Otázka: Helénismus
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): veronikapnov
HELÉNISMUS
- období po Aristotelovi do roku 50 př.n.l.
- řecká kultura se rozrůstá do světa
- dochází k synkretismu = prolínání náboženství
- lidé začínají přemýšlet o smrti – řeší smrt, co je po smrti, jak mám žít, abych po smrti žil
1) KYNIKOVÉ
(cynik = necitelný člověk)
– řeší moc rozumem, necitelní
ANTISTHÉNES – základy
DIOGENÉS ZE SINOPÉ (4 př.n.l.)
- žil v sudu
- žák Antisthéna
- asketický život = bez slastí – jakmile člověk začne po něčem toužit (bude chtít pořád něco lepšího) bude nespokojený pořád
- nepracoval, žil ze zbytků, co mu kdo dal
-> kynikové odmítají veškerý blahobyt
– k tomu, aby člověk žil dobrým životem, musí se osvobodit od veškerých vnějších omezení (touha po něčem)
– štěstí nespočívá ve vnějších věcech, ale uvnitř sebe sama – najdeme, když budeme naprosto svobodní
– člověk má být imunní vůči problémům toho světa, nesmí si připouštět
2) STOIKOVÉ
– navazují na kyniky
-* v Athénách
ZÉNON Z KITIA (3 PŘ.N.L.)
- pocházel z Kypru – jeho loď ztroskotala – přidal se ke stoie
- vychází z kynismu
- souhlasí se svobodným životem = život bez vnějších omezení
- člověk má svobodnou vůli, aby se mohl rozhodnout jak bude žít- může se rozhodnout v každém okamžiku svého života
- – má řešit pouze ty věci, které vyřešit může – nemá řešit to, co nemá řešení, nemůže ovlivnit
existuje KOSMOS = pravidla jsoucna – jsou dána a my je neovlivníme
- člověk by měl žít v souladu s přírodou
apatheia = stav, kdy člověk je smířený se světem a osvobozen od vášní
ŘÍM
SENECA (65 n.l.)
- spisovatel a politik
- psal básně – četl přednášky
- vychovatel císaře Nera
-> vypálil Řím, obvinil křesťany
- stoicismus využíval v řečnictví
MARCUS AURELIUS (180 n.l.)
- dílo – Hovory k sobě
- „filosof na trůně“
- císař – aplikoval ve vládě
EPIKLÉTOS (135 n.l.)
- římský otrok – získal svobodu – založil filosofickou školu
- něco jako psychologové
3 EPIKUREJCI
EPIKÚROS (270 př.n.l.)
- zakladatel
- procestoval Řecké ostrovy – skončil v Athénách – založil školu ZAHRADA
„zahrada neřestí“ – neodmítal radost, ale nebylo to to jediné co řešil
- hlavní téma – SLAST = život v rovnováze a umírněnosti
dobro = slast
zlo = strast
navazuje na Sokrata – když člověk žije ctnostně, žije dobře
slasti lze dosáhnout:
- umírněností
- přátelstvím
- věděním
- ctnostným životem
- atomista (vše je z atomů) – po smrti se atomy rozprchnou a budou pak tvořit něco jiného
- -> smrt je koncem cítění, vědění (necítím bolest, emocionální bolest) – smrti se nemusíme bát
– potom z nás bude něco jiného
– pokud překonáme strach ze smrti, můžeme být šťástní
4) SKEPTICI
= filosofický směr, který pochybuje o poznání jako takovém
– lze dosáhnout pravdy?
AINESIDÉMOS (11. př.n.l.)
- dal pravidla, teze, důkazy – proč bychom měli být skeptičtí
- pravého poznání nelze dosáhnout, protože:
- každý vnímáme jinak
- každý pochází z jiného prostředí
- máme rozdílné psychické stavy
– člověk je individualita
5) EKLEKTICI
= filosofický směr, který vybírá z ostatních fil. směrů a dává dohromady nový
MARCUS TULLIUS CICERO (43 př.n.l.)
- řečník, básník, politik
- využíval stoicismus a skepticismus
FILÓN (50 n.l.)
- alexandrijský žid
- spojuje filosofii a židovským náboženstvím
– existuje pravda náboženská a pravda filosofická + pravda zjevená
- představa boha – panteismus (bůh ve všem)
– agnosticismus
- existuje něco jako logos (=“syn boží“)
= duch – prostředník mezi bohem a člověkem
= rozum, který vládne světu
– spojoval starověkou a středověkou filosofii
6) NOVOPLATONIKOVÉ
= šíří Platónovu filosofii
PLOTÍNOS (270 n.l.)
- založil filosofickou školu – šířila Platónovo učení
- měl v úmyslu založit PLATÓNOPOLIS = město kde by byl naplněn Platónův ideální stát
- vykládá Platóna + přidává něco od sebe – eklektik
- odpovídá na otázku – Kdo je autorem světa ideí
Bůh – Jedno/ Dobro/ Nejvyšší jsoucno
– stvořil všechno, ale ne cíleně – na základě EMANACE = vyzařování energie, která tvoří věci kolem nás
3 stupně EMANACE:
- duch – nejvyšší
– svět ideí
- duše – naše duše
- svět hmoty – svět smyslů
– spojil filosofii křesťanskou a středověkou