Počátky v 19. století
Maturita, jako závěrečná zkouška středního vzdělání, má v České republice dlouhou tradici, sahající až do 19. století. První maturitní zkoušky byly v našich zemích zavedeny už v roce 1849 v Rakousku-Uhersku, a to po přijetí školského zákona. Tehdy probíhala v Evropě série významných revolucí, které měly za cíl prosadit národní a demokratická práva a měly výrazný vliv na tehdejší politickou situaci. Po potlačení revolucí císař František Josef I. zahájil sérii reforem, které měly upevnit moc monarchie a stabilizovat zemi. Jedním z kroků k modernizaci a centralizaci školského systému byla reforma vzdělávání, která zahrnovala zavedení jednotných standardů pro střední školy. V rámci Exner-Bonitzovy reformy byla zavedena standardizovaná maturitní zkouška jako závěrečná zkouška středního vzdělání. Byla povinná pro všechny studenty, kteří chtěli pokračovat ve studiu na univerzitě a skládala se pouze na klasických gymnáziích. Tato zkouška měla zajistit, že studenti budou mít na vysoké škole potřebné znalosti a dovednosti. Její obtížnost byla velmi vysoká.
Skládala se z písemné (slohová práce v mateřském jazyce, písemná práce v dalším „živém“ jazyce, přeložení textu z/do latiny, přeložení řecky psaného textu, práce z matematiky) a ústní části (literatura mateřského jazyka, latinská a řecká gramatika, dějepis, zeměpis, matematika, přírodní vědy, fyzika a gramatika dalšího „živého“ jazyka).
Zkouška byla navržena tak, aby důkladně prověřila akademické schopnosti studentů a jejich připravenost pro další studium. Zavedení maturitní zkoušky přispělo ke zvýšení úrovně vzdělání a standardizaci školního systému. Maturita se postupně stala klíčovým milníkem v životě studentů a důležitým krokem k vyššímu vzdělání.
V roce 1869 byla zavedena maturitu i na reálkách. V roce 1908 byla provedena reforma, při které se zrovnoprávnila maturitní zkouška na všech školách a snížily nároky na ústní zkoušky.
Vývoj ve 20. století
První republika (1918-1938)
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se maturitní zkoušky dále rozvíjely a byly přizpůsobeny novým politickým a společenským podmínkám. V tomto období se zaměřovaly na výuku národních dějin, češtiny a matematiky. Maturanti museli také prokázat znalosti v cizích jazycích, zejména v němčině. V roce 1931 se rozšířila na českých školách písemná zkouška o zkoušku z němčiny a na německých školách naopak o zkoušku z češtiny. Ústní zkouška pak byla opět o něco jednodušší.
Protektorát (1939-1945)
Během nacistické okupace Čech a Moravy byly maturitní zkoušky silně ovlivněny politickou situací. Studenti museli prokazovat nejen své znalosti, ale také loajalitu k nacistickému režimu, což mnohým z nich značně komplikovalo jejich vzdělávací dráhu. Maturitní zkoušky byly často ovlivněny ideologickými požadavky a zkoušky byly přizpůsobeny nacistické propagandě. Při maturitní zkoušce získal na důležitosti předseda maturitní komise, přičemž ostatní členové měli pouze poradní hlas. Od německé inspekce bylo nařízeno, aby 20 % adeptů neprospělo. V roce 1943 studenti museli dokonce odpovídat minimálně na jednu otázku v němčině (z dějepisu, zeměpisu, či matematiky).
Socialistický režim (1948-1989)
Po druhé světové válce a během socialistického režimu došlo k dalším úpravám maturitních zkoušek. Obtížnost byla snížena (vynechána byla například matematika) a do popředí hodnocení se dostal politický profil studenta. Od roku 1951 se písemná část skládala dokonce pouze z češtiny a ruštiny, ústní pak z češtiny, ruštiny a dalších 2 předmětů. Témata slohových prací byla jednotná a vyhlašovaná v den zkoušek rozhlasem ministrem školství.
Zkoušky po roce 1989
Po Sametové revoluci v roce 1989 prošly maturitní zkoušky dalšími změnami. Po roce 1989 byl z maturitních zkoušek odstraněn veškerý ideologický obsah spojený s komunistickým režimem. Školy získaly větší autonomii v organizaci a obsahu maturitních zkoušek. Byla větší volnost ve výběru maturitních předmětů a jejich obsahu. Povinná byla pouze zkouška z českého jazyka a literatury. Na středních odborných školách však byla samozřejmě součástí povinná praktická část či zkouška z odborných předmětů.
21. století a současnost
V roce 2000 začaly přípravy na zavedení jednotných státních maturit, které měly za cíl sjednotit a standardizovat úroveň zkoušek napříč celou republikou. V roce 2004 a 2005 proběhly pilotní testy nového systému státních maturit na vybraných školách. V roce 2011 byl zaveden nový systém, který zahrnoval dvě úrovně maturitní zkoušky – základní a vyšší. Studenti si mohli volit mezi těmito úrovněmi podle svých schopností a plánů na další vzdělávání.
Byly stanoveny povinné předměty, které musí každý student absolvovat – český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika. Nový systém zavedl centrální hodnocení maturitních testů, což mělo zajistit objektivitu a jednotnost hodnocení napříč celou republikou. Nový systém zahrnoval didaktické testy, které se staly důležitou součástí maturitní zkoušky a měly prověřit znalosti studentů v různých předmětech.
V roce 2020 došlo k další významné změně v systému maturitních zkoušek – zrušení dvouúrovňového systému maturit. Původní systém, který byl zaveden v roce 2011, zahrnoval základní a vyšší úroveň zkoušek, což studentům umožňovalo volit mezi úrovněmi podle jejich schopností a plánů na další vzdělávání. Dvouúrovňový systém byl administrativně náročný na správu a organizaci, což způsobovalo problémy jak pro školy, tak pro studenty. Byly zjištěny rozdíly v úrovni přípravy studentů z různých škol, což vedlo k nerovnostem v možnostech studentů volit vyšší úroveň a následně dosahovat lepších výsledků. Především se zjistilo, že dvouúrovňový systém nepřinášel očekávané zlepšení v hodnocení znalostí a dovedností studentů a bylo potřeba zjednodušit a sjednotit proces hodnocení. Sjednocení úrovní maturitních zkoušek přispělo k rovnějším podmínkám pro všechny studenty, což mělo pozitivní dopad na spravedlivost a transparentnost zkoušek. Jednotné hodnocení umožnilo lépe porovnávat výsledky studentů napříč různými školami a regiony, což přispělo ke zvýšení kvality hodnocení a efektivity celého systému.
Na novou podobu maturitní zkoušky se studenti mohou připravit pomocí moderních metod, jako jsou online kurzy a interaktivní učební materiály. Mezi takto specializované weby zaměřené na přípravu k maturitám patří právě Studijni-svet.cz se svou online akademií.
Zajímavosti z historie českých maturit
- První maturity ve vězeních: V období Rakouska-Uherska se maturitní zkoušky neomezovaly pouze na školní lavice. První maturitní zkoušky proběhly i ve věznicích, kde vězni měli možnost složit maturitu a dále se vzdělávat.
- Tajné maturity během okupace: Během druhé světové války a nacistické okupace Čech a Moravy byli mnozí studenti a učitelé perzekvováni. I přesto se některé maturitní zkoušky konaly tajně, aby studenti mohli pokračovat ve svém vzdělávání.
- Maturita za protektorátu: Během nacistické okupace byly maturitní zkoušky silně ovlivněny politickou situací. Studenti museli prokazovat nejen své znalosti, ale také loajalitu k nacistickému režimu, což mnohým z nich značně komplikovalo jejich vzdělávací dráhu.
- Politické ovlivnění maturit: V období socialismu byly maturitní otázky a obsah často ovlivňovány politickým režimem. Studenti museli prokázat nejen své vědomosti, ale také politickou loajalitu k socialistickému zřízení.
- Maturitní oděv: V různých obdobích historie měli studenti při maturitních zkouškách specifický dress code. Například v 19. století a na počátku 20. století bylo běžné, že chlapci nosili obleky a dívky šaty, často s bílými límečky.
- Maturitní básně: V minulosti bylo zvykem, že studenti skládali básně nebo psali literární díla jako součást maturitní zkoušky. Tyto básně byly pak recitovány před komisí jako důkaz literárního a řečnického talentu.
- Maturitní sponzoři: V období první republiky bylo běžné, že místní podnikatelé a významné osobnosti sponzorovali maturitní plesy a jiné akce související s maturitami. Tímto způsobem přispívali k rozvoji vzdělávání a podporovali mladé talenty.
- Maturitní svitky: Dříve bylo zvykem, že maturitní vysvědčení byla ručně psaná na pergamenových svitcích. Tyto svitky byly často bohatě zdobené a měly velkou hodnotu jako památka na dosažení vzdělávacího milníku.
