Hydrosféra – maturitní otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Hydrosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Martin

 

 

 

Základní pojmy

  • vodní obal Země
  • vyskytuje se ve všech skupenstvích – pevné, kapalné, plynné
  • 4 základní kategorie vodstva
    • Voda povrchová – v oceánech, mořích, vodních tocích, jezera, rašeliniště, bažiny, rybníky, přehrady, sníh, led
    • Voda podpovrchová – půdní póry, průliny, pukliny, dutiny hornin, podzemní led
    • Voda v atmosféře – vodní pára, dešťové srážky, sněhové srážky, kroupy
    • Voda v živých organismech

 

  • zásoba vody – 1450 mil. km3
  • únik vody z atmosféry = zánik vody
  • nejvíce vody je ve sněhu a ledu – 66,4 %
  • oceány a moře – 71%
  • pevnina – 29%

 

Koloběh vody na Zemi

  • voda se vyskytuje ve všech skupenstvích, dochází mezi nimi k neustálému pohybu
  • je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí

 

  • Vlivem tepla se voda vypařuje z povrchu Země. Vzdušné proudy unášejí vodní páry na velké vzdálenosti. Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě srážek (déšť, sníh) padají vlivem přitažlivosti na zem – maximální množství vody dopadá na hladinu oceánu, z vody, která dopadá na pevninu, se stává voda podpovrchová a povrchová a určité množství vody se vrací zpět do oceánu.

 

Malý oběh

  • pevnina – pevnina – výpar nad pevninou spadá rovnou na pevninu
  • moře – moře – výpar nad mořem spadá rovnou na moře

 

Velký oběh

  • moře – pevnina
  • Celkem 79% rozlohy souše je odvodňováno do světového oceánu
  • 21% do bezodtoké oblasti – výpar zde převyšuje nad srážkami, takže voda neodtéká až do moře ale postupně se vypaří – většinou v subtropickém podnebném pásu

 

Světový oceán

  • Souvislá plocha tvořena čtyřmi oceány
  • Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy
  • Oceány a moře zabýrají 71% celkové rozlohy naší planety

 

Oceány

  • rozlehlé plochy světového oceánu rozprostírající se mezi kontinenty
  • uzavřený systém proudění vody
  • vodní masy rozvrstvené podle teploty a salanity
  • Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán-

 

Moře

  • menší části oceánů v dosahu kontinentů
  • moře vnitřní – obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy – Středozemní, Černé, Rudé
  • moře okrajová – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Severní, Beringovo

 

Zálivy

  • menší části oceánu vnikající do pevniny – Guinejský, Biskajský

 

Průlivy

  • zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo souší a ostrovy – Bospor, Dardanely, Gibraltar

 

Mořská voda

  • salanita
    • je dána celkových množstvím rozpuštěých látek v 1 kg mořské vody
    • látky – chloridy, sírany, uhličitany
    • vyjadřuje se v promile – průměřná salanita = 35 promile
    • je ovlivňována srážkami, výparem z hladiny, přítokem říční vody, změnami teploty vody, oceánskými proudy, hloubkou moře
    • moře mírných zem. šířek mají nižší salanitu než moře tropů a subtropů
  • barva
    • ovlivněna pohlcováním světelných paprsků
    • Zelenou barvu má mořská voda s planktonem (fytoplankton) v chladnějších mořích
    • Modrou barvu má čistá mořská voda
  • hustota
    • vyšší než u sladké vody
    • závislá na teplotě, sanalitě a tlaku
    • nejnižší hustota v tropických oblastech
    • se zeměpisnou šířkou se hustota zvyšuje, maxima v polárních mořích
  • teplota
    • závisí na slunečním záření – pohlcuje až 85%
    • ovlivněna mořskými proudy
    • průměrná teplota povrchové vody je asi 17 stupňů
    • nejteplejší je Tichý oceán
    • zásobárna tepla celé planety
    • Maximální teplota je dosahována v uzavřených mělčinách tropických moří: +36 až +40° C (Rudé moře a Perský záliv)
  • mořská voda je v neustálém pohybu – příčinou je gravitační působení Měsíce a Slunce, fyzikálně-chemické vlivy, pohyby zemské kůry

 

Pohyby moře

  • mořské dmutí – příliv a odliv
  • vlnění
    • eolické – působení větru na hladinu
    • příboj – náraz mořských vln na pobřeží
    • tsunami – vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou sopečnou činností
    • dmutí – způsobují je slapové síly. Výška vlny závisí na tvaru pobřeží, maximální je v nálevkovitých zálivech na okraji velkých moří či volného oceánu – až 15m, rychlost je až 15 km/h.
  • oceánské proudy
    • teplé (od rovníku do vyšších zeměpisných šířek), Golfský, Brazilský
    • studené (směřují od vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku), Kalifornský, Kanárský

 

Význam světového oceánu

  • Zdroj výživy populace – ryby, mořští živočichové, rostliny, savci, korýši…
  • Suroviny – získávání přímo z mořské vody (sůl) nebo z mořského dna (ropa, plyn – těžby, mangan – přímý „sběr“ ze dna)
  • Doprava – námořní, mezikontinentální, pobřežní, trajektová
  • Energie – přílivové elektrárny – FRA, RUS, CAN, Fundy
  • Geopolitika, strategie –
  • Rekreace a cestovní ruch – zdroj příjmů

 

Vodstvo pevnin

Povrchové vody

  • pocházejí z atmosferických srážek, tajícího sněhu, ledu, podzemních vod vytékajících na povrch jako prameny
  • odtékají do oceánů
  • mohou být zadržovány v přirozených i umělých nádržích – jezera, umělé vodní nádrže (přehrady, rybníky), močály, mokřady (rašeliniště – ve vyšších nadmořských výškách, rašelníky a mechy – lázně, podmáčená území, slatiniště – podmáčená území, v nízkých nad. výškách, trávy

Řeky

  • říční síť složená z hlavního toku a jeho přítoku tvoří vodní toky
  • pramen = počátek každého vodního toku
  • ústí = konec vodního toku, kde řeka vtéká do jiné řeky, jezera či moře
  • délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí
  • spád vodního toku = výškový rozdíl mezi dvěma libovolně zvolenými body na řece, spád se udává v promile jako poměr výškové vzdálenosti dvou bodů na toku (rozdíl nadmořských výšek) a vzdálenosti mezi body
  • hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí
  • povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
  • rozvodí = hranice mezi povodími
  • průtok řeky = množství vody, které proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času
  • specifický odtok = množství vody, které odteče průměrně z povodí za jednotku času
  • řádovost toku = počet posloupných zaústění počínaje od oceánu – tok nejvyššího řády vždy ústí do oceánu, jeho přítoky jsou toky nižšího řádu
  • bifurkace = rozdvojení toku do dvou hlavních povodí
  • úmoří = moře, oceán, do kterého se vlévá řeka

 

Režim odtoku

  • závisí hlavně na podnebí dané oblasti
  • závisí na geologickém podloží, tvaru reliéfu, charakter půdy, vegetace

 

Rozdělení

  • rovníkové – vyrovnaný režim po celý rok, vody mají dostatek, př. zdrojnice Konga, Kapuasu (INS)
  • monzunové – výrazné letní maximum, srážkové, př. Chang Jiang, Mekong, Chuang che
  • suchých oblastí – občasné (vádí, creek), mají vodu jen při srážkové činnosti
  • pustinné – během toku ztrácejí vodu, zdrojnice často ledovcové, př. Nil, Amudarja
  • fiumary (zimní srážková maxima) př. Tibera, některé na léto i vysychají
  • mírného pásu – jarní maximum při tání sněhu, srážková maxima (mimo zimy po celý rok), př. Labe, Volha
  • subarktické – toky tekoucí do chladných oblastí, dlouho zamrzají, letní maxima, př. Ob, Lena, Mackenzie
  • ledovcové – horské toky napájené táním ledovce s letním maximem, ledovcový režim často stovky kilometrů, př. zdrojnice Dunaje a Rýna.

 

Jezera

  • Přírodně vytvořené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou
  • 5% sladkovodních zásob naší planety
  • Limnologie – obor zabývající se jezery
  • Zdroj pitné vody, rybolov, rekreace
  • Dělení
    • Vulkanická jezera
      • Vodou zaplněné krátery vyhaslých sopek (Crater Lake, USA)
    • Tektonická jezera
      • Vznikla důsledkem poklesu zemské kůry podél zlomů
      • Velká hloubka a protáhlý tvar
      • Bajkal, Tanganika
    • Ledovcová jezera
      • Vznikla modelačním působení ledovce
      • Jezera v Alpách, na Slovensku, Šumavě
      • Po přemodelování území pevninským ledovcem mohou být vzniklé deprese zaplaveny tající vodou -> jezerní plošiny
    • Krasová jezera
      • Vznik zaplavením krasových depresí (jezera v Dinárském krasu)
    • Jezera smíšeného původu
      • Jezera vzniklá tektonicky a později modelovaná ledovcem
      • Ladožské, Oněžské jezero

 

Umělé vodní nádrže (rybníky a přehrady)

  • výsledkem lidské činnosti
  • Rybník
    • Umělá vodní nádrž
    • Vybudovaný nasypáním nízké zemní hráze
    • Chov ryb, rekreace, zásobárna vody
  • přehradní nádrže
    • zadržení vody pro hospodářské účely
    • větší než rybníky
    • negativní důsledky na krajinu (zábor půdy, kácení lesů, zánik sídel)
    • funkce – protipovodňová, zavlažovací, zásobení pitné vody, užitková voda, rekreační, dopravní, hydroenergetická

 

Mokřady

  • přirozené zásobárny vody v krajině
  • vznikají v horských oblastech a v nížinách tam, kde srážky převládají nad výparem
  • bažiny, rašeliniště, slatiniště
  • Bažiny
    • území bez odtoku, trvale přesycené vodou
    • Vznikají například zbahněním půd po zániku lesa nebo podmáčením a zaplavováním půd říční vodou
  • Rašeliniště
    • vznikají v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích  → zarůstají rašeliníkem a mechy  → vznikají tak několik metrů mocné vrstvy rašeliny, na kterých potom začnou růst i byliny (suchopýr, rosnatka aj.) nebo keře (břízy, vrby aj.)
  • Slatiniště
    • vznikají v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách zarůstáním zbahnělých sníženin a slepých říčních ramen rostlinstvem (ostřice, sítina aj.)

 

  • Při velkém množství vody se voda v rašeliništích hromadí a v nejnižších polohách vytváří močály a malá jezírka

 

Význam

  • klimatický význam
  • zadržování vody v krajině = retenční funkce
  • biologický význam – stanoviště vodního ptactva a dalších organismů
  • zdroj rašeliny – využití v zemědělství, zahradnictví, lázeňství, palivo

 

Voda ve sněhu a ledu

  • převážná část veškeré vody na pevnině
  • ledovce – 68,4% celkové zásoby sladké vody na Zemi

 

Ledovce

  • pevninské – plošně rozsáhlejší – grónský, antarktický ledovcový štít
  • horské – menší rozměry
  • globální oteplování má za následek tání ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu

 

Podpovrchová voda

  • pod povrchem, dostává se tam vsakováním atmosferickým srážek
  • voda půdní (obsažena v půdních pórech) a podzemní (vytváří souvislou vodní hladinu)
  • podzemní voda
    • puklinová – vyplňuje pukliny hornin (žula, vápenec)
    • průlinová – vyplňuje průliny nezpevněných hornin (šterk,písek)
    • krasová podzemní voda – hromadí se ve velkých vápencových puklinách
    • artézská – hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem
    • pramen – místo vývěru podzemní vody na povrch
    • hladina podzemní vody je různá, záleží na propustnosti půdy

 

Význam podzemní vody

  • lázeňství (léčebné účinky a rehabilitace) – minerální vody mají léčebné účinky, vřídla mají vyšší mineralizaci
  • zdroje pitné vody (zemědělství, průmysl, lidé) – podzemní voda je nejkvalitnějším zdrojem hlavně pitné vody. Stolní vody (na trh) jsou často obohacovány o oxid uhličitý.
  • geotermální energie – horké prameny jsou levným zdrojem pro vytápění, výrobu elektrické energie (Island, Nový Zéland)

 

Minerální voda

  • obsahuje více než 1 g minerálních látek v 1 litru vody
  • Rozdělení minerálních vod podle povahy látek
    • kyselky (s obsahem CO2), zemité (Teplice n.B.), alkalické (Luhačovice, zásadité)
    • sirné (s obsahem např. H2S, V.Losiny)
    • železnaté, železité (s ionty železa, či jeho sloučenin Bechyně)
    • muriatické (slané, s obsahem nejčastěji NaCl, Prešov, částečně Poděbrady)
    • radioaktivní (s radioaktivními ionty, Janské Lázně, Jáchymov)
    • uhličité (obsahující vápenec) vylučováním vápence vzniká v blízkosti pramenů těchto vod travertin nebo vřídlovec. Právě horké prameny snadno rozpouštějí vápenec a mají tak vysokou mineralizaci

 

Kryosféra

  • část krajinné sféry po více než dva roky pod bodem mrazu
  • voda v pevném skupenství – forma svěhu, podpovrchový a podzemní led
  • součástí je i permafrost (dlouhodobě zmrzlé půdy) – Aljaška, Grónsko, sever Ruska a Skandinávie
  • glaciologie – obor zabývající se ledovci
  • telení ledovců – odlamování ledu od ledovců, které zasahují do moře
  • ledovec vzniká nahromaděním sněhu a jeho přeměnou působením tlaku ve firn a poté led
  • pohybuje se do nižších nadmořských výšek – odtávání ledovce = ablace

 

Význam ledovců

  • geomorfologický – ledovcovou činností vznikají údolí, kary, roviny, morény, fjordy , …
  • hydrologický – zdroj vody pro vodní toky při jejich tání
  • sport a rekreace – ledovce představují možnost provozování zimních sportů v létě





Další podobné materiály na webu: