Volba vysoké školy, která je do jisté míry předstupněm toho, čím se člověk bude v budoucnu živit, je poměrně velkým životním krokem. A pokud patříš mezi ty, kteří se rozhodli studovat na Masarykově univerzitě v Brně, pak máš skvěle nakročeno ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělání a následně i titulu. Než se z tebe však stane magistr/a, inženýr/ka, doktor/ka nebo třeba bakalář/ka, musíš nejdříve projít přijímacím řízením. A to, jak je známo, není úplně samozřejmá věc, nicméně se dá jít ,,štěstí“ trochu napřed. Pakliže něco pro přijímací zkoušky na MUNI platí, je to jednoznačně rčení ,,štěstí přeje připraveným“.
Doslovně se pod zkratkou TSP MUNI skrývá název ,,Testy studijních předpokladů Masarykovy univerzity“. A co si pod tím vlastně představit? Stručně řečeno, je to forma písemné zkoušky, která má uchazeče o studium na MUNI prověřit, zda mají dostatečné predispozice k tomu, stát se studentem univerzity. A v ideálním případě také jejím absolventem. Tyto testy jsou prováděny ,,plošně“ v rámci (téměř) všech fakult, otázky jsou tedy spíše obecnějšího rázu bez konkrétního zaměření na dané obory.
Co potřebuješ o TSP MUNI vědět
Otestovat tvé studijní předpoklady pravděpodobně bude potřebovat kterákoliv vysoká škola (až na výjimky), na kterou se budeš hlásit. Zatím co na většině z nich tě budou jako potenciálního studenta hodnotit na základě OSP od firmy Scio, Masarykova univerzita v Brně se vymyká standardu. TSP jsou totiž jejich autorskou záležitostí, a jsou tak jedinou univerzitou v ČR, která je pro účely přijímacího řízení využívá. Podstata obou jmenovaných testů je takřka stejná, ačkoli určité rozdíly bychom v nich našli.
Poměrně zásadní informací je, že na TSP máš pouze jeden pokus. Byť máš podanou přihlášku na 4 různé fakulty MUNI, budeš psát test jen jedinkrát a jeho výsledek si vezme každá z fakult, na které musíš úspěšně absolvovat TSP.
Základní parametry TSP MUNI jsou:
- 60 otázek
- 6 oddílů (subtestů)
- limit 100 minut
- 5 možností, z nichž pouze 1 je správná
- 1 bod za každou správnou odpověď
- minus ¼ bodu za každou špatnou odpověď
- 0 bodů za nezodpovězení otázky
TIP:
Sto lidí, sto strategií, před zahájením testu si však urovnej v hlavě, jestli raději budeš ztrácet „čtvrtinky“ za špatnou odpověď (s teorií, že se třeba náhodou zrovna trefíš), nebo pojedeš na jistotu, ale možná zbytečně dostaneš 0 za něco, co by při tipované odpovědi mohlo přinést bod. Ani jeden taktický proud nelze označit za špatný, musíš však zohlednit všechny proměnné, tj. kolik času si věnoval/a přípravě, jak ti jdou jednotlivé okruhy otázek, kam se hlásíš a další.
Ačkoli jsou TSP MUNI jakýmsi ,,knowhow“ přijímacího řízení na Masarykovy univerzity, jak již bylo zmíněno v úvodu, na některých fakultách tě tato zkouška ,,způsobilosti“ mine, přičemž místo toho budeš dělat pravděpodobně oborové testy s konkrétním zaměřením. Na kterých fakultách Masarykovi univerzity v Brně TSP u přijímaček nenajdeš?
Vyhodnocování TSP alias síla percentilu
U vyhodnocování Testů studijních předpokladů se (stejně jako u OSP) nedočkáš klasického sčítání bodů, tedy že by jejich holá suma byla tvůj finální ortel. Výsledné hodnocení u TSP totiž funguje na principu percentilu. Co to v praxi znamená? V podstatě to, že hodnotící číslo, které si pak budeš hledat na seznamu přijatých uchazečů, se bude přímo odvíjet od toho, kolik studentů se TSP v daném roce zúčastnilo a jaký měli bodový výsledek. Jestliže jsi tedy obdržel percentil 70 %, potom jsi byl v testu úspěšnější nebo stejně úspěšný jako 70 % uchazečů.
Jaké okruhy a otázky tě v TSP MUNI čekají
Aby se vše dobře počítalo, tak 60 otázek, na které budeš mít v testu odpovídat, je rozděleno do 6 logických celků, kdy každý z nich cílí na jiný vědomostní okruh. Co si pod každým z nich můžeš představit?
1. Verbální myšlení
První část testu je věnována češtině, takže pokud jsi zvyklý/á číst a podstata fungování našeho jazyka ti není cizí, potom se ti tato část bude dělat dobře. Ačkoli je časově trochu náročnější, neboť některé z textů jsou poměrně dlouhé, dá se zvládnout velmi úspěšně. Konkrétně můžeš ve verbální části očekávat otázky týkající se frází, vztahů mezi slovy, významů slova, stylistiky nehodících se slov a celkově práce s textem.
Příklad úlohy na verbální myšlení
Vyberte tu z odpovědí, která se nejméně hodí mezi ostatní.
a) tvrdohlavý : paličatý
b) odolný : houževnatý
c) loajální : věrný
d) poctivý : čestný
e) labilní : stálý
2. Numerické myšlení
Je jasné, že v testu takovéhoto formátu nebude chybět ani další základní předmět, kterým je matematika. Obtížnost jednotlivých úloh je rozdílná, některé obsahují jednoduché matematické operace, u jiných zase musíte přemýšlet trochu více. Pro ty, které matematika na střední škole bavila, ba dokonce jim i šla, může být tento oddíl tou příjemnější částí TSP. Nejvíce se zde setkáš se slovními úlohami, mocninami, logaritmy, geometrií, zlomky, funkce, desetinná čísla či např. závislosti.
Příklad úlohy numerické myšlení
Máme čtverec s délkou hrany 6 metrů. Jaký největší průměr může mít kružnice vepsaná do tohoto čtverce?
a) 2,5 metrů b) 3 metry c) 4 metry d) 6√2 metrů e) 6 metrů
3. Analytická část a kritické myšlení
Obdobou numerické části je oddíl analytiky a kritického myšlení. I zde bude hlavní roli hrát matematika, ale více než počty samotné zde budete řešit logické úlohy, pro jejichž vyřešení je potřeba znát teoretickou roviny těchto operací, dá se na ně tedy dobře nachystat. V analytické části nebudou chybět výroky, pravda/lež, úlohy s rychlostí a pohybem, pravděpodobnost nebo třeba zebry (úlohy, ve kterých nehledej čísla, ale spíše spoustu jmen, které budeš muset nějak seřadit, případně z něj vybrat jedno, které bude odpovídat otázce).
Do jisté míry ti bude oddíl kritického myšlení připomínat verbální část, nicméně zde nejde ani tak o češtinu, jako spíše o porozumění texu. Budou tu kratší i delší texty nebo tabulky, pro jejichž pochopení bys měl/a být maximálně koncentrovaný/á, neboť někdy jsou poměrně náročné. Ideální se při čtení dělat na papír ,,výčet“ těch nejpodstatnějších informací, ze kterých si následně utvoříte konečný úsudek.
Příklad úlohy na analytickou část a kritické myšlení
Za předpokladu, že platí tvrzení:
,,Některé hubené dívky cvičí a nedrží dietu.“
Která z těchto možností ze souvětí vyplývá?
a) Existují dívky, které jsou hubené a nedrží dietu.
b) Všechny dívky, které nedrží dietu, jsou hubené.
c) Všechny dívky, které cvičí a drží dietu, jsou hubené.
d) Dívky, které necvičí a drží dietu, nejsou hubené.
e) Dívky, které necvičí a nedrží dietu, nejsou hubené.
4. Prostorová představivost
Oddíl prostorové představivosti přesně odpovídá svému názvu, tudíž zde budou úlohy, ve kterých musíš ukázat, že se dokážeš orientovat v prostoru a chápat jej. Ačkoli jsou předpoklady pro schopnost řešit úlohy tohoto typu dány vrozenou schopností, při pochopení principu jednotlivých úloh se na ně dá dostatečně naučit. Je tedy vhodné se před ostrým TSP podívat na otáčení v osách, doplnění tvaru (většinou kvádr), puzzle, úhly pohledu, bludiště, stejné objekty, sestavení kostky apod.
Příklad úlohy na prostorovou představivost
5. Kulturní přehled
Jestliže jsou prověřovány obecné předpoklady pro studium, pak musí tyto testy obsahovat i všeobecný přehled o dění ve světe a souvislostech v humanitárních vědách. Tato část je tedy vyloženě textová a čekají zde na tebe (obrazně řečeno) takové ,,kvízové“ otázky. Prolínají se zde umění, literatura, historie, geografie a společenské vědy (tj. sociologie, psychologie, filozofie, ekonomie atd.).
Příklad úlohy na kulturní přehled
Kolik symfonií napsal Ludwig van Beethoven?
a) 9 b) 12 c) 5 d) 27 e) 0
6. Anglická část
Poslední okruh úloh je v podstatě shrnutím všech předchozích oddílů, nenalezneš v nich tedy žádné nové typy úloh, než ty, se kterými jsi se v Testu studijních testů již setkal. Háček je však v tom, že veškerá zadání jsou v anglickém jazyce. Jestli tedy s angličtinou nejsi zrovna ,,kamarád“, pak na tomto oddíle příliš mnoho bodů nejspíš nenasbíráš. Na druhou stranu, hlásíš-li se ke studiu oboru, který vyžaduje pro přijetí vysoký percentil, tato část ti může pomoci k jeho zvýšení.
Příklad úlohy na anglickou část
In what year was the euro first introduced as a currency?
a) 1965 b) 1977 c) 1992 d) 2002 e) 2005
Jak to bude u přijímací zkoušky MUNI probíhat
Dříve než se na zkoušku v den D vydáš, nezapomeň před tím na pár důležitých věcí:
- dostatečný spánek
- psychická pohoda (no stress!)
- příp. nejít na lačno a alespoň něco sníst, ať tě neodvádí od pozornosti kručení v břiše.
Na samotné zkoušce pak vkroč do místnosti ,,pravou“ nohou, postupuj přesně dle pokynů administrátora (dohledu) a co je hlavní, nenech se rozhodit přítomností ostatních uchazečů. Myšlenky typu ,,ostatní vypadají chytřeji než já“ nebo ,,ten se připravoval určitě mnohem déle“ nech raději doma a věř si, že zkoušku uděláš, jak nejlépe budeš umět.
Vzhledem k tomu, že všechny úlohy bez rozdílu jsou hodnoceny jedním bodem, je logické, aby si nejdříve splnil jednodušší a časově méně náročné otázky a následně se pustil do těch, které zaberou o trochu více času i úsilí. V opačném případě by se totiž mohlo stát, že na úkor jedné zapeklité úlohy, kterou se ti ovšem podaří úspěšně vyřešit, budeš tratný/á na třech jednodušších úlohách a přijdeš tak v konečném součtu o 2 důležité body. Může se sice zdát, že 100 minut je na 60 otázek dostačující, až však budeš sedět na ,,místě činu“ uvidíš, že minuty budou utíkat rychleji, než sis myslel/a.
Hranice úspěchu a neúspěchu
U každého oboru na jednotlivých fakultách MUNI mají jiné požadavky pro minimální percentil získaný v TSP, resp. maximální počet přijatých uchazečů. Před tím, než na TSP půjdeš, se tedy informuj o tom, jaké konkrétní požadavky u tvých přihlášených oborů mají, ať víš, na čem jsi. Co pro uchazeče o studium na Filozofické fakultě může být úspěchem, uchazeč na Přírodovědecké fakultě bude považovat za neúspěch (ber to jako čistě ilustrativní příklad!).
Existují teorie, že TSP MUNI se dá ,,odtipovat“, tím pádem daný člověk splní percentil a projde přijímacími zkouškami, ačkoli četl možná tak dvě otázky z celého testu. Názor na to samozřejmě může mít každý jiný, ale za nás takhle rozhodně ne. Je jasné, že pravděpodobně každý, kdo se k TSP dostavil, je chce úspěšně zvládnout, nicméně je důležité brát v potaz, že po ppřijímačkách následují minimálně 3 roky studia, které je rovněž nutné zvládnout. Jen se vžij do situace, kdy uchazeč, který test ,,odtipoval“ vezme místo na listině přijatých studentů člověku, který o studium skutečně stál a má o daný obor upřímný zájem, zatímco on sám se na studium během prvního semestru vykašle, neboť jej nebude bavit. Smutný příběh, co? Proto je ideální variantou jít na TSP s jasným cílem, že obor chci studovat, a proto se na přijímací zkoušky zkrátka připravím.
Jak již bylo naznačeno, důsledná příprava na TSP je minimálně polovinou úspěchu, proto není radno ji zanedbat.
Ptáš se, jak se na ,,téespéčka“ (jak se jim ve studentském slangu říká) svědomitě nachystat, když jde o obecné znalosti? Odpověď není nijak zapeklitá. Největším pomocníkem ti totiž bude, když budeš znát typy otázek, na které u ostrých přijímaček narazíš. Tak tě může jen máloco překvapit a u samotné zkoušky si budeš více věřit. Přesně k těmto účelům ti skvěle poslouží např. pracovní sešit ve formě Učebnice TSP MUNI, kde najdeš přes 450 vzorových úloh, které tě seznámí se strukturou Testů studijních předpokladů a nastíní ti formu zkouškových otázek.
