, slouží k výrobě vína: Itálie, Francie, USA, Španělsko, Írán, Čína)
Nepotravinářské plodiny
- textilní rostliny:
- bavlna: Čína, USA, Uzbekistán, Vietnam
- len: mírný pás, ČR, Polsko, Německo
- konopí: z rostliny agáve
- Kaučuk: vytéká z kůry stromů, když se nařízne kaučukovník brazilský, J Amerika, JV Asie
- Tabák: subtropy, mírný pás; Maďarsko, Slovensko, Čína, Indie, USA, Kuba; tabák virginský Turecko, Bulharsko
Pochutiny
nepatrná výživná hodnota, výrazná vůně a chuť
- Čaj: v monzunové Asii, Keňa, Srí Lanka, Čína, Tibet, Indie, Ceylon; největší spotřeba na obyvatele: 1. Velká Británie, 2. Turecko
- Kávovník – pochází z Eritrey a Etiopie (Afrika), J a Stř. Amerika, Brazílie, Kolumbie; obsahuje kofein, největší spotřeba: severní Evropa
- Kakaovník: Pobřeží Slonoviny, Ghana, Brazílie
- Koření: hřebíček, vanilka, paprika; Zanzibar, Indonésie
Živočišná výroba
Chov hovězího dobytka (skotu)
maso, mléko, kůže, rohovina
nejvíce Brazílie, pak Indie (196 mil. kusů, bez konzumace, pro hinduisty je kráva posvátné zvíře), Čína, USA; v Africe má skot význam jako majetek
Chov prasat
maso, sádlo, kůže
typické pro příměstské zemědělství
Čína (400 mil.), USA (60 mil.), Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.)
Nejmíň v muslimských zemích, Blízký Východ, severní Afrika
Chov ovcí
vlna, maso, mléko; Austrálie (133 mil.), Čína (111 mil.), Nový Zéland (50 mil.)
Chov koz
maso, mléko; koza nežere trávu, ale jen byliny → je zdravá ona i její maso a mléko
Chov drůbeže
zejména v příměstském zemědělství, klecový chov; slepice, krůty, husy, kachny; Čína, JV Asie, Evropa
Rybolov, akvakultura
mořský i sladkovodní
lov: kytovci ‒ velryba jižní a grónská (zakázané!), žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, tresky, mořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži)
největší světová loviště se nacházejí v polárních oblastech oceánů
Čína, Peru, Island, Norsko, Irsko, Kanada, Grónsko
Typy zemědělského hospodaření
Rolnické
· dominuje rostlinná produkce
· často se pěstují monokulturní plodiny (pšenice, rýže, kukuřice, sója, bavlna)
· pokud je chován dobytek, pak k tahu
· závlahové rolnictví monzunových oblastí, J Čína, JV Asie, až 2-3 sklizně ročně, pěstování zeleniny, rýže, chov ryb
Podvýživa
= stav, kdy organismus nedostává dostatečný přísun potravin
Dochází k:
- oslabování tělesné stavby
- větší náchylnost k onemocnění
- v extrémním případě → smrt
Rozšíření podvýživy je často spojeno s:
- přírodní katastrofy
- sucho
- hladomor
- neúroda
Chudé země světa: Súdán, Somálsko, Bangladéš, Haiti
Hlad
Hlad je pocit (nepodmíněná reakce organismu), vyvolaná nedostatkem potravy.
Zdravý člověk vydrží 30 dní bez jídla (ale při dostatku tekutin).
Každý den přibližně 25 000 lidí zemře na hlad.
- 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady;
- Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady;
- Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě.
