Podívali jsme se detailněji na klíště, které nás již začíná vítat na procházkách a výletech. Zajímal nás především fakt, jak je to s jeho působením a z jakého hlediska může být i takto nepříjemný roztoč přínosný.
Co je vlastně klíště zač?
Klíště je tedy roztoč, který parazituje nejen na lidském těle. Na světě se nachází přes 700 druhů a jen v České Republice je okolo 17 druhů klíštěte obecného. Při nasátí se dokáže zvětšit až 200 krát od své běžné velikosti. Zajímavé určitě také je, že sají pouze samičky (poznáte je podle oranžově zbarveného zadečku).
Jací jsou jeho hostitelé?
Jistě každý z vás někdy zažil návštěvu, o kterou se nikdy neprosil. Přesně takhle nezdvořile se chová klíště, když se vrhá na své hostitele. Ten malý nenápadný brouček má na 240 hostitelů, kteří se o jeho návštěvu neprosili. Klíšťata napadají mimo jiné i dobytek, kde může vznikat hrozba i pro lidstvo. V okamžiku, kdy jsou nakažena hospodářská zvířata, mohou se dostat do lidského oběhu přes nepasterizovaná mléka, na toto si určitě dejte pozor!
Jak nás ten démon najde?
Jak nás vidí, když nemají oči? Jak nás slyší, když nemají uši? Může za to Hallerův orgán, který se soustřeďuje na teplotu a koncentraci oxidu uhličitého. Jak jistě víte, tak oba tyto faktory (teplo a oxid uhličitý) se okolo živých tvorů neustále pohybují. Tento alarmující klíštěcí orgán je umístěn na konci prvního páru nohou. Působení klíšťat v přírodě začíná při venkovní teplotě okolo 7°C. Vyskytují se od března do listopadu a nejvyšší aktivitu mají v květnu a na přelomu srpna a září.
Předpověď aktivity klíšťat lze sledovat na: http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-aktivity-klistat.
Nenechte se vysávat dlouho! Aneb co nám hrozí, když neuposlechneme.
I zde hraje čas roli. Pro možnost nakažení klíšťovou encefalitidou jsou potřeba jen 2 hodiny přisátí! U lymeské boreliózy nám dávají více času a k přenesení nemoci je potřeba přisátí po dobu 24 hodin. Přemýšleli jste také někdy nad tím, jak je možné, že to vlastně člověk necítí? Klíště si pro svou nenápadnost dá tu práci, že do rány vpustí směsici látek, která zabrání sražení krve a tiší bolest. Jak šlechetné, že? Za zmínku také určitě stojí, že klíště je pro hostitele hrozbou ve všech svých stádiích – od larvy, přes nymfu až po dospělce. Zkouška dospělosti bývá uznána od okamžiku, kdy klíště napadá větší hostitele. Do tohoto stádia se musí prokousat přes menší zvířata a tento cyklus zabere 2-3 roky.
Klíště Vás může nejčastěji nakazit lymskou boreliózou, přenašečem je 10-20% klíšťat. Projevuje se zvětšujícím se zarudnutím v okolí rány a je doprovázena mírnými příznaky chřipky. Lze ji léčit antibiotiky. V menším zastoupením přenášejí klíšťovou encefalitidu, konkrétně se bavíme o 1-5 % nakažených. Na rozdíl od boreliózy se lze proti klíšťové encefalitidě očkovat, což se i velmi doporučuje, zejména pak u dospělých, kde může mít nemoc horší průběh. Nemoc se začíná projevovat stejně jako chřipka. V druhé vlně může být doprovázena o pocity nevolnosti, třes, poruchu rovnováhy, ale i světloplachost a další. Co se týká dalších onemocnění, můžete se setkat také s tularemii (tzv. zaječí nemocí), přenášejí ji hlodavci a jiní drobní živočichové žijící volně v přírodě. Po zhruba 4 dnech na místě kousnutí vzniká vřed a kůže se zanítí, často je to také doprovázeno zanícením lymfatických uzlin. V poslední řadě zmíníme také ehrlichiózu, která je opět doprovázeno chřipkovými bolestmi. V těle jsou napadeny bílé krvinky a nemoc poskytuje především muže. Naštěstí lze léčit antibiotiky.
Správný postup – opakování matka moudrosti.
Nemyslíme si, že by někdo z vás nevěděl, jak si počínat při vyjmutí klíštěte, ale rádi to zopakujeme. Za žádných okolností se nesnažte klíště vyndat vatovou tyčinkou nebo mýdlem v kombinaci s krouživými pohyby. Klíště se udusí a obsah svého žaludku vyvrhne právě do rány na Vašem těle.
Nejdříve tedy ránu vydesinfikujte. Poté viklavými pohyby pomalu klíště vyndavejte. Jakmile se Vám to podaří, ránu znovu vydesinfikujte. Doporučujeme si někam poznačit datum objevení klíštěte a ranku sledovat. Pokud se po týdnu a déle objeví nějaké příznaky okolo ranky, kontaktuje lékaře.
Jaký smysl tedy má jejich existence?
Klíště primárně slouží jako přenašeč virů a baterií, dále slouží jako potrava hrabavým ptákům. V současnosti ale nejnovější teorie odkrývají nové možné využití klíštěte a to především ve výzkumném odvětví. To, co do nás klíšťata vpouští, ovlivňuje náš imunitní systém. Jednoho dne možná právě to bude zdroje léčiv, které budeme v budoucnu používat. Zkoumají se i klíštěčí molekuly, které zmírňují zánět u hostitele, zda by do budoucna mohli fungovat jako léky proti různým alergiím nebo potlačení zánětů.
