Nájem? To je jako vyhazovat peníze z okna. Anebo ne? Každý, kdo ho platí, tuto větu někde slyšel. Pravděpodobně od rodičů, od strýce na Vánocích nebo od spolubydlícího, který zrovna dočetl nějaký finanční blog. A jistě je na ní kus pravdy — ale opravdu jen kus. Realita prvního bydlení v Praze je totiž mnohem složitější. A v praxi záleží na číslech, která si většina lidí nespočítá, protože jsou trochu nepříjemná.
Na kolik vás skutečně vyjde nájem?
Průměrný nájem garsonky v Praze se v roce 2025 pohyboval kolem 16 000 korun měsíčně. Souhrnné roční nájemné se pak vyšplhá na 192 000 korun. A kdy by to byl řekl, že za pět let zaplatíte přes milion? A to jsou peníze, které zkrátka zmizí a nezanechají žádné aktivum. Což je pádný argument pro vlastnictví. Jenže vlastnictví má svou vlastní matematiku, o které se tolik nemluví.
Kolik vás bude stát vlastní bydlení?
Byt za 6 milionů korun s dvacetiprocentní zálohou? Musíte složit cca 1,2 milionu hotově. Hypotéka na zbývající část při současných sazbách kolem 4,5 % pak vychází na měsíční splátku kolem 22 000 korun. Na třicet let. K tomu připočítejte fond oprav, pojištění nemovitosti, daň z nemovitosti a případné opravy. Vlastnictví není levnější než nájem — je to jiná forma výdaje, která však na konci zanechá aktivum.
V čem tkví největší výhody vlastnictví?
Ve třech pilířích: v čase, lokalitě a tom, co se s cenou nemovitosti stane. Praha dlouhodobě zdražuje — s výjimkou krátkých korekcí šel trh za posledních dvacet let soustavně nahoru. Lidé, kteří koupili byty v Praze 9 ve Vysočanech před deseti lety, dnes drží nemovitost s výrazně vyšší hodnotou, než za kolik ji pořídili. A právě Vysočany jsou velmi dobrým příkladem čtvrti, která ještě nedosáhla cenového stropu prémiových lokalit. Nachází se zde metro, vlakem do centra cesta trvá osm minut a za rohem jsou místa jako lesopark Klíčov a Galerie Harfa.
Právě ve Vysočanech vznikají Viladomy U Mlýna — tři domy (v každém pouze čtrnáct bytů) budou zkolaudovány v průběhu roku 2026. Projekt od Metrostav Development cílí na lidi, kteří nechtějí anonymní panelák se sto sousedy, ale zároveň si nemohou nebo nechtějí dovolit Vinohrady.
Sdílení nájmu jako přechodná strategie
Mít spolubydlící není kompromis — je to nástroj. Dva lidé s průměrným příjmem, kteří sdílejí náklady na nájem dva tři roky, mohou mezitím spořit zálohu na vlastní byt. Kombinace nízkonákladového nájemního bydlení a disciplinovaného spoření je pro mnoho lidí ve věku dvacet pět plus reálnější cesta k vlastnímu bydlení než čekání na ideální moment, který ani nemusí přijít.
Jedna věc, na které se všichni shodnou? Čekat, až ceny klesnou, je v Praze dlouhodobě prokazatelně špatná strategie. Takže pokud po vlastním bydlení toužíte a máte možnost do něj jít, neodkládejte to.
