Otázka: Hydrosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): nelllca
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodu povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech
- Voda povrchová– soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech (jezera, bažiny, rašeliniště a slatiniště), v umělých vodních nádržích(rybník a přehradní nádrže) a ve formě ledu a sněhu.
- Voda podpovrchová– je obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu.
- Voda v živých organismech – tvoří součást rostlinných a živočišných organismů.
- Voda v atmosféře– vyskytuje se ve skupenství plynném (vodní pára), ve skupenstvím kapalném (déšť) a ve skupenství pevném (sněhové vločky a kroupy).
Pojmy
- Hydrologie– studuje zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin,zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají.
- Hydrogeologie– studuje zákonitosti výskytu podzemních vod v horninovém prostředí.
- Hydrogeografie– studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzicko-geografické sféry.
- Oceánografie studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti.
Oběh vody
– Je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
– Vlivem tepla shoda vypažuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, jezer a řek
– Vzdušné proudy unášejí vodní páry mnohdy na velkou vzdálenost.
– Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě atmosférických srážek – deště, nebo sněhu padají vlivem přitažlivostí na zemský povrch.
– Převážné množství vody, které se vypaří nad oceány, opět ve formě srážek, se vrací na jejich hladinu. Menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu.
1) Velký oběh vody– při kterém nastává výměna vody mezi oceány a pevninou
2) Malý oběh vody– probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninami.
Tzv. bezodtokové oblasti- příčinnou vzniku jsou klimatické podmínky, vyskytují se v oblastech subtropického pod.pásu. Oblasti, kde výpar vody a však vody převyšuje atmosférické srážky.
OCEÁNY A MOŘE
= světový oceán – 361,3 mil. km2 (71 %) , souš (29%)
Dělí se na:
Oceány – součástí světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty,
– mají pánve dosahující hloubek 4000-6000 m,
– uzavřený systém proudění vody
– vodní masy s typickým rozvrstvením podle teploty a salinity a vlastní systém mořských sedimentů
– Tichý oceán 178 700 000 km2
– Atlantský oceán 91 600 000 km2
– Indický oceán 76 200 000km2
– Severní ledový oceán 14 750 000 km2
Moře – jsou části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů.
a) Okrajové moře – jsou oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy (Beringovo moře, Severní moře)
b) Vnitřní moře – jsou téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře, atd.)
Zálivy– jsou menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv, Botnický záliv)
– Některé zálivy mají vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název (Guinejský záliv, Bengálský záliv, Mexický záliv)
Průlivy – jsou zúžené části moři, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – jsou úzké (Bospor, Dardanely) nebo široké (Davisův, Mosabický apod.)
Vlastnosti mořské vody
– Mořská voda je roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.
– Neustále probíhají fyzikální, chemické a biologické procesy
Salinita (slanost)- je celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody – udává se v promile
– Průměrná salinita mořské vody je 35 ‰
– V Černém moři je salinita 1,6-1,8 ‰
– V Rudém moři je salinita 42 ‰
Brakická voda – smíšená voda (vrstva sladké vody spořívá na slané vodě)
Hustota mořské vody – je vyšší, než u vody sladké
– závisí na teplotě, salinitě a tlaku
Barva – je závislá na obsahu minerálních a organických látek
Teplota – je závislá na působení řady činitelů
– Zdrojem teplené energie je pohlcování slunečního záření dopadajícího na mořskou hladinu, dodávání tepla ze dna oceánů
– Horizontální přenos tepla uskutečňují hlavně mořské proudy
– Ve vertikálním směru je uskutečňován především konvekčním prouděním
– Průměrná voda světového oceánu je – 17 ° C (nejteplejší Tichý oceán – 19° C)
Pohyby mořské vody
Příčiny:
– kosmické vlivy (přitažlivostí Měsíce a Slunce)
– Fyzikálně chemické vlivy (souvisejí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, rozdělením srážek a výparem)
– Pohyby zemské kůry
a) Mořské dmutí – příliv a odliv
b) Vlnění – působení větru na hladinu – vlny eolického původu
– Vlny tvoří hřbet a vpadlina
– Výška vlny závisí na velikosti plochy vodní hladiny, na kterou působí vítr až 25 m vysoké
– Příboj – nárazy mořských vln na pobřeží
– Tsunami- vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně, nebo sopečnými podmořskými výbuchy, způsobují značné škody na mořském pobřeží
c) Mořskou proudy– způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, v horizontálním tak i vertikálním směru.
– Dochází k regulaci teploty vody v oceánech, jak na hladině, tak i v hloubce
– Teplé proudy – Kuro- šio, Brazilský, Guinejský, Východoaustralský, ..
– Studené proudy – Benguálský, Golfsý, Západoaustralský, Ojašio, Západní příhon, ..
