Hydrosféra – maturitní otázka (7)

Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Martin

Základní pojmy

vodní obal Země
vyskytuje se ve všech skupenstvích – pevné, kapalné, plynné
4 základní kategorie vodstva
- Voda povrchová – v oceánech, mořích, vodních tocích, jezera, rašeliniště, bažiny, rybníky, přehrady, sníh, led
- Voda podpovrchová – půdní póry, průliny, pukliny, dutiny hornin, podzemní led
- Voda v atmosféře – vodní pára, dešťové srážky, sněhové srážky, kroupy
- Voda v živých organismech

zásoba vody – 1450 mil. km³
únik vody z atmosféry = zánik vody
nejvíce vody je ve sněhu a ledu – 66,4 %
oceány a moře – 71 %
pevnina – 29 %

Koloběh vody na Zemi

voda se vyskytuje ve všech skupenstvích, dochází mezi nimi k neustálému pohybu
je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
Vlivem tepla se voda vypařuje z povrchu Země. Vzdušné proudy unášejí vodní páry na velké vzdálenosti. Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě srážek (déšť, sníh) padají vlivem přitažlivosti na zem – maximální množství vody dopadá na hladinu oceánu, z vody, která dopadá na pevninu, se stává voda podpovrchová a povrchová a určité množství vody se vrací zpět do oceánu.

Malý oběh

pevnina – pevnina – výpar nad pevninou spadá rovnou na pevninu
moře – moře – výpar nad mořem spadá rovnou na moře

Velký oběh

moře – pevnina
Celkem 79 % rozlohy souše je odvodňováno do světového oceánu
21 % do bezodtoké oblasti – výpar zde převyšuje nad srážkami, takže voda neodtéká až do moře ale postupně se vypaří – většinou v subtropickém podnebném pásu

Světový oceán

Souvislá plocha tvořena čtyřmi oceány
Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy
Oceány a moře zabírají 71 % celkové rozlohy naší planety

Oceány

rozlehlé plochy světového oceánu rozprostírající se mezi kontinenty
uzavřený systém proudění vody
vodní masy rozvrstvené podle teploty a salanity
Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán-

Moře

menší části oceánů v dosahu kontinentů
moře vnitřní – obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy – Středozemní, Černé, Rudé
moře okrajová – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Severní, Beringovo

Zálivy

menší části oceánu vnikající do pevniny – Guinejský, Biskajský

Průlivy

zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo souší a ostrovy – Bospor, Dardanely, Gibraltar

Mořská voda

salanita
- je dána celkových množstvím rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody
- látky – chloridy, sírany, uhličitany
- vyjadřuje se v promile – průměrná salanita = 35 promile
- je ovlivňována srážkami, výparem z hladiny, přítokem říční vody, změnami teploty vody, oceánskými proudy, hloubkou moře
- moře mírných zem. šířek mají nižší salanitu než moře tropů a subtropů
barva
- ovlivněna pohlcováním světelných paprsků
- Zelenou barvu má mořská voda s planktonem (fytoplankton) v chladnějších mořích
- Modrou barvu má čistá mořská voda

hustota
- vyšší než u sladké vody
- závislá na teplotě, sanalitě a tlaku
- nejnižší hustota v tropických oblastech
- se zeměpisnou šířkou se hustota zvyšuje, maxima v polárních mořích
teplota
- závisí na slunečním záření – pohlcuje až 85 %
- ovlivněna mořskými proudy
- průměrná teplota povrchové vody je asi 17 stupňů
- nejteplejší je Tichý oceán
- zásobárna tepla celé planety
- Maximální teplota je dosahována v uzavřených mělčinách tropických moří: +36 až +40° C (Rudé moře a Perský záliv)

mořská voda je v neustálém pohybu – příčinou je gravitační působení Měsíce a Slunce, fyzikálně-chemické vlivy, pohyby zemské kůry

Pohyby moře

mořské dmutí – příliv a odliv
vlnění
- eolické – působení větru na hladinu
- příboj – náraz mořských vln na pobřeží
- tsunami – vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou sopečnou činností
- dmutí – způsobují je slapové síly. Výška vlny závisí na tvaru pobřeží, maximální je v nálevkovitých zálivech na okraji velkých moří či volného oceánu – až 15m, rychlost je až 15 km/h.

oceánské proudy
- teplé (od rovníku do vyšších zeměpisných šířek), Golfský, Brazilský
- studené (směřují od vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku), Kalifornský, Kanárský

Význam světového oceánu

Zdroj výživy populace – ryby, mořští živočichové, rostliny, savci, korýši…
Suroviny – získávání přímo z mořské vody (sůl) nebo z mořského dna (ropa, plyn – těžby, mangan – přímý „sběr“ ze dna)
Doprava – námořní, mezikontinentální, pobřežní, trajektová
Energie – přílivové elektrárny – FRA, RUS, CAN, Fundy
Geopolitika, strategie –
Rekreace a cestovní ruch – zdroj příjmů

Vodstvo pevnin

Povrchové vody

pocházejí z atmosférických srážek, tajícího sněhu, ledu, podzemních vod vytékajících na povrch jako prameny
odtékají do oceánů
mohou být zadržovány v přirozených i umělých nádržích – jezera, umělé vodní nádrže (přehrady, rybníky), močály, mokřady (rašeliniště – ve vyšších nadmořských výškách, rašeliníky a mechy – lázně, podmáčená území, slatiniště – podmáčená území, v nízkých nad. výškách, trávy

Řeky

říční síť složená z hlavního toku a jeho přítoku tvoří vodní toky
pramen = počátek každého vodního toku
ústí = konec vodního toku, kde řeka vtéká do jiné řeky, jezera či moře
délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí
spád vodního toku = výškový rozdíl mezi dvěma libovolně zvolenými body na řece, spád se udává v promile jako poměr výškové vzdálenosti dvou bodů na toku (rozdíl nadmořských výšek) a vzdálenosti mezi body
hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí
povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
rozvodí = hranice mezi povodími
průtok řeky = množství vody, které proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času
specifický odtok = množství vody, které odteče průměrně z povodí za jednotku času
řádovost toku = počet posloupných zaústění počínaje od oceánu – tok nejvyššího řády vždy ústí do oceánu, jeho přítoky jsou toky nižšího řádu
bifurkace = rozdvojení toku do dvou hlavních povodí
úmoří = moře, oceán, do kterého se vlévá řeka

Režim odtoku

závisí hlavně na podnebí dané oblasti
závisí na geologickém podloží, tvaru reliéfu, charakter půdy, vegetace

Rozdělení

rovníkové – vyrovnaný režim po celý rok, vody mají dostatek, př. zdrojnice Konga, Kapuasu (INS)
monzunové – výrazné letní maximum, srážkové, př. Chang Jiang, Mekong, Chuang che
suchých oblastí – občasné (vádí, creek), mají vodu jen při srážkové činnosti
pustinné – během toku ztrácejí vodu, zdrojnice často ledovcové, př. Nil, Amudarja
fiumary (zimní srážková maxima) př. Tibera, některé na léto i vysychají
mírného pásu – jarní maximum při tání sněhu, srážková maxima (mimo zimy po celý rok), př. Labe, Volha
subarktické – toky tekoucí do chladných oblastí, dlouho zamrzají, letní maxima, př. Ob, Lena, Mackenzie
ledovcové – horské toky napájené táním ledovce s letním maximem, ledovcový režim často stovky kilometrů, př. zdrojnice Dunaje a Rýna.

Jezera

Přírodně vytvořené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou
5 % sladkovodních zásob naší planety
Limnologie – obor zabývající se jezery
Zdroj pitné vody, rybolov, rekreace
Dělení
- Vulkanická jezera
  - Vodou zaplněné krátery vyhaslých sopek (Crater Lake, USA)
- Tektonická jezera
  - Vznikla důsledkem poklesu zemské kůry podél zlomů
  - Velká hloubka a protáhlý tvar
  - Bajkal, Tanganika
- Ledovcová jezera
  - Vznikla modelačním působení ledovce
  - Jezera v Alpách, na Slovensku, Šumavě
  - Po přemodelování území pevninským ledovcem mohou být vzniklé deprese zaplaveny tající vodou -> jezerní plošiny
- Krasová jezera
  - Vznik zaplavením krasových depresí (jezera v Dinárském krasu)
- Jezera smíšeného původu
  - Jezera vzniklá tektonicky a později modelovaná ledovcem
  - Ladožské, Oněžské jezero

Umělé vodní nádrže (rybníky a přehrady)

výsledkem lidské činnosti
Rybník
- Umělá vodní nádrž
- Vybudovaný nasypáním nízké zemní hráze
- Chov ryb, rekreace, zásobárna vody
přehradní nádrže
- zadržení vody pro hospodářské účely
- větší než rybníky
- negativní důsledky na krajinu (zábor půdy, kácení lesů, zánik sídel)
- funkce – protipovodňová, zavlažovací, zásobení pitné vody, užitková voda, rekreační, dopravní, hydroenergetická

Mokřady

přirozené zásobárny vody v krajině
vznikají v horských oblastech a v nížinách tam, kde srážky převládají nad výparem
bažiny, rašeliniště, slatiniště
Bažiny
- území bez odtoku, trvale přesycené vodou
- Vznikají například zbahněním půd po zániku lesa nebo podmáčením a zaplavováním půd říční vodou

Rašeliniště
- vznikají v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích → zarůstají rašeliníkem a mechy → vznikají tak několik metrů mocné vrstvy rašeliny, na kterých potom začnou růst i byliny (suchopýr, rosnatka aj.) nebo keře (břízy, vrby aj.)
Slatiniště
- vznikají v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách zarůstáním zbahnělých sníženin a slepých říčních ramen rostlinstvem (ostřice, sítina aj.)

Při velkém množství vody se voda v rašeliništích hromadí a v nejnižších polohách vytváří močály a malá jezírka

Význam

klimatický význam
zadržování vody v krajině = retenční funkce
biologický význam – stanoviště vodního ptactva a dalších organismů
zdroj rašeliny – využití v zemědělství, zahradnictví, lázeňství, palivo

Voda ve sněhu a ledu

převážná část veškeré vody na pevnině
ledovce – 68,4 % celkové zásoby sladké vody na Zemi

Ledovce

pevninské – plošně rozsáhlejší – grónský, antarktický ledovcový štít
horské – menší rozměry
globální oteplování má za následek tání ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu

Podpovrchová voda

pod povrchem, dostává se tam vsakováním atmosférickým srážek
voda půdní (obsažena v půdních pórech) a podzemní (vytváří souvislou vodní hladinu)
podzemní voda
- puklinová – vyplňuje pukliny hornin (žula, vápenec)
- průlinová – vyplňuje průliny nezpevněných hornin (štěrk, písek)
- krasová podzemní voda – hromadí se ve velkých vápencových puklinách
- artézská – hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem
- pramen – místo vývěru podzemní vody na povrch
- hladina podzemní vody je různá, záleží na propustnosti půdy

Význam podzemní vody

lázeňství (léčebné účinky a rehabilitace) – minerální vody mají léčebné účinky, vřídla mají vyšší mineralizaci
zdroje pitné vody (zemědělství, průmysl, lidé) – podzemní voda je nejkvalitnějším zdrojem hlavně pitné vody. Stolní vody (na trh) jsou často obohacovány o oxid uhličitý.

geotermální energie – horké prameny jsou levným zdrojem pro vytápění, výrobu elektrické energie (Island, Nový Zéland)

Minerální voda

obsahuje více než 1 g minerálních látek v 1 litru vody
Rozdělení minerálních vod podle povahy látek
- kyselky (s obsahem CO₂), zemité (Teplice n. B.), alkalické (Luhačovice, zásadité)
- sirné (s obsahem např. H₂S, V. Losiny)
- železnaté, železité (s ionty železa, či jeho sloučenin Bechyně)
- muriatické (slané, s obsahem nejčastěji NaCl, Prešov, částečně Poděbrady)
- radioaktivní (s radioaktivními ionty, Janské Lázně, Jáchymov)
- uhličité (obsahující vápenec) vylučováním vápence vzniká v blízkosti pramenů těchto vod travertin nebo vřídlovec. Právě horké prameny snadno rozpouštějí vápenec a mají tak vysokou mineralizaci

Kryosféra

část krajinné sféry po více než dva roky pod bodem mrazu
voda v pevném skupenství – forma sněhu, podpovrchový a podzemní led
součástí je i permafrost (dlouhodobě zmrzlé půdy) – Aljaška, Grónsko, sever Ruska a Skandinávie
glaciologie – obor zabývající se ledovci
telení ledovců – odlamování ledu od ledovců, které zasahují do moře
ledovec vzniká nahromaděním sněhu a jeho přeměnou působením tlaku ve firn a poté led
pohybuje se do nižších nadmořských výšek – odtávání ledovce = ablace

Význam ledovců

geomorfologický – ledovcovou činností vznikají údolí, kary, roviny, morény, fjordy , …
hydrologický – zdroj vody pro vodní toky při jejich tání
sport a rekreace – ledovce představují možnost provozování zimních sportů v létě