Otázka: Vývoj hradů Rabí a Pernštejn
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jiří Lacina
Seminární práce k dějinám středověku
Téma, které jsem si vybral pro svojí seminární práci z dějepisu je „Historický a architektonický vývoj hradů Rabí a Pernštejn“. České hrady miluji a to je také hlavní důvod, proč jsem si jako téma mé seminární práce vybral právě naše krásné středověké hrady. Podle mého názoru jsou tyty památky jedny z nejkrásnějších, které můžeme v naší republice spatřit. Oba jsem také mimochodem osobně navštívil.
V této práci se nejdříve zaměřím na pár základních údajů, které by měl každý, kterého tyto památky zajímají vědět. Čtenáře seznámím s tím, jak se oba hrady postupně vyvíjely a zdokonalovaly. Poté nastíním, jak to bylo s vlastnictvím těchto dvou hradů. Doufám, že se mi pořadí zjistit, proč se hrad Rabí (Rábí) jmenuje tak, jak se jmenuje. V neposlední řadě se čtenáři mé seminární práce dozví, jak je to s hrady dnes.
Jelikož má práce obsahuje informace o dvou známých českých hradech, rozdělil jsem téma do dvou kapitol. Každá kapitola obsahuje podkapitoly, jež složí pro lepší přehlednost.
Účelu mé práce nejvíce vyhovovalo členění dvou knih. A to Rábí – Státní hrad a památky v okolí od Dobroslavy Menclové a také kniha Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem, kterou napsal Rostislav Vojkovský.
Hrad Rabí (Fotografie viz. Obrázková příloha – obrázek jedna) je svou rozlohou největší zříceninou na území Čech. Zdivo hradeb a budov je v celkové délce téměř tří kilometrů. Tento hrad se nachází zhruba 120 km od Prahy v okresu Klatovy. Leží asi 9 km od známého města Sušice nedaleko malebné řeky Otavy. Díky své kráse a ojedinělosti je Rabí zapsáno na seznamu národních kulturních památek. Tento hrad hrál v minulosti Čech důležitou roli. Chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě.
V dnešní době se setkáváme se dvěma zápisy jména tohoto hradu. Jedním je Rábí a tím druhým zápisem je Rabí. Název Rabí se jeví etymologicky správnější. V dnešní době je hodně teorií o tom, z čeho je název tohoto hradu odvozen. První možností je, že tento název vznikl z osobního jména Rab. Avšak reálnější se zdá, že název je odvozený z německého der Rabe „krkavec“. Podceňovat nemůžeme ale ani třetí možnost, že název pochází z pomístního jména Vrabí „vrabčí vrch“, ze kterého v lidové výslovnosti zmizela úvodní hláska. [1]
Hrad Rabí vznikl na přelomu 13. a 14. Století v meandru řeky Otavy. Jeho vznik se tradičně spojuje s pány z Velhartic, držícími blízké Budětice. První zmínka o Rabí, které v té době patřilo Půtovi Švihovskému z Rýzmberka je doložena teprve k roku 1380.[2] Právě během 14. století byla rovněž postavena obytná věž (donjon), která je do dneška jádrem tohoto hradu.
V roce 1407 získal Rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel a později i jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla, a to v roce 1420 a 1421.[3] Poprvé se hradní posádka vzdala bez boje a na hranici skončilo i sedm kněží. Při dobývání hradu v roce 1421 zde ztratil Jan Žižka své druhé oko. („V roce 1421 oblehl Žižka hrad Rábí a ztratil tu druhé oko, neboť mu je při útoku někdo z hradu vystřelil. Byl teď slepý na obě oči. Předtím dobyli tento hrad velmi snadno, ale neodvážili se na něm zůstat: vypálili jej a odešli. Přitom upálili na deset kněží. Divně je naučili víře, když páchají takové věci!“)[4]
V roce 1479 zemřel majitel hradu Vilém Rabský, a poněvadž neměl přímé dědice, odkázal se svolením krále celé jmění svému bratranci, synu Viléma Švihovského Půtovi, který se jako mladík stal jedním z nejbohatších velmožů v zemi. Už v 15 letech byl členem komorního soudu a od roku 1479 zastával až do své smrti jeden z nejvyšších zemských úřadů. Půtovi synové (Břetislav a Vilém), kteří vlastnili Rabí od roku 1504, se však velmi zadlužili. V roce 1543 musel Břetislav zastavit svou polovinu Rabí bratru Vilémovi, ale ani Vilém panství a byl nucen hrad v roce 1549 prodat.[5]
Poté, co byl hrad prodán, tak Rabí často střídá své majitele. Byli to například – Jindřich Kurcpach z Trachenberka nebo Vilém z Rožmberka. Roku 1563 prodal Vilém z Rožmberka tento hrad Adamu Chanovskému z Dlouhé Vsi. Tento majitel však kupoval Rabí již velice starý a tak po jeho smrti (1596) vypukl spor o dědictví. Nakonec toto sídlo získal Jan Vilém, který ale už v roce 1625 zemřel. Rabí si rozdělili bratranci Jana Viléma tak, že jedna polovina hradu připadla Vilémovi, o druhou se rozdělili Jan Karel a Jan Albrecht. Tento rod si hrad Rabí udržel až do prvního desetiletí 18. století. Tehdy byl tento objekt kvůli špatnému hospodaření posledních majitelů a těžkému období 30-ti leté války značně zpustlý. Později se hrad stal majetkem rodu Lamberků.
Konečnou zkázu dokonal požár, který v roce 1720 tento hrad hodně poškodil. V roce 1920 byl tento hrad darován. Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za 1,- Kč.[6] Poté, co se tato zřícenina dostala do rukou tomuto spolku, začalo se pracovat na obnově. Po roce 1945 se ujal správy hradu a jeho udržování Československý stát. Roku 1978 byl prohlášen za Národní kulturní památku.
Jádrem hradu je mohutná plochostropá obytná věž na půdorysu obdélníka, založená na uměle přitesaném vrcholu skaliska. Vstup do věže byl nejdříve na úrovni prvního patra, zatímco obytným účelům sloužilo teprve druhé patro s velkým sálem osvětleným románským půlkruhově překlenutými okny, vyzděnými z lomového zdiva.
Ve 14. Století byla věž zvýšena o další patro s obytným prostorem, osvětleným okny se sedátky a vytápěným koutovým krbem, a o vrcholové podstřešní patro, kudy se vcházelo na obranný ochoz. Vstup do věže byl přeložen do druhého patra.[7]Nejstarší architekturu hradu charakterizuje absence tesaných kamenných článků a užití archaických oken románského typu s oboustrannou špaletou a půlkruhovým záklenkem. Ještě před koncem 14. Století byl hrad rozšířen o další předhradí, opevněné hradbou se dvěma nárožními hranolovými věžemi.
Od konce 15. století až do třicátých let následujícího věku probíhala zde velkolepá, ale nedokončená pozdě gotická přestavba hradu. Došlo k dostavbě budov a opevnění, zřejmě i za účasti stavitele pražského hradu Benedikta Rejta působícího i na Švihově.[8] Hrad se poté stal jednou z nejokázalejších rezidencí v Čechách. Jeho nové, mimořádně moderní opevnění s mohutnými dělovými baštami překračuje svým významem středoevropský rámec.
Přestavba, která se konala na konci 15. století, se dotkla i velké věže a vnitřního hradu i předhradí, které zaplnila nová obytná křídla. Velká čtverhranná okna hradních budov zvýraznily charakteristické bílé hlazené omítkové rámy.[9]
Z provozních objektů je zajímavá rozměrná vodní nádrž na dešťovou vodu – cisterna. Dolní i horní nádvoří a vlastní jádro byly obklopeny mohutným obvodovým opevnění, které probíhalo po koruně staršího valu za příkopem a bylo opatřeno řadou frankovacích prvků. K severnímu předhradí za tzv. Žižkovou branou byl přihrazen další prostor hradbo, v jejímž středu dominovala velká podkovovitá bašta, a na přístupové straně od městečka velká dělostřelecká bašta typu torionu.
Kolem hradby vedla cesta do hradu krátkým úsekem parkánu či přihrádku, zajištěným trojicí bran. Třetí dochovaná brána, kterou se nyní vchází do hradu, má podobu vysoké věže s průjezdem, uzavíratelným původně vraty a padací mříží.
Na prvním nádvoří se nachází ve skále tesaná hradní studna, která patří mezi nejhlubší, které je možné na českých hradech spatřit. Hradní raritou je odpadní jímka, která je součástí obytně-obranné věže Donjonu a byl do ní sváděn odpad z dvou hradních prevétů[10]. V hradu se rovněž nachází rozsáhlé sklepní prostory v několika úrovních. Nejspodnější část sklepení byla do vápencového podloží vytesána ručně a dosahuje hloubky 9 metrů pod povrchem. Součástí hradního areálu je i pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice, který byl součástí hradního opevnění. [11] Poslední úpravy jsou z počátku 20. století, kdy byl interiér kostela secesně vyzdoben.
V dnešní době se na tomto hradu konají prohlídky. Člověk má možnost si vybrat prohlídky s průvodcem, ale i bez průvodce.[12] Když se rozhodne pro prohlídku s průvodcem, tak jednou variantou je návštěva paláce a tou druhou návštěva věže. Bez průvodce se člověk podívá na nádvoří nebo do podzemí kostela Nejsvětější Trojice. Důležitá informace je, že všechny návštěvní okruhy jsou zpoplatněny. Hrad je otevřen od dubna do října. Jako většina památek, je i tento hrad každé pondělí uzavřen. V dubnu a říjnu je hrad navíc otevřen pouze o víkendu.
Hrad Pernštejn (Fotografie viz. Obrázková příloha – obrázek dva) je největším moravským hradem. Je považován za „krále hradů“, je skutečným skvostem a láká nás něm nejen jeho starobylý vzhled, ale i mnohé velké události, drobné příhody, jakož i nezbytné hradní záhady a tajuplné pověsti. Díky své historii, váženosti jeho historických majitel, ale i zachovalosti je velice významný a také hojně navštěvovaný.
Pro stavbu Pernštejna bylo vybráno osamělé skalisko na trojúhelníkovém návrší západně od vsi Nedvědice, které bylo spojeno úzkým hřbetem s náhorní plošinou.[13] Pro zajímavost, krajské město Olomouc leží od obce Nedvědice zhruba 115km. Pozoruhodné je, že tento hra nebyl nikdy dobyt.
Hrad Pernštejn založili v druhé polovině 13. Století (roku 1285) potomci Štěpána z Medlova, byli to jeho vnukové, kteří se pak začali psát z Pernštejna, a dali tak vzniknout jednomu z nejstarších a nejvýznamnějších rodů na Moravě. Kolem roku 1300 se Pernštejn stal sídelním hradem. Vypovídá o tom fakt, že v této době (na začátku 14. Století) žilo asi šest mužů s přídomkem „z Pernštejna“.[14] Roku 1424 byl tento hrad marně obléhán Albrechtem, jehož pověřil správou Moravy tchán, císař Zikmund. V čele rodu v této době stojí Jan z Pernštejna, který má také rovněž na starosti toto šlechtické sídlo.
Na sklonku roku 1475 ve věku 69 let zemřel Jan z Pernštejna. Po jeho smrti se musel majetek Pernštejnů dělit. Kromě čtyř Janových synů Viléma, Jana,Vratislava a Jimrama, si činily nárok na dědictví vdova po Janovi Markéta z Vranova, vdova po Zikmundu Eliška z Boskovic a také jeho čtyři dcery.[15]Od roku 1475 do roku 1478 spravoval tento hrad Vilém, jenže už roku 1478 tento hrad připadl Janu a Vratislavovi. Roku 1480 oba zemřeli a celý majetek Pernštejnů připadl devatenáctiletému Vratislavovi. Ten zemřel roku 1496 a hrad připadl stárnoucímu bratrovi Vilémovi.[16]
Roku 1596 Pernštejn koupil písař Markrabství moravského Pavel Katharýn z Katharu. V následujících několika letech hrad často měnil své majitele. Ze známějších to byli například Lichtenštejnové nebo Stockhammerové, kteří byli uměnímilovnými a spořádanými hospodáři. Své obranné schopnosti tento hrad naposled osvědčil při dobývání Švédy.
Za posledních šlechtických majitelů hrabat Mitrovských z Nemyšle měl být hrad romanticky regotizován.[17] Z přestavby však naštěstí sešlo a jedinečná památka tak zůstala zachována v autentické podobě.
Jak už bylo zmíněno, tak tento hrad byl založen v druhé polovině 13. Století a již kolem roku 1300 se stal sídelním hradem. Začátkem 15. století započala přestavba hradu. Hospodářsky silné panství dovolilo panu Vilémovi zvelebovat a rozšiřovat i své sídlo – Pernštejn. Započal přestavovat hradní jádro a jeho vůle se děly na Pernštejně nevídané věci. Vyrostly zde dvě nové věže, věnec hradeb s ochozy a desítky nádeníků navážely zeminu a zarovnávaly nové parkány.[18] Po více než jedno a půl století byl Pernštejn neustálým staveništěm.
Sláva tohoto hradu započala někdy v polovině 20. let 15. století, kdy se stali Pernštejnové hejtmany husitských vojsk, a nepoklesla ani po dlouhém století. Pernštejn má nyní podobu, jakou mu dal Vilém I., který přestavěl původní Pernštejn kolem roku 1415, značně jej rozšířil a opevnil. Jeho syn Jan I. z Pernštejna dokázal tento hrad přestavět na nejpevnější a nejkrásnější hrad Moravy, a to přestože roku 1457 tento hrad vyhořel.[19] Stopy po požáru jsou patrné dosud i na zdivu i ostěních portálů. Hořelo ve vnitřním hradě.
Začátkem 16. století začal Pernštejn zcela měnit svou podobu. Podnětem k přestavbě v moderní hrad po vzoru jiných rodinných sídel byl požár v roce 1457. Od této doby se začalo vcházet po rampě a mostě do východní části mezi dvěma paláci. Na obranu nově vytyčeného nádvoří byla zbudována hranolová obytná věž a stará brána v úzkém nepohodlném průjezdu byla zazděna.[20] V této době vznikly i klauzury.[21] Venkovní zdi klauzur stojí na řadě kamenných krakorců,[22] které dodávají hradu neobyčejné kouzlo. Přestavba však byla dokončena až roku 1548.
Roku 1616 nechal Adam Licek z Rýzmburku stavět některé části na prvním předhradí, zřejmě zpevňoval severní zeď řadou mohutných pilířů. Tím byl ukončen stavební vývoj a rozsah hradu. Od té doby byly konány úpravy jen uvnitř.
V době, kdy byl Pernštejn obléhán Švédy, tak se velice osvědčil. V roce 1655 byl „vřazen mezi pevnosti moravské“ a zůstal státní pevností do roku 1760. Památkou na švédské obléhání jsou jizvy v ostění 4.brány nebo nálezy četných železných kulí v příkopech.[23]
Když byl hrad ve vlastnictví Stockhammerů, tak byly zřízeny zahrady a tento rod také nechal hrad opravit. Opravy prováděl zdejší mistr Antonín Kalivoda. Největší jeho stavbou na Pernštejně bylo znovuvyzdění přístupového schodiště do paláce na místě asi již sešlé a zastaralé rampy.
Další majitelé Schröfflové zbudovali pod hradem zahrady, které jsou po nich pojmenovány, jakož i pokoje, jimž se rovněž do dnes říká „šréflovy“. Před rokem 1800 se na pernštejnském hradě vzpomíná pánský pivovar, mlýn, pila, palírna lihu a bělidlo.[24] V roce 1886 vypukl na hradě požár a ten také zapříčinil, že Pernštejnu měl být dán iluzorní „gotický“ ráz. Měla být zvýrazněna velká věž. Nicméně k tomu nakonec nedošlo.
V roce 1946 vichřice trhala krytinu střech a též hřebenáče, které pádem dolů rozbíjely tašky níže položených střech. Vichřice profičela nad Pernštejnem v pondělí 19. srpna. Po válce byl Pernštejn vcelku zanedbaný, ačkoli se ho válečné události vlastně nedotkly. Proto byl jen udržován. Teprve od roku 1949 byl hrad soustavně a systematicky opravován. Rekonstrukce se však hrozně vlekly.
V pátek 15. Dubna roku 2005 vyhořela bývalá sýpka hradu Pernštejna napravo od třetí brány. Střecha, která byla čerstvě pokrytá novou krytinou a s trámy 500 let starými se hořící propadla do nitra budovy a oheň v mžiku zničil stovky exponátů, především obrazů. Škoda dosahuje zhruba 80 – 100 milionů korun. Hrad byl ihned pro veřejnost uzavřen, ale už za týden byl zase zpřístupněn, protože zájem o něj nebývale stoupl.[25]
Stejně jako na hradu Rabí, se i na tomto hradu konají veřejné prohlídky. Ten koho historie zajímá, má možnost navštívit dva turistické okruhy.[26] První okruh, který se mimochodem nazývá „Od gotiky do 20. Století“, trvá zhruba 80 minut. Prohlídka druhého okruhu trvá zhruba 50 minut a návštěvník již podle samotného názvu pozná, že se podívá „Z věže do knihovny“. Pernštejn je stejně jako například hrad Rabí otevřen od dubna do října šest dní v týdnu (opět mimo pondělí). V říjnu a dubnu se prohlídky konají pouze v sobotu, neděli a ve svátek.
Závěr:
Knihy, ze kterých jsem čerpal, jsou přeplněny informacemi, z nichž jsem podlé svého nejlepšího vědomí a svědomí snad vybral ty nejvíce podstatné. Díky tomu, že jsem si vybral toto skvělé téma, jsem se dozvěděl spousty informací, které jsem před vypracováním této seminární práce vůbec nevěděl.
Hrad Rabí a hrad Pernštejn považuji za „top“ české hrady. Proto si myslím, že by každý Čech měl být na tyto historické památky po právu hrdý a měl by alespoň pár základních informací o těchto památkách vědět. Doporučuji každému, aby tyto dva hrady osobně navštívil, jelikož to stojí za to!
Menclová, D. 1956. Rábí – Státní hrad a památky v okolí. Sportovní a turistické nakladatelství pro Státní ústav památkové péče. Praha. 43.
Hložek, J. 2012. Hrady západních a jižních Čech ve světle nedestruktivních archeologických průzkumů katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Univerzitní vydavatelství. Plzeň. 96. ISBN:978-80-261-0077-5
Vojkovský, R. 2007. Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Beatris. Dobrá. ISBN : 978-80-86737-66-9
Dvořáček, P. 2001. Hrady a zámky: Čechy, Morava, Slezsko : malá obrazová encyklopedie. Nakladatelství Petr Dvořáček. Olomouc. 264. ISBN: 80-86179-48-6
Samek, B. 1996. Pernštejn: středověký hrad na jižní Moravě . Památkový ústav v Brně. Brno. 71. ISBN: 80-85032-51-1
Brych, V. Rendek, J. 2005. České hrady, zámky a tvrze. Ottovo nakladatelství. Praha. 851. ISBN: 80-7360-406-X
Dvořáček, P. 2001. 100 hradů a zámků. Nakladatelství Petr Dvořáček. Olomouc. 125. ISBN: 80-903074-5-0
Mencl, V. 1970. Města, hrady a zámky. Odeon. Praha. 517.
Oficiální internetové stránky hradu Pernštejna. Dostupné na WWW: <http://www.hrad-pernstejn.eu/>
Oficiální internetové stránky hradu Rabí. Dostupné na WWW: <http://www.hrad-rabi.eu/>
[1] Menclová, D.: Rábí – Státní hrad a památky v okolí. Praha 1956. s. 2
[2] Brych, V. Rendek, J. :České hrady, zámky a tvrze. Praha 2005. S-624
[3] Menclová, D.: Rábí – Státní hrad a památky v okolí. Praha 1956. S-7-8
[4] Brych, V. Rendek, J. :České hrady, zámky a tvrze. Praha 2005. S. 624
[5] Menclová, D.: Rábí – Státní hrad a památky v okolí. Praha 1956. S. 21
[6] Menclová, D.: Rábí – Státní hrad a památky v okolí. Praha 1956. S. 22
[7] Brych, V. Rendek, J. :České hrady, zámky a tvrze. Praha 2005. S.624-625
[8] Brych, V. Rendek, J. :České hrady, zámky a tvrze. Praha 2005. S. 624-625
[9] Dvořáček, P.:Hrady a zámky : Čechy, Morava, Slezsko : malá obrazová encyklopedie. Olomouc 2001. S.192
[10] Prevét – typ středověkého záchodu
[11] Brych, V. Rendek, J. :České hrady, zámky a tvrze. Praha 2005. S. 625
[12] Oficiální internetové stránky hradu Rabí. Dostupné na: http://www.hrad-rabi.eu/prohlidkove-trasy/
[13] Samek, B.:Pernštejn : středověký hrad na jižní Moravě. Brno 1996. S. 17
[14] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S.7
[15] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S. 20
[16] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S. 21
[17] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S. 64
[18] Parkán – fortifikační prvek hradebního opevnění
[19] Dvořáček, P.:Hrady a zámky : Čechy, Morava, Slezsko : malá obrazová encyklopedie. Olomouc 2001. S. 176-177
[20] Samek, B.:Pernštejn : středověký hrad na jižní Moravě. Brno 1996. S. 25
[21] Klauzura- úzké místnosti v patře přístavby obepínající starou obvodovou zeď
[22] Krakorec-kamenný gotický hranolový nosný článek vodorovně vysunutý ze zdiva a nesoucí zpravidla arkýř nebo prevét
[23] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S.54
[24] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S.60
[25] Vojkovský, R.: Pernštejn: hrad jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Dobrá 2007. S.64
[26] Oficiální internetové stránky hradu Pernštejna. Dostupné na: http://www.hrad-pernstejn.eu/prohlidkove-trasy/
[27] https://www.google.cz/search?q=hrad+rab%C3%AD&biw=1242&bih=554&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=yRhvVYPqAsOlsAHQvoOgAg&ved=0CAcQ_AUoAg#imgrc=gQZH27TnLFZfbM%253A%3BC3E_UWAc57iyhM%3Bhttp%253A%252F%252Fcestujemeceskem.cz%252Fwp-content%252Fuploads%252F2015%252F03%252F178997-original1-lbnz6.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fcestujemeceskem.cz%252F2015%252F03%252F23%252Fnavsteva-hradu-rabi%252F%3B800%3B531
[28] https://www.google.cz/search?q=hrad+rab%C3%AD&biw=1242&bih=554&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=yRhvVYPqAsOlsAHQvoOgAg&ved=0CAcQ_AUoAg#tbm=isch&q=hrad+pern%C5%A1tejn&imgrc=PgToGdTDgt6BAM%253A%3BAoWdnw8bNCqlKM%3Bhttp%253A%252F%252Fupload.wikimedia.org%252Fwikipedia
