Otázka: Kartografie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): mmm
Kartografie = věda o mapách
Mapa= zobrazení zemského povrchu ve zmenšené podobě a v rovině
Měřítko= poměr zmenšené délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti
–grafické= úsečka rozdělena na černé a bílé části a udává, jaké vzdálenosti ve skutečnosti odpovídá jeden dílek
–matematické-př. 1:2000000 → 1 cm na mapě je 2000000 cm ve skutečnosti
Mapy dělíme dle měřítka do tří skupin:
1) mapy velkého měřítka (do 1:200000)
-poměrně podrobné, plány (od 1:500 do 1:5000 a území do 200 km²)
2)mapy středního měřítka (od 1:200000 do 1:1000000)
3)mapy malého měřítka (od 1:1000000 více)
Zkreslení-mapy jsou zkreslené, protože převádíme kulovitý tvar Země do roviny, zkreslené jsou délky, úhly a plochy.
1)délkojevné mapy -délky podél rovnoběžek nebo poledníků (nelze oboje)
2)plochojevné mapy-plochy zachovává, délky a úhly zkresluje
3)úhlojevné mapy-úhly zachovává, zkresluje plochy a délky, (→námořní mapy)
4)vyrovnávací mapy– tlumí zkreslení ploch, úhlů a délek
– 2 způsoby zachycení mapy bez zkreslení- glóbus(3D) a plány (podrobné, zakřivení Země se neprojevuje).
Kartografická zobrazení mapy jsou způsoby zakreslení země do roviny. Dělí se na Jednoduchá a obecná zobrazení.
1) Jednoduchá zobrazení (azimutální, válcové, kuželové zobrazení)
- Azimutální zobrazení
-převod povrchu globusu do roviny, která se ho dotýká v jednom bodě:
–poloha normální-na pólu
-poledníky-svazek paprsků vybíhajících z pólu, rovnoběžky – soustředné kružnice
→ mapy polárních oblastí
-místa na globusu se do mapy promítají:
a) ze středu globusu →gnomonická projekce
b)z bodu proti bodu doteku→stereografická projekce
c)z nekonečna→ortogonální projekce
– poloha příčná-rovina se dotýká globusu na rovníku
–poloha obecná-rovina se dotýká na jiném libovolném místě
⇒zobrazení celého globusu, polokoulí
- Válcové zobrazení
-převod povrchu globusu na plášť válce, který se globusu dotýká většinou na rovníku→poloha normální→ osa válce splývá s osou globusu
-poledníky-rovnoběžné čáry od sebe rovnoměrně vzdálené, rovnoběžky-čára rovnoběžné s rovníkem nestejnoměrně od sebe vzdálené
-nejpřesněji zakresleny oblasti rovníku, čím dál od rovníku →větší zkreslení
–poloha příčná– plášť válce se globusu dotýká na poledníku
–poloha obecná-plášť válce se globusu dotýká v jiném místě
⇒pro území protáhlá podél rovníku nebo poledníků (dříve pro mapy světa)
- Kuželové zobrazení
-převod povrchu globusu na plášť kužele, který se rozvine do roviny
–poloha normální-plášť kužele se dotýká nějaké rovnoběžky (dotyková rovnoběžka), kolem ní poměrně přesné, čím dál tím větší zkreslení
-poledníky-svazek paprsků vybíhající z vrcholu kužele, rovnoběžky-části soustředných kružnic se středem ve vrcholu kužele
–poloha příčná-plášť kužele se dotýká poledníku
–poloha obecná– libovolné místo
⇒pro území protáhlá podél rovnoběžek ve středních zeměpisných šířkách
2) Obecná zobrazení
-složitější-nepoužívají jen 1 zobrazovací plochu
⇒většinou pro mapy světa
Vznik mapy
Podle způsobu vzniku na původní (originální) a odvozené mapy.
1) Původní mapy
-vznikají z přímého měření v terénu nebo vyhodnocením leteckých snímků
- Astronomické práce
-určení přesné polohy vybraných základních bodů zemského povrchu pomocí astronomického měření
- Geodetické práce
-vytvoření trigonometrické a nivelační sítě
a) Trigonometrická síť
-k určení přesné polohy jednotlivých míst zem. povrchu- určuje se zem. šířka a délka
-podrobnější měření, více bodů a menší vzdálenosti mezi nimi→body se známou polohou se spojí⇒síť trojúhelníků (pokrývající celé mapované území)→doplňování dalších bodů (zhušťování sítě)
-body podle důležitosti → 1. -5. řád (1. řád → str. Δ cca 40 km, 5. řád → str. Δ cca 1-2 km)
-terénní měření -přístroj teodolit
-základní body se v terénu značí kamennými hranoly, nebo na jejich místě stojí měřičská věž
-základní bod pro ČR je vrch Pecný
b) Nivelační síť
-k určování nadmořské výšky jednotlivých bodů povrchu
-optický přístroj-nivelační přístroj⇒měření výškových rozdílů v krajině (nivelace)
-nadm. v. v ČR se odvozuje od nulové hladiny Baltského moře (Kronštadt-Rusko)→vodočetná lať
-základní body se označují štítky Státní nivelace
-základní bod niv. s. v ČR je obec Lišov (J Čechy)
- Topografické práce
-stejné jako geodetické, ale podrobnější
-využívá se i snímků z letadel
- Kartografické práce
-zpracovávání výsledků předchozího měření, vytváření mapového díla (mapa, plán…)
- Reprodukční práce
-tisk a množení map
2) Odvozené mapy
-vznikají odvozením z map původních, mapy malého měřítka
Mapy ČR
ČR je jedno z nejlépe zmapovaných území.
Základní mapy mají měřítko 1:10000, 1:25000, 1:50000, 1:100000, 1:200000. Od nich se odvozují mapy tematické např. silniční, geologické, hospodářské.
Používají se také mapy s velkým měřítkem či plány př. obce používají tzv. pozemkovou mapu (1:5000).
Do pol. 20. stol. se mapy pořizovaly jen pozemním mapováním. Dnes se využívá mapování pomocí snímkování z družic či letadel.
Obsah mapy
=soubor geografických objektů a jevů zemského povrchu spolu s geografickou sítí
Dvě složky- výškopis a polohopis.
1) Výškopis
-základem je nivelační síť
-nadm. v. můžeme vyjádřit → hypsometrie= odstíny modré, hnědé barvy X zelené barvy
– stínování, větší plastičnost
→výškový bod= kóta
→ vrstevnice= čáry spojující místo se stejnou nadm. v.
– v mořích tzv. hloubnice (místa se stejnou hloubkou)
2) Polohopis
-základem je trigonometrická síť
-zapisujeme pomocí značek- bodové, čárové, plošné
- Bodové značky
-geometrické→znázorněné geometrickým obrazcem
-symbolické → př. letiště- obrázek letadla, přístav- kotva…
-obrázkové→většinou dětské mapy nebo např. chov zvířat
-písmenkové a číslicové → př. M- metro, P-parkoviště, H- nemocnice…
– podle velikosti značky se pozná její význam
- Čárové značky
-komunikace, hranice
-pohybové čáry- směr→ mořské a vzdušné proudy, ropovody a plynovody, vývoz a dovoz…
-patří sem tzv. izolinie= čáry spojující stejné hodnoty určitého jevu
-izobary⇒ stejný tlak
-izotermy⇒stejná teplota
- Plošné značky
-pouště, ledovce, smíšené lesy, močály a bažiny
Jména na mapách
= toponomastika
1) Dle druhu objektu
→chrononyma= jména vodorovných částí souše- názvy světadílů, jména států, kraje, pouště, ostrovy…
→místní jména= názvy sídel, čtvrtí a ulic…
→pomístní jména= jména větších přírodních objektů, které nemají vztah k osídlení- hory, řeky…
2) Dle původu objektu
→ jména domácí= všechna česká jména našeho původu
→ exonyma= užité české názvy zahraničních objektů, vznikly většinou u hranic- Drážďany (Dresden), Vídeň (Wien), ale i daleko např. Paříž, Žlutá řeka (Huang-He)…
→ cizí jména • transpozice=název v originálním znění – Marseille, New York…
- transliterace=náhrada písmen nelatinské abecedy do latinky (ruština…)
- transkripce= zvukový přepis z jazyků, které používají znakové písmo (japonština, čínština…)
Mapy podle obsahu
1) Topografické mapy→ reliéf, sídla… (velké měřítko)
2) Obecně zeměpisné mapy → povrch, vodstvo… (malé měřítko)
3) Tematické mapy→ specializované-politická mapa, hospodářství, hustota zalidnění, náboženství…
Při přechodu od mapy velkého měřítka k mapě malého měřítka se provádí generalizace obsahu mapy⇒ vybírají se významnější objekty, zestručnění, zjednodušení.
Ke znázornění obsahu mapy se používají metody:
1) Lokalizovaný diagram→vyjadřuje určité hodnoty v určitém místě-př. roční srážky,průběh teplot…
2) Kartodiagram→ vztahuje se k určitému území- př. průmysl v okrese Děčín…
3) Kartogram→ vyjádření údajů pomocí barevné stupnice nebo různým šrafováním, vztahuje se k určité ploše-př. hustota zalidnění…
4) Anamorfóza→ plocha územních jednotek neodpovídá skutečnosti, ale velikosti zobrazovaného jevu
Dálkový průzkum Země
→snímkování z letadel a družic (nejmodernější metody znázornění)
- Výhody: -rychlejší
– méně pracná
-aktuální
-opakované snímkovaní→vývoj jevu- př. počasí, ledovce, ropné skvrny…
-zachycení velkého území najednou
-infračervené záření-to co nelze běžně vidět (pod povrchem …)- př. archeologické nálezy
- Nevýhody: -závislost na počasí
– drahé
– zkreslení okrajových částí snímku vlivem zakřivení země
1) Snímkování z letadel
= fotogrammetrie
Používají se speciální letecké kamery→sousední snímky se překrývají, každá část krajiny je alespoň na 2 snímcích. Snímky pak vyhodnotí stereoskop (přístroj)⇒ ze snímků skládá jeden plastický obraz→výsledný snímek se upraví v počítači a překreslí se do mapy (plánu).
2) Snímkování z družic
-z výšky 700-900 km nad povrchem.
Dle dráhy letu: →kolem rovníku = globální snímky (celá polokoule)
→kolmo na rovník- přelétá nad póly→polární družice= oblastní snímky (kontinenty, oblasti)
→nad jedním místem Země= stacionární družice- meteorologie⇒ Meteosat
Dle barevnosti: →černobílé
→barevné
→nepřirozené barvy- infračervené záření (tepelné z.), barva podle kvality jevu-zdravé či nemocné lesy…
Nejcennější jsou multispektrální snímky⇒kombinace různých druhů záření
Družice- Meteosat, Kosmos (Rusko), Landsat (USA), Spot (Francie), Magion (ČR)
- Využití v praxi:-GPS
– zemské klima
-vojenské účely
– předpověď počasí
– sledování šíření požárů, ropných skvrn apod.
-výzkum nepřístupných oblastí
– sledování podmořského zemětřesení
– mapování
