Jiří z Poděbrad a Jagelonci

 

Otázka: Jiří z Poděbrad a Jagelonci

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Lukáš

 

Situace po husitských válkách

• Zikmund umírá již v roce 1437
• společnost rozdělena náboženstvím
• na trůn nastupuje Albrecht II. Habsburský
  • brzy umírá během tažení proti Turkům
  • manžel Zikmundovy dcery
• po jeho smrti se narodil Albrechtův syn Ladislav zvaný Pohrobek
• v zemi bezvládí – vznikají landfrýdy (landfrýd = “zemský mír”)
  • správní celky šlechty a královských měst
  • spravují stát, dokud se moci neujme Ladislav Pohrobek
  • snaha zachovat status quo
  • nejmocnější landfrýd – východočeský, v čele páni z Kunštátu
    • zbohatli během husitské revoluce, kališníci

 

Jiří z Poděbrad

• za vlády Ladislava Pohrobka se stává v roce 1452 zemským správcem
• Ladislav roku 1457 umírá na leukémii
• Jiří zvolen českým králem 2. března 1458 na Staroměstské radnici
  • uznán i papežem, za podmínky, že bude bojovat proti kacířství, papež kacířstvím myslel i kališníky, Jiří ale uznával kompaktáta
• České země – špatná pozice v Evropě, Jiří kališník a vnímán jako kacíř
• papež Pius II. prohlásil kompaktáta za zrušená, českým zemím znovu hrozil útok, roku 1462 Jiří prohlášen za kacíře a formálně zbaven trůnu a majetku
• domácí opozice vůči králi v podobě Zelenohorské jednoty v čele se Zdeňkem ze Šternberku
• na vnější tlak odpovídá mírovým poselstvo s návrhem vytvoření unie křesťanských panovníků
  • do západní Evropy vysílá poselstvo v čele s Lvem z Rožmitálu
  • cíle – omezit moc papeže, obrana proti tureckému nebezpečí, start ekonomiky
• 1468 – proti Jiřímu vyslána křížová výprava pod velením uherského krále Matyáše Korvína
  • bitva u Vilémova – 1469, Jiří zvítězil, Matyáš zajat, ale propuštěn pod příslibem, že na Jiřího již útočit nebude
• Korvín slib nedodržel a konflikt vedl dál, roku 1469 se nechal v Olomouci katolíky korunovat českým králem (uznaly ho Lužice, Slezsko a Morava, český sněm ne)
• Jiří v roce 1471 umírá, před svou smrtí však sjednal trůn pro Jagellonce

 

Jagellonci

• na trůn nastupuje Vladislav II. Jagellonský
• vládl jen v Čechách, v ostatních českých zemích Korvín
• 1479 – olomoucká dohoda – kdo dřív umře získá České země, pokud ale dříve Matyáš, tak musí Vladislav vyplatit Korvínova nástupce 400 tisíci zlatých
• 1490 – umírá Korvín (bez potomka), Vladislav získává i uherský trůn – České země a Uhry v personální unii (de facto až do roku 1918)
• Vladislav přenesl sídlo do Budína
• “král bene” – snažil se vše řešit kompromisem, nevyhledával spory
• 1485 – kutnohorský náboženský mír – katolíci na sněmu přijali kompaktáta jako zemský zákon (konec konfliktu a otevření možnosti soužití)
• politický systém – stavovský stát, o moc se dělily stavy a zástupci královských měst (na Moravě i katolická církev)
  • panovník omezen mocí stavů zemského sněmu
  • zemský sněm – povoloval vybírat daně, souhlasil s vojenským tažením
    • usnesení zapisována v deskách zemských
• oživení hospodářství díky těžbě v Kutné Hoře a v Krušných horách (Jáchymov)
  • v Jáchymově se razily mince – tolary
• hospodářské problémy – úbytek obyvatelstva, nedostatek pracovní síly
  • odpověď šlechty – podnikání
    • Pernštejnové, Rožmberkové – rybníkářství (půsty)
      • Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan
    • pivovarnictví, velkostatky
    • spory s městy – právo várečné, mílové
• 1500 – Vladislavské zřízení zemské – “první ústava”
  • královská města zbavena zastoupení na zemských sněmech
  • stvrzena stavovská monarchie
  • hrozba občanské války
  • sepsána šlechtou
• po Vladislavovi nastupuje v roce 1516 Ludvík
  • bylo mu jen deset, Ludvík “Dítě”, vládl za něj jeho strýc, polský král a litevský velkokníže Zikmund I.
• 1517 – Svatováclavská smlouva – kompromis, města nadále ve sněmu, ale nebrání šlechtě v podnikání
• v roce 1521 dobyli Turci Bělehrad a měli volnou cestu k útoku na Uhry
• při úprku z prohrané bitvy u Moháče se v roce 1526 Ludvík utopil v Bažině
  • uherský i český trůn bez krále
    • skrze sňatkové nároky se na uherský i český trůn dostává rakouský arcivévoda Ferdinand Habsburský

 

Jagellonská kultura

• obnovení stavby po husitských válkách
• Jagellonská gotika – složité, zdobené klenby (sklípková, diamantová), žebra s motivy sukovitých a přeseknutých větví, oblouky “oslí hřbety”, stanové střechy chrámů
  • v roce 1485 se Vladislav vrací na pražský hrad, který nesloužil jako panovnické sídlo od dob Karla IV., nechal ho opravit a přestavit, byl poničený válkami
    • Benedikt Ried – Ludvíkovo křídlo, Vladislavský sál (pravoúhlá okna)
  • Ried s Matyášem Rejskem pozměnili původní projekt Petra Parléře – chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
  • Matyáš Rejsek – Prašná brána
  • Benedikt Ried – chrám sv. Mikuláše v Lounech, chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
  • přestavba Pernštejna, městská výstavba – Pardubice, Kutná Hora, Český Krumlov
• malířství
  • mistr křivoklátského oltáře, mistr litoměřického oltáře
  • královské portréty – Hans Krell
• literatura
  • počátky knihtisku, nejprve dovoz z Německa, poté rozvoj domácího knihtisku za vlády Vladislava – Plzeň, Praha, Mladá Boleslav
    • nejstarší tištěná kniha – Kronika Trojanská (Plzeň, Mikuláš Bakalář, 1476+)
    • dále – ilustrovaná Bible pražská, texty reformátorů (Jan Hus)
  • humanistické písemnictví
    • česky – Hynek z Poděbrad (básník a překladatel), syn Jiřího
      • první český překlad Dekameronu
    • latinsky – Jan z Rabštejna, nábožensko-politický spis Dialogus, první český humanista
  • cestopisy
    • Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – cesta do Benátek a Egypta
    • Václav Vratislav z Mitrovic – cesta do Cařihradu
  • Kronika česká – Václav Hájek z Libočan
    • české dějiny od příchodu Čechů (v kronice 644) do korunovace Ferdinanda
    • faktograficky nespolehlivá