Hydrosféra (2)

 

   Otázka: Hydrosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): nelllca

 

 

 

 

Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodu povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech

 

Voda povrchová– soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech (jezera, bažiny, rašeliniště a slatiniště), v umělých vodních nádržích(rybník a přehradní nádrže) a ve formě ledu a sněhu.

 

Voda podpovrchová– je obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu.

 

Voda v živých organismech – tvoří součást rostlinných a živočišných organismů.

 

Voda v atmosféře– vyskytuje se ve skupenství plynném (vodní pára), ve skupenstvím kapalném (déšť) a ve skupenství pevném (sněhové vločky a kroupy).

 

Hydrologie– studuje zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin,zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají.

 

Hydrogeologie– studuje zákonitosti výskytu podzemních vod v horninovém prostředí.

 

Hydrogeografie– studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzicko-geografické sféry.

 

Oceánografie studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti.

 

Oběh vody

–          Je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí

–          Vlivem tepla shoda vypažuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, jezer a řek

–          Vzdušné proudy unášejí vodní páry mnohdy na velkou vzdálenost.

–          Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě atmosférických srážek – deště, nebo sněhu padají vlivem přitažlivostí na zemský povrch.

–          Převážné množství vody, které se vypaří nad oceány, opět ve formě srážek, se vrací na jejich hladinu. Menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu.

 

1) Velký oběh vody– při kterém nastává výměna vody mezi oceány a pevninou

2) Malý oběh vody– probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninami.

 

Tzv. bezodtokové oblasti- příčinnou vzniku jsou klimatické podmínky, vyskytují se v oblastech subtropického pod.pásu. Oblasti, kde výpar vody a však vody převyšuje atmosférické srážky.

 

OCEÁNY A MOŘE

= světový oceán – 361,3 mil. km2 (71 %) , souš (29%)

Dělí se na:

 

Oceány – součástí světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty,

–          mají pánve dosahující hloubek 4000-6000 m,

–          uzavřený systém proudění vody

–          vodní masy s typickým rozvrstvením podle teploty a salinity a vlastní systém mořských sedimentů

–          Tichý  oceán 178 700 000 km2

–          Atlantský oceán 91 600 000 km2

–          Indický oceán 76 200 000km2

–          Severní ledový oceán 14 750 000 km2

 

Moře – jsou části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů.

a)      Okrajové moře – jsou oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy (Beringovo moře, Severní moře)

b)      Vnitřní moře – jsou téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře, atd.)

Zálivy– jsou menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv, Botnický záliv)

–          Některé zálivy mají vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název (Guinejský záliv, Bengálský záliv, Mexický záliv)

Průlivy – jsou zúžené části moři, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – jsou úzké (Bospor, Dardanely) nebo široké (Davisův, Mosabický apod.)

 

Vlastnosti mořské vody

– Mořská voda je roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.

– Neustále probíhají fyzikální, chemické a biologické procesy

 

Salinita (slanost)- je celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody – udává se v promile

–          Průměrná salinita mořské vody je 35 ‰

–          V Černém moři je salinita 1,6-1,8 ‰

–          V Rudém moři je salinita 42 ‰

Brakická voda – smíšená voda (vrstva sladké vody spořívá na slané vodě)

 

Hustota mořské vody – je vyšší, než u vody sladké

–  závisí na teplotě, salinitě a tlaku

 

Barva – je závislá na obsahu minerálních a organických látek

 

Teplota – je závislá na působení řady činitelů

–          Zdrojem teplené energie je pohlcování slunečního záření dopadajícího na mořskou hladinu, dodávání tepla ze dna oceánů

–          Horizontální přenos tepla uskutečňují hlavně mořské proudy

–          Ve vertikálním směru je uskutečňován především konvekčním prouděním

–          Průměrná voda světového oceánu je – 17 ° C (nejteplejší Tichý oceán – 19° C)

 

Pohyby mořské vody

 

Příčiny:

–          kosmické vlivy (přitažlivostí Měsíce a Slunce)

–          Fyzikálně chemické vlivy (souvisejí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, rozdělením srážek a výparem)

–          Pohyby zemské kůry

 

a)      Mořské dmutí – příliv a odliv

b)      Vlnění – působení větru na hladinu – vlny eolického původu

–          Vlny tvoří hřbet a vpadlina

–          Výška vlny závisí na velikosti plochy vodní hladiny, na kterou působí vítr až 25 m vysoké

–          Příboj – nárazy mořských vln na pobřeží

–          Tsunami- vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně, nebo sopečnými podmořskými výbuchy, způsobují značné škody na mořském pobřeží

c)      Mořskou proudy– způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, v horizontálním tak i vertikálním směru.

–          Dochází k regulaci teploty vody v oceánech, jak na hladině, tak i v hloubce

–          Teplé proudy – Kuro- šio, Brazilský, Guinejský, Východoaustralský, ..

–          Studené proudy –  Benguálský, Golfsý, Západoaustralský, Ojašio, Západní příhon, ..





Další podobné materiály na webu: