Otázka: Jakobínská diktatura
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lukáš
Jakobínská diktatura
Francie byla v prosinci 1792 vyhlášena republikou. Krátce po této události se uskutečnil proces s Ludvíkem XVI., kde byly předloženy dokumenty o jeho jednání s nepřáteli. Jen několik hlasů navíc rozhodlo při hlasování v konventu o jeho smrti. Ludvík byl v roce 1793 sťat gilotinou. Evropa byla šokována jeho popravou a ve Francii nastávaly problémy. Revoluční bankovky ztrácely na hodnotě, lidé na venkově se bouřili, chtěli své jistoty, ve Vendée vypuklo povstání. Jelikož girondisté nedokázali situaci zvládnout, k moci se dostali radikální jakobíni. Girondisté byli v roce 1793 zatčeni a popraveni. Tímto procesem začala Jakobínská diktatura.
Zemi řídil především Výbor pro veřejné blaho, který organizoval zásobování, obranu, zahraniční politiku a válečnou výrobu. Výboru dominoval Maximilien Robespierre. Dalším revolučním orgánem byl Výbor pro veřejnou bezpečnost, který dohlížel na policii. Tyto výbory byly nevýhodou, protože si jejich představitelé řídili všechno sami bez souhlasu ostatních. Jakobíni zrušili veškeré feudální dávky, stanovili minimální mzdu a maximální cenu obilí. Tato rozhodnutí byla částečně výhodou, občané měli přehled o cenách obilí a o minimální mzdě. Schváleny byly také popravy bez soudů a eliminace odlišných názorů. To znamenalo, že odpůrci diktatury museli být okamžitě eliminováni a zlikvidováni. Toto byla obrovská nevýhoda, neexistovala žádná svoboda slova. Ústava byla ignorována. Konvent schválil zavedení nového, revolučního kalendáře. Za začátek letopočtu bylo zvoleno datum 22. 9. 1792, tedy první den Francouzské republiky. Podle tohoto kalendáře se rok dělil na 12 měsíců, každý měsíc měl 30 dní a dělil se na tři 10 denní týdny. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost pro muže mezi 16 a 25 lety. Branná povinnost byla snad jedinou výhodou, protože díky ní byla Francie schopná obrany proti nepřátelům. Změny proběhly také v náboženství, církevní kalendář byl zrušen a jakobíni prosazovali za Boha kult Nejvyšší bytosti, Tyto změny neuspěly především na venkově. Občané Francie chtěli nadále křesťanství.
V červenci 1794 Robespierre chystal další vlnu zatýkání a poprav. V Konventu bylo ale mnoho rozporů a nacházeli se zde i odpůrci tohoto režimu. Někteří dokonce Robespierra obvinili z toho, že se chce stát nejen diktátorem, ale i bohem, díky kultu Nejvyšší bytosti. Konvent rozhodl o jeho zatčení a následné popravě. Dne 27. července 1794 byl popraven i se svými přívrženci. Robespierrovou smrtí skončil teror ve Francii. K moci se vrátilo měšťanstvo, které obnovilo křesťanství a odzbrojilo nejnižší vrstvy Paříže.
