Kartografie – otázka ze zeměpisu (4)

 

   Otázka: Kartografie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Petra Skácelová

 

 

Kartografie, vznik mapy, druhy kartografických zobrazení.

 

Kartografie je vědní obor, který se zabývá tvorbou a zpracováním map, technikou jejich vývoje a jejich využívání. Jednoduše se dá říci, že kartografie je věda o mapách. Zvláštní postavení má tzv., matematická kartografie, která řeší matematický převod souřadnic bodů z referenční plochy zemského tělesa do roviny mapy..

 

V kartografii mám 3 základní typy děl: mapu, glóbus a atlasy.

 

Mapa (“snůška krásných lží“) – je zobrazení povrchu, oblohy, nebeské sféry a nebo jiných vesmírných těles ve zmenšeném rovinném obrazu. Dokonalá mapa by měla být vědecky věcným, obsahově úplným, technicky dokonalým a esteticky vyváženým odrazem objektivní reality..

 

Glóbus – prostorový model Země a nebo nebeské sféry

 

Atlas – soubor map sjednocených nějakou ideou

 

Mapa předchází písmo a první opravdu kvalitní mapy začínají vznikat v Číně a Egyptě.

 

Anaximandros – první mapa Oikumené

Erathosténes – první použil obdélníkovou síť (vlastně poledníky a rovnoběžky)

 

Al-Idrísi – mapy vyrývané do stříbra

 

Portolány – námořní mapy, které byly velmi podrobné a přesné hlavně co se týče pobřeží (Italové a Portugalci).

 

V období středověku velký úpadek kartografické tvorby, během renesance objevení Ptolemaiových antických děl, která se zachovala díky arabské ochraně a úctě ke kulturnímu dědictví. K rozšíření kartografických děl dále přispěl knihtisk. Začínají vznikat velké atlasy (Mercator, Ortelius).

 

  • mapa Čech – 1518 Mikuláš Klaudyán
  • mapa Moravy – 1569 Pavel Fabricius (2. mapa Moravy J. A. Komenský)
  • mapa Slezska – 1561 M. Helwig

 

Dnes bouřlivý rozvoj díky informačně komunikačním technologiím a rozvoji digitalizované kartografické tvorby.

 

Přehled prací při vzniku mapy

  1. Astronomicko – geodetické práce

Je nutno vytvořit síť bodů s přesnými zeměpisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou. Vytváří se tzv. triangulační body (viz. triangulační body v krajině, jejichž poškození se trestá).

 

  1. Topografické práce

Přímé měření v terénu, zahuštění sítě bodů, dnes se často využívá leteckých snímků apod.

 

  1. Kartografické práce

Sestavení a vlastní vykreslení mapy, dnes na počítači, dříve vlastní vykreslení či vyrytí mapy.

 

  1. Reprodukční práce

Vytištění mapy, tiskařské práce

 

Nejdokonalejším zobrazením Země je glóbus. Na něm jsou všechny tvary geometricky podobné skutečnosti. Skutečnost, že plocha zemského povrchu je zakřivena, není potřeba brát u map v úvahu u ploch s poloměrem do 15 km. Jinak mapa vždy zkresluje. Mapy můžeme sestrojit díky tzv. kartografickým zobrazením, což je jednoznačný předpis, který přiřadí každému bodu referenční plochy právě jeden bod v rovině mapy.

 

Kartografická zobrazení dělíme:

  • podle zobrazovací plochy
    • azimutální (zobrazovací plochou je rovina)
    • válcové (zobrazovací plochou je plášť válce)
    • kuželové (zobrazovací plochou je plášť kužele)

 

  • podle polohy zobrazovací plochy
    • normálová poloha (rovina je kolmá na osu Země a nebo osa kužele a nebo válce je rovnoběžná s osou Země)
    • příčná – transverzální (rovina je rovnoběžná s osou Země a nebo osa kužele a nebo válce je kolmá k ose Země)
    •  obecná poloha (přehledné mapy celého světa)

 

  • podle vlastnosti zkreslení
    • dálkojemné – ekvidistantní
    • stejnoúhlé – komforní
    • stejnoploché – ekvivalentní

 

Pro území o tvaru čtverce či kruhu se nejčastěji požívají azimutální zobrazení, pro obdelníkové území se naopak požívají nejčastěji kuželová a nebo válcová zobrazení.





Další podobné materiály na webu: