Otázka: Jaderná energetika UA
Předmět: Dějepis, Seminárky
Přidal(a): ferxia
Struktura jaderné energetiky na UA
- Ukrajina je na jaderné energii silně závislá, okolo 50% veškeré ukrajinské energie pochází z jaderného zdroje. Má celkem 4 aktivní jaderné elektrárny: Chmelnicky, Rovno, Jižní Ukrajina a Záporoží. V zemi se nachází celkem 15 komerčních reaktorů v provozu. Kromě těch aktivních jsou na Ukrajině ještě další 3, které jsou nedostavěné nebo odstavené a několik je jich ještě plánováno postavit. Jedna nedostavěná elektrárna se nachází na Krymském poloostrově, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruské federace. 12 z 15 reaktorů bylo do provozu uvedeno ještě před rokem 1991, za doby, kdy byla Ukrajina ještě součástí Sovětského svazu.
- Záporoží je největší atomová elektrárna v Evropě. Momentálně je pod kontrolou ruské armády, která drží personál elektrárny pod dohledem. Také jsou zvěsti o tom, že je Rusové mučí a brání rotacím pracovníků MAAE. Elektrárna je mimo provoz a část jejího prostoru slouží jako sklad armádní techniky (např. tanků).
- Jaderné palivo brala v minulosti Ukrajina exkluzivně od Ruska (ROSATOM), ale od roku 2008 jej bere také od americké společnosti Westinghouse. Po anexi Krymu roku 2014 importy ruského jaderného paliva klesly a nadále klesají. V roce 2022 podepsala Ukrajina smlouvu se společností Westinghouse, v níž stojí, že americká firma se v budoucnu se stane jejím jediným dodavatelem jaderného paliva. V roce 2008 se konal summit Severoatlantické aliance, na které se o vstup do NATO snažila mimo jiné i Ukrajina. Nevyšlo to, protože proti jejich vstupu byly tehdy hlavně Německo a Francie, které argumentovaly tím, aby se zbytečně nedráždil Vladimir Putin a Rusko. V tom roce taky ukrajinský prezident Viktor Juščenko rozpustil parlament. Juščenko změnil směr ukrajinské politiky k větší orientaci na Evropu.
Vývoz a dovoz ukrajinské energie
- Jaderné elektrárny v zemi produkují přes 13 100 MW a tím se řadí na 8. místo ve světovém žebříčku zemí produkujících atomovou energii. Od roku 2017 se Ukrajina snaží připojit k Evropské kontinentální synchronní zóně (UCTE), organizaci, která zajišťuje dodávky elektřiny po Evropě. Ta roku 2022 pomohla UA připojit se k Evropské síti provozovatelů přenosných soustav elektřiny (ENTSO – E). Nezbytným předpokladem ukrajinské integrace do Evropských energetických struktur bylo, aby země úspěšně prokázala, že je schopna „ostrovního“ provozu. To vyžadovalo odpojení od energetické sítě Ruska (IPS), pro které bylo stanoveno datum 24. února 2022. To bylo datum, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ale odpojení přesto pokračovalo podle plánu. Ukrajina vznesla naléhavou žádost o synchronizaci s evropskou sítí ENTSO-E, evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny, a dne 16. března 2022 byly západní okruhy uvedeny do provozu. Ukrajina je nyní členem – pozorovatelem v ETSO – E.
Možná jaderná katastrofa a její následky
- Kdyby byla Záporožská elektrárna nějakým způsobem poškozena a v důsledku toho by došlo k explozi, nejen že by Ukrajina přišla o elektřinu, ale také je jasné, že by došlo k takové nukleární katastrofě, která by poznamenala celou Evropu a tím pádem celý svět. Když explodoval Černobyl, pocítili to lidé z celé Evropy. Kontaminace postihla například zeleninu a ovoce až v Rakousku, a dokonce i u Berlína a ve Skandinávských zemích. Tuny jídla musely být vyhozeny na dekontaminační skládky.
- Podle ministra zahraničí Ukrajiny Dmytroje Kuleby by tato havárie byla 10x větší než Černobyl.
- Prvními oběťmi by se staly osoby v bezprostřední blízkosti elektrárny, které by zažily radiační otravu. Ti ostatní by utrpěli abnormální míru radiace, a tak by se u nich zvýšily šance na výskyt rakoviny. Radiace by se šířila Evropou podle toho, jaké by bylo počasí a kam by foukal vítr.
Černobylská havárie
- Černobylská jaderná havárie se uskutečnila 26. dubna 1986. Výbuch a následný požár uvolnil do atmosféry velké množství radioaktivních částic, které se rozšířily po velké části Evropy. Je považována za nejhorší nehodu jaderné elektrárny v historii a je jednou ze dvou klasifikovaných jako událost úrovně 7 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (druhá je jaderná katastrofa ve Fukušimě roku 2011). Mnoho lidí žijících v socialistických zemích, včetně obyvatel tehdejší ČSR, se o úniku radioaktivity do Evropy dozvěděla až pár dní po havárii. Ruští vojáci hned na začátku války obsadili i Černobylskou elektrárnu. Jeden ze strážních bodů si vojáci zřídili na čtvrtém reaktoru, to je ten, který při katastrofě selhal. Bez ochrany před radiací vdechovali radioaktivní prach, někteří ani nevěděli o tom, že tam někdy byla nějaká havárie
Zabezpečení atomových elektráren v době konfliktu
- V průběhu války docházelo a stále dochází k ohrožování jaderné bezpečnosti, a to zejména ohledně Černobylské a Záporožské elektrárny. Mezinárodní komunita stále upozorňuje na riziko možného jaderného neštěstí jako výsledek bojů v okolí elektráren.
- Kvůli vážným rizikům vůči civilistům a životnímu prostředí nabízí Mezinárodní humanitární právo (zakotveno v Ženevských úmluvách) speciální ochranu atomovým elektrárnám. Zákon ukládá všem stranám ozbrojeného konfliktu povinnost zdržet se útoků na půdě jaderné elektrárny a v co největší míře se vyhýbat jakémukoli jednání, které by je vystavilo útoku, včetně umisťování vojenských cílů na taková zařízení nebo do jejich blízkosti. Toto právo bylo však několikrát porušeno Ruskem, poprvé už v únoru, kdy kolem Záporožské elektrárny zuřily boje. Energoatom (ukrajinský státní energetický podnik) proto vypnul provoz dvou ze šesti reaktorů, aby se snížilo riziko případné nehody. V březnu v Záporožské elektrárně, která již byla v rukou Rusů, vypukl požár. Americká velvyslankyně při OSN zdůraznila, že se svět těsně vyhnul jaderné katastrofě. V červenci byla do areálu elektrárny umístěna ruská vojenská technika, výbušniny a zbraně.
Ženevské úmluvy – Ženevské úmluvy jsou čtyři úmluvy a tři dodatkové protokoly, které upravují podmínky a pravidla na ochranu osob boje se neúčastnících (civilisté, zdravotníci) nebo z bojů vyřazených (váleční zajatci, ranění, nemocní či ztroskotaní vojáci) během ozbrojených konfliktů podle mezinárodního práva. Byly podepsány dříve Sovětským svazem, takže Rusko jako legální následník SSSR Ženevské úmluvy právně uznává.
Mezinárodní humanitární právo (MHP, synonyma jsou „válečné právo“, „právo ozbrojeného konfliktu“) je součástí mezinárodního práva zabývající se právní regulací ozbrojených konfliktů s cílem je maximálně humanizovat – tedy bez jakékoli diskriminace zajistit v každé době respektování důstojnosti lidské bytosti a učinit vše pro předcházení či alespoň zmírnění utrpení zejména těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí.
MAAE a její mise do Záporožské elektrárny
MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) je specializovanou mezinárodní organizací spadající pod OSN fungující od roku 1957. V její režii je stanovování a dohlížení na pravidla pro mírové využívání jaderné energie. Například v roce 2011 speciální mise agentury vyšetřovala fukušimskou katastrofu v Japonsku. Členské státy (těch je 175) se schází jednou za rok na Generální konferenci, která má v agentuře hlavní slovo, jinak spadají pravomoci na Radu guvernérů (35 členů). Česko se stalo členem Rady guvernérů v roce 2021 a momentálně plní roční funkci předsedy Rady guvernérů.
Inspekční tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii dorazil 1. září do Záporožské JE. Generální ředitel agentury (argentinský diplomat) Rafael Grossi zhodnotil situaci a oznámil, že tam trvale zůstanou zaměstnanci MAAE. „Mám a budu mít o elektrárnu obavy, dokud nebude situace stabilnější a předvídatelnější. Je zřejmé, že elektrárna a její fyzická integrita byly několikrát narušeny, a to náhodou i úmyslně,“ sdělil Grossi po návštěvě zařízení. Šéf MAAE pak na tiskové konferenci ve Vídni uvedl, že inspekční tým byl svědkem vojenské aktivity v okolí elektrárny, která se také podepsala přímo na budovách. Bezpečnostní systémy elektrárny podle něj nejsou plně funkční. Příležitostně však byly přerušovány dodávky proudu z elektrárny. Grossi také upozornil, že vojenských operací v regionu přibývá a pravděpodobnost dalšího fyzického poškození elektrárny je proto vysoká. Situaci popsal jako „nanejvýš složitou a náročnou“.
Podle odborníků souvisí snahy Ruska dobýt ukrajinskou energetickou strukturu nejspíše s politikou zastrašování, neboť elektrárny jsou strategické cíle, jejichž poškození by způsobilo vážné následky, a také s cílem způsobení hluboké humanitární krize během zimy.
Do teď má MAAE v každé ukrajinské je tým pracovníků.
