Individuální intervenční plán – vícečetné postižení

Otázka: Individuální intervenční plán – vícečetné postižení

Předmět: Společenské vědy, Psychologie

Přidal(a): xxx

Diagnóza:

Hypoxicko-ischemická encefalopatie II. až III. stupeň

DMO – kvadruparéza
Mikrocefálie
Epilepsie
Centrální vada zraku

Osobnostní anamnéza

Madla je z prvního těhotenství a narodila se v termínu. Průběh těhotenství byl bezproblémový. Matka rodila přirozenou cestou, ale porod byl překotný. Po porodu měla Madla obtočenou pupeční šňůru okolo krku a nedýchala, proto následovala resuscitace a převezení do inkubátoru na jednotku dětské intenzivní péče. Dívka měla křeče a byla hypoglykemická, objevilo se i dechové apnoe. Matce se po porodu neoddělila placenta přirozenou cestou a placenta jí musela být odebrána v nakóze. Následně byla Madla převezena do krajské nemocnice, která mohla zajistit lepší péči, kde na dětské jednotce intenzivní péče zůstala dva měsíce. Magnetická rezonance ukázala poškození šedé mozkové kůry na obou dvou lalocích. Obvod hlavy při narození měla dívka 34 cm. Do 4 měsíce byla plně kojena.

Osobnostní anamnéza:

Dívka neudrží hlavičku, občas s ní kývá zpředu dozadu. Není schopná sedět vzpřímeně, sedí spíše v opěrném sedu. Nedokáže zvednout ruku a promnout si např. oko, dělá jí problém se trefit do konkrétního bodu. Současný obvod hlavy je 38 cm. Některé části mozku jsou zkornatělé, jiné nefungují a mozek se nevyvíjí. Problémy s epilepsií řeší medikací. Do čtvrtého měsíce dívka pásla koníčky, udržela se na rukách, byla spíše v poloze luku, ale stabilitu udržela. Od narození s ní rodiče cvičí Vojtovu metodu. Ve čtvrtém měsíci došlo k radikální změně stavu Madly z důvodu epilepsie. V tomto období měla status epilepticus. Nyní se projevují generalizované záchvaty např. záchvěvem ruky, zadíváním se do dálky nebo i pláčem. Právě epilepsie činí Madle v současné době největší problém. Zatím není vhodný lék, který by jí pomáhal. Dívka má cca 5 záchvatů s lehčími projevy denně. Dříve to bylo až 150 záchvatů denně. Nyní je Madla ve vývojově ve fázi cca dvou měsíčního kojence. Má problém s polykáním a v důsledku toho není schopná přijímat tuhou stravu. Dysfagie se projevila právě ve 4. měsíci při zhoršení stavu v důsledku epilepsie. Pak byla dívka krmena sondou – tekutou stravou. Před několika měsíc rodiče chtěli přejít na krmení přes PEG, ale bohužel to nebylo možné z důvodu zvětšených orgánů. Proto dívka podstoupila gastrostomii. V tuto chvíli je krmena hadičkou do bříška. I přes funkční oční nervy oko nezpracovává signál. Dívka vnímá zářivé barevné předměty, kontrastní obrázky a fosforeskující barvy. Madla velmi dobře vnímá zvuky, má ráda poslouchání hudby.

Individuální intervenční plán

Smyslová výchova

Smyslová výchova by se měla prolínat kompletní výchovou i vzděláváním. Především by měl být kladen důraz na sluchové vnímání, zrakové vnímání, čichové vnímání a cvičení hmatu. Vzhledem ke stavu dívky lze jen těžko rozvíjet chuťové vnímání. Rozvoj orientace v prostoru se bude soustřeďovat pouze na základní orientaci, jako pod, nad, před apod.

Rozvoj zrakové percepce

rozeznávání světla a tmy
rozlišování trojrozměrných tvarů
pomocí pohybujícího předmětu stimulovat rozvoj zrakové percepce, nejlépe předmět s výraznými barvami
stimulace očního kontaktu sledováním osob v blízkém okolí
fixace zraku – pozorování sebe sama v zrcadle
skládání předmětů vedle sebe, na sebe
rozpoznávání obrázků na kontrastním pozadí, případně i tvarů
uchopování různých tvarů (koule, kostka…) k rozlišení tvarů
třídění dvou zřetelně odlišných předmětů (kostka X panenka)
napodobování různých pohybů při cvičení – např. zvednou ruku, sáhnout si prstem na bradu, břicho, ústa …
otáčení hlavy zprava do leva buď za barevným předmětem, rodičem nebo hračkou vydávající zvuk (rozvoj i sluchového vnímání)
vyhledávání předmětů stejných barev

Rozvoj hmatové percepce:

uchopování předmětů (ideálně předmět v kontrastních barvách)
uchopování různých tvarů (koule, kostka…) k rozlišení tvarů
uchopování předmětů z různých materiálů (houbička X kámen X drátěnka X plastelína)
využití tvarovacích hmot – modelína, kinetický písek, silikonová rehabilitační hmota Theraflex atd.
rozeznávání teplý a studený – lze využít lahvičku s pitím, v jedné je teplý čaj a ve druhé studený nebo kovou hračku a např. teplý brambor (též slouží i k vnímání konzistence)
rozlišování měkký a tvrdý – využití pěnového míčku a kamínku
využití přírodnin mouka, čočka, fazole k rozvoji hmatového vnímání (vzhledem k věku dítěte pozor na případné vdechnutí předmětu, je třeba správně volit přírodniny nebo tyto přírodniny umístit do bavlněného sáčku), lze také využít větvičku stromu (listnaté, jehličnaté) hlazení hebkých a jemných látek (kožešina, plyš), toto je spojeno s navozením příjemných pocitů
dotyková terapie – konečky prstů

Rozvoj sluchové percepce:

otáčení se za předmětem vydávajícím zvuk
využití hraček, které vydávají zvuk nebo hrají písničku, případně vypráví pohádky, když se zmáčkne konkrétní část hračky (souvisí i s hmatovým rozvojem)
otáčí se za zavoláním – rodič se schová např. za židličku a zavolá
rozlišení zvuků jako je bubínek, zvonek atd. – využití dětských hudebních nástrojů
sluchová cvičení spojená s motorickým cvičením – formou hry, např. při písničce tleskat rukama nebo zvedat ruce nahoru a dolů
využití dětských hraček – hrací destičky, které při zmáčknutí určité barvy nebo tvaru zahrají písničku nebo vydají různé zvuky
rozlišování zvuků v parku, na ulici v lese – zvuk auta, zpěv ptáka, tekoucí voda (toto lze cvičit i v domácím prostředí před kopáním při napouštění vany)
poslech různých druhů hudby (relaxační, taneční atd.)
rytmická cvičení – jednoduché písničky s pevně daným rytmem, dítě pokyvuje hlavou nebo kope nohama
rozlišení hlasů zvířat
napodobování hlasů zvířat

Rozvoj čichové percepce

zaměření na správné dýchání – nádech nosem, výdech ústy
rozlišování vůní – zápach nebo voňavka
rozlišování vůní květin – dávat jí přivonět k různým druhům květin, ale i dřevin

Prostorová a směrová percepce

rozlišení pravá a levá ruka
řazení předmětů podle velikosti
řazení předmětů na sebe, pod sebe, za sebou
rozlišování směru v – za použití krabice vkládat předměty dovnitř a ven
plnění jednoduchých příkazů (dej mi míček)
řazení předmětů podle předlohy
rozlišení u druhé osoby – sedí, stojí, leží
střídání polohy těla

Doporučené rehabilitační techniky

Polohování – změny poloh několikrát denně, aby se předcházelo vzniku dekubitů, bolestem, deformitám a tuhnutí svalstva. V jedné poloze by dívka neměla zůstávat déle, jak 30 minut. Polohování by mělo být bezbolestné. Zatím je dívka malá a změna její polohy nečiní matce problémy. S přibývajícím věkem doporučuji využít vhodné pomůcky ke změně poloh. V nynějším stavu lze využít polohovacích polštářů, molitanových válců, gelových podložek atd.
Vojtova metoda – dle vyjádření maminky cvičí Vojtovu metodu. Doporučuji pokračovat ve cvičení a stimulovat tělo při vybavení určité polohy vlivem reflexní lokomoce.
Jako další podpůrné rehabilitační opatření bych rodičům doporučila Bobath koncept. Tato metoda klade veliký důraz na výcvik rodičů, a jejím cílem je dosáhnutí toho, aby dítě mohlo převzít kontrolu nad svým pohybem, a to pomocí tzv. handlingu. Při vedení pohybů je využíváno „klíčových“ bodů na těle, díky nimž lze redukovat spasticitu.
Dále bych doporučila míčkovou facilitaci. Tato masážní technika využívá dvou míčků. Jejich koulení a posouvání má přímý účinek na kosterní svalstvo, čímž zlepšuje hybnost páteře a hrudníku a uvolňuje svalové napětí.
Jednou z dalších rehabilitačních technik bych doporučila orofaciální regulační terapii. Ta za využití dotyku, lechtání, tlaků a vibrací tlumí patologické reflexy a zlepšuje hybnost a orientaci jazyka v ústech, normalizuje dýchání a podporuje činnost svalů rtů a mimických svalů.

Doporučená speciálně pedagogická terapie

Canisterapie – vzhledem k tomu, že jednou z technik canisterapie je polohování, bylo by dobré tuto formu pro dívku využít. Přímý kontakt psa stimuluje svaly, kůži, ústa a končetiny. Polohovat lze celé tělo nebo jeho část. Kontakt se psem může Madle pomoci uvolnit organismus, podpořit dýchání a zlepšit náladu.
Muzikotereapie – je vhodné se zaměřit na receptivní i produktivní formu. Tato metoda vede k rozvoji vnímání a prožívání hudby, ale i k relaxaci. Vzhledem k tomu, že se matka vyjádřila, že Madlu muzika velice zajímá, jeví se mi muzikoterapie jako obzvláště vhodná.
Bazální stimulace – nabízí podněty v oblastech, ve kterých není jedinec schopen se sám postarat o dostatečný přísun podnětů. Podporuje lidské vnímání v nejzákladnější rovině, stimulace smyslových orgánů má za cíl aktivovat mozkovou činnost.
Snoozelen – využití multismyslové místnosti, která je vybavena širokou škálou pomůcek (polohovací polštáře, různý styl a druh osvětlení, hudba, zrcadlová koule, vibrační pomůcky, vodní postel, hvězdné nebe, aroma lampa, pomůcky pro hmatový rozvoj….). V tomto případě je vhodné najít si vhodnou školu nebo organizaci, která má snoozelen zřízený a domluvit se s kompetentním terapeutem.

Podpora komunikace
Závěrem bych rodičům doporučila u dcery podporovat rozvoj komunikace. A to výběrem ze dvou podnětů, dechová, fonační a artikulační cvičení, vyjadřování ano X ne. Také lze využít ke komunikaci bazální stimulaci, kdy vůně, doteky a změny polohy těla působí na komunikační kanály.