Otázka: Kartografie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Petra Skácelová
Kartografie, vznik mapy, druhy kartografických zobrazení.
Kartografie je vědní obor, který se zabývá tvorbou a zpracováním map, technikou jejich vývoje a jejich využívání. Jednoduše se dá říci, že kartografie je věda o mapách. Zvláštní postavení má tzv., matematická kartografie, která řeší matematický převod souřadnic bodů z referenční plochy zemského tělesa do roviny mapy..
V kartografii mám 3 základní typy děl: mapu, glóbus a atlasy.
Mapa (“snůška krásných lží“) – je zobrazení povrchu, oblohy, nebeské sféry a nebo jiných vesmírných těles ve zmenšeném rovinném obrazu. Dokonalá mapa by měla být vědecky věcným, obsahově úplným, technicky dokonalým a esteticky vyváženým odrazem objektivní reality..
Glóbus – prostorový model Země a nebo nebeské sféry
Atlas – soubor map sjednocených nějakou ideou
Mapa předchází písmo a první opravdu kvalitní mapy začínají vznikat v Číně a Egyptě.
Anaximandros – první mapa Oikumené
Erathosténes – první použil obdélníkovou síť (vlastně poledníky a rovnoběžky)
Al-Idrísi – mapy vyrývané do stříbra
Portolány – námořní mapy, které byly velmi podrobné a přesné hlavně co se týče pobřeží (Italové a Portugalci).
V období středověku velký úpadek kartografické tvorby, během renesance objevení Ptolemaiových antických děl, která se zachovala díky arabské ochraně a úctě ke kulturnímu dědictví. K rozšíření kartografických děl dále přispěl knihtisk. Začínají vznikat velké atlasy (Mercator, Ortelius).
- mapa Čech – 1518 Mikuláš Klaudyán
- mapa Moravy – 1569 Pavel Fabricius (2. mapa Moravy J. A. Komenský)
- mapa Slezska – 1561 M. Helwig
Dnes bouřlivý rozvoj díky informačně komunikačním technologiím a rozvoji digitalizované kartografické tvorby.
Přehled prací při vzniku mapy
- Astronomicko – geodetické práce
Je nutno vytvořit síť bodů s přesnými zeměpisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou. Vytváří se tzv. triangulační body (viz. triangulační body v krajině, jejichž poškození se trestá).
- Topografické práce
Přímé měření v terénu, zahuštění sítě bodů, dnes se často využívá leteckých snímků apod.
- Kartografické práce
Sestavení a vlastní vykreslení mapy, dnes na počítači, dříve vlastní vykreslení či vyrytí mapy.
- Reprodukční práce
Vytištění mapy, tiskařské práce
Nejdokonalejším zobrazením Země je glóbus. Na něm jsou všechny tvary geometricky podobné skutečnosti. Skutečnost, že plocha zemského povrchu je zakřivena, není potřeba brát u map v úvahu u ploch s poloměrem do 15 km. Jinak mapa vždy zkresluje. Mapy můžeme sestrojit díky tzv. kartografickým zobrazením, což je jednoznačný předpis, který přiřadí každému bodu referenční plochy právě jeden bod v rovině mapy.
Kartografická zobrazení dělíme:
- podle zobrazovací plochy
- azimutální (zobrazovací plochou je rovina)
- válcové (zobrazovací plochou je plášť válce)
- kuželové (zobrazovací plochou je plášť kužele)
- podle polohy zobrazovací plochy
- normálová poloha (rovina je kolmá na osu Země a nebo osa kužele a nebo válce je rovnoběžná s osou Země)
- příčná – transverzální (rovina je rovnoběžná s osou Země a nebo osa kužele a nebo válce je kolmá k ose Země)
- obecná poloha (přehledné mapy celého světa)
- podle vlastnosti zkreslení
- dálkojemné – ekvidistantní
- stejnoúhlé – komforní
- stejnoploché – ekvivalentní
Pro území o tvaru čtverce či kruhu se nejčastěji požívají azimutální zobrazení, pro obdelníkové území se naopak požívají nejčastěji kuželová a nebo válcová zobrazení.
